Blog

V zorném poli budoucnost

Neobvyklý rodinný dům byl postaven na okraji Prahy podle projektu uznávaného architekta Stanislava Fialy. Stavba, založená na principech nadčasovosti, trvalé udržitelnosti a šetrnosti k životnímu prostředí obdržela titul v soutěži Stavba roku 2014.

Svažitý terén pozemku v pražských Nebušicích, kde se dům nachází, si doslova řekl o koncept budovy s jedním podzemním a dvěma nadzemními podlažími. Suterén se obnažuje na východní straně ulice a nabízí přímý bezbariérový vstup do domu a garáže. Vstupní dvůr na úrovni ulice, téměř celý krytý lehkým přístřeškem, zkrášlený obvodovou zelení, může posloužit jako místo pro hry dětí, sportování nebo stání pro auta návštěv. Opěrná stěna z pohledového betonu, prodlužující vstupní fasádu, porostlá popínavou zelení, drží terén osluněné zahrady na úrovni hlavního obytného podlaží a napomáhá tak propojovaní interiéru a exteriéru. Terén okolo domu je dlouhými rampami modelován tak, aby zde nevznikaly žádné překážky pro plynulý pohyb po zahradě ani pro strojovou údržbu.

Elektrárna na fasádě

Výrazný charakter domu je v nemalé míře určen černofialovým opláštěním. Nejde zde o samoúčelný estetismus – část obložení funguje jako fotovoltaická elektrárna, vyrábějící elektrickou energii pro provoz domu. Fotovoltaické panely jsou přitom na domě nakomponovány tak, že nepůsobí nepatřičně jako u mnoha jiných staveb.

Panely tvoří opláštění jižní fasády budovy a zastřešení přístřešku pro parkování vozidel a přístřešku nad venkovní terasou. Elektrárna je napojena na rozvodnou síť pomocí elektroinstalace objektu a je rozdělena na tři části. Fasádní část předává elektřinu do sítě s podporou zeleného bonusu, druhá část na přístřešku s vlastním střídačem není podporována a dodává energii pro technologie domu, třetí část (umístěna nad terasou) dodává proud přímo do tepelného akumulátoru zařazeného za tepelným čerpadlem a přispívá k výrobě tepla a teplé užitkové vody. Celý systém výroby tepla je provázán s bazénovou technologií.

Domem krok za krokem

V suterénu najdeme všechny praktické funkční prostory. Na garáž navazuje vstupní hala, dílna a domovní strojovna, sdružující tepelná čerpadla, elektroinstalaci a technologii bazénu, jsou tu i bohatě dimenzované skladové prostory.

První nadzemní podlaží je z velké části volně plynoucím hlavním obytným prostorem, propojeným s kuchyní. V tomto podlaží najdeme i hospodářskou místnost za kuchyní, sociální zázemí a pokoj pro hosty s vlastní koupelnou. Okna na celou výšku podlaží, orientovaná na jižní stranu, prosvětlují celý prostor a umožňují plynulé propojení s hlavní jižní zahradou, do níž je zasazen i přelivový bazén s kamennou krajinou. Přístřešek u bazénu tvoří další „venkovní místnost“.

Druhé nadzemní podlaží je rozděleno na dvě hlavní ložnice s vlastními šatnami a velkorysým sociálním zázemím. Doplňují je dvě pracovny.

Inteligentní elektroinstalace

Dům je vybaven systémem inteligentního řízení KNX, který ovládá světelné obvody, vybrané zásuvkové obvody, žaluzie, stínicí roletu. Systém je provázán do dalších technologií, např. do bazénové technologie, elektronického zabezpečovacího systému (ESZ) a domácího telefonu. Pohodlné ovládání všech systémů usnadňuje centrální dotykové tablo s naprogramovanými základními scénáři.

Pečlivý výběr materiálů

V interiéru byly použity vysoce kvalitní, převážně přírodní materiály s dlouhou životností. Stylově čistý charakter prvního podlaží moduluje především zářivě bílá mramorová podlaha. Nadčasovost tohoto materiálu je doplňovaná dubovými panely dveří, vestavěného nábytku a posuvných stěn. K souladu přispívají stěny a strop z pohledového betonu a skleněné stěny, potištěné bílým motivem stromu, vrhajícím stíny jižního slunce.

Materiálový koncept druhého podlaží ovládá dřevo. Dubové podlahy, dveřní panely a vestavěný nábytek zateplují základní konstrukci z betonu. Koupelny jsou realizovány v bílém mramoru v kombinaci s potištěným sklem.

Text: Adam Krejčík, Foto: Filip Šlapal

Technické údaje

Zastavěná plocha: 178 m2 (dům)

Obestavěný prostor: 1 583 m3

Konstrukce: základové pasy a základová deska z armovaného betonu, suterénní stěny a stropní desky železobetonové monolitické, do stropních desek je zabudován trubkový systém chlazení a vytápění domu, vrchní stavba – zdicí systém Porotherm, příčky v suterénu vyzděny z betonových tvárnic Betong, jednoplášťová plochá střecha. Obvodové zdivo je obloženo deskami z minerální vlny, vnější obložení fasády tvoří vlnitý titanzinkový plech s větranou mezerou.

Výplně otvorů: okna hliníková s přerušeným tepelným mostem s izolačním trojsklem, barva černý elox, vnitřní dveře dřevěné lakované do obložkových zárubní, atypické dýhované posuvné panely, atypická skleněná posuvná stěna

Autor

Stanislav Fiala (1962)

Vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze (1985). Je pokládán za jednoho z nejprogresivnějších českých architektů. Realizoval na tři desítky staveb v ČR i v zahraničí, od rodinných domů přes kancelářské po industriální budovy či sportovní stavby a rekonstrukce. Řada jeho staveb získala různá prestižní ocenění. Administrativní objekt MUZO Centrum (2000) a golfový klub Čertovo břemeno v Alenině Lhotě (2011) byly vybrány mezi finalisty Evropské ceny za současnou architekturu – Mies van der Rohe Award, rodinný dům ve Zdiměřicích (2008) získal Grand Prix Architektů 2009 v kategorii rodinných domů. Tři realizace Stanislava Fialy byly zařazeny do prestižního přehledu světové architektury Phaidon Atlas of Contemporary World 2005 a 2008.

Spolupráce: Ing. Jiří Václavů, Ing. arch. Jana Štefuráková, Milan Bulva

Dodavatel: Hinton, a. s.

Kontakt

www.fialanemec.com
www.hinton.cz

Zdění z přesných kostek

Trendem dneška je využití jednovrstvých konstrukcí, které nevyžadují dodatečné zateplení. Přední místo mezi moderními stavivy proto zaujímají odlehčené bloky se soustavou dutin a integrovanou tepelnou izolací a také pórobetonové tvárnice, jejichž aplikace ve stavbách nízkoenergetických a pasivních domů nevyžaduje dodatečné zateplení. K nejznámějším patří pálené keramické výrobky Wienerberger (Porotherm), Heluz, KM Beta (Profiblok) nebo zdivo z pórobetonu Ytong.

David Mencl

Generální ředitel společnosti Ekonomické stavby, s.r.o.

mencl-david 27278 Nevlastníme betonárku ani pilu, nevyrábíme žádný druh zdiva. A tím, že nemáme žádný ekonomický zájem na nějaké konkrétní technologii, můžeme zcela svobodně vybrat to, co považujeme za nejlepší a co bude pro klienta nejlepší.

Zajímají nás tradiční technické vlastnosti – pevnost, odolnost, zvukový útlum, schopnost tepelné izolace. Ze všech těchto hledisek dáváme dlouhodobě přednost zděným domům. Používáme především broušený keramický blok Porotherm nebo zdicí systém Heluz, pórobeton Ytong a alternativní technologii Velox.

