Pro svůj přírodní původ, krásný vzhled, příjemnost na dotyk, ale i typickou vůni se dřevo stalo nenahraditelnou součástí našich interiérů.

Každý druh dřeva má trochu jiné vlastnosti, což ovlivňuje možnosti jeho využití. Měkké dřevo se snáze opracovává, pochází většinou z jehličnatých stromů (z listnatých je to například lipové, topolové a vrbové), zatímco tvrdé dřevo se získává hlavně z listnatých stromů (z jehličnatých stromů považujeme za tvrdé dřevo borovice, douglasky a tisu).

Využití dřeva

Dřevo můžeme v interiéru použít pro obklad stěn či stropů (palubky), v podobě přiznaných trámů a dalších viditelných dřevěných součástí obytného prostoru, například schodů, zábradlí, podlah, dřevěných oken či dveří. Další významnou oblastí, v níž se dřevo tradičně využívá, je výroba nábytku a ozdobných či uměleckých předmětů.

Nábytek z masivu

Masivní nábytek se vyrábí přímo z velkých kusů dřeva, a má tak celistvou strukturu. Není lepený z dílčích kousků dřeva ani lisovaný. Masivní nábytek můžeme získat prakticky z jakéhokoli druhu dřeviny, omezujícím kritériem výběru dřeviny je pouze pevnost zvoleného materiálu. Masivní dřevěný nábytek lze vyrobit v různých stylech podle ladění interiéru.

Možností je mnoho - od rustikálního nábytku přes exotický africký či orientální nábytek až po minimalistickou modernu.

Naši předkové měli ve světnici v domácí výbavě truhlu a skříň z masivního dřeva, hojně zdobené ornamenty, pevný stůl a lavice či židle. Kuchyňskou linku tenkrát nahrazovala pec a v ložnici stála těžká, masivní dřevěná postel.

Základem byla truhla

Truhly se mezi lidmi udržely v oblibě dodnes. Kromě bezpečného uložení osobního majetku do truhel ukládáme třeba i knihy. Hojně se dřív využívaly i při stěhování, respektive převážení studijního materiálu, cenností a praktických věcí. Ty největší truhly pak měly objem až 1 m³.

Uvnitř bývaly členěné příčkami, a umožňovaly tedy navíc i ukládání sypkých materiálů.
V obydlích našich předků byste mohli truhly najít takřka všude, od kuchyně přes místnost určenou ke spaní až třeba po obchod nebo maštal. Oproti členěným truhlám se pak truhly šatní vyráběly jako nečleněné. Dnes místo nich používáme klasické prádelníky a další úložné prostory a z truhel se staly atraktivní doplňky našich obydlí.

Historie skříní

Skříně se v našich končinách začaly uplatňovat v 17. století a do selských stavení pronikly až ve století 19. Začaly se používat k ukládání svátečního oděvu a krojů, případně těch oděvů, které jsme odložili po zimě. Skříně měly po stranách otvory chráněné síťkami, díky kterým mohl jejich obsah dýchat a nebyl cítit zatuchlinou. Síťka zase ty nejlepší kousky oděvů chránila před proniknutím škůdců dovnitř, především myší.

Prastará dýha

Výroba dřevěné dýhy je známá již více než 4 000 let. Staří Egypťané jako první  řezali kmeny stromů na tenké desky, aby dokázali co nejlépe využít dostupného materiálu. V Egyptě, v zemi, která se kromě životodárného Nilu skládá jen z pouští, bylo dřevo vzácné a bylo ceněno stejně vysoko jako drahé kameny, kterými nábytek zdobili. To dokazují například krásné relikvie z Tutanchamonovy hrobky. Tato technika zpracování dřeva se během historie neztratila, ale byla naopak pozvednuta k umělecké dokonalosti velkými mistry renesančního a barokního období i v následujících stoletích.

Masiv versus dýha

Nábytek z masivu je mylně pokládán za kvalitnější než nábytek s dýhovým povrchem. Podstatné ale je, zda se jedná o přírodní, nebo umělou dýhu. V případě přírodní dýhy se dá docílit unikátní a rafinované kresby povrchu. Dýhovaný nábytek má vyšší hmotnost, a pokud dojde k poškození, je oprava obtížná. Dýha zase nabízí větší tvarovou stálost a odolnost povrchu. Při výrobě je poddajnější, a poskytuje tedy designérům prostor pro realizaci krásných ohýbaných solitérů. Pro takové účely se používá speciální deska, kterou lze ohýbat a která se nakonec podýhuje.

Exotická dřeva

V nábytkářství, ale také k výrobě dekorativních předmětů se využívají také velmi kvalitní exotická dřeva. Nejpoužívanější exotické dřeviny jsou teak, cedr, ipe, iroko, wenge nebo makassar. Mezi oblíbené druhy dovážených dřevin patří palisandr, který má zlatohnědou až temně hnědou barvu s tmavými pruhy, které mu dodávají atraktivní vzhled. Pro výrobu nábytku se těží pouze stromy více než sto let staré, které poskytují dřevo vysoké kvality. Poznávacím znakem palisandru je výrazné žilkování, značná barevná variabilita a také tvrdost a pevnost dřeva.

Tropické dřevo je o 50 % tvrdší než náš dub, proto se úspěšně již léta používá v situacích, které vyžadují vysokou odolnost. Odborné firmy nabízejí kvalitní úpravy, které odolávají vodě a které tropické dřevo dokonale připraví i do tak vlhkého prostředí, jakým je například koupelna. Dýhy se ošetřují speciálními laky, také odolnými proti vodě. Přidají mu navíc na tvrdosti, proto se do koupelen toto dřevo hodí více než masiv z tuzemských dřevin.

Odolný teak

Mezi nejkvalitnější druhy dřeva patří teak. Díky své odolnosti vůči povětrnostním vlivům se používá například při výrobě zahradního nábytku, který může od jara do podzimu zůstat venku a vliv počasí mu neuškodí. Povrchově se upravuje většinou přírodním olejem nebo mořením, po čase zesvětlá a tím získá svoji typickou nezaměnitelnou patinu. Po ošetření teakovým olejem nábytek opět ztmavne.

text: Adam Krejčík, foto: archiv

Poslat Messengerem

18.02.2013 | Interiér