Před svou smrtí ještě stihl napsat milostný dopis, a tak vzniklo valentýnské přání.



| Více článků z rubriky INTERIÉR najdete na www.modernibyt.cz. |



zdroj: www.modernibyt.cz
Před svou smrtí ještě stihl napsat milostný dopis, a tak vzniklo valentýnské přání.



| Více článků z rubriky INTERIÉR najdete na www.modernibyt.cz. |



zdroj: www.modernibyt.cz
První část výstavy se uskutečnila od 9. 2. do 4. 3. V Muzeu Východních Čech v Hradci Králové, od 1. 4. do 30. 4. bude jejím hostitelem Clarion Congres Hotel České Budějovice, v červnu budete mít možnost ji navštívit v pražské Trmalově vile, v září a v listopadu proběhne ve Zlíně a v Brně.

Posláním výstavy je prostřednictvím dobových fotografií, plánů a dalších informací seznámit návštěvníky s tím nejkvalitnějším, co vzniklo v našich zemích v oblasti rodinného bydlení za posledních 200 let.
Seznámíte se s díly slavných architektů z konce 19. století, s meziválečnou avantgardou i s kvalitními moderními domy našich současníků.
Kdy a kde? |
|
| 9. února – 4. března | Muzeum Východních Čech, Hradec Králové |
| 1. dubna – 30. dubna | Clarion Congres Hotel, České Budějovice |
| červen | Trmalova vila, Praha |
| září, listopad | Zlín, Brno |
text: www.mujdum.cz, foto: archiv
Do pracné výsadby se pustili dva mladí lidé, kteří ovšem nejsou žádní amatéři: sami totiž vlastní zahradnictví. A tak je jejich soukromá zahrada vlastně vstupní vizitkou pro zákazníky. Najdeme tu celou řadu okrasných konifer, kvetoucích trvalek a množství půdopokryvných rostlin, plazících se mezi vkusně začleněnými kameny.
Celý prostor nabízí v celku i jednotlivostech úchvatné pohledy. Každá partie nabízí nový působivý obraz. Dřevěná palisáda je vkusným řešením předělů prostoru, praktická drcená borka dává vyniknout odlišnostem rostlin.
Zahrada je důkazem mimořádné citlivosti a moderního vztahu k okrasným výsadbám a přírodě vůbec.
Zelené sochařeníCharakter zahrady jednoznačně určují jehličnany stříhané do rozličných tvarů a velikostí a sezazované do skupinek kombinovaných z různých druhů. Většina z nich pochází z náletů z blízkého lesa a své ušlechtilé tvary získala díky nůžkám šikovných majitelů. Také kámen pochází z okolních polí a remízků. Vodní prvky zahradu obohacují o další dimenzi, v kombinaci s kamennými zídkami a stříhanými stromky vytvářejí středomořskou atmosféru.
SLOVO ARCHITEKTA |
|
Jiří Prouza Zahrada má osobitý styl, ve kterém se dají vystopovat vlivy dvou kultur – japonské a evropské. Celkově vzbuzuje pocit čistého a velkorysého prostoru. Intenzivně tvarované dřeviny u nás sice nejsou tradiční, ale pokud jsou takto mistrně zvládnuté, přinesou do zahrady oživení v podobě nezvyklých až fantazijních struktur. |
Zahrada působí uceleným a příjemným dojmem a nenásilně přechází v okolní přírodu. Tvarování je ukázkou mistrovské práce a svědčí o neobyčejné fantazii majitelů.
| Více článků z rubriky ZAHRADA najdete na www.dumabyt.cz. |
Okrasná a zároveň užitková zahrádka s nízkým venkovským plůtkem. Letničky, trvalky, bylinky, zelenina…, to vše umně a úhledně uspořádáno v rabátcích ohraničených přísně stříhaným buxusem. Osázeno s citem pro barvu a dobrou znalostí vzrůstu a tvaru rostlin. Drcená borka zabraňuje růstu plevele a usnadňuje tak poměrně náročnou údržbu zahrádky.
Pěstování plodin nemusí znamenat slámu čouhající z bot.
Řeka, gotický most a les tvoří hranice pozemku, samotná zahrada je vlastně jen úzký pás vedle domu, který se rozšiřuje směrem dolů k řece. Kamenné schodiště je páteří zahrady, stupňovitě je terén řešen zídkami a vyvýšenými záhonky. Vše je z břidlice, která se v těchto místech už od dob císaře Karla IV. těžila. Náplavka s košatou vrbou a skromnou lavičkou vybízí k posezení. Rychle rostoucí psí víno zakrývá zčásti zahradu před nevítanými pohledy kolemjdoudích a na podzim obdaří pohledem na řetězce rudých lístků.
Pozemek je kvalitně členěn zídkami z břidlice, takže vzniklo několik odlišných zón, umožňujících různé aktivity.
