Skip to content

Blog

Zatočte s prachem

Zatočte s prachemPrach je všudypřítomný. „Domácí“ prach tvoříme my sami. Jsou to šupinky kůže, prach z venkovního prostředí, nebo vzniklý otěrem povrchů, kousíčky textílií atd. Je tvořen malými pevnými částicemi o průměru méně než 500 mikrometrů, které jsou rozptýlené v ovzduší nebo usazené na plochách a stěnách. Největší problém způsobují částice o velikosti 0,1 – 2 mikrometry, které jsou tak malé, že dokážou proniknout hluboko do plic, lymfatických uzlin nebo do ran a způsobit tak zdravotní komplikace. Odborné zdroje uvádějí, že s růstem výskytu prachu, roste i výskyt mikroorganismů, které mohou přispívat ke zdravotním problémům. Prach je živnou půdou i pro roztoče, kteří patří mezi nejrozšířenější alergeny.

Zatočte s prachemProto je důležité udržovat doma čisto a bezprašno. Metod, jak se zbavit prachu, je mnoho. Moderním způsobem, který si získává v posledních letech čím dál tím větší oblibu, je aplikace formou aerosolů. Aerosoly tvoří miniaturní kapičky ošetřující látky, která je přenášena na povrch. Jedním z nich je i Alex proti prachu. Dokonale čistí všechny typy povrchů jako je lakovaný dřevěný nábytek, lamináty, kůži, ale i žulu, nerezové povrchy a sklo. Díky speciálnímu složení s antistatickými složkami zabraňuje rychlému a opětovnému usazování prachu na ošetřeném povrchu a zajišťuje dlouhotrvající čistotu. Navíc eliminuje otisky. To znamená, že se skvěle hodí i pro ošetření ploch jako je právě nerez nebo například nyní tak moderní černé sklo.

ALEX na všechny povrchy proti prachu (400 ml)ALEX renovátor nábytku proti prachu (400 ml)Některé aerosoly nejen čistí, ale také o plochy pečují. Alex Renovátor nábytku antistatický s přírodním výtažkem ze dřeva pečuje o nábytek a díky antistatickým složkám v receptuře zabraňuje opětovnému usazování prachu a prodlužuje dobu, po kterou zůstává nábytek čistý.

Špičkovou novinkouje Alex Renovátor nábytku extra péče. Tento unikátní aerosol čistí, chránní a pečuje o nábytek. Obnovuje jeho barvu a nábytek pak vypadá jako nový. Ošetřené plochy jsou přirozeně lesklé.

Aerosoly Alex jsou moderním, rychlým způsobem, jak účinně zatočit s prachem.

(komerční prezentace)

Bedněním dáte betonu tvar

Bednění je tedy pomocnou, ale nezbytnou konstrukcí betonových prvků. Ukážeme si některé jeho konstrukce z prken, které jsou  pro svépomocné práce nejvhodnější a také nejpoužívanější.

Požadavky na bednění

Bednění musí splňovat některé požadavky:

– musí být přesné, jeho vnitřní světlé rozměry musejí přesně odpovídat rozměrům budoucí konstrukce,

– musí být dostatečně únosné, aby bezpečně přeneslo zatížení betonovou směsí, která se do něj ukládá, ale také zatížení, které vzniká pracovním postupem,

– musí být těsné, aby  se z něj nevyplavovaly jemné součásti betonové směsi (cementové mléko),

– musí být snadno sestavitelné a rozebíratelné.

Ke stavbě bednění použijeme řezivo – prkna, latě, trámky. Dřevo je pro nás výhodné, protože se snadno opracovává a má poměrně velkou pevnost.  Má však i své nedostatky:  změnou vlhkosti bobtná a sesychá.  Nejběžnější je jehličnaté řezivo – prkna tloušťky asi 25 mm. Málo zatížené bednění stačí stavět z prken tloušťky 20 mm, k velmi zatíženému bednění je třeba 35 mm. Prkna nemají být širší než 150 mm, aby se příliš nekroutila.

Pokud to rozsah prací umožní, sestavíme bednění z dílců, které si vyrobíme z prken předem. Jednotlivá prkna dílce spojíme svlaky velikosti 100 x 25 mm. Prkna klademe v bednění vždy pravou stranou k betonové směsi. Mezi prkny ponecháme spáry asi 2 až 3 mm, aby se prkna při nabobtnání nekřivila. Vzájemná vzdálenost svlaků bývá 500 až 800 mm – podle předpokládaného tlaku betonové směsi.

Svlaky se k prknům přibíjejí hřebíky, jejichž délka by se měla rovnat maximální tloušťce spojovaných dřev. V žádném případě  nesmějí hřebíky vyčnívat do prostoru bednění, ani se nesmějí ohýbat.

Vytvoření rohu pomocí bednicích dílců (1-bednicí prkna, 2-svlak).Tlaky betonové směsi, zvláště u bednění vyšších stěn, zajišťujeme ještě svislými záporami, vodorovnými stahovacími trámky, rozpěrkami a rádlovacími dráty apod. Protilehlé stahovací trámky vážeme stahovacím drátem (rádlujeme) o průřezu 3 nebo 4 mm.  U bednění z prken zpravidla drát protáhneme spárou mezi prkny. Konečnou stabilizaci bednění tvoří šikmé vzpěry z prken 100 x 25 mm, které jsou vedeny od stahovacích trámků a přenášejí veškeré tlaky do pevného podkladu (zeminy nebo betonové plochy).

