Blog

Prvním výrobkem, který nás letos zaujal, je teplovzdušný solární panel Base L od společnosti Solarheatventi CZ. Toto zařízení ohřívá vzduch, který je rozváděn v interiéru pomocí vestavěného ventilátoru. Ventilátor je poháněn malým fotovoltaickým panelem. Teplovzdušné solární panely jsou vhodné zejména pro větrání a odvlhčování vlhkých místností, sklepů, dílen či garáží, nebo nevětraných rekreačních objektů, ve kterých bývá po dobu vaší nepřítomnosti vypnutý elektrický proud. Kromě odvlhčování a ohřevu poslouží tyto panely ke snižování přítomnosti plísní, CO2 či radonu.

Proč zrovna tento panel?

Teplovzdušných solárních panelů je na našem trhu několik, ale SHV panel Base L vyniká promyšleným technickým zpracováním, kvalitou použitých materiálů (kalené sklo a plastový šestikomorový rám s ocelovou výztuží) a nejlépe vyřešeným uzávěrem otvoru pro vzduch. Pouze tento panel je už v základním provedení vybaven regulací s funkcí automatického zavírání výfukového a sacího otvoru, vyrovnáváním vnitřního přetlaku a přepínáním sání mezi venkovním a vnitřním vzduchem, čímž ostatní panely na našem trhu nedisponují. Výjimečnost panelu potvrdily i výsledky testu, který iniciovalo neziskové sdružení CAFT (Cech aplikovaných fotovoltaických technologií): panel Base L od společnosti Solarheatventi CZ dosáhl nejlepších výsledků.

Sprchový výměník Nela

Další zajímavou novinkou je sprchový výměník Nela, za který obdržel jeho výrobce, společnost Sakal, 3. místo v kategorii Firma v rámci soutěže E.ON Energy Globe Award ČR. Jak výměník pracuje? Je založen na principu protiproudé výměny tepla mezi médii, a to bez jejich vzájemného mísení. Použitá teplá voda, odtékající ze sprchy běžně bez dalšího využití do odpadu, předává své teplo studené vodě a předehřeje ji tak k jejímu dalšímu použití. Teplá odtékající voda ze sifonu sprchové vaničky vtéká do sprchového výměníku, kde přímo předá své teplo studené čisté vodě proudící v protisměru uzavřeným absorbérem. Studená voda z vodovodního řadu mívá teplotu kolem 10 °C, od odpadní 35 °C teplé vody odebere 12–14 °C, čímž se předehřeje na teplotu 22–24 °C a míří na studenou stranu směšovací baterie, ideálně termostatické. A to je hlavní přínos celé této operace. Ve směšovací baterii se tak nemísí studená voda z vodovodu o teplotě 10 °C, ale již předehřátá voda s vodou horkou, klasicky ohřátou.

Proč tepelný výměník ve sprše? 

Pro sprchování se běžně používá voda o teplotě 37–40 °C, z níž pro vlastní sprchování využijeme asi 5 °C, a do odpadu běžně teče voda o teplotě 34–36 °C. To znamená, že celých 90 % energie vynaložené na ohřev teplé vody končí bez užitku v kanalizaci! Sprchový výměník Nela, zabudovaný do odpadního systému, dokáže tyto značné ztráty energie velmi účinně snížit. Nejméně 40 % energie zpětně využije
a spotřeba horké vody tímto klesá až o 45 %.

Zehnder ComfoAir 70

Decentrální větrací jednotka Zehnder ComfoAir 70 s rekuperací tepla a vlhkosti trvale zabezpečuje čerstvý čistý vzduch pro jednu místnost nebo malý dvoupokojový byt. Čerstvý vzduch je přiváděn a vydýchaný odváděn ven pouze jedním otvorem ve zdi (průměr 280 mm, tloušťka zdi 280–600 mm), k provozu je zapotřebí přívod elektřiny 230 V. ComfoAir 70 rovněž umožňuje napojení druhé místnosti, například je možné jej instalovat v obývacím pokoji, kam přivádí v závislosti na ročním období ve výměníku čerstvý předehřátý nebo naopak ochlazený vzduch. Plochým potrubím o výšce pouhých 51 mm, integrovaným do zdi, se výměník propojí s kuchyní, odkud se nasává vlhký vydýchaný vzduch. Mikroventilací bez průvanu a víření prachu se tak provětrají obě místnosti. Jednotka Zehnder ComfoAir 70 má nízkou hlučnost – při objemu vzduchu 40 m³/h pouhých cca 23 dB(A) a snadno se obsluhuje LED displejem. Čtyři volitelné úrovně větrání a funkce vypnutí zajišťují ideální výměnu vzduchu, displej upozorňuje i na potřebu výměny filtrů.

Text: Adam Krejčík, Foto: Archiv firem

Rozhodujícím kritériem pro zařazení domu do kategorie energeticky pasivní je měrná potřeba energie, standardně se uvádí počet kilowatthodin na metr čtvereční a rok. U pasivních domů se užívá jednotná maximální hodnota 15 kWh/m2 za rok, i když se ví, že tato hodnota by se u stejného domu lišila v oblastech s odlišnými teplotními podmínkami. Přesto se v návrzích počítá s uvedenou konstantní hodnotou (na severu se prostě důkladněji izoluje proti chladu, na jihu pak izolace stejných parametrů chrání před přehříváním). Optimálním výběrem materiálů a volbou konstrukce lze významně (a na dlouhou dobu) ovlivnit nejen energetickou bilanci, ale také kvalitu vnitřního prostředí.

