Pojďte se s námi projít originální rekonstrukcí. V ateliéru Donlić Interier totiž zašli při přestavbě vily z dvacátých let minulého století dál, než bývá v tomto kraji zvykem. Jak dokazují fotografie původního objektu, ve strmém svahu jedné staré vilové čtvrti v Praze stojí teď úplně nový dům. Architektce Ivaně Dombkové se povedl zázrak – vykouzlila pro vilu v letech zbrusu nové šaty, vybudovala pro náročné majitele osobitý, funkční domov a starému domu našla jeho dávno ztracenou duši.
Stojím, tedy jsem!
Cit pro nadčasovost, úcta k okolnímu prostředí a jemný, originální vkus daly vzniknout přívětivě sebejisté stavbě. Na jedné straně máte dojem, že jde o dům typický pro zdejší část města, ale zároveň cítíte jeho samozřejmou jedinečnost. Zkouška nových šatů se neobešla bez dohledu arbitrů – veškeré úpravy musely být konzultovány s památkáři.
Pro tvůrce však šlo spíše o zajímavou výzvu – změnit dům tak, aby vyhovoval moderním požadavkům designu i bydlení, přitom naslouchat starým časům a rozpoznat původní prvky tehdejší doby. Klasická střecha jako by podtrhla moderní linky bílých dřevohliníkových oken a návrat k původnímu lícovému zdivu vyvážil kombinaci kamenných a cihlových profilů. Na stávající přístavbu navázala zimní zahrada v nejvyšším patře a jednoduchý, avšak vkusný oblek tím byl doplněn jakousi ozdobnou „jehlicí“.
| Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz. |
Duše čeká za dveřmi
Jakmile vstoupíte, vezme vás dům do laskavé náruče a už vás z ní nepustí. Jeho znovunalezená duše je všudypřítomná – navíc ji posiluje příjemná domácí atmosféra, bezprostřednost obyvatel a důmyslné zařízení sympatického interiéru. Funkční provázanost jednotlivých prvků je ódou na propojení prostých linií a promyšlených detailů do jediného harmonizujícího celku.
Materiály, barvy a řešení každého místa v domě jsou navrženy s takovou lehkostí, až se vám tají dech. Variace na téma šedé litiny a ocele, červeného štuku a hnědého dubového masivu vytváří dojem zemitosti, originality a útulnosti. Díky tomu se tu cítíte zcela přirozeně. Nevídaný pocit vyrovnanosti vás provází celým domem a neopustí ani dlouho po vašem odchodu.
Prostoru je nám třeba
Původní vstup do domu se dvěma samostatnými bytovými jednotkami byl přestavěn na jednoduchou předsíň oddělenou od velkého třípodlažního bytu pouze skleněnými dveřmi. Přízemí vévodí moderní praktická kuchyň s jídelnou a obývacím pokojem spojenými v jedinou místnost členěnou pouze přirozeným rozmístěním nábytku. Velká okna vedoucí na terasu prosvětlují celý prostor, propojení se zahradou navíc vzbuzuje pocit volnosti.
Architektka získala dostatek místa ve všech poschodích tím, že zrušila složitý systém schodišť. Jediné schodiště vedoucí od sklepa až do nejvyššího patra si zachovalo oblé křivky zdí a jejich kombinace s kovem a dřevem jako by spojovala minulost se současností.
Co si přát víc?
V prvním patře nahlédneme do tří dětských pokojíků, kde slunci podává pomocnou ruku veselá žluť stěn. Bytelný nábytek počítá s náročným zacházením a zároveň poskytuje dostatek místa pro potřeby dětí. Šedočervená koupelna s výhledem do zahrady doslova vybízí k uklidňující koupeli.
Asi největší překvapení však objevíte přímo pod střechou. V nejvyšším poschodí se vám otevře nádherný výhled z prosklené zimní zahrady, která je součástí prostorné pracovny spojené s ložnicí. Původní podkroví s maličkým pokojíkem pro služebnou se změnilo k nepoznání, ostatně jako celý dům. Jak snadné je představit si, že právě tady máte trávit čas prací i rozjímáním. Trojúhelníková okna, dřevěné podlahy a nábytek dodávají místnosti „objevitelský vzhled“ a malá koupelna vás ujišťuje, že ke štěstí vlastně vůbec nic dalšího nepotřebujete.
| ! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ ! |
Nebát se přestavět
Ponoříme-li se z výšin do hlubin, zjistíme, že sklep domu by uspokojil představy i té nejnáročnější hospodyňky. Kromě rozmanitých možností úložného prostoru tu najdeme také velkou prádelnu, šatnu a žehlírnu v jednom, kam ústí nezbytné shozy pro prádlo. Sklep je však i útočištěm pro odpočinek a relaxaci. Saunou a hernou s posilovnou se totiž naše prohlídka domu uzavírá.