SLOVO ARCHITEKTKY |
|
Jana Pyšková Zahrada u řeky mě vzala za srdce: přestože nikdo z rodiny nemá odborné zahradnické vzdělání, vypadá báječně. Je to tím, že majitelka i její rodina mají vztah k místu, cit pro přírodu, milují řeku, která je nejspíš nabíjí energií, nebo naopak uklidňuje, a obyčejný cit pro krásu. Velmi dobře je tu použit kámen a upraven terén. |
Zahrada s vůní OrientuŽádná špatná napodobenina, ale zdařilá inspirace východním zahradním uměním. Vše je vkusné, citlivě a velmi pečlivě dotažené do posledního detailu, a přitom zahrada nikomu nevnucuje falešnou představu, že je v Kjótu. Je s podivem, že malý prostor majitele nelimitoval ve výběru rostlin – jen je musí pravidelně „umravňovat“ řezem do vejčitých, kulovitých či obláčkovitých tvarů. Zahradu zpestřuje jezírko a krátký potůček, přes který vede můstek z kulatiny. Po něm lze snadno dojít na skryté místo, kde se dá tajně a nerušeně přemýšlet či meditovat.
Vzpomínky na zahrady Dálného východu jsou vkusné a nenásilné.
SLOVO ARCHITEKTA |
|
Jiří Prouza Zahrada má pozitivní náboj zejména díky množství bujné zeleně. Důležitým prvkem jsou kvalitní vzrostlé stromy, které tvoří dokonalou kulisu pro vlastní mikrosvět zahrady. Do malého prostoru se podařilo vtěsnat nejen řadu pěkných detailů, ale i zklidňující plochu trávníku. |
text: Lucie Martínková, foto: Lucie Martínková, Jana Pyšková, Jiří Prouza, Vilém Flenders, Alena Hrbková a archiv
Nemohl by mi někdo poradit, jak napsat odvolání proti rozhodnutí o umístění stavby rodinného domu na sousedním pozemku? Pozemek je o výměře cca 540 m2 a zamýšlený dům bude o půdorysu 21 x 11 m se třemi bytovými jednotkami a kancelářemi. Děsím se, že když vyjdu na zahradu, budou se na mě dívat lidé z tohoto domu, neboť všechna okna s balkony jsou na ni směrována. Poradíte mi, kde sehnat kontakt na právníka, který dělá stavební právo?
Odpověď
|
Zřejmě máte na mysli zastoupení některým z advokátů. Na www.SeznamAdvokatu.cz jistě najdete kontakt na někoho, kdo vám odvolání kvalifikovaně napíše. Záleží-li vám na věci, rozhodně se do toho nepouštějte sama. Náš právní systém je dnes totiž natolik nepřehledný, že se v něm laik jen těžko orientuje. Vždyť v dnešním stavebním právu se často neorientují ani ti, kdo s ním denně přicházejí do styku. Dlužno však na jejich obranu podotknout, že za to ani nemohou, vzhledem k jeho nepřehlednosti a řadě nových právních institutů, jejichž skutečný obsah se teprve formuje soudní judikaturou.
Z dotazu plyne, že máte obavy z „koukání“. Jde o typickou občanskoprávní námitku, na jejíž způsob řešení v průběhu územního řízení pamatuje ustanovení § 89 odst. 5 zákona číslo 183/2008 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), dále jen „stavební zákon“. Podle něho o námitce, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební úřad rozhodne na základě obecných požadavků na výstavbu, obecných požadavků na využití území, závazných stanovisek dotčených orgánů nebo technických norem, pokud taková námitka nepřesahuje rozsah jeho působnosti. Nedošlo-li k dohodě o námitce občanskoprávní povahy, stavební úřad si o ní učiní úsudek a rozhodne ve věci; to neplatí v případě námitek týkajících se existence práva nebo rozsahu vlastnických práv.
Námitky týkající se obtěžování pohledem se rozhodně nedotýkají otázek samotné existence práva nebo rozsahu vlastnických práv, a právě proto je v souladu s výše citovaným ustanovením k jejich posouzení a rozhodnutí o nich příslušný stavební úřad. Ten o nich přitom musí rozhodnout nejen v kontextu obecných technických předpisů (vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, vyhl. č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby), ale i § 127 občanského zákoníku.
| Více článků z rubriky STAVBA najdete na www.dumabyt.cz. |
Podle § 127 odst. 1 občanského zákoníku se vlastník věci musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi. Právně významné přitom mohou být i tzv. imateriální imise, např. za určitých okolností i obtěžování pohledem, o němž se v podstatě zmiňujete. Za imisi však nelze považovat pouhou samotnou možnost nahlížení z oken do oken v sousední budově nebo z oken na pozemek či z pozemku na pozemek, zejména jde-li o budovu umístěnou v souvislé zástavbě.
Aby bylo možno obtěžování pohledem považovat za imisi, muselo by jít o mimořádnou situaci, při které by bylo soustavně a závažným způsobem narušováno soukromí vlastníka nebo uživatele sousední nemovitosti; zpravidla by šlo o případy, kdy vlastnické právo by bylo zneužíváno k nahlížení do sousední nemovitosti za účelem narušování soukromí sousedů. Při posuzování takovéto věci je ale třeba přihlížet k oprávněným zájmům všech účastníků řízení, takže obecně nelze ukládat těm, kdo mají faktickou možnost nahlížet do cizích oken, zahrad apod., aby provedli taková opatření, kterými by tuto možnost vyloučili, respektive jen z těchto důvodů možného „koukání“ zamítat návrhy na umístění staveb.