Obvyklé věci v nezvyklém spojení

Existují stavební prvky, které se o požadované energetické parametry umí postarat i bez dodatečného zateplení. Takovými komponenty jsou pálené cihly s vnitřní integrovanou izolací (např. vnější stěny z cihel Porotherm 42,5 T Profi, které dosahují součinitele prostupu tepla U 0,17 W/m2K, nebo Heluz Family 50 2in1 s U = 0,11 W/m2K). Stejných parametrů byste dosáhli pomocí izolace polystyrenem o tloušťce 35 cm nebo postavením zdi z plných cihel o tloušťce 7 m!). Další možností jsou tvárnice Liapor, kvádry KMB Sendwix nebo Thermoblock, lehké pórobetonové tvárnice Ytong Theta s U = 0,18 W/m2K a další. Opomenout určitě nelze ani dutinové tvarovky z expandovaného polystyrenu vylévané betonem (Durisol – ztracené bednění s oboustrannou tepelnou izolací), zmínit je třeba technologii dřevoštěpových či štěpkocementových tvarovek a desek s vloženou izolací (systém Velox s U = 0,14 W/m2K) atd. Méně účinným způsobem zlepšení tepelněizolačních parametrů zdiva je vnitřní nebo vnější aplikace termoizolační omítky v tloušťce 20 až 40 mm (U = 0,33 W/m2K).

Přírodní suroviny

Mylná je představa, že pasivní dům lze postavit jedině jako zděný objekt, nebo naopak pouze jako dřevostavbu. Při návrhu pasivního domu neexistují žádná architektonická, konstrukční nebo materiálová omezení. A praxe dokazuje, že nejvíce pasivních domů vzniklo z individuálních projektů, které respektují místní podmínky. Pro pasivní domy jsou nejvhodnější konstrukce, které jsou schopny zabezpečit dostatečnou izolační schopnost při co nejmenší tloušťce stěn. Kupříkladu obvodové stěny bungalovů MS Haus s celkovou tloušťkou 270 mm dosahují součinitele prostupu tepla U = 0,20 W/m2K, sendvičové, difuzně otevřené konstrukce obálky DifuTech u dřevostaveb Atrium pak nabízejí trojí tloušťku stěny (IZO Plus – tloušťka 30 cm s U = 0,16 W/m2K, IZO Comfort – 34 cm s U = 0,17 W/m2K a IZO Pasiv – 44 cm s U = 0,10 W/m2K) atd.

Jedna věc je ale energetická náročnost provozu pasivního domu, jiná věc energetická náročnost výroby a dopravy materiálů. I když se snažíme „vyvíjet“ a prosazovat energeticky pasivní domy, neměli bychom přehlížet, že k jejich stavbě stále používáme materiály, na jejichž výrobu je potřeba značné množství energie.

Bydlení „ve stohu“

Odmyslíte-li si všechny ostatní náležitosti pasivního domu a zůstanete jen u volby stavebního materiálu, pak není od věci připomenout několik věcných argumentů ve prospěch přírodní izolace. Kupříkladu, že půl metru silná stěna ze slaměných balíků je schopna izolovat zhruba stejně jako 30 cm pěnového polystyrenu (podle Sdružení EPS ČR přitom průměrná tloušťka v současnosti u nás používaného fasádního pěnového polystyrenu činí zhruba 12,4 cm). Vysoké tepelněakumulační vlastnosti slámy poskytují vnitřnímu prostředí domu dobrou tepelnou stabilitu v zimním i v letním období, slaměná vlákna udržují příznivý vlhkostní režim vnitřního vzduchu. 

Požární odolnost testovali v USA a v Rakousku a v obou případech dosáhla oboustranně omítnutá slaměná stěna hodnoty F90 (tzn. že hodinu a půl trvá, než stěna prohoří do stavu, kdy už neunese normové zatížení). Běžný požadavek na nosné konstrukce rodinného domu je F60. 

Domy příštího tisíciletí

Ačkoli dnes pasivní domy považujeme za vrchol moderního stavebnictví v oblasti rodinných domů, rozhodně to není „konečná“. Dřív či později přijdou na řadu tzv. ekodomy, tedy stavby s nulovou nebo téměř nulovou spotřebou energie na vytápění. V maximální míře budou využívat obnovitelné zdroje energie, především sluneční záření. Úspor budou samozřejmě dosahovat i díky zateplení a systému vytápění, co je však důležité, na stavbu se budou používat výhradně přírodní materiály a také recyklované suroviny a odpady. Ekodomy budou šetrně hospodařit s vodou, používat kompostovací záchody nebo dešťovou vodu či tzv. šedou vodu na splachování a zalévání, čistit vodu v domácích nebo kořenových čistírnách odpadních vod. 

Takové budovy jsou výzvou i z hlediska architektonického pojetí, což dokazují dnešní studie i reálné stavby, jejichž podstatná část se skrývá pod zemí. Výhodou je možnost stavby na nesrovnatelně levnějších pozemcích či ve svahu. Současný trend pasivních domů pak už bude jen kapitolou z historie.

text: Petr Saulich, foto: Archiv firem a redakce

KONTAKTY: www.heluz.cz, www.hoffmann.cz, www.wienerberger.cz, www.xella.cz