Každý dům je originál. Jeho kvality se hodnotí především podle potřeb a zvyklostí obyvatel. Například podzemní podlaží se dnes moc „nenosí", sklepní prostory však přesto mají cosi do sebe.

Ve starších domech se sklepení považovalo za samozřejmost. Představovalo plnohodnotnou užitnou plochu, v níž zpravidla tlouklo srdce domu - kotelna se skladem paliva. Místo tu měly i dílna, spižírna, fundus sezonního či obnošeného šatstva, obuvi a sportovních potřeb. Taky se zde pralo, sušilo a mandlovalo. Jenže doba se změnila. Proto pokud sklep vůbec, pak jako technická místnost, bazén, garáž pro kola a travní sekačku, posilovna, sauna či vinotéka.

Na úrovni terénu

Moderní novostavby jako by se sklepními prostory prakticky nepočítaly. Důvodem je jednak změna provozních technologií i celkového způsobu bydlení, roli však hraje i přece jen poněkud vyšší cena podsklepené stavby. Rodinné domy se projektují s jiným konstrukčním pojetím i materiálovým a dispozičním řešením, s maximální snahou o využití získaného prostoru.

V individuálních stavbách se prosadily bungalovy a montované stavby na základové desce a základových pasech, většina rodinných domů má jedno, maximálně dvě nadzemní podlaží. S multifunkčními otevřenými interiéry, volně navazujícími na exteriér. Staví se o poznání rychleji, ekonomicky, ergonomicky, ekologicky. Hotové příbytky v drtivé převaze „jedou" na plyn a elektřinu, za vydatného přispění energie získané pomocí alternativních zdrojů.

Samozřejmou součástí moderních obydlí se stávají zimní zahrady, kryté bazény, velkoplošné terasy a soukromá fitness. Se saunou, vířivkou, tělocvičnou, whirpool. Auta parkují v integrovaných nebo samostatně stojících garážích a pod přístřešky, velíny tepelných čerpadel s kotli, zásobníky vody a agregáty centrálních vysavačů tiše vrní přímo za zdmi obytných místností. Tak k čemu „fárat" pod zem a proč stavbu zapouštět do terénu?

Promyšlené praktické využití

Podsklepení stavbu výrazně prodlužuje, komplikuje i prodražuje (zhruba o 10 až 20 %, finančně pak podle typu konstrukce zhruba o 10 až 15 tis. Kč/m²). Náklady na 1 m³ obestaveného prostoru sklepení jsou prakticky vyšší než náklady na stejný objem obvyklého obytného prostoru. Proto by pracně a draze získané sklepní prostory měly mít předem jasně specifikované a promyšlené praktické využití. Pouštět se do výstavby podzemního podlaží bez odborného průzkumu podloží je navíc velmi riskantní.

Je nutné zmapovat terén a vše, co se skrývá pod zemí a v bezprostředním okolí stavby. A to lze jedině na základě geologického průzkumu, který zjistí složení základové půdy, její stlačitelnost i únosnost a také množství či výšku spodní vody. V hotovém sklepě je pak třeba učinit stavební i technologická opatření k zajištění konstantní teploty, světla a pravidelné výměny vzduchu. Projektant musí navrhnout vstup, povětšinou rozměry, sklon a tvar schodiště, zvolit důkladnou a účinnou hydroizolaci a odpovídající zateplení a vyřešit spoustu dalších detailů.

Nepomůžete si ani variantou částečného podsklepení domu, neboť kvůli rozdílnému podkladu se mohou objevit problémy se statikou domu a mnoha doprovodnými jevy. Od praskání svislých i vodorovných stavebních konstrukcí až po komplikace v rozvodech energií.

Každý správný dům

I dnes se najde spousta individuálních stavebníků, kteří prostě se sklepem napevno počítají. Ti se samozřejmě cíleně obrací na projektanty s požadavkem „vyšít" pod domem další podlaží. Vedou je k tomu nejrůznější důvody. Může to být zvyk z původního bydliště (dům bez sklepa není domem, vždycky jsme měli sklep, kam bychom dali to či ono), plán využití sklepních místností k podnikání, nebo - což je v posledních letech velmi aktuální - miniaturní parcela.