Ostatně samotná okna právo na soukromí vůbec nenarušují. Proto také obvykle nelze žadateli o vydání rozhodnutí o umístění stavby nevyhovět jenom proto, že z oken stavby bude vidět na sousední nemovitosti. V souladu s dlouhodobě respektovanými zvyklostmi je naopak na tom, kdo se cítí být obtěžován pohledem, aby provedl opatření, která by tomuto obtěžování zabránila. Tomu odpovídá praxe pořizování záclon, závěsů, žaluzií, neprůhledných plotů atd.,těmi, kdo nechtějí být takto obtěžováni, nikoliv těmi, kdo by mohli do domů, příp. jiných nemovitostí nahlížet (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 1629/99, dostupný na www.nsoud.cz).
| ! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ ! |
V rámci územního řízení si tak měl stavební úřad odpovědět i na otázku (pokud jste skutečně námitku obtěžování pohledem uplatnila), zda zamýšlená stavba, co do tvrzení o ztrátě soukromí a nerespektování osobnostních práv, se nedotkne vašich práv nad míru přiměřenou poměrům v intencích § 127 obč. zákoníku. Činí se tak formou tzv. správního uvážení. Jeho případné opomenutí by bylo vážným pochybením, jež by zatížilo zákonnost vydaného územního rozhodnutí takovou vadou, pro kterou by nezbývalo než je v odvolacím řízení zrušit a věc vrátit prvoinstančnímu správnímu orgánu k novému projednání a rozhodnutí.
Dlužno však zároveň poznamenat, že námitky podobného typu v zastavěné městské zástavbě obvykle nejsou úspěšné, neboť v ní jsou podobné případy zcela běžné (nemovitosti různých vlastníků jsou v přímých kontaktech). Ve městě prostě nelze dosáhnout, pokud jde o pohledy z oken na stavby či pozemky, úplného soukromí. Proti takovémuto „obtěžování“ se proto musí obyvatelé měst bránit sami, např. výsadbou křovin, pergolami atd.
text: Jaroslav Recht, ilustrace: Pavel Dufek
Točité, segmentové, bočnicové nebo obložené betonové schodiště. Základní čtyři typy schodišť, ze kterých můžeme vybírat do svých interiérů. Správná volba schodiště, jeho správné umístění a realizace nejsou rozhodně nic jednoduchého, a proto se zde určitě vyplatí odborná rada projektanta či specializované odborné firmy.
Dnešní trend stylu schodišť je jasně dán – jednoduchost, vzdušnost a lehkost. Nejčastěji je volen přímý typ schodiště, který je nejen tvarově jednoduchý a čistý, ale designérům umožňuje zaměřit se na volbu dílčích materiálů na schodnice, podstupnice či zábradlí.
Díky barevné i tvarové rozmanitosti dnešních materiálů se schodiště může stát malým uměleckým dílem.
Prostorové důvody nás ovšem mnohdy donutí k volbě lomeného schodiště. Ani zde se nemusíme omezovat na jedno řešení, můžeme zvolit schodiště do tvaru písmen L, S či U. Lomená otevřená schodiště často slouží jako hlavní vstupní prostor do historických objektů, do recepcí nebo veřejně přístupných interiérů a velkých luxusních vil, kde působí jako skutečná dominanta vstupních hal. Především praktické je pak malé točité schodiště, které vyřeší téměř každý problém s prostorem, neboť zabere nejmenší počet čtverečních metrů – také je však nejméně pohodlné.
| Více článků z rubriky INTERIÉR najdete na www.dumabyt.cz. |
Samostatnou kapitolu tvoří materiály, které propůjčí schodišti osobitý styl. Tradičním materiálem je dřevo, které interiéru dodává přírodní atmosféru a s nímž rozhodně nic nezkazíte. Celodřevěná schodiště však z pohledu bytového designu působí plně, někdy až těžkopádně, a nejčastěji jsou proto využívána v klasických či dobových interiérech. Ovšem i zde je možné odlehčení subtilnějším kovovým typem zábradlí či volnými schodišťovými stupni bez podstupnic, kotvenými do boční schodnice. Snad jedna z mála výtek, která směřuje k funkčnosti dřevěných schodů, je všeobecně známý specifický zvuk vrzajícího dřeva.
| ! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ ! |
Oblíbeným materiálem pro výrobu schodišť je také kov, který se dnes řadí mezi trendově nejžádanější. Kovová schodiště se vyrábí buď z povrchově upravované oceli a nebo nerezu. Jsou velice pevná a odolná, ale do interiéru vnášejí chladný, až průmyslový vzhled. Ten se dá zjemnit kombinací s tzv. teplými materiály, například dřevem. Mezi designové lahůdky bezesporu patří schodiště v kombinaci kovu a skla.
