Je prokázáno, že kvalitní tepelnou izolací budov je možné snížit spotřebu energie na vytápění až o 60 %, u nízkoenergetických a pasivních domů až o 90 % oproti stávající výstavbě. Nedostatečná tepelná izolace naopak způsobuje nejen tepelné ztráty a stále vyšší náklady na vytápění, ale i rizika poruch zdiva v důsledku jeho promrzání. Přitom ekonomická návratnost investic se pohybuje od několika měsíců do několika let. Dobře navrženým zateplením novostavby můžeme významně vylepšit parametry konstrukce, a přitom dokonce ani nemusíme navýšit původní rozpočet.
Navíc, i když se vžilo používání slova „zateplení“, neměli bychom zapomínat, že zdaleka nejde jen o náklady na vytápění. Změny klimatu, které přivádějí teplejší a dusnější léta i do našich končin, stále dramatičtěji zvyšují náklady i na chlazení a klimatizaci. Rozdíl mezi jednotlivými ročními obdobími bezesporu nejvíce pociťují majitelé půdních nástaveb a vestaveb. Stačí, když během několika dnů za sebou vystoupí teplota nad třicet stupňů a útulná podkrovní ložnice se rázem změní v noční saunu. Doby, kdy se mezi krokve dávalo 14 až 20 cm izolace z minerální vlny, jsou už prostě dávno pryč.
Průvzdušnost u různých druhů okenních těsnění |
 |
Nová doba, nové nároky
Zatímco ještě v 60. letech minulého století se potřebná tloušťka tepelné izolace u obvodových konstrukcí objektu stanovovala s ohledem na to, aby se při nízkých venkovních teplotách nesrážela vodní pára na vnitřním povrchu konstrukce, dnes jsou nároky úplně jinde. Běžně dosahované tepelnětechnické vlastnosti obvodových konstrukcí jsou totiž dnes již takové, že nebezpečí povrchových kondenzací dávno nepředstavuje problém. Rozhodujícím se stává hledisko energetické – to znamená, že na izolační vlastnosti stěn, podlah a střech jsou kladeny takové nároky, aby se dosáhlo co největších úspor energie na vytápění daného objektu.
Při návrhu skladby stavební konstrukce je třeba vždy vycházet z několika poměrně jednoduchých zásad, které se vyplatí dodržovat. Patří k nim především snaha omezit, případně zcela vyloučit kondenzaci vodní páry v konstrukci, dále používat co nejsušší materiály a nezapomínat ani na problémy spojené se statikou konstrukce a s jejími objemovými změnami. Všechny tyto otázky vyvstanou zvláště u dodatečného zateplování již existujících stavebních konstrukcí.
| Více článků z rubriky STAVBA najdete na www.dumabyt.cz. |
Z pětačtyřicítky třicítka
V nových evropských normách a dalších předpisech se tak setkáváme s účinnými tepelnými izolacemi ve výrazně zvýšených tloušťkách, které jsou běžně 10-25 cm. Mezi nejpoužívanější tepelněizolační materiály patří pěnový polystyren. Například obyčejná stěna z plných cihel tloušťky třicet centimetrů, opatřená kontaktním systémem s tepelnou izolací tloušťky čtrnáct centimetrů, se obratem stává konstrukcí s lepšími parametry než celá řada nejnovějších jednovrstvých staviv. Neméně důležité pro volbu správného zateplení ovšem také je, v jakém stavu se předmětné zdivo nachází.
Koeficienty a hodnoty tepelných odporů se stanovují laboratorně při ideálních podmínkách. Při aplikaci těchto materiálů však stěží kdy dosáhnete ideálních laboratorních podmínek. To v praxi znamená, že pětačtyřiceticentimetrová zeď, která z nějakých důvodů začne vlhnout, má pak sníženou izolační účinnost a je z ní rázem „třicítka“. Pro názornost dodejme, že zdivo s 0 % vlhkosti má 100% izolační schopnost, 4 % vlhkosti již znamenají ztrátu 50 % izolačních schopností, 10% vlhkost ve zdivu snižuje izolační schopnost na 23 %. Podobné hodnoty platí i pro izolant (i když prodyšný) použitý ve vnějších kontaktních zateplovacích systémech.
Důsledkem chybějící či nevhodné tepelné izolaci pak může být ztráta více než poloviny vyprodukovaného tepla a zároveň nutnost v létě místnosti klimatizovat. Proto se dnes u novostaveb zatepluje již od projektu a u rekonstrukcí starších domů se provádí dodatečné zateplení obvodové konstrukce pláště. Například pro zateplení nejrozšířenější obvodové zdi v ČR, což je stěna 45 cm z plných cihel, vychází výpočtem podle ČSN 73 05 40 tloušťka izolantu z expandovaného polystyrenu na 10 cm.
