Rekonstrukcí, přestavbou, vestavbou či nástavbou lze získat obytný prostor, zvětšit malý byt nebo bez jakýchkoli nákladů za pozemek vybudovat zcela nové a moderní bydlení. O tom, zda stará půda či podkroví jsou či nejsou pro půdní vestavbu vhodné, v podstatě rozhodují tři základní aspekty. Statická únosnost objektu, tvar a sklon střechy (ten určuje především konstrukce krovu a do jisté míry druh střešní krytiny) a možnost vyvedení inženýrských sítí.
Před rozhodnutím ano/ne
Rozhodně nechte půdní prostor i stavbu pod ním prohlédnout statikem a dalšími profesními specialisty (tesař, pokrývač, ale i topenář, elektrikář, instalatér, kominík atd.). Pamatujte na to, že vestavbou prakticky uzavřete krov a tím i celou konstrukci střechy, proto předem zkontrolujte stav dřevěných prvků (plísně, houby, hniloba apod.), neboť pak už se budete k těmto místům dostávat jen velmi složitě.
Do nově vzniklých obytných prostor je třeba přivést denní světlo. Velikost střešních oken by měla odpovídat zhruba 10 až 15 % podlahové plochy místnosti (počítejte se zastíněním). Promyslete, nebo si raději nechte přímo zhotovit projekt optimálního způsobu napojení podkroví na stávající topný systém domu. Vznikne další podlaží a jeho vytápění umožní jedině dostatečně výkonný kotel s čerpadlem. Alternativou mohou být solární kolektory s teplovodním podlahovým vytápěním, rozvody teplého vzduchu z krbu v přízemí domu aj. Z inženýrských sítí bude největším oříškem napojení kanalizace a také rozvody vody. Ty si možná vyžádají výkonnější čerpadlo.
Nové okno s přímou vyhlídkou
|
| Pokud je to architektonicky přijatelné a stavebně alespoň trochu možné, zvažte variantu vybourání otvoru pro štítové okno. Nabízí se i varianta vikýřů, ale upřímně řečeno, ty moc denního světla do interiéru nepřivedou. Vždyť také klasické sedlové vikýře se svislými bočnicemi a sedlovou stříškou nebo takzvané podáváky původně sloužily zcela jinému účelu (dopravovalo se jimi na půdu seno). Při volbě je nicméně nutné vycházet z místních zvyklostí a okolní architektury, z tolerantnosti stavebního úřadu, z tvaru střechy i typu střešní krytiny. |
Kvalitní a účinná tepelná izolace
Při rekonstrukci nebo přestavbě podkroví vždy volte lehké stavební materiály a konstrukce. Například SDK příčky, sendvičové konstrukce, Fermacell podlahy, nadkrokevní izolace Bramac, stavební systém Ytong, odlehčené tvárnice Porotherm, Heluz a další. Stejně tak si počínejte při volbě keramické dlažby, obkladů a sanitární keramiky, které zatíží především stropní konstrukci. Počítejte s kvalitní a účinnou tepelnou izolací, hydroizolací a dalšími součástmi střešního pláště (pod střechou je vždy nesrovnatelně vyšší teplota a v zimě i chlad, hrozí větší riziko průniku vlhkosti a samozřejmostí musí být i dostatečně výkonné odvětrání.
Ze stavebního zákona
|
§ 103 Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení
(1) Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují
e) udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit… stabilitu a vzhled stavby…
h) stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby… |
§ 104 Ohlašování jednoduchých staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací
(1) K provedení jednoduchých staveb… postačí ohlášení bez předchozího územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Spolu s ohlášením stavebník stavebnímu úřadu doloží, že o svém stavebním záměru prokazatelně informoval vlastníky sousedních pozemků a staveb na nich;
(2) Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují
n) stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled… |
Požadavek funkčnosti a účelnosti
Navzdory bezpočtu „samodělných experimentů“ se uvažovaná stavba obytného podkroví musí řídit určitými pravidly. A jako každá stavba musí projít projekčním a svým způsobem i schvalovacím procesem. Statikovi přísluší přesné výpočty a zjištění, zda věnec, obvodové zdi a příčky i stropní konstrukce nižších podlaží obytné podkroví i s předpokládaným vybavením vůbec unesou.