Samostatnou variantou, která je typická pro betonové schodiště, je obklad dřevem či keramickou dlažbou. Rozhodneme-li se pro betonové schodiště, musíme předem vědět, že monolitická schodiště působí ve vzdušném typu interiéru jako těžký prvek. Navíc je během stavby hojně používáno řemeslníky, a tudíž je betonový podklad opotřebován dříve, než si jej stihneme obložit povrchovým materiálem. Ozdobou betonového schodiště bývá nejčastěji designové zábradlí a originální materiálové provedení nášlapů. S tímto typem schodiště se nejčastěji setkáme v rodinných domech jako s vedlejším, tzv. zadním schodištěm.
Můj dům doporučuje |
| Schodiště nemusí nutně plnit pouze spojovací funkci, jeho vhodné umístění zajistí také odstínění dvou prostorů. Dobrým tipem je například schodiště oddělující kuchyňskou část od obývací. |
Mezi další nestandardní designové prvky patří u schodišť například ocelová lana suplující zábradlí, podtrhující vzdušnost a lehkost celé konstrukce, dále kusy plechu nebo plastu, a to jak v ploše na zábradlí, tak i na stupních a podstupních.
Také tvrzené sklo je hojně používáno nejen na schodnice, ale i jako výplň schodišťového zábradlí. Není třeba dodávat, že v těchto případech jde skutečně o solitérní atypická schodiště, která naplno odráží spojení „individualita – osobnost – styl“.
Neopomenutelným detailem je bezesporu zábradlí. Podstatnou měrou se podílí na celkovém působení schodiště v interiéru, dokončuje jej stejně jako tečka větu.
Zábradlí může být umístěno jak vertikálně, tak horizontálně. Mezi vertikální členění patří například svislé tyče, které navíc opticky prostor výškově prodlužují, takže v interiéru sehrávají hned dvojí roli. Další možností, jak si pohrát s prostorem, jsou horizontální šikmé výplně, jež schodiště tzv. vyplní a opticky sníží.
Pokud máme málo místa, můžeme zajít do extrému a použijeme schodiště bez zábradlí nebo pouze s jednostranným zábradlím – jednoduchým madlem. Tato varianta je využívána nejčastěji v moderních loftových bytech nebo v exteriérech.
Zde je třeba zdůraznit, že tento typ schodiště je méně bezpečný a doporučuje se spíše pro uživatele samotáře nebo extravagantní osobnost odvážného ražení než například pro rodiny s malými dětmi.
text: Martina Rychetská, foto: archiv firem
Hned po nich by měly následovat petúnie a slaměnky rodu Craspedia. Semenáčky rostou pomalu a při pozdějším výsevu nestačí do výsadby patřičně narůst.
V zimě je čas těšit se z tropické nádhery bromélií. Většina hybridů, které se běžně prodávají, je vyšlechtěna do bytů a snadno snesou i suchý vzduch. V zimě jim dopřejte co nejvíce světla, netrapte je v temném koutě vedle televize. Po odkvětu stará listová růžice odumře, ale na bázi vyraší jedna nebo několik nových, proto rostlinu nevyhazujte, ale počkejte, než se objeví mladé výhony.
Světloplaché orchideje
Únor a březen jsou obdobími nejsilnějšího kvetení orchidejí. Ačkoliv hybridy rodu Phalaenopsis vykvétají v průběhu celého roku, jaro je pro ně nejpříznivějším časem. Pozor na ostré jarní slunce, které začíná už za oknem pálit, Phalaenopsis je poměrně stínomilná rostlina a její listy jsou na přímé slunce citlivé.
| Více článků z rubriky ZAHRADA najdete na www.dumabyt.cz. |
Nedočkavé čemeřiceK prvním květům kalendářního roku patří jednoznačně čemeřice (Helleborus). Poupata zakládá již na podzim, a pokud je zima mírná, rozkvétají první květy již v prosinci. Přijdou-li silnější mrazy, doba kvetení se posouvá na období zimních oblev nebo do předjaří.
text a foto: Romana Rybková
Není sklo jako sklo, a platí to i o těch izolačních. I když se obecně dá říci, že je tvoří zpravidla dvě, pro vyšší účinek případně i tři tabule plochého skla, jejichž vzdálenost je vymezena různou šířkou distančního rámečku, existují mezi nimi rozdíly dané tím, zda mají izolovat především tepelně, akusticky, nebo chránit před palčivými paprsky. V prvních dvou případech hraje hlavní roli inertní plyn, který vyplňuje hermeticky utěsněnou komoru mezi skly. Pro ochranu před slunečním zářením je ovšem daleko podstatnější použití speciálních skel. Žádoucí redukce slunečního svitu procházejícího sklem lze přitom dosáhnout dvěma způsoby: jeho pohlcením a odražením.
Tato skla mají zvýšenou schopnost pohlcovat sluneční záření. Mezi absorpční skla se řadí plavená skla barvená v hmotě (např. Planibel, Antisun či Parsol). Jsou vyrobena stejným způsobem jako ploché sklo Float (čiré) a mají proto tytéž dobré mechanické vlastnosti. Podstatnou roli zde ovšem hraje zbarvení skla, které ovlivňují přísady přidávané do sklářského kmene.
Vedle tloušťky skla je právě jeho barva (bronzová, šedá, zelená či různé odstíny modré) rozhodující pro účinnou ochranu před slunečním zářením. Zbarvení skla selektivně redukuje záření ve viditelné a blízké infračervené oblasti. Nepříznivé působení slunečního záření se tak omezuje na minimum, zatímco světelný komfort zůstává z větší části zachován.