Zákazníkům doporučujeme dvouvrstvý systém, tzn. zdivo tl. 25 cm s dodatečným zateplením minerální vatou 14 cm. Výhodou je výborná tepelná akumulace, dlouhá životnost, nehořlavost, neprůzvučnost, řešení stavebních detailů bez tepelných mostů, úspora podlahové plochy… Při tloušťce obvodové konstrukce 40 cm je součinitel prostupu tepla U = 0,15 W/m2K. Nespornou výhodou je i vysoká pevnost zdiva a zachování vlastností po celou dobu životnosti rodinného domu.

Ze systému bez problémů stavíme jak nízkoenergetické, tak pasivní domy.

Z cihelného menu

Systém Porotherm nabízí škálu výrobků pro obvodové a akustické zdivo T Profi, EKO + Profi Dryfix, EKO + Profi, AKU a mnohé další. Plněné cihly se díky tepelné vodivosti v podstatě řadí k izolačním materiálům, předurčeným právě ke stavbám nízkoenergetických a pasivních domů. V produkci Heluz pak najdete komponenty pod označením STI, Plus a hlavní „reprezentanty“, Heluz Family a Family 2in1 pro jednovrstvé zdivo domů s nízkou potřebou tepla na vytápění. Vyplněním dutin polystyrenem došlo k 40% navýšení tepelněizolačních vlastností bloků, splňujících tak doporučené hodnoty pro pasivní domy.

David Musil

Jednatel společnosti Progress project, s.r.o.

musil-david 27279 Když jsem před osmi lety zakládal firmu, kladl jsem si otázku, který konstrukční systém pro naše budoucí projekty zvolit. Chtěl jsem jednoduchý a tradiční systém, který poskytuje komplexní řešení a zároveň udrží krok s neustále se zvyšujícími nároky stavebníků a investorů. Při výběru jsem nakonec vsadil na cihlu.

Ovšem když jsme tehdy začali zdít na pěnu, nebo když jsme stavěli první pasivní dům z cihel Heluz Family 2v1, mnozí se divili, proč jsou stěny tak tlusté a proč je dodatečně nezateplujeme. Nevěřili, že to může fungovat. To však jen do doby, kdy klientům došel první účet za energie.

Od té doby máme na kontě desítky úspěšných projektů i spokojených klientů. Stále preferuji rychlost, jednoduchost, spolehlivost a ucelenost řešení, kterou Heluz na trh přinesl. Klient si samozřejmě nakonec vybere sám, ale ke správnému rozhodnutí mu pomáhá důvěra ve zkušenosti projektanta a stavební firmy, která má dlouhodobé zkušenosti.

Zdivo „bílých“ domů

Patří sem pórobetonové a vápenopískové bloky či tvárnice z lehkého keramického betonu. Výrobci, zde především Xella (Ytong), je nabízejí v kompletním modulovém systému. V mnoha parametrech tyto zdicí prvky nijak nezaostávají za zdivem z pálených thermobloků. Jak bloky, tak tvárnice vynikají rozměrovou přesností, předností je i rovnoměrné vedení tepla ve všech směrech a s tím související eliminace tepelných mostů. Zdicí prvky disponují i dalšími výjimečnými vlastnostmi s důrazem na kvalitu vnitřního klimatu. Pro obvodové zdivo se nabízí řada tepelněizolačních tvárnic Theta+P 1,8–300 a dále tvárnice Lambda+P2–350.

Vápenopískové zdivo (směs vápna, křemičitého písku a vody, např. KMB Sendwix) představuje moderní materiál pro vnitřní i obvodové zdivo s vynikajícími akumulačními i akustickými vlastnostmi i při menších tloušťkách nosných stěn.

Ing. Daniel Kozel

Majitel DK1

kozel-daniel 27277 Po více než 20 letech stavění z pórobetonu Ytong je pro nás pořád stejně přitažlivý svými přednostmi, výhodami a vlastnostmi.

Materiál je vhodný pro všechny běžné stavební konstrukce potřebné pro nízkoenergetické objekty – zdivo, stropy, střechy, schodiště, zateplení atd. Umožňuje využívat systémové podpory, jednoduchá, ověřená a spolehlivá řešení i jistotu předvídatelných nákladů, kompletní systém se zárukami, servisem, a to vše za výhodnou cenu. Stavebník pak získá tradiční, v našem prostředí staletími prověřenou zděnou stavbu moderních parametrů.

Pórobeton je ryze přírodní materiál z křemičitého písku a vápna, stavební prvky disponují vynikajícími tepelněizolačními vlastnostmi, v domě je příjemné, zdravé klima a dobrá akumulace. Výhodou je i minimalizace mokrého stavebního procesu, což urychluje výstavbu, snadná opracovatelnost s minimálním odpadem a snadné řešení nejrůznějších detailů.

Text: Petr Saulich, Foto: Archiv firem

Symbióza tří generací

Bezbariérové bydlení se stává čím dál vyhledávanější. Představujeme vám dům, který splňuje požadavky na dobré soužití se staršími osobami a zároveň nabízí nízké provozní náklady a atraktivní vzhled.

Manželé s dcerou se rozhodli vybudovat nový dům, vhodný pro společné bydlení i s invalidní babičkou. Rovinatý pozemek v malé obci, obklopený převážně starší zástavbou, sliboval příjemné klidné a bezpečné prostředí.

Na parcelu s jižní orientací hledali přízemní dům o velikosti do 150 m2 zastavěné plochy s nízkoenergetickými parametry a bezbariérovým řešením. Nejdříve se vzhledem k energeticky úsporným vlastnostem poohlíželi mezi dřevostavbami, nakonec se ale rozhodli pro zcela jinou technologii. „Dům Minerva z nabídky společnosti Hoffmann z Chrudimi nám vyhovoval jak velikostí, tak dispozicí, betonový konstrukční systém Velox má vynikající tepelněizolační vlastnosti,“ shrnuli na úvod své rozhodnutí majitelé domu. „Na náš pozemek se dokonale hodí, je umístěn k ulici a chrání tak jižní část zahrady s terasou a trávníkem. Na parcele stojí samostatně ještě kryté garážové stání. Nechtěli jsme, aby zabíralo místo v domě, a v létě navíc slouží jako báječná stinná pergola.“

Na racionálním základě

Od Minervy, římské bohyně moudrosti, věd a umění, převzal typový dům stejného jména jasný racionální základ. Obdélníkový půdorys je přehledně rozdělen na společnou denní část s kuchyní a jídelnou (na západní straně) a klidovou část se třemi ložnicemi ve východní polovině domu. Místnosti propojuje podélná chodba, vstup a zázemí (šatna, WC, koupelna) jsou v souladu se zásadami nízkoenergetického stavění orientovány na sever, obytné místnosti mají jižní orientaci.

Dispozice byla upravena pro větší pohodlí, a především pro pobyt osoby na invalidním vozíku. Oproti typovému projektu má dům předsazené závětří se stříškou a koupelna se spojila s technickou místností v jeden prostor s velkým sprchovým koutem o šířce 120 cm, kam může vjet i vozík. Pokoj babičky má vlastní WC s umyvadlem.

S místem se hospodaří velmi racionálně. Místnosti mají vyváženou velikost tak, aby bydlení bylo pohodlné, ale náklady na vytápění a provoz domácnosti zbytečně nerostly. Nezbytné úložné prostory se nacházejí v řadě vestavěných skříní podél chodby. Majitelům domu se na projektu líbilo i to, že z každého pokoje se dá vyjít francouzským oknem ven do zahrady.

