Už při výsadbě bychom měli pamatovat na konečný vzrůst stromů a porovnat jej s prostorem, který máme aktuálně k dispozici. Odborníci doporučují do tradičních malých zahrádek u řadových domků spíše velký keř nebo strom menšího vzrůstu. Ve velkých zahradách si můžeme dopřát celé skupiny stromů či ozdobný solitér, který bude mít dostatek prostoru, aby vynikla jeho krása a mohutnost. Výsadbami na nevhodná místa či necitlivým výběrem dřevin můžeme způsobit velké škody, jichž bychom později mohli litovat. Obtížně se ve stáří přesazují zejména břízy, habry, jilmy, ořešáky, magnolie, platany, hrušně, duby či jilmy.
Nákup dřevin a sázení
V současné době existuje na českém trhu velice rozmanitá nabídka a poměrně profesionální servis, který seznamuje s pěstováním dřevin. Nicméně stále platí upozornění na exempláře dovezené ze zahraničí. Může se stát, že jsou pro naše podmínky naprosto nevhodné. Většina zahradnických firem má rostliny řádně označené rodovým a druhovým názvem a měla by vysvětlit případné nejasnosti. Ladislav Hodný, majitel jedné z takových firem, nejčastěji hovoří se zákazníky o výsadbě prodávaných stromů a je ochoten na místo výsadby také přijet. „Je to možná k neuvěření, ale málokdo si uvědomuje, že místo, kam hodlá dřevinu vysadit, musí být předem připravené.
To znamená vykopat přiměřeně velkou jámu, naplnit ji vodou a nechat nasáknout zeminu, poté načechrat dno a do vhodné zemní směsi dřevinu vysadit. Nesmíme zapomenout na oporu, která je nezbytná v počátečním období, než dřevina řádně zakoření. Oporu nezatloukáme do země, abychom nepoškodili kmen a kořeny, ale vsadíme ji ještě před výsadbou do dna a dřevinu sázíme až poté,“ vysvětluje Ladislav Hodný.
Stromy různého vzrůstu i vlastností
Pokud o stromech opravdu přemýšlíme, nemělo by podle majitele zahradnické firmy docházet k žádným závažným problémům. V nabídce jsou stromy různého vzrůstu i vlastností, vhodné prakticky pro každou zahradu, pro každý veřejný prostor. Za stromy nízkého vzrůstu označuje ty, které dosahují maximální výšky 5 až 6 metrů, přičemž ani koruna by neměla být příliš košatá. „Požadavkům pro omezenější zahradní plochy by vyhovovaly zejména jeřáby, dále zmarlika Jidášova s oranžově žlutou podzimní barvou, okrasné jabloně, nejrůznější varianty javorů, hlohy a mnoho dalších. Nepatrně vyššího vzrůstu dosahuje například dřezovec trojtrnný, břízy či stále oblíbenější vrby,“ dodává odborník.
Pokud bychom přece jen prováděli řez vzrostlých stromů, měli bychom jej raději nechat specialistům. Existují takzvaná arboristická opatření, která jsou zaměřena na optimalizaci poměrů v koruně a na zlepšení stability. Podle informací oddělení péče o stromy společnosti Baobab existují různé řezy stromů, které by měl každý zahradník znát, a proto stojí za to je v krátkosti představit.
Druhy stromů a jejich doporučená vzdálenost od stavby
|
| Druh stromu |
Max. zjištěná vzdálenost (m) |
Max. zjištěná vzdálenost v 90 % případů (m) |
| Pinus sp. – borovice |
8 |
– |
| Chamaecyparis sp. – cypřišek |
20 |
5 |
| Ulmus sp. – jilm |
25 |
19 |
| Tilia sp. – lípa |
20 |
11 |
| Sorbus aucuparia – jeřáb ptačí |
11 |
9,5 |
| Sorbus intermedia – jeřáb prostřední |
11 |
9,5 |
| Salix sp. – vrba |
40 |
18 |
| Robinia sp. – trnovník |
12,4 |
10,5 |
| Quercus sp. – dub |
30 |
18 |
| Prunus sp. – slivoň, třešeň |
11 |
7,5 |
| Populus sp. – topol |
30 |
20 |
| Platanus sp. – platan |
15 |
10 |
| Malus sp. – jabloň, Pyrus sp. – hrušeň |
10 |
8 |
| Fraxinus excelsior – jasan ztepilý |
21 |
13 |
| Fagus sylvatica – buk lesní |
15 |
11 |
| Crataegus sp. – hloh |
11,5 |
8,7 |
| Carpinus betulus – habr obecný |
17 |
– |
| Betula sp. – bříza |
10 |
8 |
| Aesculus hippocastanum – jírovec maďal |
23 |
15 |
| Acer sp. – javor |
20 |
12 |
Tvarově charakteristické koruny
Jde především o takzvaný výchovný řez čili zakládací řez u mladého stromu za účelem zapěstování jeho koruny. Cílem je založení tvarově charakteristické koruny pro daný druh či kultivar a přizpůsobení stromku funkčním požadavkům stanoviště. To vše tak, aby byl mladý jedinec co nejlépe připraven pro období plné funkčnosti.