Ani na samém dně nás odvážná paleta materiálů a barev neopouští. Spojuje celý interiér a zároveň nám prozrazuje, co mají architektka i majitelé společného – nebojí se velkých změn, jsou plní energie a vědí, co chtějí. Snad také proto se tu starobylá duše vily cítí tak dobře – a s ní každý, kdo sem vkročí.
text: Kristina Navrátilová, foto: Lubomír Fuxa
Žena nepotřebuje věšáky na kravaty nebo vesty, ale ocení například zvláštní zásuvky na drobné doplňky, šátky či rukavičky. Řešení se nabízí opravdu mnoho a je jen na zákaznících, které z nich si vyberou.
Co se týká designu, i ten se posunul na zcela jinou úroveň díky technologiím a rychlosti, s jakou jsou uváděny do života. Použité materiály kopírují okamžité pocity moderního člověka. Vnitřní řešení pomáhá při každodenním rituálu oblékání, převlékání či úklidu. Ve větší míře se uplatňuje hliník, matné i čiré sklo kombinované s dřevěnou dýhou. Ta má různé odstíny, oblíbený je zejména ořech a višeň. Lehkost a decentnost umocní moderní osvětlení, ale i zrcadlové efekty. Jemné pastelové barvy podtrhují dosavadní interiér. Neomezené prostory skříní spolehlivě ochrání všechny věci a díky perfektně rozdělenému vnitřnímu uspořádání zaručí stálý pořádek. Rohová varianta skříňových systémů umožňuje bezproblémový přístup ke všem dveřím, zároveň tu však není zbytečný ani jeden centimetr. Dostatek místa ve skříních umožní variabilitu.
Také tyto malé kusy nábytku se tváří honosně. I ony totiž zaznamenaly doslova převrat v designu. Většinou jsou součástí manželského dvojlůžka, ale dají se použít také samostatně. Mohou být například elegantně zakomponovány do čela lůžka. Materiály se shodují s postelemi, ani tady se však fantazii meze nekladou. Noční stolky zvýrazňují celkový dojem ložnicového nábytku, když se jednotlivé kusy navzájem doplňují v detailech. Materiálem je oblíbená dřevěná dýha v přírodním odstínu, vhodně kombinovaná s hliníkem, matným sklem či bíle lakovanou dýhou. Nožky jsou buď dřevěné, nebo z nerezu.
Takovým dobrým a všem dobře známým místním panem domácím, i s domkem je šnek = hlemýžď, který je spíše občasnou ozdobou našich zahrad, než bezohledným škůdcem. Nakonec to má i ve svém názvu – Hlemýžď zahradní , který váží zhruba 10 g a dožívá se 5 – 7 let. Jeho ulita dosahuje velikosti 30 – 40 mm. Je i vývozním artiklem, protože po patřičné úpravě, si na nich pochutnávají gurmáni, zvláště ve Francii. Dokonce jsou i konzervováni a prodávají se včetně přiložených vypraných ulit po celém světě.
Jsou to různé druhy odpadů, jako skořápky z vajec, ořechů, popel ze dřeva, uhlí. Piliny různých dřev. Křída, sádra, ale i bylinky, které této škodné nevoní. Je to fenykl, tymián, měsíček, šalvěj, pažitka, česnek a petržel. Využívají se též rozsekané a rozdrcené rostliny jako kapradí, vratič, řebříček a zerav, kterými se obsypávají dokola záhony. Jiní pokládají k záhonům kusy linolea, pod které rádi plzáci zalézají přes den, jako do vlhkého úkrytu. Potom nezbývá než sbírat. sbírat, sbírat…
Střešní okna GZL 59, standardní celodřevěná s ventilační štěrbinou a izolačním dvojsklem, jsou ideální pro ty, kteří požadují kvalitu, ale zároveň hledají ekonomicky výhodná řešení. Pro náročnější uživatele jsou v nabídce střešní okna GGL/GGU 59 s ventilační klapkou, která umožňují větrání i při zavřeném okně. Okno navíc díky své konstrukci lépe brání pronikání venkovního hluku do interiéru. Střešní okna GGL/GGU 73 s bezpečným energeticky úsporným dvojsklem nabízí všechny výhody předcházejícího modelu, ale také něco navíc 
Jak získat slevu?