Vnější tvář domu představuje vyvážený kompromis mezi tradičním a moderním stylem. Nízká valbová střecha zapadá do lokality sousedící se staršími rodinnými domy, francouzská okna a rizalit s prosklenou fasádou až po trojúhelníkový štít představují moderní architektonické prvky. Dispozice a vybavení interiéru, který zařídila paní domu, se nesou ve zcela moderním duchu.

Nízkoenergetický systém

Konstrukční systém Velox tvoří stěny lité z betonu do ztraceného bednění ze štěpkocementových desek, fasády jsou kontaktně zatepleny grafitovým polystyrenem o tl. 150 mm. Vytvářejí masivní pevnou a trvanlivou konstrukci s dlouhou životností a zároveň dokonale tepelně izolovanou obálku s velkou schopností akumulace tepla. K energetické úspornosti přispívá i důsledné vyloučení tepelných mostů. Dobře izolován je například i překlad v proskleném štítě obývacího pokoje. „Technologie Velox funguje skvěle,“ říká majitel domu. „Interiér je hodně prosklený, ale vůbec se nepřehřívá.“

Text: Jitka Pálková, Foto: Robert Virt

Technické údaje

Zastavěná plocha: 148,2 m2

Podlahová plocha: 117,6 m2

Konstrukce: betonové základové pasy a základové deska, konstrukční systém Velox (betonové monolitické stěny a stropy vylévané do ztraceného bednění ze štěpkocementových desek, vnější kontaktní zateplení grafitový polystyren 150 mm), dřevěný trámový valbový krov, fasáda omítnuta hladkou omítkou

Výplně otvorů: okna dřevěná s izolačními dvojskly, dveře dřevěné lakované do obložkových zárubní

Vytápění: ústřední plynové, v obývacím pokoji podlahové, v ložnicích radiátory, krb s šamotovou akumulační krbovou vložkou a teplovzdušným rozvodem

Kontakt:

Hoffmann, spol. s r. o., Štěpánkova 98, Chrudim, www.hoffmann.cz

Přístavby a nástavby aneb do výšky či do šířky?

Sebedůmyslnější rekonstrukce vám metry obytné plochy nepřidá, takže rozroste-li se vaše rodina či potřebujete-li prostor pro domácí podnikání, nezbývá než „expandovat“. Toto zvětšení prostoru může mít teoreticky dva směry, a to do šířky, nebo do výšky, nicméně v praxi na vás může číhat několik omezení, která vaše plány na přístavbu či nadstavbu mohou zhatit.

Pozor na plochu a výšku

Vaše nadšené plány na velkorysou přestavbu a rozšíření domu mohou narazit na odmítavé stanovisko úřadů. Například na menším pozemku se můžete dostat do kolize s regulativem míry zastavěnosti, což je údaj určující, kolik procent volné plochy na pozemku můžete zastavět. A podobné omezení se týká i výšky domu, kdy je stanovena maximální výška domu, takže se může stát, že vám obec nástavbu nepovolí. Povolená míra zastavěnosti pozemku bývá do 25 %, ale tyto údaje se v různých částech republiky liší, vždy podle místního stavebního úřadu. Zlatým pravidlem proto je, že než se pustíte do pouhé přípravy jakékoliv stavební činnosti, navštivte stavební úřad a zjistěte si všechny potřebné místně platné informace a pravidla, ušetříte si nervy, peníze i čas.

Omezující faktor

Počítejte s tím, že výsledná podoba přístavby bude významně omezena specifiky konkrétního pozemku, a to nejen velikostí a tvarem. Je třeba vzít v potaz i umístění domu, orientaci ke světovým stranám, návaznost pozemku na komunikace, ale také polohu domů na sousedních parcelách. V tomto případě záleží na úřadem stanoveném minimálním odstupu stavby od hranice pozemku i od polohy domů v sousedství.

Jazykový koutek

Nejasnosti panují i v používaných pojmech, kdy zejména v souvislosti se stavebním zákonem není vždy zřejmé, zda používat termín nadstavba rodinného domu, nebo nástavba rodinného domu, nebo zda se mohou užívat oba termíny. Podle Ústavu pro jazyk český Akademie věd a v souladu se Slovníkem spisovné češtiny pro školu a veřejnost znamená slovo nadstavba stavbu postavenou nad něčím nebo vyvýšenou nad něčím (např. nadstavba domu, nadstavba v podkroví) a slovo nástavba označuje stavbu, kterou se hotová stavba zvyšuje, přístavba do výšky, nadstavba (např. nástavba pátého patra), nebo obecněji jakékoliv zvýšení nebo rozšíření něčeho (např. provádí se nástavba školy).

Podle akademiků tedy můžeme u rodinného domu provádět nadstavbu i nástavbu, pokud je dům stavěn do výšky, a nástavbu, pokud se dům rozšiřuje i jiným směrem, takže slovo nástavba může v širším významu zahrnovat i přístavbu.

V dešti paragrafů

Často se úřad od úřadu liší v názoru, kdy bude pro přístavbu či nástavbu nutné stavební povolení a kdy postačí ohlášení. Podle novelizovaného stavebního zákona platí, že pokud se vejdete i s přístavbou do rozměrů stavby pro ohlášení, tedy nepřesáhnete 150 m² celkové zastavěné plochy i s přístavbou a nepřekročíte dvě nadzemní podlaží, podkroví a suterén maximální hloubky 3 m, pak potřebujete územní souhlas a ohlášení. Pokud tyto rozměry přesáhnete, neobejdete se bez povolení. V každém případě budete potřebovat alespoň územní souhlas a ohlášení.

Ale aby to nebylo tak jednoduché, stavebnímu povolení a ohlášení u nástaveb a přístaveb předchází ještě územní řízení (jde totiž o změny objemů stavby). To se však obvykle u rodinných domků spojuje se stavebním povolením nebo ohlášením do jednoho procesu, který se tím prodlužuje. Nejen z výše uvedených důvodů je proto pro přípravu stavby a vypracování projektové dokumentace nejvýhodnější využít služeb stavebního inženýra.

Nahoru či do stran

Na otázku, zda je lepší rozšířit stavbu směrem do patra, či naopak do stran, neexistuje jednoznačná odpověď (bez ohledu na stavební regulaci). Z ryze technického i finančního hlediska nebude nejlepší trvat na zvýšení domu například v situaci, kdy je na domě položena nová střecha. Naopak, pokud je krovní systém vašeho domu v dezolátním stavu a přes střešní krytinu prosvítá slunce, je nadstavba velmi dobrým řešením. Jednak rozšíříte obytnou plochu, jednak splníte požadavek na rekonstrukci střechy. Naopak u staticky problematických obvodových stěn by nadstavba a z ní plynoucí zatížení stavební konstrukce nemusela být tím nejlepším řešením. Zkrátka je dobré vycházet z technických možností konkrétní stavby.

Nevytvářejme domy hrůzy

Statika je sice pro nástavbu rozhodující, ale neměli bychom zapomínat ani na architektonické a estetické hledisko. Zejména u kompozičně „uzavřených“ rodinných domů může dojít necitlivou změnou hmoty stavby k výtvorům, před kterými slušní architekti cudně klopí zrak nebo rovnou omdlévají. Takřka v každém městě či vesnici můžete najít přístavbami zmrzačené domy, ovšem ne vždy jsou na vině stavebníci, ale místní stavební úřad. Některé regulativy totiž nedávají stavebníkovi jinou možnost než přístavbou spáchat výše uvedené zvěrstvo.

Ale abychom byli spravedliví a neházeli všechnu vinu na úředníky, nezbývá než konstatovat, že nejčastější příčinou esteticky pochybných přestaveb jsou samotní stavebníci. Ti ve snaze ušetřit za architekta dopřávají často sluchu zedníkům, pro které je harmonie a proporcionalita zcela pod jejich rozlišovací schopnost. Hlavně u domků se sedlovou střechou bývá častým prohřeškem tvar zastřešení přístavby, který si s původním tvarem střechy vždy plně nerozumí. U nastavovaných staveb menších půdorysů se zase původně pěkný domek snadno promění v přerostlý a disproporční objekt, působící až tragikomicky.