Projektant pak logicky musí najít vhodné místo k instalaci schodiště. Tesařem nechte prohlédnout původní trámoví krovu (pozednice, vazníky, krokve a další prvky). Může a měl by poradit s nezbytnou nebo vhodnou trámovou výměnou v místech, kde by části konstrukce vadily při montáži podlah nebo příček. Od věci rozhodně není ani revize střešní krytiny (v podstatě zde vlastně vybudujete zcela nové souvrství střešního pláště se střešními okny nebo integrovanými solárními panely, někdy je vhodné nechat celou střechu tzv. přeložit, případně zvolit jinou krytinu).
Obytným prostorem vede komínové těleso a to by mělo splňovat protipožární normy. Ostatní odborníci by si měli umět poradit s vedením rozvodů v dutinách instalačních stěn a předstěn. K dennímu osvětlení interiéru podkroví pak nemusí sloužit jen střešní okna, ale také vikýře, zapuštěné terasy a lodžie nebo dokonce okna ve štítových zdech.
Pryč se zhoubnou vlhkostí
|
| K základním funkcím střešního pláště patří odolnost proti vodě a vlhkosti. Zjednodušeně řečeno proti vodě v nejrůznější podobě (déšť, sníh, led, pára), která působí na konstrukci zvnějšku i zevnitř pláště. K eliminaci nežádoucích vlivů slouží speciální materiály, fólie, respektive schopnost těchto izolací vlhkost zadržet (pojistná hydroizolace) a naopak vodní páru propustit (parotěsná zábrana nebo taky parobrzda). Celý proces průniku vlhkosti do konstrukce a skrze ni spočívá v rozdílu tlaků v interiéru a exteriéru domu. Stojí-li tomuto průniku v cestě parotěsná zábrana, množství vlhkosti lze snížit na přípustnou hodnotu. Pojistná hydroizolace pak musí být naopak schopna odvětrat vlhkost ze stavby ven a zároveň chrání střechu a tím celý dům před nepříznivými povětrnostními vlivy. |
Povolení, nebo ohlášení?
Vybudování podkrovních prostor představuje změnu užívání části stavby, ale pokud jde o jednodušší rekonstrukci, která nezasahuje do nosných konstrukcí stavby a obejde se bez změny vzhledu budovy, stačí úpravy stavebnímu úřadu ohlásit. Pokud ovšem nebude splněna byť jen jedna z výše uvedených podmínek, je třeba žádat o stavební povolení. Vzhled budovy se totiž může změnit např. zvednutím obvodových zdí a tím změnou výšky nebo i sklonu střechy, změnou uspořádání nebo velikosti oken, zvětšením balkonu a mnoha dalšími vnějšími atributy. Proto je lepší ujasnit si „pravidla hry“ s příslušným stavebním úřadem. Předejdete tak zbytečným komplikacím. Seznamte se také s místně platnými vyhláškami a regulativy. Ty sice nemohou rušit zákonná ustanovení, bohužel však někdy vedou ke zbytečným komplikacím.
Známé jsou přece příklady direktivního stanovení tvaru střechy nebo dokonce barvy střešní krytiny, zákazy instalace střešních oken z uliční strany a mnohé další. K ohlášení stavebních úprav většinou stačí předložit tzv. situační náčrt a jednoduché stavební nebo montážní výkresy.
Můj dům doporučuje
|
| Velmi často si majitelé podkrovních bytů musí nechat zhotovit nábytek přesně na míru. Jinak nelze, s klasickou skříní je potíž. K využití se nabízejí slepé kouty a úložné prostory za svislými příčkami a v místech úhlu, svíraného podlahou a střešní rovinou. V interiéru s „přiznanými“ konstrukčními prvky krovu se z estetického hlediska hodí přírodní ušlechtilé dřevo nebo jeho imitace, lamino, lamely, proplétané pásky, dýhy a perforované povrchy. Na rozdíl od standardního interiéru by se podle architektů mělo šetřit se sklem a zrcadlovými plochami. Rozptylují kužel světla dopadající ze střešních oken a často nepříjemně oslňují. |
Podkroví namísto holubů
K vestavbě obytného podkroví je nejvhodnější sklon střechy 35 až 55°, tvarem pak vyhovuje střecha sedlová se strmějším sklonem. Vnitřní prostor na dvou protilehlých stranách omezují dvě skloněné střešní roviny, protínající se v hřebenu. A navíc – sedlovou střechu lze postavit prakticky jen nad čtvercovým nebo obdélníkovým půdorysem. Pokud zvýšíte půdní nadezdívku (čímž v podstatě zvednete střechu), získáte více užitné plochy a také si vytvoříte přece jen jakousi možnost rozestavět podél stěn sice nízký, ale přesto nábytek.
