Také pokojové rostliny mají zimní klid, což ovšem neznamená, že nepotřebují žádnou péči. Rozhodně je nepřesazujte a jen omezeně přihnojujte.
V zimě jsou interiéry velmi suché, a proto je nezbytné pravidelné zvlhčování vzduchu. Jiným rizikem je Záhořovo lože na parapetech: v mrazivém počasí se okenní tabule ochladí i pod bod mrazu a na opačné straně v místnosti je třeba 25 °C. Květiny v těsné blízkosti okenního skla na jedné straně namrzají a na druhé se přehřívají a vysušují. Před příchodem velkých mrazů proto raději odsuňte květináče dál od skla nebo květinu postavte na jiné místo.
Pokud si chcete domů pořídit zelené osvěžení, poradíme vám několik tipů. Nákup ale raději nechte na dny, kdy venku nebude mráz, protože květiny vám mohou snadno zmrznout i během přenášení z auta domů.
| Více článků z rubriky ZAHRADA najdete na www.dumabyt.cz. |
Kapradina do vašeho bytu
Jemně ochmýřené listy žebrovce (Blechnum gibbum) vyrůstají ze země v jednom místě. Starší rostliny ovšem vytvářejí kmínky. Nejstarší listy odspodu odumírají a opadávají, nové stále vyrůstají na vrcholu. Rostlina snese více světla než jiné kapradiny, ale stejně jako ony potřebuje pravidelnou zálivku a rosení.
Temná královna
Zajímavostí a vzácností je Tacca. Pochází z Malajsie a lidově se jí říká „netopýří rostlina“ nebo „čertův jazyk“ kvůli dramatickému černému květu s jemnými visícími vlákny. Jako všechny tropické rostliny i Tacca preferuje vlhké a teplé stanoviště. Dováží se jen na sklonku zimy – od konce ledna do dubna.
Nedbalá elegance
Oblíbenou rostlinou v moderním interiéru je Nolina z čeledi liliovitých. Nápadná je ztlustlá báze kmene, na jehož vrcholu vyrůstá jedna nebo více růžic šedozelených listů. Listy mohou dorůst délky až 90 cm, jejich konce se elegantně vlní a krabatí. Noliny kvetou velmi zřídka, ale pokud budete mít štěstí, vyraší vám tisíc drobných bílých kvítků uspořádaných na dlouhém stvolu. Nolina preferuje světlé stanoviště, propustnou půdu nebo zeostrat a střední zálivku.
Ztepilý krasavec
Domovinou smokvoně (Ficus benjamina) je tropická Indonésie, kde je známý jako kouzelný „Banyán“. Přesto se i v prostorách s ústředním topením a klimatizací tento fíkus dožívá dlouhého věku. Vyžaduje pravidelnou zálivku a rosení, světlé ale ne přímo osluněné místo. Pro zalévání používejte převařenou, vychladlou vodu – zabráníte tím zvápnění substrátu.
text: Jana Pyšková, foto: Holandská květinářská kancelář
Luxusní záležitostí je bezesporu integrovaný sanitární systém, který kombinuje funkce WC a bidetu v jednom keramickém povrchu. Navíc velký pevný pás dřeva koncipovaný jako víko vytvoří variantu sedacího nábytku v koupelně, neboť jeho zaklopením vzniká jakási lavice s dřevěným sedákem. Tímto momentem, který systém nabízí, odhaluje nový potenciál funkce nábytku. Jedná se o jiný rozměr v oblasti koupelnového designu.
Proces slouží ke zpevnění a sjednocení nasákavosti savého podkladu, jako jsou omítky nebo dřevo a vytváří žádoucí podmínky pro lepší přilnutí disperzního nátěru (př. Remal, Latex…). Penetračních nátěrů je více druhů (fasádní, interiérové, silikonové, akrylátové). Můžeme do nich vmíchat menší množství barvy, kterou chceme použít pro malování. Pro nanášení penetračního podkladu se používá štětka nebo váleček. Při aplikaci na hodně staré nátěry a na nové omítky by měla být penetrace nezbytnou. Ve snaze ušetřit se na penetraci často zapomíná. V mnoha případech pak náklady na opravy vysoko převyšují náklady na kvalitní úpravu podkladu.