Lehká přístavba

Technicky nejméně náročným řešením je rozšíření obytné plochy domu přistavěním lehké stavební konstrukce, např. v podobě jednoduché dřevostavby či zimní zahrady. Je zřejmé, že přístavba se nejen mnohdy komplikovaně integruje do hmoty domu, ale přináší rovněž problémy technického rázu, především s napojením izolací.

Nosná konstrukce prosklených přístaveb může být různá – zděná, ale často se používají i ocel, dřevo či kombinace materiálů, a to ve větší či menší míře ve spojení se zděnými prvky ve spodní části stavby.

Pozor na základy

U každé přístavby je nutné vyřešit zásadní problém se založením stavby. Základy musí být pečlivě navrženy i zhotoveny, protože každá přístavba si bude vůči stávajícímu domu „sedat“. Samostatnou kapitolou je spojení přístavby k fasádě domu. To by mělo být pružné, aby při sedání přístavby do terénu nedocházelo k deformacím konstrukce či odtržení přístavby od fasády. Zde bude záležet na velikosti přístavby a použitém systému nosné konstrukce.

Pružnost a zároveň těsnost spojení přístavby se stávajícím domem se obvykle řeší pomocí pryžových bloků nebo silikonu. Zde ale neplatí obecné řešení, vše záleží na realizační firmě, jejích zkušenostech a vlastnostech použitého systému. Pamatujte, že případné deformace v konstrukci mohou mít za následek i popraskání skel, proto je důležité smluvně ošetřit záruku na provedenou práci.

Vzhůru k výškám

Nástavby obytných částí se oproti rozšíření do šířky vyskytují méně častěji, protože výška domu (hřebene střechy) je na většině místech ČR přísně regulována stavebním úřadem. V některých případech si stavebník vystačí s obytným podkrovím, ale většinou se kvůli nízké nadezdívce a šikminám střechy nedostane na potřebnou minimální podchozí výšku, takže se nevyhne zvýšení nadezdívky.

Pokud úřad nadstavbu povolí, je třeba obrátit se na statika, protože příliš masivní zásah do systému krovů by se nemusel vyplatit. Dejte pozor zejména na zásahy do tzv. plné vazby krovů, se kterými se často setkáváme u venkovských domů. Pamatujte také na napojení izolací a klempířských prvků, ale hlavně je třeba mít pod kontrolou únosnost krovů. Nezbytné je, aby před zhotovením nástavby statik odborně posoudil všechny konstrukce, které budou dotčeny změnou statického zatížení, včetně stěn, základů, ztužujícího věnce, pozednic. V určitých případech přichází v úvahu využití lehké nástavby, která nebude tolik zatěžující.

Hlučná podlaha v patře

U nadstavby berte v úvahu kromě zátěže také kročejový hluk, který přímo závisí na skladbě podlahy, zejména zvolené podlahové krytině. Například laminátová plovoucí podlaha je v patře poněkud nepraktická, protože je hlučná a pod nohama klape za všech okolností. Výborně se zde osvědčilo např. moderní linoleum, které kromě příznivých akustickoizolačních vlastností také dobře vypadá. Pokud se dobře navrhne skladba podlahy a nezkazí to řemeslníci, tak si můžete dát do patra jakoukoliv podlahovou krytinu.

Přiznat, či nepřiznat?

U přístaveb a nástaveb domů se můžeme řídit dvěma přístupy. Buď nové části přiznáme a hrdě se k nim přihlásíme, například odlišnou strukturou či barvou fasády či obložením, nebo půjdeme opačnou cestou a budeme se tvářit, že takto vypadal dům odjakživa. Aniž bych chtěl vynášet nějaké generalizující soudy, alespoň podle mého názoru je ve většině případů lepší „přiznat barvu“ a k přístavbě se přihlásit. Někdy ale šikovný architekt navrhne takovou změnu hmoty, že dům bude po přestavbě architektonicky hodnotnější, než byla původní stavba.

Text: Adam Krejčík, Foto: Archiv, ISIFA

Hra s lomem světla

Bílá vila o třech podlažích skrývá pod zkosenými rohy, našikmo zasazenými okny a vhloubenou linkou proskleného přízemí jednoduchý základní tvar. Prolamování jeho hranic není v žádném případě samoúčelné. Vždyť světlo je tou nejdůležitější devízou každého prostoru.

Vzhledem k orientaci pozemku a jeho zasazení do kontextu zástavby architekt s klientem hledali ideální řešení.

„Nechtěli jsme vytvořit veřejnou zahradu snadno přehlédnutelnou z okolí tím, že zasadíme dům k zadní hranici parcely. Sice by byl otevřený slunci, ale soukromí by vzalo za své,“ říká David Kraus, autor návrhu. „Proto vznikla varianta s výřezy a výklenky. Slunce se lépe dostane dovnitř a zároveň stavba vytváří různé zátoky a zálivy, kam není vidět z veřejné komunikace.“ Místnosti tak získaly nezvyklé půdorysy. Obvodové stěny objektu jim dodávají na dynamičnosti, zatímco nositeli řádu, nezbytného pro naše ukotvení v prostoru, zůstávají vnitřní příčky na pravoúhlém rastru. Má to své výhody. „Do rovné stěny ložnice by se dostalo pouze severovýchodní slunce, ale do kosého zářezu vstoupí i čisté východní světlo,“ vysvětluje David Kraus.

Slovo architekta

„Během stavby jsem se utvrdil v tom, že lze udržet jedno jednoduché řešení. Tato realizace je založena na jednom nápadu. Těžší je pak uchovat čistotu první myšlenky a prostor nezanést zbytečnými detaily. Stavba mi přinesla také zkušenost lidské pohody a noblesy klientů.“

Hledání a důvěra

Výsledný objekt přesně odpovídá původnímu zadání: „Máme rádi čisté linie a hodně světla. Chtěli jsme moderní a zároveň funkční dům, který s námi nezestárne,“ říká majitel domu. K novému místu pro život, kde by nechyběl přímý kontakt se zahradou, dovedlo majitele dvouleté hledání: „O lokalitě jsme měli jasnou představu. Chtěli jsme pozemek co nejblíže místu, kde jsme žili a měli vazby s dobrými sousedy. Budoucí sousedé pro nás byli důležitým faktorem.“

Nebyla to však jediná položka pro koupi: „Manželka byla hned po první návštěvě přesvědčena, že jsme našli místo s tím pravým geniem loci,“ doplňuje majitel. Jak se ukázalo, pozemek měl i svá úskalí v podobě místních regulativ s přísnými pravidly, především maximální velikostí zastavěné plochy. Proto vznikl suterén s garáží pro dvě auta a s technickou místností.

A jak najít architekta pro domov, na němž nám záleží? „Hledali jsme takového člověka, který má svůj osobitý styl, ale zároveň umí naslouchat jiným. Důvěra byla důležitou součástí naší spolupráce. Svěřili jsme mu celou stavbu formou dodávky na klíč, aby realizace probíhala přímo pod vedením člověka, který dům nakreslil. Pan architekt se obklopil řadou odborníků a díky svým zkušenostem nám byli vždy nápomocni.“

Dům nezávislý na technice

„Snažil jsem se vytvořit jednoduchý, dobře zateplený a kvalitně provedený dům. Množství technologií nemusí vždy znamenat to nejlepší řešení,“ říká David Kraus. V tom se s investorem dobře shodli – rodina si nepřála, aby dům byl zcela závislý jen na technice. Proto zde nenajdete žádné centrální ovládání. Jedinou vymožeností je rekuperace a dálkově ovládaná venkovní markýza, která chrání posezení na terase před jihozápadním sluncem. Rekuperace umístěná v suterénu podporuje systém podlahového topení napojený na plynový kotel a ohřívá užitkovou vodu. Obě nadzemní podlaží tak zahřívá jednoduchý systém pro chvíle pohody doplněný krbovými kamny.