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Příklady bednění betonových konstrukcí

Formy k výrobě dlaždic a tvárnic

Dřevěný rozebíratelný rámeček na výrobu betonové tvárnice.Jde o zcela jednoduchou formu  na výrobu dlaždic buď z hoblovaných latí, nebo z prkének.

Formu na tvárnice zhotovíme z hoblovaných prken tl. 24 mm. Forma je snadno rozebíratelná. Dutiny v tvárnici vzniknou vložením dřevěných vložek (které se směrem dolů poněkud zužují, aby je bylo možno snadněji vyjmout) do formy.

1-zarovnaný a ubitý podklad, 2-štěrk, 3-štěrkopískové lůžko, 4-beton, 5-zarovnávací lať, 6-bednění, 7-dřevěný opěrný kolík.Bednění betonových cestiček

Bednění, které ohraničuje z boku betonáž zahradní cestičky, vytvoříme z prken, která stabilizujeme zatlučenými kolíky ve vzdálenostech 0,9 až 1,5 m, podle tloušťky prken a výšky betonové vrstvy. Horní hrany bočnic prken musíme přesně vyrovnat do roviny, neboť budou současně sloužit jako pravítko ke srovnání betonové vrstvy.

Bednění patky sloupu

Detail rohu bednění patky. (1-vnější bočnice, 2-vnitřní bočnice, 3-vnitřní svlak, 4-vnější svlaky).1-vnitřní bočnice, 2-vnější bočnice, 3-svlak, 4-stažení drátem, 5-dočasná rozpěrka, 6-vzpěrka, 7-kolík.Bednění se skládá ze dvou párů bočnic.  Ty vyrobíme z prken vzájemně spojených svlaky. Světlost bednění zajistíme rozpěrkou. Jeden pár vnějších bočnic je delší než strana obedňované patky o dvojnásobnou tloušťku prkna vnitřní bočnice, o dvojnásobnou šířku svlaku a o dvojnásobný přesah bočnice se svlakem. Delší bočnice mají na koncích vnitřní svlaky, které zajišťují bočnicím opěru.

Vnitřní bočnice jsou stejně dlouhé jako strana patky. Svlaky jsou nosné a bočnice navzájem stažené rádlovacím drátem průřezu 3 nebo 4 mm. Mezi vnitřní bočnice se vkládá rozpěra z hranolu, která se při betonování odstraní.

Bednění základových pásů

Bednění pro nízký základový pás z dílců.Základové pásy zpravidla nebedníme, ale betonujeme je zpravidla přímo do výkopu. Pokud základové  pásy  vyčnívají nad terén, děláme bednění pro tuto část a jeho konstrukce závisí na výšce podezdívky nad terénem. Bednění stavíme ze dvou sbíjených bočnic (prken), jejichž polohu musíme zajistit proti tlaku betonové směsi. Polohu bočnic zajišťujeme tak, že za svlaky přiložíme zápěrné prkno nebo hranol.

U nízkých základových pásů nebo podezdívky stačí, když bočnice zabezpečíme proti tlaku betonové směsi stahovacím trámkem ve 3/5 výšky bočnice. Rozpěrky tvoří dvě prkénka. Jedno musí mít přesnou světlost betonového pásu, druhé je delší a přesahuje přes bočnice.

U vyšších pásů nebo podezdívek stahujeme bočnice rádlovacím drátem přes stahovací trámky. Ty umísťujeme  200 až 500 mm, popř. až 700 mm od úrovně dna bednění a svazujeme je rádlovacím drátem. Drát vedeme okolo stahovacích trámků, protáhneme spárou mezi prkny (nebo otvory vyvrtanými v prknech) a oba volné konce na vnější straně stočíme. Aby byl drát napnutý, stočíme ho uvnitř bednění betonářskou ocelí, případně ho na vnější straně bednění dotáhneme klíny. Světlost zajistíme opět rozpěrkou, kterou při betonáži odstraníme. Polohu bednění a svislost bočnic zajišťujeme vzpěrami z prken nebo hranolků po 1,5 až 2 m.

U bednění rohu základového pásu zajistíme pravý úhel zavětrovacím prknem připevněným ke stahovacím trámkům.

Bednění stěn

Bednění stěn stavíme podle stejných zásad jako bednění základových pásů. Stěny jsou však vyšší a zpravidla je nebedníme  dílci, ale častěji jednotlivými prkny. Na betonový podklad připevníme zápory z prken (100/25 mm) nebo trámků 100/100 mm). K nim z vnitřní strany přistavíme svislé sloupky 100/100 mm), ke kterým přibijeme jednotlivá prkna (100/25 mm), která spolu se sloupky vzdorují tlaku betonové směsi.

Aby sloupky zatížení bezpečně přenesly, musíme je podélně vyztužit vodorovnými stahovacími trámy (100/100 mm) nebo zdvojenými prkny  (2 x 100/25 mm). Vnitřní šířku betonové stěny zabezpečíme rozpěrkami (50 x 25 mm), které umístíme do roviny stahovacích trámků, a svislou polohu sloupků stabilizujeme zavětrovacími prkny (100/25 mm). Zavětrovací prkna na pevném betonu zajistíme oboustranně prkny, která zakotvíme do zeminy kolíkem. Stahovací trámy srádlujeme podél rozpěrek.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Bednění staticky náročnějších konstrukcí

I když posláním tohoto článku není zabývat se staticky náročnějšími konstrukcemi, sluší se alespoň ilustrativně uvést příklady některých bednění, zejména stropních konstrukcí, ke kterým se výše uvedené konstrukční zásady rovněž vztahují. Vždy je však třeba uvědomit si, že tyto konstrukce i jejich bednění nelze vyrobit bez odborně provedeného návrhu a odborného dohledu.