Vysoká absorpční schopnost skel ovšem přináší také riziko: tato skla jsou vystavena často velkým teplotním rozdílům mezi plochou skla a částí zabudovanou v rámu, což může vést až k prasknutí tabulí vlivem tepelného šoku. Proto výrobci doporučují používat tato skla vždy tvrzená. V současné době jsou již ovšem k dispozici i výkonnější varianty řešení v podobě multifunkčních skel – např. Thermobel Energy N/NT (viz dále).
V tomto případě je dominantní vlastností skla schopnost záření odrazit. Může jít o zvýšenou reflexi záření či o kombinaci reflexe s absorpcí. Výběr reflexních skel je co do počtu značek výrazně širší: mezi nejvýznamnější patří Sunergy, Stopsol a Antelio. Tato skla se vyrábějí nanášením reflexní vrstvy oxidu kovu na bezbarvé nebo barevné sklo.
Také tady dochází k selektivní redukci slunečního záření ve viditelné a blízké infračervené oblasti, ale kombinací několika způsobů: výběru barvy skla, typu reflexní vrstvy a orientace skla. Na trhu jsou i velmi výkonná skla (např. Stopray), která najdou uplatnění hlavně u velkých prosklených ploch na fasádách komerčních budov. Dostupnost těchto skel v menším objemu může být obtížnější, a proto bylo vyvinuto sklo Planibel Energy N/NT, které v sobě spojuje technickou dokonalost ve výkonu s dobrou dosažitelností.
Protisluneční skla mají být vždy umístěna na venkovní straně. Především proto, aby bylo izolační prosklení (dvojsklo či trojsklo) důsledně chráněno před přehříváním a možným následným poškozením. Pokud se rozhodnete použít skla se zvýšenou absorpcí, doporučuje se konzultovat jejich použití s výrobcem. Rozhodně je žádoucí konzultovat s ním také světelně energetické charakteristiky izolačního prosklení s protislunečními skly, protože těchto skel je na trhu značné množství a jejich parametry se leckdy podstatně liší (např. součinitel propustnosti světla se pohybuje od 17 až do 72 %).
| Více článků z rubriky STAVBA najdete na www.dumabyt.cz. |
Pro využití v bytovém sektoru se jeví jako ideální multifunkční skla, která v sobě spojují ochranu před slunečním zářením a funkci tepelné izolace. Přesvědčivým dokladem toho jsou moderní skla Planibel Energy N/NT (Glaverbel) s tzv. měkkým povlakem. Ta mají vynikající solární faktor 42 % a současně vysokou hodnotu součinitele prostupu světla 71 %. Co to znamená? Že izolační sklo při tradičním složení dvojskla 4-16-4 (dvě skla tloušťky 4 mm s mezerou 16 mm vyplněnou argonem v koncentraci 90 %) zachytí až 58 % vnějšího tepla přenášeného slunečním zářením, zatímco běžné izolační dvojsklo s nízkoemisivní vrstvou zadrží pouze 30-40 % tohoto tepelného záření. Zároveň však sklo Planibel Energy N odrazí jen 12 % světla a téměř tři čtvrtiny (71 %) ho propustí až do interiéru. Výsledek je jasný: v létě, když je venku horko, máte uvnitř domu příjemný chládek při zachování vysokého světelného komfortu. Navíc toto sklo působí velmi neutrálním dojmem takřka čirého skla.
V zimním období vás bude nepochybně více zajímat kvalitní tepelná izolace (součinitel prostupu tepla „U“). I tady sklo Planibel Energy N spolehlivě obstojí: U = 1,1 W/m²K (podle aktuální evropské normy EN 673). Sklo tak výrazně redukuje teplotní ztráty. V případě izolačního trojskla může hodnota „U“ klesnout až na 0,6 W/m²K. Sklo Planibel Energy NT je kalenou (tvrzenou) variantou téhož skla a dosahuje téměř totožných parametrů (solární faktor 45 %, součinitel prostupu světla 75 %, U = 1,1 W/m²K).
Stejné hodnoty součinitele prostupu tepla je schopna dosáhnout většina značkových protislunečních skel. Tvrzení skla je dobré zejména u zasklených ploch nízko nad podlahou, kde je možný kontakt osob a zejména dětí se zasklením. Tvrzené sklo má totiž asi 5x zvýšenou odolnost proti proražení a navíc se i v případě prasknutí rozsype na malé neostré úlomky, které nikoho nezraní.
| ! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ ! |
Tuto otázku si logicky položí každý, kdo si chce pořídit nová okna a zvažuje,zda se mu zvýšená investice do protislunečních skel vyplatí. Vedle celoročního uživatelského komfortu je tu ještě několik dalších pádných argumentů. Použitím kvalitních protislunečních skel můžete dosáhnout značné úspory v nákladech na energii. Vzhledem k tomu, že okny uniká z budov nejvíce tepla (u rodinných domů cca 35 %), je zřejmé, jak významně přispívá použití výkonných dvojskel ke snížení spotřeby energie.