Noblesa jednoduchosti a kvality

Stavbu zděnou v systému Porotherm, zasazenou do bílé vany, zastřešuje plochá zateplená střecha s vrstvou kačírku. Velkoformátová okna s černými hliníkovými rámy kontrastují s bílou vícevrstvou omítkou, která obsahuje zbroušené kamínky. Kvalitní fasáda ozvláštňuje monochromatické stěny a dodává stavbě nenápadný půvab. Stejný princip působí uvnitř domu, kde kvalitní přírodní materiály doplňují čistou bělobu stěn. Kromě kuchyně, koupelen a zádveří je celý obytný prostor sjednocen masivní dubovou podlahou. Bílý nábytek doplněný detaily či solitéry z masivu nebo dřevěné dýhy jemně provazují interiér do jediného celku a naznačují, jak důležitá je krása pro obyvatele domu.

Díky vedení interiérové designérky Vaidy Kraus působí celek komplexně a čistě, spojuje v přízemí rozsáhlý prostor kuchyně, jídelny a obývacího pokoje s chodbou i schodištěm. Z přízemí, kde se dále nachází pracovna, šatna, koupelna i zázemí pro zahradu, přechází dubové schody do intimní zóny prvního patra. Ložnici rodičů a dva dětské pokoje doplňuje koupelna s terasou, jež díky výjimečnému výhledu vznikala až v průběhu stavby.

Text: Daniela Rígrová, Foto: Jiří Ernest

Technické údaje

Dispozice: 5 + 1

Užitná plocha: 360 m²

Zastavěná plocha: 160 m²

Konstrukce: podsklepená stavba – železobetonová vana, zdicí systém Porotherm; stropy železobetonové monolitické, plochá střecha – zateplená, PVC fólie, vrstva kačírku; zbroušená omítka dvouvrstvá

Výplně otvorů: okna a prosklené plochy s izolačními trojskly, hliníkové rámy, dveře

Podlahy: masivní dubová podlaha, kuchyně, hygienické zázemí a zádveří – keramická dlažba

Vytápění: podlahové topení s rekuperací, plynový kotel, krbová kamna v hlavní obytné místnosti

Autoři

Ing. arch. David Kraus

Autorizovaný architekt, absolvent Fakulty architektury ČVUT Praha. Od r. 2003 vede vlastní ateliér, zabývá se bytovou a občanskou výstavbou, návrhy rekonstrukcí a interiérů, urbanistickými návrhy, věnuje se experimentální tvorbě. Získal řadu ocenění v soutěžích (např. Grand Prix Obce architektů a Dům roku)

Návrh a realizace interiéru: Bc. Vaida Kraus

Bytová architektka a designérka, zakladatelka studia Vaidadesign, které se zabývá projektováním a realizací interiérů.

Kontakty

Architektura, s. r. o., Vikova 15/1142, Praha 4, www.archi.cz
Vaidadesign, Jagelonská 1, Praha 3, www.vaidadesign.cz

Izolované základové konstrukce na veletrhu FOR PASIV

Právě pro základy nízkoenergetických a pasivních domů je systém ELEGOHOUSE ideálním řešením, protože má tepelnou izolaci integrovanou přímo v konstrukci základů. Výsledkem je v prvé řadě snížení tepelných ztrát a dále zvýšení spolehlivosti celé stavby.

Dobře izolované základy s dlouhou životností

Na veletrhu FOR PASIV odborníci zájemcům poradí s návrhem a s provedením zakládů úsporných staveb. Součástí firemní expozice bude také reálný model základové konstrukce ELEGOHOUSE s integrovanou izolací. Uvidíte všechny prvky samonosné konstrukce (nezávislé na podkladu) a vloženou tepelnou izolaci na ochlazované straně konstrukce. Přesunutí tepelné izolace pod desku také pomáhá snížit výšku skladby podlah. Sílu tepelné izolace základové desky Elegohouse lze jednoduše uzpůsobit pro nízkoenergetický nebo pasivní standard.

Systémové řešení předchází vzniku tepelných mostů a srážení vlhkosti v konstrukci. Objekty realizované na základech ELEGOHOUSE vykazují vyšší spolehlivost a životnost. Základové konstrukce ELEGOHOUSE jsou kompatibilní s jakýmkoliv druhem zdícího materiálu, dřevostavbami a montovanými stavbami. Za tři roky od uvedení na český trh CEMEX realizoval více než 130 konstrukcí systému Elegohouse.

Stánek CEMEXu

Na stánku CEMEX návštěvníci najdou kompletní portfolio dalších zajímavých produktů – samonivelační lité podlahové směsi AnhyLevel v kombinaci s podlahovým topením využívající nanotechnologie, lité izolační a vyrovnávací pěnobetony Poroflow a ucelenou řadu produktů pro realizaci průmyslových podlah Duramo.

STÁNEK CEMEX ELEGOHOUSE NALEZNETE V HALE č. 5, expozice číslo A18.

Mapa areálu ke stažení ZDE.

Pro získání čestné vstupenky klikněte zde. Počet vstupenek je limitován.

Více informací o veletrhu FOR PASIV naleznete na www.forpasiv.cz.

(Komerční prezentace)

Domy, které rostou v lese

Dřevostavby v soudobém i nadčasovém architektonickém pojetí, zvlášť jsou-li vybaveny moderními provozními technologiemi, poskytují srovnatelný uživatelský komfort a servis bydlení jako domy zděné. Ačkoli se dnes převážná část nabízených dřevostaveb rodí na automatizovaných linkách, kladné vlastnosti domy dostávají do vínku hlavně díky přirozeným vlastnostem přírodního materiálu a také řemeslnému fortelu.

V současnosti se prakticky používají tři konstrukční systémy. První skupinu tvoří domy rámových konstrukcí či skeletové (z fošen a hranolů) montované přímo na stavbě, dále jsou to stavby montované z panelů a dílců vyrobených v továrně a do třetí skupiny se řadí masivní dřevostavby (sruby a roubenky). Vzhledem k některým specifickým vlastnostem dřeva vznikly zcela nové formy konstrukčních prvků. Začalo se používat lamelové dřevo, lepené a vrstvené dřevo a velkoformátové deskové komponenty na bázi dřevní hmoty.

Starší a mladší doba hrázděná

Původní hrázděné konstrukce staveb se obdobně jako jiné rámové konstrukce vyznačovaly (vyznačují) důkladnějším provedením, spočívajícím hlavně v náročném opracování dřevěných trámů včetně tesařských spojů. Charakteristická je kombinace nosných dřevěných trámů a zdiva, které tvoří výplň, ztužuje stavbu a tepelně ji izoluje. Podobu hrázdění výrazně ovlivňovalo i regionální řešení, což se projevovalo v architektonickém výrazu (rozdíl mezi slovanských a germánským etnikem). „Mladší dobu hrázděnou“ charakterizují menší dřevěné profily, odlišné materiálové provedení výplní atd.

Dřevěné skeletové stavby

Systém se vyvinul z hrázděných konstrukcí a dělí se na dvě podskupiny – lehké dřevěné skelety a těžké dřevěné skelety. První z nich (TBF – two by four) je odvozen od nejrozšířenějšího fošnového profilu 2“ × 4“, tedy asi 50 × 100 mm. Stavba se rodí jako stavebnice přímo na stavbě. Vytvoří se základní kostra domu se ztužením z deskových prvků, spolupodílejících se na statice budovy.