Dále se jedná o zdravotní řez, tedy komplexní udržovací řez jedince, který má strom zachovat co nejdéle ve fázi plné funkčnosti. Odstraňují se především větve odumřelé, se sníženou vitalitou, nevhodné z hlediska architektury koruny, křížící se, větve v souběhu, infikované chorobami či napadené škůdci, nebo jinak rizikové. Vždy je ovšem třeba dbát na zachování charakteristického habitu.
Odstraňujeme silné odumřelé větve
Provádějí se rovněž bezpečnostní řezy – udržovací zásahy zaměřené na zlepšení provozní bezpečnosti. Jejich cílem je podle slov zástupců firmy Baobab vytvoření bezpečného stromu, který neohrožuje své okolí (zdraví osob či majetek). Z koruny odstraňujeme silné odumřelé větve a dále větve, které bezprostředně hrozí odlomením (větve o průměru nad 50 mm).
Preferuje se též redukční řez.
Jde o zákrok zmenšující objem koruny, který zahrnuje také řez zdravotní nebo základní zdravotní. Při obvodové redukci se zmenšuje náporová plocha vůči větru z důvodu stabilizace stromu. Při sesazení dochází k hlubokému řezu kosterních větví, který lze realizovat výhradně u krátkověkých dřevin s výbornou kmenovou výmladností (například vrby, topoly).
Přirozeně se nabízejí také tvarovací řezy. To znamená speciální řezy, jejichž účelem je pravidelná redukce celého objemu sekundární koruny. Jde o intenzivní způsoby ošetřování stromů s cílem trvale změnit tvar jejich korun z estetických či provozních důvodů.
Rady zkušených pro solitérní listnáče
Nejvhodnější dobou pro výsadbu stromů se zemním balem je podle odborníků období od opadu listů, to znamená asi v polovině října, do období před rašením listů kolem poloviny dubna. Stromy pěstované v nádobách můžeme vysazovat prakticky po celý rok – kromě období výrazného sucha a mrazu. Výsadba má ovšem své zákonitosti, které bychom neměli zanedbat. Naslouchat radám profesionálů se i v tomto případě určitě vyplatí.
O svůj názor na výsadbu solitérů se na zahradnickém veletrhu podělil Ondřej Fous, který publikuje na serveru Garden. „V poslední době se mnohé nákupy přesunuly do jarní sezony a tradiční podzimní sázení jako by se zúžilo na výsadbu ovocných stromků a prostokořenných růží. Svůj díl jistě nese narůstající podíl dovozových dřevin, které mohou v první zimě zklamat mnohého začátečníka. Naproti tomu profesionální zahradníci mají napilno, protože přichází konečně ke slovu barevnost listnatých solitérů,“ vysvětluje Ondřej Fous.
Vysoká poptávka a dočasná nedostupnost
Právě konec října a listopad je podle jeho slov příhodnou dobou pro přesazování solitérů. „Obvykle jsou nabízeny čerstvé s kořenovým balem, což každý pěstitel uvítá. Na balu totiž poznáte velmi dobře, zdali je rostlina pro přesazení dobře připravena. Je-li pevný a dobře prokořeněný, nemůžete koupit zajíce v pytli, jak by se vám to mohlo snadno stát u dřeviny v nádobě. Navíc na podzim bývají okrasné rostliny levnější než zjara, kdy je prodražují náklady na zimování a v některých případech zvyšuje ceny i vysoká poptávka a dočasná nedostupnost. Naproti tomu na podzim je všeho dost a v širokém výběru.“
A které listnáče se v současné době nejvíce sázejí? Ondřej Fous tvrdí, že zdaleka nejde jen o lípy či duby nebo v případě keřů o jarní šeříky a pustoryly. Do hry barev a vůní se už hlásí mnohé druhy, které byly donedávna záležitostí nemnoha arboret a botanických zahrad.
Solitér a jeho potřeby
Každý solitér v prostorné zahradě přirozeně přitahuje pozornost kolemjdoucích a každý pěstitel je na něj patřičně hrdý. Velmi často se stává modelem pro objektivy fotoaparátů, mnohdy bývá zvýrazněn barevnou odlišností, je přitažlivý svým věkem, strukturou kmene, bohatostí koruny. Zpravidla je oním opěvovaným středobodem zahrady nebo části parku. Umístění i volba druhu je důležitá také proto, že tento strom zásadně ovlivňuje krajinu i celý vzhled zahrady či parku.
Jako příklad za všechny vzrostlé krasavce bychom mohli uvést alespoň jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), který se vysazuje coby solitér ve větších zahradách, parcích či alejích. V parkových úpravách se vyskytují vzácnější druhy a roubované kultivary jednotlivě, do zahrad patří velikostně vhodné stromy, zejména převislé typy. Jasan ztepilý, který může být jednodomý i dvoudomý, dosahuje výšky až 40 metrů a šířky 20 metrů.
text: Vlastimil Růžička, foto: Michal Wernisch
.jpg "Zahrada kde žil a bádal Charles Darwin")
.jpg "Tiramisu s máslovým karamelem")
.jpg "Co jíst, aby nás chřipka neskolila?")
.jpg "Zázračný strom Ginkgo biloba")
![Zásada „čím víc, tím líp" při aranžování neplatí.](/wp-content/uploads/obrazek/4e2f0438700ef/zahrada-kvetiny-vazy-11_586x865.jpg "Zásada „čím víc, tím líp" při aranžování neplatí.")