Vlastnosti obvodových konstrukcí |
 |
Poměr výkon/cena
Zatím nejrozšířenějším způsobem, jak dosáhnout zateplení s nejlepší účinností v porovnání s vynaloženými finančními prostředky, jsou kontaktní zateplovací systémy buď s deskami z minerálních vláken, anebo polystyrenu. Každý z těchto izolantů má své výhody a nevýhody, ale vzhledem k poměru cena/užitná hodnota a pracnost/výsledný efekt, vítězí polystyren. Je mu sice vytýkána malá prodyšnost, ale uvědomme si, že u řady obvodových konstrukcí jde o difuzi v řádu jednoho až tří procent, což je vlhkost, která se dá bez problému vyvětrat okny.
Jiná je situace, pokud chceme kontaktní systém použít na vlhké nebo vlhnoucí zdivo. V takovém případě je nutné zvolit mezi tzv. prodyšnými systémy, umožňujícími odvětrání vlhkosti, která by jinak kondenzovala v obvodové konstrukci.
Typy tepelných izolantů používaných ve vnějších kontaktních zateplovacích systémech |
|
Zateplení vyžaduje odborné posouzení
Minerálním izolantům je naopak zase vytýkána až přílišná propustnost a citlivost na vlhkost. Záleží pak samozřejmě i na skladbě a kvalitě lepicích tmelů, stěrek a omítek, které mohou tyto vlastnosti značně redukovat.
Ať už zvolíme kterýkoli z izolantů, zateplení vždy vyžaduje odborné posouzení podkladu a z něj vyplývající skladby. Proto je na místě své záměry přinejmenším konzultovat s odborníkem.
text: Stojan Černodrinski, foto: archiv firem
Investoři si architekta vybrali na základě jeho předchozích realizací, které se jim velmi zamlouvaly, a proto ho nechtěli výrazně omezovat v tvůrčí invenci. „Pan architekt přinesl první návrh a pohledy v podstatě stávajícího ,betonového bunkru‘ a my jsme se do něj bez výhrad zamilovali. Došlo jen k drobným korekcím v dispozici domu. Velmi jsme ocenili promyšlené uspořádání a využití prostoru,“ upřesňuje paní majitelka.
Nábytek a vnitřní vybavení domu vzniklo v užší spolupráci majitelů s architektem. Paní domu je spolumajitelkou firmy Habitat, která se zabývá prodejem koberců a textilu a realizacemi dekorací v interiéru. Má tedy k interiérovému designu blízko. „Vycházeli jsme z návrhu pana architekta a hledali vlastní řešení, které by nám vyhovovalo designem, ale i užitnými vlastnostmi, praktičností a zamýšleným rozpočtem.“
Na zahradě (jako) doma
Pozemek na jihozápadním svahu leží na odlehlém místě na konci menší obce v západních Čechách. Jediným sousedem, kromě pověstných „lišek dávajících dobrou noc“ ve staré ovocné zahradě, je poslední chalupa s kusem kamenné zdi, snad pozůstatkem dávné středověké tvrze.
Jednoramenné schodiště dále vede do společného obytného prostoru s kuchyní, jídelnou a sezením. Velká kuchyň má okna na východní i na jižní stranu, k jižní fasádě domu přiléhá venkovní dřevěná terasa přístupná posuvnou prosklenou stěnou. Součástí společné obývací zóny je i kout pro hosta, soukromí mu zajišťují posuvné dveře.
Dům čerpá navenek i vnitřně z místních zdrojů. Nadstavbu nad zděným suterénem tvoří kombinovaná zděná a dřevěná stavba, severní obvodová stěna je obložena kameny nasbíranými na okolních cestách, část středové nosné zdi je z keramických tvárnic, zbytek tvoří rámová dřevěná konstrukce s odvětraným pláštěm z modřínových palubek. 
Použití obilné slámy do konstrukcí domů bylo na našem území tradiční. Všichni známe došky a půdu plnou sena nebo slámy, která tvořila dokonalou tepelnou izolaci domu. Používala se také na utěsňování spár mezi trámy roubených staveb nebo jako příměs do jílových omítek a nepálených cihel. V dnešní době sláma přebývá, často se dokonce zaorává. 
Rákos je rostlina, která byla od nepaměti používaná ve stavebnictví. Stačí si vzpomenout na doškové střechy na venkově. Zvláště na Slovensku se s tímto použitím můžete setkat dodnes. Došky se pokládají v tloušťce cca 30 cm a mají výborné tepelněizolační vlastnosti. 