Zároveň se svou peněženkou navíc šetříte i životní prostředí: úspora při vytápění či klimatizaci znamená, že se redukují škodlivé emise CO2 do ovzduší. Protisluneční izolační sklo lze v jedné tabuli kombinovat i s jinými typy skel, abyste dosáhli splnění dalších užitných funkcí (protihluková ochrana, odolnost proti vloupání, ochrana před úrazem či požárem). Skla mohou být jednovrstvá nebo lepená a poskytují rovněž dokonalé řešení při stavbě zimních zahrad.
text: Vít Straňák, foto: archiv firem
Intimní atmosféru lze docílit tlumenými světly, která slouží také jako orientační.


| Více článků z rubriky KOUPELNA najdete na www.dumabyt.cz. |




text: Libuše Lhotská, foto: archiv
Projektování okrasných zahrad je staré jako zahrady samy. Již ve starověké civilizaci babylonské, egyptské, řecké a římské se zahrady zakládané ve městech nebo u honosných paláců a vil projektovaly v našem dnešním smyslu. Vyhotovil se plán v půdoryse a určitém měřítku, který pak sloužil jako podklad pro vlastní budování. Ani technika se příliš nelišila: na papyrus, kůži a později papír se malovalo a rýsovalo s pomocí pravítka a kružítka.
Po pádu Římské říše se na tradici pomalu navazuje až ve středověku, nejstarší známý dokument je plán zahrady u kláštera St. Gallen ve Švýcarsku z roku 816. Barokní doba po třicetileté válce byla časem mohutného, okázalého a často až překotného budování, které spolu neslo i velké požadavky na kvalitu projektování. V této době se zakládala a mnoho dalších let rozšiřovala i největší a nejdražší evropská zahrada – park ve Versailles – pro kterou bylo vyhotoveno nesčetné množství umělecky cenných projektů.
Zásadní vliv na rozvoj grafické úrovně plánů měly i objevy na poli rozmnožovacích metod. Technika rytin v kovu byla jednou z nejpřevratnějších a na dlouhou dobu určovala směr. Konečně se daly plány (a nejen ty) vyhotovovat ve větších sériích a případně ještě barevně kolorovat. Později přibyla technika tisku z kamene neboli litografie a nakonec různé způsoby založené na citlivosti na světlo (pauzovací). V současnosti jsou nejběžnější různé fotografické a počítačové kopírky a tiskárny.
| Více článků z rubriky ZAHRADA najdete na www.dumabyt.cz. |
Ale vraťme se do historie: Jakmile se výtvarný projev začal chápat jako umění (od renesance), projevilo se to i na grafickém zpracování projektů – stávaly se samy uměním. Nebylo to samoúčelné, i v dřívějších dobách si byli architekti dobře vědomi toho, že i obal prodává…
Je známo nemálo příkladů, kdy se architekt prosadil i díky tomu, jak dokázal plány prezentovat: například anglický zahradní architekt Humphry Repton (1752-1818). Pěkně a pečlivě namaloval několik pohledů na současný stav zahrady, domu a okolí. K obrázku byl pak vždy na jedné straně přilepen další pohled, který se dal odklápět a byl důvtipně vystřihán tak, že po přiklopení na spodní obrázek zakryl všechno, co se bude měnit a sám ukazoval navrhované změny. Stačilo tedy jen přiklápět a odklápět list a viděli jsme celou scénku před a po změnách. K tomu ještě povídání a vysvětlení a celé to bylo svázáno do knihy v červené kůži. Řeknete si hračka, ale na tehdejší poměry velmi silný vizuální vjem, kterému každý rozuměl.
Požadavek na srozumitelnost, přehlednost a estetický projev při projektování platí stejně i dnes a bude platit vždy. Plánu musí rozumět nejen odborník, ale i laik, který si zahradu přeje a kterému se musí navrhované řešení líbit. K tomu účelu se využívá celá řada grafických prostředků.
Kromě standardních způsobů značení a kótování jsou stejně jako dříve oblíbené pohledy a perspektivy. Kdo však jednou konstruoval perspektivu, dobře ví, že je to velmi pracná technika. Na pomoc nám dnes přicházejí počítačové programy, které jsou schopny převést půdorys do trojrozměrného pohledu i perspektivy. Jeden z nich vyvíjí i Střední zahradnická škola v Mělníku pod názvem Sadovnická projekce.
Jinou vhodnou technikou je malování na fotografii. Do počítače si přeneseme obrázek současného stavu a pomocí elektronické tužky, která zachovává „rukopis“ autora, celou kompozici domalujeme a dotvoříme. V principu je to velmi podobné metodě, jakou používal již zmíněný Repton, ale samozřejmě s daleko většími možnostmi. Nestačí však mít jen přiměřenou zručnost, ale je třeba zvládnout i samotný počítačový program. Mezi nejlepší patří světově proslulý Corel DRAW, který se vedle nesčetných jiných využití skvěle hodí i pro zahradní projektování a jako doplněk jiných programů.
Pro exaktní technické kreslení se využívají i speciální architektonické programy řady CAD (computer architecture design), které se uplatňují především ve veřejných zakázkách a v komunikaci se stavebními architekty a inženýry.