Strop se natírá lépe válečkem než štětkou, ale o stěnách už tato slova tak jednoznačně neplatí. Nanášení barvy štětkou je výhodné při práci na hrubší omítce a také členitější plochy se lépe malují štětkou než válečkem. Štětka by měla být vláčná a tomu dopomůže její máčení ve vodě. Alespoň na hodinku bychom ji měli před malováním ponořit.
Při volbě barvy bychom měli zohlednit vlastní vkus, ale měli bychom také vzít v úvahu emocionální působnost barev. V úvahu by měly být brány též světové strany. Příklad? Místnost s okny obrácenými na sever by neměla být vymalována studenými, potažmo tmavými odstíny. Znamená to vyhnout se modré, zelené nebo i bílé barvě. Pro jižně směrovanou ložnici budou vhodné jemné tóny chladných barev, příkladně můžete použít zelenkavé odstíny. Dělení na studené a teplé barvy je pouze jedním z faktorů. Mysleme rovněž na činnost, která bude v místnosti převažovat.
Vánoční dárky z přírody voní ovocem – mandarinkami, pomeranči, jablky – nebo kořením typicky vánočním – skořicí, hřebíčkem, badyánem. Nejen vůni, ale i cenné oleje a další důležité látky do nich „darovaly“ květy a listy: jsou v mýdlech, čajích, koupelových přísadách, svíčkách. Važte si medu – léčí zimní neduhy, osladí čaj i šedivé dny… Svíčky z včelího vosku nepokapou stůl a nádherně voní. Návratem do léta budou dárečky olivové a levandulové…
„Použití otevřené fasády se spárami mezi jednotlivými obkladovými prvky znamená, že ochranná fólie pod obkladem je po celou dobu životnosti domu vystavena UV záření a dešti. Proto jsme museli najít materiál, který by chránil dlouhodobou ekologickou funkčnost domu a zároveň byl vysoce odolný,“ vysvětluje Serge Lochu, autor koncepce.
Serge Lochu pracuje s membránami již 30 let a ví, jak spolehlivě dokážou chránit. Podle typu domu je na instalaci zapotřebí 200 až 500 m2 fólie.
„Obecně platí, že uvažovat o tloušťce izolace menší než 10 cm je až na malé výjimky naprosto nezodpovědné a neekonomické. S výhledem na příštích deset až patnáct let se jeví jako optimální izolace 15 – 20 cm, případně použití šedého EPS s lepšími izolačními vlastnostmi,“ uvádí Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR. Navíc nárůst investice při zvýšení tloušťky zateplení o 1 cm se pohybuje jen do 10 Kč na m2.
Jak poznat kvalitní materiál? Přesto, že více jak ¾ respondentů ví, že polystyren s Logem kvality Sdružení EPS ČR má záruku pravidelných testů nejdůležitějších vlastností, jen pětina z nich si umí sama ověřit např. jeho objemovou hmotnost. Ta je přitom jednoduchou kontrolou kvality polystyrenu. Jak ji vypočítat? „Polystyren určený pro zateplování by měl mít objemovou váhu větší než 13,5 kg/m3. Toto číslo lze snadno spočítat jako hmotnost balíku v kilogramech vydělenou objemem balíku v metrech krychlových,“ vysvětlil Pavel Zemene.
Jenže v dnešní době do hry vstupují i jiné faktory a ploché střechy se z mnoha důvodů staly realitou. Odborníci upozorňují, že většině problémů by se zabránilo, kdyby prováděcí firmy volily vhodné materiály, konstrukční prvky i jejich kombinace a správné postupy. Přinejmenším stejně důležitá je však také technologická kázeň. Problém představuje i velká variabilita stavebních konstrukcí, z nichž pro každou se hodí jiné materiály a technologie budování plochých střech. Ani pro odborníka proto není vždy jednoduché zvolit správně – a ještě obtížnější je rozhodování při sanaci starých problémů. Každý investor, který se rozhodl pro plochou střechu, by měl proto pozorně číst právě ty části smlouvy, které se týkají záruk, možností reklamace a podmínek dodatečného odstraňování nedostatků.