Technické konopí
Jakmile rozmrzne zem, znovu skalku prohlédněte, a kde je potřeba, rostliny vytažené ze země pozorně zatlačte do země, případně přisypte chybějící zeminu ve složení podle druhu alpínky. Rovněž nezapomeňte zkontrolovat drenážní vrstvu drobných kamínků pod rozložitými polštářky, protože pro polštářovitou alpínku je nedostatečná drenáž zhoubou. V předjaří sestřihněte keříčky vřesů na čtyři prsty nad zemí. Během celého jara sledujte vlhkost půdy a v případě přísušku skalku zalijte.
pryskyřníkovité – Ranunculaceae (jaterník, koniklec pryskyřník, orlíček, sasanka, ostrožka, talovín, hlaváček) 
mákovité – Papaveraceae (mák, krevnice) 
Alpínky neboli skalničky jsou velmi rozsáhlou skupinou rostlin z horských svahů celého světa. Někdy si ani odborník není jist, zda rostlina je či není jedovatá. Je dobré si zapamatovat hlavní znaky čeledí, jejichž zástupci mají vždy určitý obsah jedovatých látek nebo látek způsobujících alergie (viz blok Pozor na jedovaté čeledi).
Při pletí používejte rukavice
Nejsvětlejší odstín původní plovoucí podlahy v odstínech přírodních dřevin opakovala designérka na korpusech a obdobný odstín barvy použila na podkladovou barvu stěn. Tak se jí podařilo světlé odstíny dřeva vzájemně propojit od podlahy přes linii nábytku ke stěnám. Jako doplňkovou barvu zvolila odstíny listů a zeleně.
Vizuální oddělení postele
Do prostorné šatny, která je součástí pokoje, umístila veškeré šatní skříně, aby nemusela samotný pokoj zahlcovat nábytkem. Do pokoje navrhla úzké skříňky s hloubkou 35 cm pro dívčí tajnosti a poklady.
Žádný majitel nemovitosti neudělá chybu, když se poučí o terminologii týkající se tohoto stavebního prvku. Chtě nechtě totiž bude muset jednou komunikovat s lidmi, kteří se údržbou, rekonstrukcemi nebo stavbou komínů zabývají. Tak například sopouch nemá nic společného se sopkami, je to trouba spojující spotřebič s vlastním komínem. Sopouch by měl být co nejkratší a přímý, pokud možno šikmý se stoupáním nejméně 10 procent. Nelze-li tuto podmínku splnit, neměla by být vodorovná část delší než 250 milimetrů.
Postavit klasický komín z běžných stavebních materiálů není levné, rychlé ani jednoduché. Komínové těleso totiž musí pro svou trvanlivost, účinnost a odolnost splňovat celou řadu předpokladů: musí vzdorovat vysokým teplotám a agresivním látkám ve spalinách, dokonale těsnit, tepelně izolovat, aby nedocházelo k ochlazování a tím snižování tahu, kondenzaci atd. Moderní spotřebiče také kladou na komín vyšší nároky než ty staré: většinou je ve spalinách více vodní páry, liší se teplota a další parametry. V neposlední řadě představují klasické komíny velké statické zatížení, což znamená budovat důkladné základy (a prodražuje stavbu).
Výhody jsou zřejmé: komín lze tímto způsobem postavit velmi rychle a kvalitně za obvykle nižší cenu než běžné komínové těleso. Jednou z výhod komínových systémů je i to, že má od výrobce vyřešené všechny technické detaily, výpočty a návrhy, problémy ochrany životního prostředí i bezpečnosti a hospodárnosti provozu. Do značné míry to tedy šetří práci i při návrhu celé stavby. Variabilita systémů umožňuje vyhovět všem požadavkům v běžném rodinném domku nebo rekreačním objektu. Záruky se většinou poskytují na desítky let – například firma Ciko udává třicet let.
Bývá zvykem vedle výhod uvádět také nevýhody – komínové systémy od kvalitního výrobce však jsou oproti „klasice“ ve výhodě prakticky ve všem: za relativně málo peněz nabízejí podstatně víc.
Nevýhodou je, že pokud je systém špatně navržený, může být životnost nižší, protože ne každý materiál dlouhodobě odolá agresivním spalinám. Udává se, že zatímco keramický systém má životnost srovnatelnou s životností celé stavby, nerezový vydrží přibližně tak dlouho jako spotřebič, který je na něj připojený. V tomto případě se tedy obzvlášť vyplatí odebírat systém jako celek od osvědčeného výrobce.
Mnoho výrobců nebo dodavatelů inzeruje ceny svých služeb v korunách za metr komínu. Odborníci však varují, že toto hledisko může být zavádějící, protože nezahrnuje řadu dalších složek ceny. Výsledná faktura pak někdy může být ošklivým překvapením. Doporučují proto od začátku jednat o ceně celého komína.