Moderní dřevostavby využívají i profily jiného rozměru než 2“ × 4“, vše směřuje k tomu, aby četnost konstrukčních prvků byla co nejmenší. Montáž je o něco delší než u panelových dřevostaveb, na druhé straně skýtá prostor pro seberealizaci menších regionálních firem, pro různá atypická řešení či detaily vyžadující ruční práci. Výhodou je, že dispoziční i jiné dílčí změny lze pružně řešit přímo na stavbě.

Skeletová konstrukce umožňuje projektovat stavby s otevřeným volným prostorem bez nosných sloupků a příček, vytvářet velkorozměrové prosklené plochy v obvodovém plášti a také používat konstrukční prvky předsazené před obvodový plášť či obvodový plášť zcela nezávislý na vlastní konstrukci (stěny tak nic nenesou a zastávají pouze výplňovou funkci).

Výhody skeletové stavby

přímý dohled na praktickou montáž, korekce spotřeby a maximálního využití materiálu
možnost úpravy konstruovaného objektu v průběhu výstavby
stavět lze i bez základové desky (např. na pasech, pilotách, zemních vrutech)
není nutná těžká dopravní a manipulační technika, stavět lze i v nedostupném terénu

Rámové konstrukce

Dřevěná kostra je zhotovena z přesně opracovaných komponentů z borovicového, modřínového nebo dubového dřeva. Sloupy (stojky) zpravidla čtvercového průřezu se do prahu a vaznic čepují v předepsané osové vzdálenosti (od 900 do 2 000 mm, přičemž osy se určují s ohledem na ostění stavebních otvorů), plní hlavně statickou funkci ve vertikálním směru, celek ztužují šikmé vzpěry. Stěny se oplášťují deskami na bázi dřeva a dutiny se vyplní tepelnou izolací. Nosné konstrukce jsou stále aktuální pro svoji jednoduchost.

Text: Petr Saulich, Foto: Archiv firem a redakce

V zelené stráni nad městem

Málokdo by v novostavbě Ateliéru Aeroplan hledal inspiraci tradičními venkovskými chalupami. Jednoduchý hranol zapuštěný v zelené stráni nad městem však zapadá do jihočeského prostředí přirozeně a volně pracuje se základními principy původní šumavské architektury.

Obdélníkový půdorys, jednoduchá logická konstrukce, orientace rovnoběžně s vrstevnicemi a za domem obytný dvorek chráněný před pohledy i větrem, to byla přirozenost tradičních podhorských chalup. „Dalším důležitým inspiračním zdrojem, který se projevil na vzhledu fasády, je blízký les. Svislý prkenný obklad fasády i nepravidelné vertikály francouzských oken mohou evokovat pohled mezi kmeny stromů,“ říká architekt Jaromír Veselák z plzeňského Ateliéru Aeroplan. Tímto způsobem les pomyslně sestupuje na louku, kde se původně rozkládaly pastviny barokní usedlosti s malebným názvem U lípy. „Do koncepce domu tedy promlouvá genius loci původního příměstského bydlení v krajině i čistě přírodní kontext místa.“

V počátečních úvahách sice byla i rekonstrukce historického stavení v sousední vsi, ale manželé ve středních letech si záhy uvědomili svoje časové i finanční priority a rozhodli se pro nový domov. Namísto nákladné rekonstrukce rodového statku zvolili stavbu na míru, jež lépe odpovídá jejich aktivnímu životnímu stylu. Přestože od první myšlenky k realizaci rodinného domu uběhlo pár let, na dlouhodobém procesu bylo důležité právě zrání představ investorů i postupná proměna potřeb rodiny. „Klienti stavěli déle, než je obvyklé,“ říká architekt Veselák, „ale až díky zkušenostem s dalšími projekty jsem si uvědomil, že v jednom ohledu byli výjimeční – dokázali žít po celou dobu příprav i realizace stavby naplno, jako rodina,“ dodává.

Historie stavby

Začala už během studií autora projektu. Tehdy byli mladí manželé z okruhu jeho blízkého příbuzenstva okouzleni představou domu zahloubeného do svahu.

Vzhledem k časově náročným změnám územního plánu daného pozemku i dalším životním okolnostem měl však projekt možnost vyzrát a proměnit se do stávající příjemné a snadno udržovatelné podoby.

„Realizace se protahovala i proto, že stavba domu nebyla prioritou zadavatele. Důležitější bylo v daném časovém období vést aktivní život, věnovat se cestování, dětem a jejich zájmům. Z tohoto hlediska byl výhodnější byt přímo v centru malého města. Dnes, kdy děti studují mimo domov, mají všichni členové domácnosti příjemné zázemí s dostatečným soukromím a rodiče si mohou užívat přírody s krásným výhledem na město,“ říká architekt

„Majitelé si doslova užívají bylinkovou zahrádku, společnost přátel při grilování na kryté terase i nečekané návštěvy divoké zvěře pod okny stavení. Nejdůležitější je nakonec vždy atmosféra domu, kterou vytvářejí jeho obyvatelé. Stavba sama je jen obalem toho, co místu vtiskne jejich osobnost.“

Splývání s přírodou

Na běžné zděné konstrukci s venkovním zateplením na první pohled zaujme modřínová fasáda z překládaných prken. Rovnou jednoplášťovou střechu s vrstvou kačírku, viditelnou i z nadhledu, plánují majitelé do budoucna zatravnit a tím vrátit zastavěnou plochu přírodě.

Struktura přírodního materiálu fasády se propisuje do otisků bednění na monolitických stropech interiéru a severní betonové stěně stavby. Neošetřený sibiřský modřín obálky domu časem zešedne a získá stejný neutrální odstín. Přirozeným stárnutím se dům zapojí do prostředí jako celistvý barevně i hmotově kompaktní objekt, k jehož jednoduchému půdorysu nejsou přičleněny žádné dodatečné stavby: technická část se zapojila do celkové hmoty objektu – technické místnosti, sklep, garážové stání pro dvě auta jsou přiřazeny k obytné části jako u tradičních staveb a esteticky nenarušují dojem jednoduchého hranolu.

Terénní konfigurace se promítla i do dispozičního uspořádání domu – společenská část obvykle umístěná v přízemí obsadila první patro. Prohození klasického uspořádání intimní a společenské zóny má svůj logický důvod. Přístupová cesta vede shora, do domu se tedy vstupuje přes pobytový dvorek, krytým zádveřím přímo do horního podlaží. Zde se také nachází prosvětlený společenský prostor kuchyně, jídelny, obývacího pokoje a také záložního hostinského pokoje s příslušenstvím. Ze vstupní haly s vestavěnou skříní klesá schodiště do klidnější části domu s ložnicí, dětskými pokoji, místností určenou k oddychu a koupelnou.

Zasazení objektu do svahu chrání klid přízemí, potlačuje ze tří stran jeho okenní otvory a obrací výhled směrem do údolí, na město. Bezpečné založení částečně zahloubeného domu na vodotěsné vaně dává dostatečnou záruku proti vzlínání vlhkosti ve stěnách.

Útulná střídmost

Obě podlaží stavby jsou odlišena nejen různým vztahem vůči terénu, výhledem, orientací oken a z toho vyplývající světlostí vnitřního prostoru. Jejich rozdílnost podtrhuje také podlahová krytina.

První patro a koupelna jsou obloženy trachytem – přírodním kamenem příjemným na dotyk, jenž velmi dobře vede teplo podlahového vytápění vytvořené tepelným čerpadlem. V intimní zóně zvolili majitelé spolu s architektem marmoleum v zelenavém odstínu.