Málokdo si uvědomuje, jak velkému namáhání je střešní krytina vystavována. Na přímém slunci se často rozpálí k teplotám snadno dosahujícím padesát i více stupňů, při náhlém dešti se prudce ochladí o celé desítky stupňů. Samozřejmě se přitom mění rozměry, materiál se roztahuje i smršťuje. K tomu se přidává mechanické poškozování (vítr, kroupy), exhalace, UV záření a mikroorganismy v podobě mechů, řas a lišejníků. V neposlední řadě je tu i problém hromadění organického materiálu (listí, pyl, nečistoty zanesené větrem). Sedlová střecha se s tím vším snáze vyrovnává, aniž by musela být vodotěsná. Krytinu lze navíc v případě poškození ve většině případů poměrně lehce vyměnit. Naproti tomu u ploché střechy je vodotěsnost základní podmínkou. Nároky na materiál i provedení jsou proto mimořádně vysoké (lze je přirovnat k požadavkům na lodní trupy), navíc tím vzniká ještě další problém: hrozba kondenzace vzdušné vlhkosti.
Parotěsná zábrana: nedovoluje pronikání vodní páry z obytných prostor do vrstev tepelné izolace, kde by se srážela voda a tím znehodnocovaly tepelněizolační vlastnosti materiálu a poškozovala konstrukce. Pásy zábrany musejí být dokonale vodotěsně spojené a okamžitě stejným způsobem napojené na další konstrukční prvky stavby – nikoliv až dodatečně. 
Předprojektová příprava, vypracování projektu i kontrola během realizace by proto měly být mimořádně důkladné. Doporučuje se vyhodnotit klimatické podmínky v místě stavby, zjistit, jaké jsou zkušenosti s různými konstrukcemi plochých střech v okolí, pečlivě vyhodnotit použité technologie a materiály. U rekonstrukcí starých či poškozených plochých střech je navíc nutné důkladně posoudit stav nosné konstrukce (obvykle železobetonové stropní desky) a jejího povrchu, který bude podkladem izolačních vrstev. Kromě mechanického stavu se posuzuje i rovinatost povrchu, výskyt ostrých výčnělků a další vady, které by mohly negativně ovlivnit kvalitu kladení izolačních vrstev.
Obecně lze říci, že do hotové ploché střechy samozřejmě není vidět (alespoň by být nemělo), proto je mimořádně významná důkladná průběžná kontrola každé etapy pokládání. Zanedbání této zásady může vést k mnohem obtížnějšímu hledání a odstraňování závad na dokončené stavbě. Kontroluje se především shoda mezi objednaným a dodaným materiálem, kvalita dodaného materiálu (poškození nevhodným skladováním a manipulací, vlhkost atd.), meteorologické podmínky při pokládání vrstev, dodržování technologické kázně atd.
Každý ze tří budoucích obyvatel domu se těší, že bude mít prostor na své koníčky. Pán domu maluje a fotí, paní domu miluje zvířata a květiny, syn rád hraje na kytaru a pořádá divadelní představení pro přátele. Celá rodina sportuje, ráda vaří a hostí přátele. Také doufá, že se do nového domu vejde i vysněný vnitřní bazén.
Celkový objem domu zůstává v plné míře zachován. Je však třeba vyměnit všechna okna, nová jsme navrhli mnohem větší než ta původní, aby vnitřní prostor „nasál“ co nejvíce z okolní přírody. V rekreační části bude jedna stěna prosklená celá. Přibudou venkovní terasy a přístupové schodiště se posune více ke středu budovy. Střecha je navržena z tašek CEMBRIT v barvě antracitové, omítka je naplánovaná béžová, rekreační část bude obložena dekoračním obkladovým kamenem.
Podívejme se tedy, jak je dispozičně vyřešeno přízemí. Vstup pro rekreační a obytnou zónu je společný. Obytná zóna má podobu velkého společenského prostoru, který tvoří kuchyň, jídelna a obývací pokoj s otevřeným schodištěm do patra. Dominantou prostoru je krb uprostřed místnosti, situovaný tam, kde býval původní komín. V obývacím pokoji je dost místa na pohodlné sezení i na improvizovaný taneční parket, jeviště pro divadelní představení či výstavku obrazů. Také vybavení kuchyně a jídelní stůl jsou dimenzovány pro větší společnost. Přes kuchyni je možné pohodlně projít a propojit tak vnitřní obytný prostor s venkovním. V rekreační části je umístěn výtvarný ateliér a bazén, který se dá v létě otevřít na terasu.