Proto se nepouštíme do odborného výkladu, nýbrž jen uvádíme příklady bednění některých železobetonových konstrukcí:

1-vnější bočnice, 2-svlaky, 3-stažení pilíře prkny, 4-spodní zápora, 5-otvor pro čištění.– bednění sloupu čtvercového průřezu

– bednění stropní desky1-roznášecí prkno, 2-stojka, 3-zavětrování, 4-podélník, 5-trámek, 6-bednění desky.

1-rozpěrka, 2-stahující trám, 3-námětek, 4-zápora, 5-příčník, 6-podélný podkladní pražec, 7-zavětrování, 8-sloupek, 9-podélný svlak, 10-pražec, 11-bednění desky, 12-příčný svlak, 13-stahovací drát.– bednění trámu

– bednění překladu

Postup při stavbě bednění

Dříve než začneme stavět bednění, musíme je správně založit. Při stavbě bednění podezdívky postupujeme tak, že si na upravený terén připravíme zavětrovací vzpěry a do země zatlučeme zavětrovací kolíky. K horním částem svlaků přibijeme z krátkých prkének námětky, asi 2 metry od sebe. Na námětky položíme stahovací trám, který vzepřeme zavětrovacími vzpěrami pod úhlem 45 až 60 °. Zavětrovací vzpěry se jedním koncem opírají o stahovací trám a druhým o podložky (na kterých jsou uklínovány) a na obou koncích  přibity hřebíky. Podložky leží na kolících zatlučených kolmo k  zavětrovacím prknům. Vzdálenost mezi kolíky bývá 1 až 1,8 m.

text: Václav Hájek, kresby: autor

Architektura k mání!

V ukázkách dvou desítek evropských měst výstava znázorňuje, že i z bývalých továren a jiných industriálních staveb mohou vzniknout centra kultury a umění.

Architektura k mání! (zdroj foto: umenidoznojma.cz)

Vyobrazená městaAmsterdam, Bergen, Berlín, Brusel, Helsingør,  – Budapešť, Ženeva, Guimarães, Hamburg, Lipsko, Ljubljana, Londýn, Lyon, Paříž, St. Gallen, Turku, Benátky, Vídeň, Curych a Žílina

Expozice je umístěna podél cesty od znojemského hradu a potrvá celý květen.

Místo výstavy: jižní přístupová cesta k hradu, Znojmo

Vernisáž: pátek 1. května v 17 hod. před vstupní branou k pivovaru

Kurátorem výstavy je Pavel Štorek a organizátorem Umění do Znojma.

text: Tomáš Horáček, foto: umenidoznojma.cz

Využítí rohu v kuchyňské sestavě

Otočný výsuv rohové skříňky Magic corner nabízí celkem čtyři drátěné úložné koše (HETTICH).Pro tentokrát se zaměříme na roh kuchyňské sestavy a přiblížíme vám možnosti jeho praktického využití. Dříve to bylo hluché místo, kam se dala účelně umístit pouze zešikmená horní skříňka nebo otevřená rohová police. V dolní části kuchyňské sestavy byl roh zaslepený nebo vyplněný spodní skříňkou, jejíž police byly těžce dostupné. Zřídkakdy se v rohu objevila varná deska či dřez.

Otočit, nebo vysunout?

Dnešní moderní kuchyně nabízejí hned několik typů rohových systémů u spodních skříněk. Asi nejstarším systémem je otočný karusel, kdy je v rohové skříňce napevno ukotvená tyč, na níž jsou umístěné otočné drátěné nebo plastové koše. Podle typu skříňky jsou otočné koše tvarované do kruhu, třičtvrtěkruhu či půlkruhu. Druhým systémem, který pojme větší objem, je takzvaný Magic corner. Jde o dvojitý výsuv se čtyřmi úložnými patry. V tomto případě se pohybem dopředu a poté do strany vysunou celá kuchyňská dvířka nejprve se dvěma a dále s dalšími dvěma koši.

Moderní kuchyně s dvířky v hladkém tvaru v kombinaci fólií černý lesk a zelená oliva působí svěžím dojmem a v rohu ukrývá dobře přístupný, velkorysý prostor (TRACHEA).Jednou z novějších vymožeností je výsuvný systém nazvaný Le mans. Na tyči jsou umístěna poměrně velká plastová plata s drátěnou ohrádkou, která se vysunují hluboko z útrob rohové skříňky. Tento systém se dá použít i do vysoké rohové potravinové skříně, kam lze umístit i větší počet plat. Značka BLUM nabízí v programu Dynamic plnovýsuvné zásuvky speciálně vytvarované do pravého úhlu. Tento šikovný systém se prodává i s dokonale promyšlenou vnitřní výbavou v podobě zarážek, pořadačů, kořenek či zásobníků.

Více článků z rubriky KUCHYNĚ na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Vaříme a myjeme nádobí v rohu

Rohový keramický dřez Vega Eck Plus, rozměry 90 x 90 cm, cena 29 810 Kč (SYSTEMCERAM).Na problematiku využití rohu reagují velmi pružně i výrobci domácích spotřebičů a kuchyňských dřezů. Vaření v rohu je nejen praktické, ale i atraktivní. Většinou to totiž obnáší pořízení tvarově netradičního spotřebiče, který se do rohu vejde a je pro něj zvlášť určený. Do rohu se nedá umístit obyčejná čtvercová varná deska, protože by svými rohy zasahovala do vedlejších skříněk. Lze tedy vybrat atraktivní desku ve tvaru ledvinky, oválu či jinak speciálně tvarovanou, a to jak v klasické sklokeramice, tak s plynovými hořáky či pro indukční vaření. Nad varnou deskou nesmí chybět výkonný odsavač par.