Projektování soukromých zahrad je však oborem, který má svá specifika a kulturu a tradičně nepodléhá žádným přísným normám. Svým charakterem se totiž více blíží umění, kresbě a designu nežli chladnému inženýrskému konstruktivismu. Proto je podoba plánů velmi volná a individuální a záleží spíše na dohodě investora s architektem, jakou formu nakonec bude projekt mít. Jsou známy plány namalované fixem na balicím papíře a paradoxně mohou být svým obsahem kvalitnější nežli složité počítačové animace. Zde se projevuje především osobnost architekta a kvalita jeho realizací.
Velmi důležitým aspektem je přitom i působ, jakým se zahrada podle projektu buduje: bude-li ji provádět cizí firma, je třeba dostatečně podrobný a přesný plán. Jestliže se ale architekt osobně podílí na rozhodujících etapách samotného vytváření zahrady, pak postačí plán i v jednodušší podobě jako ideový záměr s možností detailních úprav přímo na místě.
V praxi se setkáváme často s požadavkem na velmi přesný plán, ale výsledky, pokud je realizace svěřena třetí osobě bez kontroly architekta, nepřesvědčují.
| ! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ ! |
Spojení slov „zahradní tvorba“ není nelogické a vyjadřuje pravou podstatu věci: zahrada je především tvůrčí proces! Na to bychom měli brát zřetel a také v tomto duchu chápat zahradní plánování. Nejedná se přitom o nějaký nedostatek. I ve stavební architektuře existuje metoda, kdy se budova vyprojektuje jen v hrubých rysech a detaily se rozhodují „za pochodu“. Přestože se využívá i u velmi náročných staveb, je výsledek díky osobnosti autora zaručen.
O to více je tento přístup vhodný i v zahradní tvorbě. Je to typické především u mnoha detailů při výsadbě rostlin, umístění kamenů a soliterních prvků, vedení cest i při modelování terénu. Přímo na místě se často nabízí vhodnější řešení, které i dokonale technicky zvládnutý projekt nemůže postihnout.
Ale to neznamená odmítnutí moderní techniky. Právě naopak, pro rutinní a pracné části projektu je moderní počítačová technika vynikající pomůckou, i když v žádném případě nemá a ani nemůže nahradit architekta v jeho odbornosti a zkušenostech.
Soukromé zahrady zaujímají svým způsobem mimořádné postavení v rámci architektonických projektů a bude tomu zřejmě tak i v budoucnu. Vždyť se skutečně vždy jedná o originál. Individuální přístup je nutný při řešení zahrady v jejím celku i detailech a tomu by přirozeně měla odpovídat i grafická podoba zpracování plánu.
text: Jiří Prouza, ilustrace: autor
A není to jen šetrnost k životnímu prostředí, ale rovněž úspora místa – obytného nebo městského, rozpočtu či provozních nákladů. „Pozoruhodné na mnoha projektech je, že své uživatele anebo návštěvníky učí žít v dobrovolné skromnosti. Jako kdyby architektura určovala směr v tápající ekonomice západní Evropy nebo Spojených států a zároveň byla východiskem pro mnohé rozvíjející se ekonomiky,“ doplňuje Dan Merta, spolupořadatel celého projektu Green Architecture II, navazujícího na velmi úspěšnou výstavu otevírající před čtyřmi lety zrekonstruované prostory Galerie Jaroslava Fragnera. Výstava tehdy do galerie přilákala velké množství návštěvníků, kteří sem zavítali vůbec poprvé.
Tři výstavy v Galerii Národní technické knihovny (NTK) v Praze-Dejvicích jsou přesvědčivým důkazem, že šetrný přístup, který se nevylučuje s komfortem, se již plně zavedl ve všech stylech a formách architektury. Ekologické principy lze nalézt v nových garážích pro městské autobusy ve Vídni, honosí se jimi bezpočet rodinných domů i veřejných staveb od Alp po finský venkov, na fasádě domu umění v Sao Paulu, v komunitních centrech subsaharské Afriky nebo v mnoha masterplanech a územních plánech po celém světě.
Návštěvníci NTK mohou porovnat tři různé směry tzv. zelené architektury: výstava Form & Energy ukazuje sedm desítek vzorových šetrných staveb v Rakousku; sekce Wooden Boxes nápaditým způsobem konfrontuje přístup finských a rakouských architektů k víkendovým domům; na větší ploše se rovněž představují nejúspěšnější koncepty udržitelného přístupu v architektuře, které uspěly v prestižní mezinárodní soutěži Zumtobel Group Award 2010.
| Více článků z rubriky STAVBA najdete na www.dumabyt.cz. |
„Projekt Green Architecture II bude pokračovat celý rok. Na sklonku jara dáme mnohem větší prostor Michaelu Reynoldsovi, známému ´architektovi odpadu´, na podzim tuzemských příkladům udržitelné architektury, na programu jsou četné přednášky a kulaté stoly, do zbytku republiky se rozjede velmi dobře přijatá výstava Současný český industriál. Máme radost, že téma přitahuje stále větší počet firem, ale rovněž státní správu a samosprávu v čele se Státním fondem životního prostředí,“ doplňuje Dan Merta. Další informace jsou na www.gjf.cz nebo www.techlib.cz.