Doporučit lze např. dvousečné hliníkové nůžky s plastovou výstelkou a dobře skrytou nevyskakující pružinou. Pokud se s univerzálními nůžkami potřebujeme dostat hlouběji do pichlavých a košatých keřů, jsou ideálním pomocníkem univerzální pákové nůžky Fiskars schopné při ovládání oběma rukama stříhat větve do tloušťky 20 mm. Po práci nezapomínejme jakékoli zahradní nůžky dosucha utřít a lehce přestříknout styčné kovové plochy olejem ve spreji.
1) Ostrý zahradnický nůž neboli žabka slouží k odříznutí měkkých výhonů, zahlazení okrajů ran, seříznutí roubů.
Stříhat výhony a větve s tloušťkou 2 až 4 cm dokážeme jen pákovými nebo tzv. převodovými nůžkami. Dlouhá držadla pákových nůžek zvyšují střižnou sílu v okamžiku dostřihu víc jak dvojnásobně, ještě chytřejší mechanizmus s ozubeným převodem mezi oběma čelistmi zvýší sílu rukou na střižných čelistech víc jak trojnásobně! Nabídka je široká. Wolf-Garten nabízí vedle řady nůžek s oválnými hliníkovými trubkovými držadly s nastavitelným předpětím čelistí i nůžky s teleskopicky prodloužitelnými držadly v rozmezí 65 až 93 cm (jednobřité i s kovadlinkou).
K odřezávání a krácení větví v žádném případě nepoužívejte běžné truhlářské pily, jejichž zuby by poničily živoucí dřevo. Zahradní rámové pily se od nich liší rozvedenými a zakalenými hrubšími zuby usnadňujícími řez v živém dřevu. Svou užší špičkou pak usnadňují přístup do spleti větví. Mají jednoduché pákové nebo maticové napínání a na tvarově přizpůsobeném držadle plastový chránič prstů a kloubů. Při přenášení bychom list měli chránit nasazením plastového krytu, jak to např. nabízejí rámové pily Fiskars. Tenké větve (do 25 mm) lze řezat v jednom tahu, tlusté (do 60 mm) u kmene nejprve podřízneme zdola, řez dokončíme shora. Obloukové pily Gardena umožňují list podle potřeby otočit až o 90° a dají se nasadit na teleskopickou násadu stavebnice Combisystem, takže ze země s nimi dosáhneme do výšky 5 m. Totéž „umějí“ i pilky Vario od Wolf-Garten, jejichž list lze otočit o 360°. Do koruny bez žebříku se s nimi uživatel dostane nasazením na teleskopickou tyč stavebnice Multi-star.
Pro hůře dostupná místa, např. do spleti větví, jsou vhodnější čepelové prořezávací pilky s obloukovou čepelí s tahovým ozubením (zařezává se a řeže při tahu k sobě). Kratší mohou mít zavírací čepel, u delších (až 36 cm) se čepel dá do držadla zasunout, aby při nošení neohrožovala svými ostrými zuby uživatele.![Profesionální "houseník" RC-VM na teleskopické tyči stříhá i vysoko nad hlavou větve do průměru 40 mm. Cena (bez stavebnicové násady) 1 635 Kč (WOLF-GARTEN).](/wp-content/uploads/obrazek/4f0eec3b3b757/zahrada-nuzky-pily-pomocnici-naradi-05_200x202.jpg "Profesionální "houseník" RC-VM na teleskopické tyči stříhá i vysoko nad hlavou větve do průměru 40 mm. Cena (bez stavebnicové násady) 1 635 Kč (WOLF-GARTEN).")
Až do výšky 6,5 m lze díky teleskopické tyči stříhat odumřelé větve a prosvětlovat korunu košatých stromů vynikající novinkou – stříhacím kopím StarCut 160. Žádná lanka nepřekáží, protože jednoduchý mechanizmus vedený uvnitř hliníkové tyče uvádíte do pohybu tažným pouzdrem, které po tyči klouže nahoru a dolů. Tyč se tak nezaplete ani v hustých keřích. Bez větší námahy lze stříhat větve až do průměru 3 cm. Ještě silnější větve do výšky až 5 m zvládnou houseníky s lanovým pohonem střižných čelistí, které jako všestranně použitelnou stavebnici Multi-star nabízí Wolf-Garten a pod názvem Combisystem v poněkud odlišném provedení i Gardena. U stavebnice Multi-star je lanko čtyřnásobného kladkostroje, které se automaticky napíná, aby se nezamotávalo do větví. Teleskopicky prodlužovatelná násada má gumovou výstelku.
Zahradní všeuměl