Rohový otočný karusel Ninka Winkeltur z programu Sykora Clever Design, cena (bez DPH) 11 700 Kč (SYKORA).Výběr rohových odsavačů není tak bohatý jako u běžných, ale dají se sehnat v provedení s přímým odtahem do komína i s recirkulací. Digestoře jsou pěkné jak v moderním provedení, tak i v retrostylu. Pro ty, kteří chtějí do rohu kuchyňské sestavy umístit zónu mytí, je na trhu i slušný počet různě tvarovaných dřezů, vhodných k umístění do rohu. U všech rohových dřezů platí, že se k nim dodává zhruba stejné příslušenství jako k běžným dřezům. Uživatel tak může využívat prostor i v nejzazším rohu za dřezem.

text: Lucie Martínková, foto: archiv

Zahrada mnoha světů

„Ostylu jsem moc nepřemýšlel, jde spíše o experiment. Mohli bychom říci, že se snažím o spojení zdánlivě rozdílných světů. Voda je základním symbolem života a zapojení umění do přírodních scenérií není ničím novým. Stačí si vzpomenout na perské zahrady nebo realizace zahrad japonských. Důležitý je pohledový a zvukový vjem padající vody, která dokáže spolehlivě vymazat nepříjemné ozvěny civilizace,“ říká na úvod majitel a zároveň i autor Lubor Jarkovský.

Račte vstoupit

Pohled na uspořádání letní kuchyně s grilem, s okrasným záhonem v popředí a uměleckými artefakty.Pozvání nelze odmítnout. Zahrada je ukrytá za prostornou vilou a z ulice není nic vidět. Majitel mě obřadně vede vchodem pro návštěvy a po několika schodech se přede mnou objeví nevídaná scenérie plná barevných květů. Zvuk z ulice se vytrácí, slyšíme jen zurčení vody a naplno vdechujeme vůni květin a stromů. Kráčíme po cestě až k levému rohu nepříliš rozsáhlého pozemku, kde najdeme jezírko. Lubor Jarkovský vypráví, že se nachází v místě původního bazénu a architektonicky vytváří protipól k rodinné vile z roku 1935.

„Betonová nádrž neměla izolaci a po sedmdesáti létech se na ní zákonitě podepsal zub času, bylo třeba ji celou vykopat, základ jezírka vybetonovat a stěny vyzdít z KB bloků, dovnitř umístit hnědou polypropylenovou vložku a břehy včetně kamenných zídek znovu vystavět a pomocí zeleně vše dotvořit do moderní, umělecky laděné podoby. Samotné jezírko má pouze funkci oběhové vody, neslouží k jiným aktivitám nebo chovu okrasných ryb. Koloběh vody, která do jezírka vtéká chrličem ve tvaru medúzy, zajišťuje šestnáctikubíkové čerpadlo, k němuž po čase přibyla jednoduchá filtrace s UV lampou. Jezírko má rozměry asi 4 x 3 metry, hloubku jeden a půl metru a vejde se do něj asi 16 m3 vody,“ vysvětluje majitel zahrady a realizátor v jedné osobě.

Vše je pečlivě sladěno s ostatními prvky v zahradě, používá se stejný kámen na březích a v opěrných zídkách. Jezírko je zapuštěno do nedělené souvislé plochy trávníku s výsadbou okrasných dřevin po okrajích pozemku. Volně navazuje na barevně jednolitou a čistou plochu bez stromů a keřů a je zároveň ústředním motivem při pohledu z oken domu. Na trávníku jsou vystaveny originální kamenné sochy ze Zimbabwe, čímž získává zahrada specifický umělecký ráz a tajemný nádech mnoha světů a tisíce snů z daleké Afriky.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Kámen a voda

V pozadí se tyčí původní solitérní tis (Taxus baccata), stáří 78 let, společně s vzrostlou jedlí (Abies pinsapo) a převislou moruší (Morus alba 'Pendula'). Podél zídky z přírodního kamene najdeme rozkvetlé azalky a rododendrony v druzích, nechybějí ani okrasné trávy.Druhé jezírko z přírodního kamene kopali majitelé zahrady „ručně“ a kameny usazoval jeřáb zaparkovaný na pozemku souseda. Samotná nádrž má podle informací Lubora Jarkovského svažující se dno s hloubkou od 0 do 150 cm, což dává velmi dobré šance na přezimování ryb. Ty mají pod hladinou různé úkryty v podobě kapes, které rády využívají. Velikost hladiny je 25 m2, obsah vody asi 20 m3. Technologie, pomocí které bylo jezírko budováno, je jiná než u horní nádrže. Dno a svažité stěny jsou vypískovány, dalšími vrstvami jsou geotextilie, kaučuková fólie a valouny.

Čištění vody je zajištěno mechanickou a biologickou filtrací a koloběh vody zajišťují dvě čerpadla – jedno šestikubíkové pro pohon vodopádu a druhé dvanáctikubíkové pro potřeby filtrace. V systému nechybí ani 110W UV lampa a hladinový skimmer. Voda pro naplnění a dopouštění jezírka pochází z vlastní studny a zásobuje i rozvody automatické závlahy. Kameny pro realizaci pocházejí z Českého krasu – jde o koněpruský vápenec, který je stabilní a netrhá se mrazem.