Rozsahem největší ze tří výstav je Form & Energy – kompilace příkladných realizací šetrné architektury, jež od roku 1990 vznikly v Rakousku. Jde celkem o 72 projektů rozčleněných do 7 kategorií a kopírujících hlavní tematické linie: například Základní energie je zaměřena na užití biomasy nebo vodních elektráren v průmyslových provozech, Dopravní energie přibližující udržitelné projekty v oblasti dopravních staveb, Ekologické konstrukce pak vyzdvihují jeden z určujících směrů rakouské architektury – vizuálně i technologicky dokonalé využití dřeva a dřevěných prvků, stejně jako slámy, sklocementu a samozřejmě řady dalších obnovitelných materiálů.
Pořadatelé
|
|
Galerie Jaroslava Fragnera, Rakouské kulturní fórum, Prodesi I Domesi, Zumtobel Lighting |
| Spolupořadatel: Národní technická knihovna |
Návštěvníky výstavy může překvapit, v jakých souvislostech a u jakých typů staveb lze prvky zelené architektury využít. Součástí výstavy i objemného katalogu Form & Energy jsou elektrárny, mosty, ryze komerční stavby, veřejné prostory, ale i návrhy a realizace náměstí nebo široká škála rezidenčních projektů, včetně těch nejluxusnějších.
Rakouskou stopu lze nalézt i na další výstavě Wooden Boxes, představující moderní architekturu dřevostaveb z Finska a Rakouska. Ač se obě skupiny architektů potkávají ve stejné disciplíně (víkendové, respektive letní bydlení), výsledky jsou velmi odlišné: zatímco finští tvůrci se – i v duchu dobré skandinávské tradice – drželi jednoduchosti a dokonalého splynutí s přírodou, často bez nároku na elektrickou energii nebo teplou vodu, v Rakousku vznikají skvostné dřevostavby nabízející dokonalý technologický komfort a pohodlí.
Pořadatelem výstavy Wooden Boxes je ateliér Prodesi|Domesi, který fotografie a další dokumentaci deseti finských a deseti rakouských projektů instaloval do prosvětlených dřevěných boxů. „Přestože jsou výstupy vypovídající i o tradici a kultuře obou zemí odlišné, spojuje je několik věcí. Mnohé z prezentovaných projektů byly oceněny v architektonických soutěžích, architekti nešetřili inovativními technologickými postupy, z výsledků také čiší kvalita a příjemnost interiérů,“ popisuje Radka Homolová z Prodesi|Domesi.
Třetí část výstavního projektu Green Architecture II prezentuje výsledky mezinárodně sledované soutěže Zumtobel Group Award 2010, jež má statut bienále a cíleně vyhledává a oceňuje realizace a projekty posunující udržitelnost v architektuře. Ve dvou kategoriích, Built Environment a Research and Initiative, jsou oceňováni autoři architektonických, inženýrských či urbanistických realizací i tvůrci idejí a návrhů, nevyjímaje nevládní organizace nebo vysokoškolské studenty.
GREEN ARCHITECTURE II
|
|
Galerie Národní technické knihovny (Technická 6 / 2710 160 80 Praha 6 – Dejvice) Otevřeno: 3. 2. 2012 – 28. 2. 2012 | po – pá 10 – 18h, so 11 – 17h | VSTUP ZDARMA! |
PŘEDNÁŠKA |
|
15. 2., 18,30 hod. | Národní technická knihovna – Ballingův sál, Technická 6 – Adolph Stiller (kurátor výstavy Form & Energy), Peter Riepl (Riepl Riepl Architekten) (simultánně tlumočeno!) |
Hlavní cenu předloni obdržel francouzsko-brazilský ateliér Triptyque za pozoruhodný návrh inteligentní zelené fasády domu pro umělecké centrum v Sao Paulu. Hybridní systém pojmenovaný Harmonia 57 kombinuje zelení osázený beton se zavlažovacím a rozprašovacím systémem, ovlivňujícím příznivě klima uvnitř budovy i v době vysokých srážek, teplot i vlhkosti. Porota soutěže ocenila množství další kreativních a inovativních prvků, podobně jako humor a nadhled, s nímž byla budova provedena: k nim patří kupříkladu plán postupného „zarůstání“ objektu.
V druhé kategorii porotci vyzdvihli neziskovou organizaci Terreform ONE + Terrefuge a její studii dalšího možného rozvoje New Yorku – a to i s ohledem na strmý nárůst obyvatel této megapole i možné klimatické změny. Toto studio a jeho lídr Mitchell Joachim je českému publiku dobře znám, neboť jeho výstava byla součástí prvního projektu Green Architecture v roce 2008 a tehdy v Praze také přednášel.
Kromě vítězných projektů jsou zde prezentovány i další nadmíru zajímavé realizace jako např. rozlehlá spektakulární Akademie věd v Kalifornii od Renza Piana nebo konverze staré železniční dráhy na zahradní, odpočinkovou a vyhlídkovou promenádu vedoucí nad New Yorkem navrženou ateliérem James Corner Field Operations.
| ! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ ! |
text: www.mujdum.cz, foto: archiv firem