Pak oslovili zahradního architekta, který navrhl navézt kvalitní půdu a vytvořit výrazně osázený střed zahrady. Dali i na rady dalšího odborníka, aby spád zahrady rozdělili na dvě úrovně a oddělili je pražci. Zlom vznikl logicky na konci okrasné zahrady, na kterou navazuje užitková část. A tak tu nezůstal kámen na kameni.

Zahradou prostupují valounky, valouny i „šutry" společně s železničními pražci. Nedostatkové zboží na půlku zahrady přivezli ze zrušené železniční zastávky u České Lípy. Původně použili na lemy záhonů kůly z hypermarketu, ty začaly po čase hnít, nicméně v případě pražců zvítězila hlavně jedinečnost materiálu. I když by měly něco vydržet, každý rok je raději natírají luxolem.

Zasadili třešeň a další ovocné stromy

V místě jezírka byly dříve staré jabloně, ty porazili a do zahrady nově zasadili třešeň a další ovocné stromy, k plotu túje, které společně s borovicemi pravidelně stříhají, aby nepřerostly a košatily se. Středový záhon vyplnily zakrslé kleče, jarní květiny, cibuloviny, vřesy nebo azalky. Vytvořila se tak pohledová clona vůči zadní užitkové zahradě. V ní najdete také dva skleníky, v zadním pěstují raj­čata, papriky, okurky, do předního ukládají už před jarem napučené rostliny po sklepním zazimování.

Zahrada má v každém ročním období jiný „šmak". V zimě jsou tu závěje sněhu a něžné ledové krusty. Na jaře začínají kvést azalky, prastaré rododendrony u vstupní branky, které tvoří jakoby jednolitý obrovský keř s kmeny uvnitř. Postupně kvete bíle, světle růžově a vínově. Azalkám a rododendronům se daří i pod terasou, kam ještě proniká sluníčko. V létě „se žije" na terase pod ořešákem, který vytváří ohromný přírodní slunečník. Samozřejmě i na trávníku, kde kvetou sedmikrásky a zvonky. Rodina upřednostňuje spíš veselou zahradu než anglický trávník. Na podzim ozdobí zahradu barevné listí, žluté hosty a vřesy.

Večerní zalévání zahrady a truhlíků

Na řadu míst položili majitelé černou textilii a mulčovací kůru, takže nemusejí bojovat s plevelem. Dali si hodně záležet na detailech - chodníček u cesty do domu lemují skalničky v dlažbě, čímž šikovně zakryli ostré přechody kostek. Mezi kameny u plotu zase krásně vynikají zakrslé jehličnany. Kokr­španělka Jessy tak může pohodlně běhat kolem plotu. Čas věnují hlavně večernímu zalévání zahrady a truhlíků, které přetékají fuchsiemi a muškáty. Květiny se přesazují na pracovním dvorku v kotlině za domem, kde se také řeže dřevo a kde najdete ohniště a vydatnou zásobu dřeva do krbu.

Před pěti lety se rodina rozhodla vytvořit metr hluboké jezírko. Dno se betonovalo, pán domu slepil černou fólii, sami také vyložili potůček kameny. Pořídili čerpadlo, které žene vodu hadicí do kopečka, odkud stéká potokem zpět do jezírka. Přidali ještě pískové čerpadlo, jež vodu čistí. Když jsou vedra, dopustí jezírko vodou ze studny. Na podzim ho překryjí sítí, aby do něj nepadalo listí a ořechy z ořešáku. Jezírko má několik teras v různé hloubce, což vyhovuje různým druhům leknínů.

Molo u jezírka

Před zimou se musí některé vyndat a rybníček vyčistit. Kvůli rybám prosekávají v zimě každý den díru v ledu. Karasi se rozmnožili, a tak se tu prohání sto červených a bílých ryb a rybek, na které občas úspěšně číhá kocour Matěj. Molo u jezírka, kde se koupou ptáci, poletují vážky a poskakují žáby a veverky, láká dokonce i za chladného počasí k „přírodnímu" posezení.

Zahradu zdobí keramika od několika výtvarnic, přítelkyň paní domu. Venku chytí krásnou patinu, včetně měkké mechové. Na zahradě je vidět, že si paní domácí potrpí na přírodní zákonitosti - zahrada musí vypadat přirozeně, nenásilně, jako když se člověk dívá do volné přírody.

text: Šárka Drbohlavová, foto: Alexandr Janovský