„Ryby, které v jezírku máme, jsme vysazovali hned po napuštění jezírka. Šlo o menší okrasné karasy a kapry koi. Byly to zároveň ryby testovací, které měly ukázat, zda je v nádrži z hlediska hydrobiologického všechno v pořádku. Dodnes jsou v perfektním stavu a my jsme dokoupili od českých chovatelů větší koi, kteří nám dělají radost. Nepočítáme s tím, že by jezírko sloužilo ke koupání, ponecháme ho celé okrasným rybám a dalším vodním živočichům,“ dodává Lubor Jarkovský.

Výhledy do krajiny snů

Umělecká kovářská práce v kombinaci s přírodním kamenem ztvárňuje legendárního Winstona Churchilla.Podle vyprávění majitelů se na zahradě původně nacházely pouze ovocné stromy, které byly odstraněny a nahrazeny travním kobercem. Jezírko a s ním i další kompozice byly určeny především na pozorování z okna domu. To vše zůstalo zachováno; přibyly další dřeviny a nejrůznější rostliny tak, aby zahrada byla zajímavá po celý rok. Výhledy už nejsou určeny pouze k pozorování z domu, krásu zahrady je možné vychutnávat i z prostor kryté letní kuchyně, kde je vybudováno potřebné zázemí pro veškerou relaxaci a odpočinek.

„Na místě jezírka z přírodního kamene byl původně altán ze smrkové kulatiny, pergola, dětská houpačka, šňůry na prádlo, mohutná hruška hnilička, několik jalovců a betonová dlažba. Prostě takové klasické zákoutí, které můžete najít snad v každé běžné rodinné zahradě,“ vypráví Lubor Jarkovský. Dnes je tento prostor ohraničen zadní stěnou letní kuchyně, kamennou zdí k sousedovi a přístavbou zahradního domku. Kolem domu pak vede dlážděná cesta, kterou se dostaneme do horní části zahrady. Vše vzájemně ladí, přestože se na jedné ploše potkává více stylů.

text: Vlastimil Růžička, foto: autor

Léto na balkoně po celý rok

Vkusného venkovního nábytku je na trhu dostatek, květinovou výzdobu pořídíme taky snadno, jen s tím počasím to není jednoduché!Za oknem vidíte krásné slunečné modro, ale na balkoně už po chvíli sezení zjistíte, že jarní teploty mají do letní pohody dost daleko. Ale přece se kvůli pocitu chladu nezbavíte možnosti vypít si tady kávu nebo přečíst knížku! Proč byste si po celý rok nemohli vychutnávat dobroty připravené na grilu a posedět s rodinou a přáteli na čerstvém vzduchu?

Konečně úsporné topení!

Vkusného venkovního nábytku je na trhu dostatek, květinovou výzdobu pořídíme taky snadno, jen s tím počasím to není jednoduché!Řešením není oblečení Eskymáka, ale cenově dostupné topidlo známé z restauračních předzahrádek. Nyní si tento komfort můžete dopřát i u vás doma na balkoně nebo terásce. Komfort tepelný i ekonomický! Elektrické sálavé topení má totiž na rozdíl od jiných způsobů vytápění jednu velikou výhodu. Je nesmírně úsporné a výhodné proto, že okamžitě po zapnutí ohřeje jen lidi a předměty, ne okolní vzduch, takže netopíte Pánubohu do oken! A nedostatek místa na balkoně? Žádný problém, topidlo pověsíte na stěnu.

Vkusného venkovního nábytku je na trhu dostatek, květinovou výzdobu pořídíme taky snadno, jen s tím počasím to není jednoduché!Právě proto je naprosto ideální pro vytvoření tepelné pohody právě na balkonech a dalších venkovních prostorách. I v nepříznivém počasí vám tam bude místo slunce hřát a svítit sálavé topidlo. Přesně cílené teplo ocení i příznivci tabáku, kteří se venku ohřejí právě jen těch potřebných deset minut. K vaší spokojenosti určitě přispěje i cena topidla, která je přijatelná pro každého, naprosto jednoduchá instalace i pohodový nákup: prostě si vyberete vhodné topidlo v e-shopu na stránkách www.salava-topidla.cz , kde se dozvíte i další podrobnosti.

(komerční prezentace)

Střešní okno v souvislosti se zateplením celé budovy

Střešní okna RotoQJediné řešení je tedy použít vysoce kvalitní střešní okno, které má velmi dobrý součinitel prostupu tepla celým oknem – jak zasklením, tak i rámem. Tato okna mají nesrovnatelně vyšší povrchové teploty a kondenzace vodních par na jejich povrchu nastává až při mnohem nepříznivějších tepelně-vlhkostních podmínkách.

Vynikající tepelnětechnické vlastnosti však nejsou jedinou výhodou střešních oken RotoQ. Další velkou přednostní je snadná a rychlá montáž s pomocí „klik“ systému, tedy bez nutnosti použití vrutů. Na vnější straně okna není jediný vrut, kolem kterého by při jeho nedotažení mohlo zatékat. Pruh parotěsné fólie je přilepen z výroby na každém okně, což minimalizuje netěsnosti při napojování fólie na konstrukci rámu okna. Montážní úhelníky, zateplovací blok i parotěsné napojení je již z výroby připraveno na okně a díky tomu je montáž rychlejší a zároveň bezpečnější.