Vhodná je i mansardová střecha, naopak valbová střecha už užitnou plochu omezuje čtyřmi zkoseními. Z tesařských konstrukcí se jako nejvhodnější ukazuje krov s prázdnou vazbou, plná vazba zase nabízí možnost netradičního řešení s přiznaným trámovím v budoucím interiéru. Například hambalkovou vazbu – vodorovné trámy spojující krokve – lze využít k položení podlahy pro spací galerii, pro pódiový pracovní kout nebo šatnu.
Zhotovení podlahy kolísavé úrovně
Problém mohou představovat vazné trámy, často vedoucí těsně nad stropem. Zde se buď musí zvednout výška konstrukce nové podlahy až nad horní líc těchto trámů, nebo se trámy vyříznou a nahradí je ocelové profily, zapuštěné přímo do nového stropu a podlahy. A pak ještě existuje možnost zhotovení podlahy kolísavé úrovně, kde se trámy budou překonávat pomocí několika schodišťových stupňů.
Členění podkroví má vliv na způsob využití prostoru: zda z něj vytvoříte zcela oddělený samostatný byt, nebo ho schodištěm propojíte s obytnými místnostmi pod ním a vznikne tak mezonetové řešení. Vyšší střecha zase nabízí „hru“ s mimoúrovňovými podlahami nebo dokonce inspiruje k vybudování dvou obytných podlaží v jednom podstřešním prostoru.
Okna rovnou do nebe
Obytné místnosti musí mít podle normy (a pochopitelně i ve vašem zájmu) vyhovující přímé denní osvětlení a vizuální spojení s vnějším prostorem osvětlovacími otvory. Střešní okna, stejně jako okna fasádní, slouží rovněž k větrání a přinášejí i tepelné zisky. Měla by být osazena tak, aby jejich spodní hrana byla umístěna nejvýše 1 100 mm nad podlahou. Jenže například při výšce svislé zdi 1 300 mm bývají tato okna osazena spodní hranou 1 500 až 1 600 mm nad podlahou, což je nežádoucí kvůli ovládání i výhledu. K nejznámějším a na trhu nejrozšířenějším značkám střešních oken a celé řady nezbytných doplňků patří například firma Velux.
Dnes už není žádný problém vyrobit okna nejrůznějších tvarů. Kromě nesporných výhod, k nimž lze zařadit každovečerní četbu ve hvězdách, se skrz „šikmá“ okna dozvíte okamžitou a zcela reálnou předpověď počasí (čidla jsou dokonce schopna okna při prvních kapkách deště uzavřít), po bytě můžete směle pobíhat v negližé i při naplno rozzářeném osvětlení, co déšť, to po starosti s mytím… a skrz ně to je rozhodně blíž ke kominíkům, tedy k příslovečnému štěstí. Komu by v bytě mezi trámy scházelo posezení na čerstvém vzduchu, ten může při dostatku místa zvolit řešení střešních balkonů a výklopných teras.
Teplo, sucho, ticho, klima
Všechny čtyři zmíněné konstanty mohou spolehlivě garantovat jedině funkční izolační vrstvy střešního pláště a podlahy (stropu), kde je naprosto nutné položení vrstvy zvukové izolace k dosažení efektu kročejové neprůzvučnosti (neprůvzdušnosti). Střecha pak kromě všech ostatních vrstev (provozní, hydroizolační, parotěsné atd.) musí mít i tepelněizolační vrstvu, omezující nežádoucí tepelné ztráty a zisky. Právě střechou, skrz půdu a podkroví, totiž z domu uniká přibližně 15 až 35 % tepla, což je v průměru o 5 % více než obvodovým pláštěm budovy.
V případě nejrozšířenější konstrukce šikmé střechy v podstatě existují dvě izolační koncepce – mezi krokvemi a nad krokvemi. První způsob spočívá ve vkládání izolace (Nobasil, Isover, Rockwool aj.) zevnitř půdního prostoru mezi konstrukční prvky krovu – krokve a stropní trámy. Výhodou je jednoduchost provedení, dochází však ke vzniku tepelných mostů a k nežádoucím ztrátám. Efektivnějším řešením je aplikace nadkrokevní izolace s celoplošnou izolací střešního pláště.