V souladu s horskou přírodou
Živá stěna
Traviny
Největší kusy doputovaly do prostoru u ohniště, aby tam dotvořily kompozici evokující volnou přírodu. Mezi prvky aktivního využití prostoru patří kromě ohniště také tělocvična pod širým nebem a trávník, navazující na venkovní terasy. Zeleninová a bylinková zahrádka našla své místo poblíž pískoviště a prostoru pro dětské hry, které lze pohodlně sledovat z terasy domu. Největší pozornost ale poutají masivní dubové trámy, které autoři použili jako záměrný kontrast k jemnosti vysázených travino-bylinných partií.
Zpevněné plochy jsou pokryty betonovou dlažbou (terasa u vchodu do domu, parkovací stání s pergolou, vjezdový parter), usazenou do obruby z pásové ocele. U ostatních zpevněných ploch se objevuje mlatový povrch, jsou tu i kamenné stezky osázené vegetací. Kompozice vyniká použitím travinných a trvalkových společenstev doplněných cibulovinami. Smíšené štěrkové záhony tvoří výsadby muchovníků, javorů, třešní a borovic.
Jižní strana pozemku je využita pro volnočasové aktivity, jimž slouží kobercový trávník a pískoviště. Jelikož v tomto území stojí domy poměrně blízko sebe, požadovali majitelé takový návrh řešení, který zajistí soukromí, a přesto nenaruší běžný kontakt se sousedy. Na západní straně najdeme živý plot z habrů, doplněný klasickým pletivem, část pozemku je obehnána kamennou zdí ze stejného materiálu jako obklad rodinného domu. Vnitřní prostor zahrady ze západní strany využívají majitelé pro pěstování drobného ovoce a bylinek. Najdeme tady také zeleninovou zahrádku, kompost a vstup do vinného sklepa.
Při rekonstrukci rodinného domu jsme v první řadě úplně odstranili zadní přístavek. Zato dostavbu na čelní straně jsme se rozhodli využít a po radikálním zásahu z ní vytvořit dominantní prvek domu. Mírně jsme ji „povytáhli“ do výšky i do hloubky, dostala rovnou střechu a pracovní název „komín“. Při čelním pohledu je vidět, že boční stěny „komínu“ jsou předsazeny stejně tak jako štítové stěny. Čelní stěna je rastrovaná pomocí dřevěných rámečků, vyplněných pískovaným čirým či mléčným sklem, a propouští tak přirozené světlo do interiéru.
Pod schody vzniká nika
V hlavní roli prostor
Stejné to je s odsavačem par neboli digestoří. Vybírejte si model, který se vám líbí, ale pro design nezapomínejte na výkon a na hlučnost, obzvlášť navazuje-li kuchyň na obytnou zónu. Nad ostrůvky často potřebujete velkoplošnou digestoř (špičkové modely mohou mít délku až 220 cm) nebo i dva přístroje vedle sebe. Protože velké modely váží i několik desítek kilogramů, před jejich zakoupením konzultujte s odborníkem, zda tuto zátěž unese strop vašeho bytu. Volba přístroje záleží i na tom, jak velkou plochu varné centrum zaujímá a jak často vaříte.
Je-li příliš dlouhé nebo se dokonce ohýbá, klesá výkonnost odtahu a stoupá hlučnost motoru. Jako „tiché“ se označují digestoře, které při maximálním výkonu mají deklarovánu hlučnost okolo 56 dB. Recirkulační digestoře použijte, pokud nemáte jinou možnost. Jejich provoz prodražují filtry, které by se měly měnit podle četnosti a způsobu vaření asi jednou za půl roku. Ceny filtrů se pohybují přibližně od 390 Kč výše, u dražších modelů za ně můžete zaplatit i více než tři tisíce korun.
Kolik to bude stát
Rodina se dvěma dětmi školního věku si přála jednoduchý přízemní dům, účelné uspořádání s dostatkem úložného prostoru, přírodní materiály a moderní design. Při hledání pozemku bylo prioritou hezké klidné místo v malé obci, novou satelitní zástavbu předem vyloučili. Parcela na konci vesnice, obdařená výhledem do polí a na horizont vlnící se v dálce, splňovala tento jejich základní požadavek, jedinou mírnou „vadu na kráse“ představoval protáhlý obdélníkový tvar s přístupem z úzké jižní strany.