Co je RotoQ

RotoQ je zcela nový typ střešního okna od firmy Roto.
Klik systém
Chytrý klik systém bez vnějších vrutů potvrdí každý správný krok montáže zvukovým doprovodem „klik“. Montážník tedy jednoduše pozná, že je skutečně vše na správném místě. Další novinkou pro usnadnění montáže je nastavitelný pant, který umožňuje dodatečné seřízení křídla. 
Zajímavá energetická účinnost
RotoQ dosahuje vynikajících tepelnětechnických parametrů. Ve variantě s dvojsklem dosahuje hodnot Uw = 1,1 W/m2K u Ug = 1,0 W/m2K. Ve variantě v trojskle pak vykazuje ještě lepší hodnoty: Uw = 0,78 W/m2K u Ug = 0,5 W/m2K. Vybraná zasklení jsou navíc vybavena speciální povrchovou vrstvou Anti-Tau, která omezuje tvorbu kondenzátu na vnější straně zasklení. 
Kvalitní materiál a moderní design
Kvalitní výběrové dřevo, kování od světově uznávaného výrobce, moderní design a ergonomické madlo – tím vším se okna RotoQ vyznačují. Nechybí praktická mycí poloha pro pohodlné a bezpečné umytí skla. Pro nesnadno přístupné podkrovní prostory existuje varianta oken s elektrickým ovládáním..

Chytrý klik systém bez vnějších vrutů potvrdí každý správný krok montáže zvukovým doprovodem „klik“.Každé okno je v podstatě tepelným mostem a pokud se snažíme eliminovat tepelné mosty v konstrukci, pak bychom měli navrhovat okna s odpovífajícími tepelnými parametry, protože tyto konstrukce nakonec rozhodují o spokojenosti koncového uživatele se stavbou. Rozhodně se nevyplatí na nich šetřit. Je nesmyslné navrhovat budovy se skladbou střechy a fasády s tepelnými parametry na úrovni pasivních domů a následně do těchto budov osazovat okna s neodpovídajícími tepelnými vlastnostmi. Přestože celková spotřeba tepla této budovy může být velmi dobrá, nebude s ní koncový uživatel spokojen.

RotoQ mělo premiéru na veletrhu Střechy Praha 2015, kde ho odborná porota zvolila jako nejlepší exponát veletrhu a udělila mu prestižní ocenění Zlatou tašku.

Kompletní informace naleznete na www.roto-frank.cz nebo www.roto-q.cz.

(komerční prezentace)

Ruční kotoučová pila do vaší dílny

Elektrické ruční kotoučové hobby pily v ceně od 2 do 4 tisíc korun si poradí s prkny a dřevem do tloušťky nejméně 55 mm. Jsou poháněny vysokootáčkovými elektromotory s příkonem 600 až 1 400 W a s pilovými kotouči o průměru 130 až 180 mm umožňují všechny způsoby řezání – dlouhé podélné řezy, krácení prken a trámků, šikmé řezy „na pokos“, kolmé i šikmé krácení.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Pro stavební úpravy a truhlářské práce je třeba výkonnější pila, např. Metabo KS66 s kotoučem 190 mm a příkonem 1 400 W. Cena: 7 490 Kč.Pro dřevo nejvhodnější otáčky 5 000 ot/min umožňuje většina pil snížit elektronicky tak, aby se dosáhlo optimální řezné rychlosti, jakou vyžadují například plasty, stavební konglomeráty, hliník ne­bo plechy. K tomu je ovšem potřeba mít potřebné typy kotoučů – s jemnými zuby na kov a hliník, s „vlčími“ rozvedenými zuby na čerstvé dřevo apod. Šasi s elektromotorem, ozubeným převodem a vřetenem s upnutým kotoučem a ochranným krytem tvoří kompaktní jednotku co nejlépe vyváženou vůči hlavnímu a po­mocnému držadlu.

Motor je umístěn z levé strany obsluhy, což sice pravákům zhoršuje výhled na linii řezu, zato je však lépe chráněna volná levá ruka, která je tak co nejvíce vzdálena od pilového kotouče. K šasi s motorem a pevným i pohyblivým bezpečnostním krytem pilového kotouče jsou výkyvně při­pojeny vodicí saně (většinou označované jako vodicí deska), jimiž se pila při řezání vede po čáře řezu na povrchu řezaného materiálu.

Časté zkratky v označení pilových kotoučů

HM slinutý karbid CV chrom-vanadiová ocel WZ vystřídané zuby FZ rovné zuby HZ zuby pro řezání dřeva Tr lichoběžníkové (trapézové) zuby

Někteří výrobci použití kotoučů odlišují i barevnými prstenci na boku: žlutě – dřevo, červeně – laminátové desky a plasty, zeleně – čistý řez nábytkových laminovaných desek a akrylát, modře – hliník a ocelový plech.

Cirkulárku nenahradí

Využít kotoučovou pilu i pro náročnější a přesnější truhlářské, nábytkářské nebo modelářské práce umožňují přenosné kovové stolky, do kterých se zespodu upevní tak, aby z jeho pracovní roviny vyčníval jen hřbet řezného kotouče. Vznikne šikovná stolní kotoučová pila, avšak s omezenou hloubkou řezu. Hodí se k přesnému vyřezávání z prken, desek a aglomerátů a k šikmým řezům s pomocí přídavného úhlového vodítka. V žádném případě neumožňuje řezat palivové dřevo, takže hospodářskou okružní pilu – cirkulárku – nenahradí.

Desatero správného řezání

1) Než začnete řezat, klepněte kovovým předmětem na kotouč: je-li v pořádku (není naprasklý), kovově zazvoní!

2) Řezaný materiál upněte svěrkami ke stolu tak, aby bylo možno řezat podél jeho okraje v bezpečné vzdálenosti od hrany stolu. Předtím zkontrolujte, nejsou-li v místě řezu hřebíky, jehly, vruty nebo uvolněné vyschlé suky.

3) Při dělení řeziva nebo desek kvůli zmenšení odporů a lehčímu chodu pily nastavte vždy největší hloubku řezu.