Zde stojí za zmínku nový systém produktů BramacTherm, postavený na bázi tenké vrstvy polyisokyanurátové pěny (PIR). Prakticky lze použít všechny produktové varianty (BramacTherm PRO, BramacTherm Kompakt a BramacTherm Top), jako nejvhodnější se však při rekonstrukcích jeví varianta Kompakt (pozor, vyžaduje vzduchotěsnost konstrukce např. položením fólie Bramac Uni 2S), kdy lze pomocí těchto desek zateplit střechu s mezikrokevní izolací bez dodatečného navyšování krokví nebo bez dodatečné podkrokevní vrstvy, která by „ukradla“ část využitelného prostoru interiéru. Desky se spojí na pero a drážku a integrovanými samolepicími proužky se nabízejí v tloušťkách 80 až 180 mm s vnějšími rozměry 1 020 × 2 400 mm a krycími rozměry 1 000 × 2 380 mm.
POZOR
|
| Místnost se zkosenými stropy by měla mít výšku min. 2 300 mm nad polovinou podlahové plochy, vymezenou pomyslnou rovinou kolmou k rovině podlahy protínající rovinu zkoseného stropu ve výšce 1 300 mm nad podlahou. Místnost pro jednu osobu má mít objem nejméně 20 m3, pro dvě osoby 30 m3. Určité zákonitosti se vztahují i ke schodišti, jeho pohodlnosti a bezpečnosti. Jednoduchý vztah pro výpočet poměru š a v se uvádí jako 2 v + š = 630 mm (v – výška stupně, š – šířka stupně, 630 – průměrná délka kroku). Výška stupňů by směla být okolo 170 mm, šířka ramene alespoň 1 100 mm, minimální podchodná výška je předepsána na 1 100 mm. |
Tvorba vnitřních dispozic
K nejproblematičtějším otázkám bydlení pod střechou patří výstavba vnitřních příček a vybavení interiéru nezbytnými technologiemi a zařízením. Pouhé napojení koupelny nebo kuchyně na stávající domovní rozvody (např. kanalizační stoupačka nesmí být vzdálená od zařizovacích předmětů více než 3 m a od toalety dokonce jen 1,5 m) přímo velí k umístění nových zařizovacích předmětů na stejná místa, jako je tomu v bytech pod půdou. Tedy v maximální možné míře k zachování „stoupaček“. Jisté problémy mohou nastat třeba při snaze umístit do podkrovního prostoru rohovou a po naplnění vodou i poměrně těžkou vanu. K tomu je nutné zesílit stropní konstrukci.
Dispozičním rébusem však může být i pouhé ergonomické umístění toalety nebo bidetu pod příliš zkosený strop, v kuchyni se můžete potýkat s montáží dřezové baterie do normové výšky nad pracovní desku stolu nebo digestoře nad sporák apod. Ve všech těchto otázkách je vhodné obrátit se na bytového architekta, který v 3D programu rozehraje hru na „škatulata, hejbejte se“, a tudíž poradí.
Jak a z čeho stavět příčky
Lze je samozřejmě vyzdít, je však opět třeba kalkulovat s únosností svislých (původního domu) a vodorovných (nově vzniklých nebo zpevněných) nosných konstrukcí celého podkroví. Osvědčeným systémem je v tomto případě například sádrokarton (modré akustické příčky Rigips či desky Fermacell). Samozřejmostí je zde přesná rozvaha a vedení elektro i dalších rozvodů. Dutinové konstrukce musí zvládnout pohlcení nežádoucích zvuků, vznikajících rozkmitáním desek opláštění. Rozhodnete-li se pro montované konstrukce, dohlédněte hlavně na odizolování. Platí zde přesné montážní postupy, k nimž patří rozteče svislých profilů (nesmí být menší než 500 mm), eliminace tzv. akustických mostů v místech styků (rohy, kouty apod.).
text: Petr Saulich, ilustrace: Helena Paz, foto: archiv
.jpg "Zahrada kde žil a bádal Charles Darwin")
.jpg "Tiramisu s máslovým karamelem")
.jpg "Co jíst, aby nás chřipka neskolila?")
.jpg "Zázračný strom Ginkgo biloba")
■ ochranná manžeta – možnost vyjmutí při čištění nebo výměny při opotřebení