Malý pozemek rovná se menší dům, tudíž i méně provozního nebo skladovacího prostoru. Přetlak poptávky po individuální výstavbě a hlavně vysoké ceny stavebních pozemků totiž na jedné straně stimulují prodejce a developery k řazení domků jak cvičenců na spartakiádě, na straně druhé pak nutí kupce k určitým kompromisům. Pokud totiž ze 600 m² parcely ukrojíte 150 či dokonce 200 m² pro dům, na zahradní zeleň toho opravdu moc nezbude.

A pak se mohou sklepní prostory jevit jako potřebné, často výhodné, ba dokonce nezbytné. Praxe ovšem potvrzuje, že určujícím parametrem pro rozhodnutí, zda kopat, nebo sklep vynechat, by nikdy neměla být jen plošná výměra, ale také tvar pozemku, sklon a svažitost terénu a rovněž uváděná struktura podloží.

Sledovat tepelněizolační schopnosti

Vhodnost aplikace té či oné konstrukční technologie a použití konkrétních materiálů samozřejmě řeší příslušná dokumentace a stanoví je projektant. V případě sklepních prostor by však obojí měly posvětit i statické výpočty. Existují rovněž některá obecně platná pravidla a není od věci připomenout alespoň ta nejdůležitější. Především je nutné sledovat tepelněizolační schopnosti: u betonu téměř zanedbatelné, u pórobetonu a cihelných produktů dobré, navíc není třeba bednění (šalunk) jako u litého betonu.

Pamatujte, že i podzemí má podlahu, stěny a strop, vyžadující kromě nezbytné vodorovné a svislé hydroizolace i kvalitní tepelnou izolaci. Suterén dnes rozhodně nevystačí pouze s umělým osvětlením, takže je třeba počítat s alternativou přísunu přirozeného denního světla (pomocí tubusových světlovodů - např. lightway, instalací anglických dvorků, přivádějících světlo i pod úroveň terénu, nejlépe pak přímo montáží sklepních oken). A konečně, sklepení vyžaduje účinné a intenzivní odvětrání.

Pokud do sklepních prostor voda neprosakuje přímo, na chladných zdech suterénu působí zejména kondenzovaná vlhkost. Tu dělíme na zimní (projevuje se v nedostatečně izolovaných místech) a letní (projevuje se na zdivu s velkou tepelnou kapacitou v době, kdy je zdivo naakumulováno chladem a v exteriérech je relativní teplo), vznikající v důsledku větrání a styku ohřátého vzduchu s chladnějšími plochami. Jak známo, relativní vlhkost ve sklepních prostorách je o mnoho vyšší než v místnostech nad sklepem.

Založení podsklepené stavby

Stěny spodní stavby musí splňovat požadavky na stabilitu, odolnost vůči zemním tlakům a účinnou ochranu před vlhkostí. Stabilitu podzemních stěn garantuje hmotnost celé konstrukce (stěny + stropy), proto tloušťka suterénních zdí bývá zpravidla kolem 450 mm. Existuje sice varianta částečného podsklepení domu, kdy se základy různých výškových úrovní spojují v jeden tuhý celek, problémem je zde ale nestejnoměrné zatížení, neboť podsklepená část budovy zatěžuje půdu více než část nepodsklepená. Při tuhém spojení základů dochází k rovnoměrnému (rovnoměrnějšímu) sedání.

Rodinný dům se z hlediska stavební mechaniky považuje za dílo jednoduché, téměř nepřetěžované nahodilým zatížením, se stanovenou a rozdělenou hmotností, která se po dobu životnosti kompletní stavby nemění. Základy přenášejí zatížení stavbou do zeminy při zachování geometrie v požadované podobě. Proto každé, tedy jak nepodsklepené, tak o to více podsklepené, stavbě musí předcházet důkladná znalost základových poměrů, což je záležitost geotechnického průzkumu. Jeho součástí je zpravidla i radonový průzkum, nepřítelem číslo jedna však zůstává voda.

text: Petr Saulich, ilustrace: Helena Paz,  foto: archiv

Poslat Messengerem

26.11.2012 | Interiér