4) Při podélném řezání se naopak nastavuje hloubka řezu jen natolik, aby při pohledu ze strany kotouč zespodu vyčníval jen o několik milimetrů a zuby se zařezávaly optimálním úhlu.

5) Pila se drží pravou rukou za rukojeť a tlačí pilu do řezu. Palcem se ovládá spínač. Levou dlaní na dlaňové opěrce se saně lehce přitlačují na řezaný materiál. Leváci musí pracovat opačnýma rukama. Při řezání stojí obsluha pokud možno čelem k ose budoucího řezu.

6) Do řezu najíždíme, až když se kotouč rozběhne na plné otáčky, které poznáme podle zvuku. Po linii řezu vedeme kotouč podle rysky v okénku na čele saní, pily Skil k tomu mají průsvitný plastový nástavec.

7) Na pilu do řezu netlačíme, postup řídíme citem i podle jejího hluku. Jakmile otáčky začnou klesat, posuv zpomalíme, nebo pilu mírným popotažením zpět uvolníme ze záběru.

8) Jestliže se pilový kotouč v materiálu zadrhne o hřebík či jinou překážku, uvolněním aretačního tlačítka a spínače pilu snadno vypneme.

9) Delší podélné i příčné řezy usnadňuje paralelní vodítko, pokud může kopírovat rovný a nepoškozený okraj desky či prkna. Nejužší odřezek však nemůže mít šířku pod 10 mm vzhledem k odstupu kotouče od ochranného krytu.

10) Abychom nepoškrábali povrch dýhovaných, laminovaných nebo lakovaných řezaných desek, navlékneme si na saně plastovou krytku.

text: Jan Tůma, foto: archiv

Trezor pro domácí poklady

Slovo trezor pochází s francouzštiny a v doslovném překladu znamená mnoho zlata. Neznamená to však, že do trezoru se dnes ukládá pouze zlato. Škála cenností, které dnes stojí za bezpečné uložení, v současnosti zahrnuje kromě již zmíněných šperků také důležité osobní a firemní dokumenty, cenné starožitnosti či celé sbírky, zbraně a střelivo, ale také nosiče s elektronickými daty. Podle jakých kritérií však domácí trezor vybírat a čím se od sebe trezory mohou lišit? Anebo jinak: jak při výběru vhodného trezoru nenaletět sladkým slovíčkům prodejce a vědět, co po kvalitním výrobku požadovat.

Ohnivzdorný trezor pro nosiče dat. Cena: 40 až 70 000 Kč bez DPH.Netestované trezory nemusejí být špatné

Trezorů je celá řada, ale pomyslná dělicí čára velmi snadno rozdělí trezory či nedobytné pokladny na dvě základní skupiny: na trezory s testovanou ochranou a na trezory s ochranou netestovanou. Ty netestované trezory jsou výrobky firem, kte­ré nespolupracují se zkušebnou, takže tre­zor není zařazen do žádné bezpečnostní třídy. A co je hlavní – výrobce netestova­ného trezoru vám nic negarantuje, ani bez­pečnost, ani odolnost proti ohni. Zkrát­ka kupte výrobek a zapomeňte. A když vaši nedobytnou pokladnu ze supermarketu čirou náhodou nějaký zloděj napadne a pře­koná, tak máte smůlu. Ale neznamená to, že netestované trezory musejí být zákonitě špatné. I zde jsou rozdíly ve dvou třídách, které se vyjadřují dvěma písmeny: A a B.

Do třídy A patří jedno i víceplášťová netestovaná trezorová skříň, do třídy B zahrnujeme víceplášťový netestovaný trezor s předepsanými prvky odolnosti. Třída B je pochopitelně lepší, ale vzhledem k tomu, že rozdíl v ceně v porovnání s testovanými trezory zde není nijak markantní, určitě bych zvolil trezor testovaný. Už kvůli pojišťovně.

Jak poznat certifikovaný trezor?

Může se stát, že informace, které vám poskytl obchodník, mohou být v rozporu se skutečností. Proto by navzdory sladkým reklamním řečem měly být posledním a konečným kritériem výběru údaje uvedené na štítku uvnitř trezoru. Zde snadno zjistíte konkrétní bezpečnostní třídu a testovanou odolnost proti ohni. Pokud uvnitř trezoru takový štítek není, tak ujišťování prodejce o skvělých vlastnostech trezoru nemá valnou hodnotu.

Nábytkový necertifikovaný trezor Gold-Moby, dodávaný italským výrobcem pro Tresorag.

Co se děje ve zkušebně

Geneze netestovaného trezoru obvykle vypadá takto: výrobce vymyslí jednoduchý jednoplášťový či dvouplášťový trezor, ale nespolupracuje se zkušebnou. Zkušebny jsou po celé Evropě a musí respektovat normu ČSN EN 1143-1 (viz tabulka). Pokud výrobce zkušebnu vynechá, nemá zpětnou odezvu o odolnosti svého výrobku. Takový trezor je vhodný pouze na drobnou domácí hotovost, eventuálně na osobní doklady či jiné dražší předměty. S takovými výrobky se ale u kvalitních obchodníků nesetkáte, protože prodejce by nemohl ručit za kvalitu výrobku a případné vloupání do takové pokladny by vrhlo špatné světlo na prodejce i výrobce.