Na celkovém odlehčeném dojmu z interiéru má velký podíl kombinace jemných barevných tónů – bílých stěn, betonových stropů, světlých podlahových krytin i nábytku z vesměs světlé barevné škály. Lehce proteplený dojem mu dodávají modřínové rámy oken a venkovních dveří spolu s jednotlivými solitéry a ojedinělými stěnami s dřevěným obložením. Doplňují je originály obrazů, jejichž barvy můžeme najít i na tkaninách sedacích souprav obývacího pokoje.

Ačkoli se na vybavení interiéru vize architektů podílela jen částečně, podařilo se majitelům uchovat jeho jednoduchý střídmý a zároveň domácký ráz, kdy na vlastní zabydlenosti prostoru má zásluhu především paní domu.

Slovo architekta

„Navrhovat dům pro blízké členy rodiny je na jednu stranu velmi zavazující, na druhou zde od začátku funguje jakási základní důvěra a porozumění, které je s novými klienty nezbytně nutné teprve najít. V každém případě však jde především o příležitost ke společnému poznání, setkávání a tvoření. A to platí jak pro lidi blízké, tak pro klienty zatím neznámé.“

Text: Daniela Rígrová, Foto: Jiří Ernest

Technické údaje

Dispozice: 5 + 1

Zastavěná plocha: 161,7 m2

Užitná plocha: 247,4 m2

Obytná plocha: 180,4 m2

Konstrukce: zděná konstrukce založená na železobetonové, tzv. bílé vaně, železobetonové monolitické stropy, jednoplášťová plochá střecha, PVC fólie s vrstvou kačírku

Osazení otvorů: dřevěné rámy oken a francouzských oken – profil EURO, olejovaný sibiřský modřín, vnitřní dveře i venkovní dveře – modřínové, částečně prosklené v obložkových zárubních

Podlahová krytina: první podlaží – marmoleum, druhé podlaží a koupelna – trachyt

Vytápění: podlahové vytápění, tepelné čerpadlo, krb v obývacím pokoji

Autor

Ing. arch. Jaromír Veselák

Vystudoval Fakultu architektury ČVUT Praha, je spoluzakladatelem Ateliéru Aeroplan. Zajímá se o trvale udržitelné stavění, především dřevostavby, a také o ochranu a uchování historické architektury na Plzeňsku a v oblasti bývalých Sudet.

Kontakt:

Ateliér Aeroplan
Zábělská 853/46, Plzeň
www.aeroplan.cz

Parametry centrálního vysávání

Začneme otázkou omezení sacího výkonu, protože to je pro uživatele vysavačů naprosto zásadní téma.

A kdeže se toto omezení vzalo? Přišlo z Bruselu. Už si pomalu zvykáme na to, že úředníci z Bruselu tu a tam vyplodí nějakou tu „legislativní perlu“, ale zmíněné omezení se naštěstí centrálních vysavačů netýká, takže vám nikdo a nic nebrání využívat všech výhod, které centrální vysavače poskytují, a můžete stále vysávat maximální silou. Pokud máte požadovaný výkon ve vysavačové hubici, nemusíte přejíždět koberec několikrát, abyste úspěšně vysáli všechny nečistoty a prach.

Sací výkon a zdravé bydlení

Výkon centrálního vysavače souvisí s největší výhodou, kterou toto zařízení poskytuje, tedy s bezkonkurenčně čistým prostředím. Tato schopnost centrálních vysavačů totiž vyplývá z jednoduchého principu, že veškerý vzduch nasávaný hubicí nejprve projde hadicí, trubním rozvodem, filtrem vysavače a pak je prachu zbavený vyfouknut ven mimo dům. Samotný prach s celou řadou alergenů, spor, roztočů a dalších nevítaných návštěvníků se zachytí díky účinným filtrům ve sběrné nádobě vysavače. Ta bývá obvykle umístěna v garáži, ve sklepě, v technické místnosti, pod schody v suterénu, ale vždy mimo obytný prostor.

Již dva roky se v agregátech centrálních vysavačů používá tzv. permanentní filtr obsahující Silpure, což je přírodní látka s antibakteriální úpravou nové generace, která využívá stříbra k zastavení růstu bakterií a zabraňuje šíření bakterií způsobujících zápach. Filtry lze vyprat v pračce a také manipulace s nimi probíhá bez problémů.

Základem je kvalitní agregát

Centrální vysavač se skládá z agregátu, rozvodů, vysavačových zásuvek a hadice, přičemž agregát tvoří srdce celého systému. Co se týká nákladů na provoz, příkon motorů se pohybuje kolem 1 800 W, tudíž spotřeba elektřiny překvapivě není vyšší než u běžných přenosných vysavačů. U centrálních vysavačů se uvádí sací výkon (jednotka airwatt) a sací podtlak, který je definován výškou vodního sloupce, kterou nasaje potrubí o průměru 5 cm (jednotka m/H2O).

Dalšími důležitými kritérii výběru jsou maximální velikost vysávané plochy, počet zásuvek a délka potrubního rozvodu. Jednomotorové agregáty jsou určeny pro uklízenou plochu do 400 m2, 10 zásuvek a 70 m potrubí, dvoumotorové agregáty se používají pro vysávání ploch nad 400 m2, pro více než 10 zásuvek a maximální délku rozvodů 150 m.

Mnoho užitečných doplňků

Aby bylo vysávání s centrálním vysavačem opravdu snadné, je k dispozici celá škála šikovných doplňků. Jde o specializované nástavce pro vysávání zvířecích chlupů, čištění potahů, nepřístupných míst nebo vysávací lopatku pod kuchyňskou linkou, vysávací štěrbinu či krátkou hadici ve zdi.

Text: Adam Krejčík, Foto: Archiv firem

Multifunkční vypínače: Od kolébky ke smartu

Když zapátráme hlouběji v historii vypínačů (správněji řečeno spínačů), najdeme zde víc než stoleté modely z porcelánu, z ebenu či lipového dřeva, později z bakelitu a skončíme u moderních plastů současnosti. Z konstrukčního či mechanického hlediska se prakticky už od počátku zavedení elektřiny používaly – podobně jako dnes – otočné vypínače, kolébkové vypínače či tlačítka. Co se opravdu výrazně změnilo, je vnitřní výbava spínačů.

Konvenční spínače

Základním prvkem v sortimentu jsou jednopolové vypínače řazení 1 (takzvané jedničky), které kromě funkce zapnout/vypnout nic jiného neumí. S takovým spínačem vypnete a zapnete prakticky cokoliv. Uvnitř každého vypínače je tzv. strojek, do kterého se při instalaci zapojí jednotlivé vodiče. Je většinou dimenzován na proud 10 ampérů, ale existují i strojky 16A, určené např. pro zářivky či pro větší budovy, jako jsou školy, nemocnice atd.

Stejnou funkci může splnit další typ vypínače, tzv. střídavý spínač, lidově nazvaný schodišťový, který toho umí mnohem víc. Takové vypínače se v odborné hantýrce označují jako „šestky“ a umožňují ovládat světla na chodbě či na schodišti ze dvou míst. Pokud by bylo potřeba ovládat světla ze třech míst, stačí vložit mezi dva vypínače typu šest jednu „sedmičku“, což je vypínač křížový.

Při ovládání lustrů s více zdroji, kdy chceme mít na výběr mezi kompletním a částečným rozsvícením všech žárovek, můžeme použít např. jednopólový dělený vypínač se dvěma okruhy – kolébka vypínače je rozdělena na dvě části.

Dobré tipy

Máte nedostatek místa pro vypínač nebo zásuvky (například u dveří ve starších panelových bytech)? Pokud je třeba osadit vypínač do zárubně, řešením je jednomodulový, který vybavíte „vnitřkem“ ze široké nabídky mechanismů, počínaje všemi typy spínačů a tlačítek, přes zásuvky 230 V pro ploché vidlice až po datové a SAT zásuvky.