Architektka Ivana Dombková umístila dům v jižní části pozemku, aby přístupové komunikace zbytečně nezabíraly místo. Již od vstupních dveří sledujeme dispozici, která se rozvíjí ve dvou navzájem kolmých liniích. Ze zádveří se přes prosklené dveře otevírá přímý průhled severním směrem, přes vstupní halu a kuchyň do společné obývací části a bazénu, který ukončuje frekventovanou „denní“ zónu a v létě jej lze otevřít do zahrady.
„Klienti si přáli pohodlný provoz domácnosti, hodně prostoru a světla a výhled do zeleně, proto jsme se soustředili především na funkční dispoziční řešení a dobré propojení se zahradou,“ vzpomíná autorka. „Vnější forma domu pak logicky vyplynula z jeho vnitřního obsahu,“ dodává. Společná obývací část se přibližuje charakteru vesnické zástavby, je zastřešena nízkou sedlovou střechou, která vytváří směrem do ulice trojúhelníkový štít.
Do venkovského prostředí se dům nenásilně začleňuje jak tvarem, tak výběrem barev a materiálů. Omítka v neutrální šedé, oblíbeném odstínu architektů, pokrývá fasádu společné obývací části a jemně ladí se zelenými keři a trávníky, šedý nátěr mají i dřevěné okenní rámy.
Ložnicová část je obložena režným cihelným zdivem, uvnitř převládá bílá omítka a dubové dřevo. Interiér ve střídmých barvách, s velkými skleněnými plochami, bezfalcovými dveřmi a jednolitými hladkými povrchy působí nedotčeně a čistě, jako by se rodina nastěhovala do domu nikoliv před pěti lety, ale před měsícem.
Ing. arch. Ivana Dombková (1965)
V roce 1960 byla firma znárodněna. Dlouhou dobu byla začleněna do státního podniku Sempra, který zde zřídil stanici na šlechtění petúnií a begonií. Rodinnou tradici rozvíjela další generace šlechtitelů – inženýr Jan Černý a Alenka Černá, kteří byli bohužel jen zaměstnanci dříve rodinné firmy. S jejich jmény se pojí vznik prvních hybridních odrůd begonií (1959) a petúnií (1960) v naší republice. Podařilo se jim vyšlechtit velmi obsáhlý sortiment hybridních odrůd petúnií, převislých hlíznatých begonií a ledovek (Begonia semperflorens).
Osiva jsou dodávána velkoodběratelům, zahradníkům i milovníkům květin. Mimo to firma dováží profesionálům bohatý sortiment květinových semen ze světové produkce.
Tuzemské odrůdy, které byly šlechtěny a zkoušeny v našich klimatických podmínkách, se s deštěm a chladem vyrovnají. Některé cizí odrůdy, které vás ohromí obřími květy, nejsou tak odolné. To je jistě zásadní argument. Cílem rodinného šlechtění Černých je vytvářet odrůdy, které v našich podmínkách dobře a dlouho rostou a kvetou.
A ta zahrada! Sice ohromná, ale neproniknutelně zarostlá křovím z náletů, starými stromy a dvoumetrovými plevely. Paní Helenu, jejího manžela i jejich dceru však dům něčím přitahoval. Jak stavbu, její vnitřek i okolí prohlíželi, rýsovala se stále jasnější vize pěkného, dobře uspořádaného, bytelně postaveného domu, který může po celkové obnově znamenat určitý protipól někdy dost problematické architektury soudobých rodinných rezidencí.
Prospěšné zásahy a doplňky
Klenby, byť zdánlivě slabé, ale dokonalé a pevné, vyčistili a cihly proškrábali. Následovala zálivka prostým betonem, heraklitová vrstva a vrchní beton se síťovinou pod dlažbu, uplatněnou téměř v celém přízemí. Protože světla výška sklepa byla nedostatečná, vybrali podlahu o patnáct centimetrů až na písek, který tu všude tvoří mocnou vrstvu, zřejmě nanesenou jedním z mnoha dávných řečišť Labe. Podlahu sklepa dnes představuje sedm centimetrů silná vrstva betonu. Při jeho rozprostírání dali zedníci všude kolem zdí pásky polystyrenu, které po zatvrdnutí betonu vytrhali.
Dále byla užitková část se skleníky, pařníky a zelinářskými záhony. Kolem celé zahrady vedla cesta nabízející pěkné procházky. Samozřejmě, že o vše se staral zahradník. Co dokáže příroda udělat za čtyřicet let z takového pořádku, se ani nechce věřit. Namísto někdejší krásné zahrady se tu rozprostírala neproniknutelná džungle, která by se bez motorových pil a jiných moderních pomocníků jen těžko likvidovala.
Plocha nabízela pro tenisový kurt