Chcete, aby vypínač přirozeně zapadl do plochy stěny a zbytečně nevyčníval ze zdi? Tohoto efektu dosáhnou vypínače a zásuvky o tloušťce pouhých 8 mm.

Tlačítka

K ovládání např. osvětlení z více než tří míst najednou jsou určeny spínače tlačítkové. Do ovladače je ovšem třeba mít vřazeno relé. Při tomto zapojení je jedno, kterým tlačítkem a ze kterého místa relé sepnete. Například u předokenních žaluzií se ovládá motor pohonu dvěma tlačítky (nahoru a dolů) a nesmí dojít ke stisknutí obou tlačítek naráz, protože by se mohl spálit motor. K ovládání žaluziových pohonů se proto instalují vypínače, které této situaci zabrání mechanickým nebo elektronickým způsobem.

Stmívače

Pro zařízení, pomocí kterého dokážete zmírnit intenzitu osvětlení, má čeština slůvko stmívač. U stmívačů starého typu se intenzita světla měnila pomocí otáčení knoflíku potenciometru. To bylo ovšem energeticky marnotratné, energii, kterou jste ušetřili omezením svitu žárovky, jste spotřebovali stmívačem.

Současné stmívače proto pracují na úplně jiném principu, a to na bázi elektronického rozdělení amplitudy. Pokud snížíte svit lustru o 40 %, tak ušetříte 40 % elektřiny. Vzhledem k úsporným žárovkám dnes nehrají úspory při osvětlení tak výraznou roli, spíše jde o příjemnou atmosféru v interiéru. Moderní stmívač do jisté míry vybočuje z konvenčního řešení elektroinstalace a částečně patří k tzv. elektroinstalaci inteligentní.

Pozor na druhy stmívačů

Stmívače vybírejte s odborníkem, protože ne všechny typy od všech výrobců se hodí ke všem světelným zdrojům. U starých klasických žárovek jde např. o odporovou zátěž, takže je třeba vybrat stmívač odpovídajícího typu. Jiný typ bude určen pro stmívatelné úsporné žárovky, jiný pro zářivky nebo pro zářivky stmívatelné s elektronickým předřadníkem atd. U každého typu výrobce uvádí, pro jaký konkrétní zdroj světla je výrobek vhodný. Zvláštní pozornost věnujte LED žárovkám. Důležitá je hodnota minimální zátěže stmívače, která nemusí být kompatibilní se světelným zdrojem.

Elektronické doplňky

Konvenční elektroinstalaci lze rozšířit o některé elektronické doplňky, například o termostaty. Ty se vyrábějí ve stejném designu jako vypínače či zásuvky a můžete jimi ovládat plynový nebo elektrický kotel či jakýkoliv druh topení. Lze jej programovat pro denní či týdenní režim a může být spojen s venkovním či vnitřním teplotním čidlem.

Dalším doplňkem do systému konvenční, tedy běžné elektroinstalace jsou detektory pohybu, které rozsvítí daný úsek, jakmile někdo vstoupí do určeného místa. Jde o úsporné řešení, které předem vylučuje zbytečné svícení a spotřebu elektřiny. Detektor světla neboli světelné čidlo zajistí, že za denního světla se žárovky zbytečně nerozsvítí.

Konvenční versus inteligentní

Abychom pochopili rozdíl mezi konvenčními spínači a vypínači pro inteligentní elektroinstalace, je třeba si vlastnosti obou systémů popsat.

Konvenční vypínače jsou mezi sebou a spotřebiči propojeny do 1–2 okruhů klasickými vodiči, což je typické pro menší byty a jednoduché a nenáročné instalace. Naproti tomu inteligentní vypínače se zapojují na principu tzv. sběrnicového systému. Toto řešení je vhodné pro náročné elektrické instalace, pro moderní budovy plné elektroniky, datových kabelů i silových vodičů. Sběrnicový systém tak v sobě dokáže bez problémů spojit nejrůznější zařízení a technologie. Inteligentní elektroinstalace nespíná ovládacím prvkem (vypínačem) přímo příkon do konkrétního spotřebiče, ale jde spíš o „softwarové“ řešení, které posílá povely pro spínání.

Podle vlastního vkusu

Netradiční nástěnka pro vzkazy, fotorámeček nebo neviditelný pomocník. I tak může vypadat váš vypínač. Zapomeňte na fádní tlačítka na zdi, díky vypínačům Merten M-Creativ od společnosti Schneider Electric si můžete interiér vyšperkovat podle svého. Výrobek je z průhledného plastu, pod nějž lze vložit jakoukoliv dekoraci – oblíbenou fotografii, kousek látky či tapety, jako je na stěně apod. Děti si mohou namalovat vlastní obrázek, v kuchyni do vypínače můžete vložit napsaný vzkaz atd.

Domácnost s chytrými vypínači

Tzv. inteligentní elektroinstalace využívá jiné vypínače a zásuvky než tradiční el. rozvody. Celý systém se programuje a k ovládání domácnosti se používají multifunkční tlačítka, která zajišťují celou řadu funkcí. V jednom tlačítku může být sloučeno ovládání topení, osvětlení, žaluzií, klimatizace, vzduchotechniky, kamer, bezpečnosti atd. Tlačítka jsou programovatelná a umožňují vytváření různých časových scénářů či přednastavených scénářů pro různé typické příležitosti. Dům se tak přizpůsobuje vašemu životu a učí se vycházet vstříc vašim potřebám a zvyklostem.

Modulární systém

Umožňuje estetickou variabilitu vypínačů a zásuvek. Výměnou rámečku zásadně změníte jejich vzhled, aniž byste museli jít hlouběji do zdi a něco složitě demontovat. Můžete volit od vyloženě exkluzivních rámečků typu břidlice, kůže, sklo či kov až po „obyčejnější“ plasty různých barev a povrchů.

Kontakty: www.elkoep.cz, www.inels.cz, www.schneider-electric.cz

Text: Adam Krejčík, Foto: Archiv firem

Elektrárna na fasádě

Domem krok za krokem

Pečlivý výběr materiálů

Technické údaje

Technické údaje

Autor

Kontakt

David Mencl

Z cihelného menu

David Musil

Zdivo „bílých“ domů

Ing. Daniel Kozel

Na racionálním základě

Nízkoenergetický systém

Technické údaje

Technické údaje

Kontakt:

Pozor na plochu a výšku

Omezující faktor

Jazykový koutek

V dešti paragrafů

Nahoru či do stran

Nevytvářejme domy hrůzy

Lehká přístavba

Pozor na základy

Vzhůru k výškám

Hlučná podlaha v patře

Přiznat, či nepřiznat?

Slovo architekta

Hledání a důvěra

Dům nezávislý na technice

Noblesa jednoduchosti a kvality

Technické údaje

Technické údaje

Autoři

Kontakty

Dobře izolované základy s dlouhou životností

Stánek CEMEXu

Starší a mladší doba hrázděná

Dřevěné skeletové stavby

Výhody skeletové stavby

Rámové konstrukce

Historie stavby

Splývání s přírodou

Útulná střídmost

Slovo architekta

Technické údaje

Technické údaje

Autor

Kontakt:

Sací výkon a zdravé bydlení

Základem je kvalitní agregát

Mnoho užitečných doplňků

Konvenční spínače

Dobré tipy

Tlačítka

Stmívače

Pozor na druhy stmívačů

Elektronické doplňky

Konvenční versus inteligentní

Podle vlastního vkusu

Domácnost s chytrými vypínači

Modulární systém

PARTNEŘI WEBU