U testovaných výrobků nový trezor nejprve putuje do zkušebny, kde ho komisaři vystavují obdobným situacím jako při pokusech zlodějů o vlámání. Můžeme říci, že testy ve zkušebně jsou mnohdy drastické a násilí komisařů vůči trezoru bývá mnohem brutálnější než od skutečných zlodějů. Komisaři mají totiž k dis­pozici nejenom kvalitní nástroje (ty mají zloději také), ale na rozdíl od zlodějů disponují potřebným klidem a hlavně výkresovou dokumentací trezoru. Za pomoci složitého vzorce (uvažuje se použití optimálního nářadí, které se indexuje, a čas potřebný k překonání trezoru) je trezor zařazen do určité bezpečnostní třídy. Těch je šest, nultá je nejnižší a šestá pak znamená nejvyšší stupeň odolnosti.

Garance ­odolnosti proti ohni

– S60P – testovaná odolnost proti ohni
je 60 minut pro papírové dokumenty.
Při teplotní zátěži 1 100 °C nesmí teplota uvnitř trezoru přesáhnout 175 °C.
– S120P – testovaná odolnost proti ohni je 120 minut pro papírové dokumenty.
Při teplotní zátěži 1 100 °C nesmí teplota uvnitř trezoru přesáhnout 175 °C.
– S60DIS – testovaná odolnost proti ohni je 60 minut pro počítačové nosiče dat.
Při teplotní zátěži 1 100 °C nesmí teplota uvnitř trezoru přesáhnout 55 °C.
– S120DIS – testovaná odolnost proti ohni je 120 minut pro počítačové nosiče dat.
Při teplotní zátěži 1 100 °C nesmí teplota uvnitř trezoru přesáhnout 55 °C.

Elektronický zámek je napájen baterií uloženou buď v trezoru, nebo vně pod číselníkem.Stupně bezpečí

Jsou trezory v bance lepší než ty pro domácí použití? Zájemce uvažující o koupi trezoru by měl vědět, že takto položená otázka je holý nesmysl. Trezory se totiž nedělí podle toho, budou-li sloužit bance, nebo budou-li využity v rodinném domě. Tedy jinými slovy, v rodinném domě můžete mít stejný trezor jako v bance. Zde z hlediska bezpečnosti nezáleží na velikosti trezoru, ale na třídě bezpečnosti.

Oheň vadí!

Zejména při ukládání papírových pokladů (cenných dokumentů, známek, akcií, závětí a darovacích listin) bude hrát schopnost trezoru odolat ohni klíčovou roli. Logickým vyústěním tohoto požadavku je takzvaná testovaná ochrana trezoru proti ohni, která vychází z celoevropsky platné normy ČSN EN 1047-1. Ohnivzdornost se definuje jinak pro papír a jinak pro elektronické nosiče dat. V laboratořích se zjistilo, že papírové dokumenty jsou čitelné do 170 až 180 °C, kdežto nosiče dat mohou ztrácet schopnost uchovávat data už při mnohem nižších teplotách. Proto se trezory také podle toho rozlišují a z hlediska protipožární odolnosti se specializují na ochranu papírových dokumentů a ochranu nosičů elektronických dat.

Ve zkušebně se trezor osadí teplotními čidly a vystaví se ohni, který by mohl vzniknout například při požáru chemické továrny. To se děje v peci při 1 090 °C a po dobu 12 hodin se nechá chladnout. Takto se simuluje situa­ce při požáru v domě, kdy ve žhavých troskách trezor musí uchovat data či papíry neporušené. Další částí testu je, že se trezor šokem vyhřeje na 1 090 °C, vytáhne se ve žhavém stavu jeřábem do 10 m a pustí volným pádem na zem (pádová zkouška odolnosti konstrukce v souvislosti se schopností podržet odolnost proti ohni).

Designový trezor Roobus Office můžete mít v osmi barevných variantách rámů v třídách I. a II. (Tresorag-Firesafe).Pak se trezor znovu ohřeje v peci a teprve poté se zkoumá, co se stalo s daty či dokumenty. Komisaři takto jednoduše simulují situaci, do níž se trezor může dostat: v budově vznikne požár, prohoří podlahy a trezor propadne dolů do přízemí, kde je znovu vystaven plamenům. Kvalitní trezory jsou také opatřeny speciální páskou proti horkým plynům, která v případě zvýšené teploty zvětší svůj objem a vnitřek trezoru hermeticky uzavře.

Trezory do zdi

Mezi lidmi se těší značné oblibě takzvané trezory do zdi. Jedná se většinou o jednoplášťové trezory z poměrně tenkého plechu a pancéřovaná dvířka. Tato kon­struk­ce ale není odborníky doporučovaná. Klade totiž značné nároky na kvalitu zazdění, což může být problém dodržet. Výrobce zde garantuje odolnost části trezoru, která je vidět a není ve zdi. To však zloděje nezajímá a podle poznatků policie se pokusy o vlámání do zazděných trezorů odehrávají podle stále stejného scénáře.

Pachatelé jdou po nejslabším místě a tím jsou nedokonale zazděné boky! Pak stačí několik ran krumpáčem nebo pajcrem. Další nevýhodou trezorů do zdi je, že se poměrně nesnadno přemisťují a mohou působit problémy například při změnách uspořádání bytu. Nejen z těchto důvodů je takzvaný nábytkový trezor (volně stojící) výrazně vhodnější.

Můj dům doporučuje

Co se velikosti trezoru týče, většina výrobců se snaží, aby se i do nejmenšího dal položit předmět o formátu A4. To vyplynulo z požadavků na ukládání dokumentů. V každém případě není ekonomické pořizovat si trezor malý, ale s ohledem na budoucnost je výhodnější pořídit si trezor s větší kapacitou. Nikdy nevíte, nakolik se vám cenná sbírka či jiný majetek rozroste! Čím vyšší bezpečnostní třída, tím masivnější a odolnější pancéřování trezor má. Postavíte-li vedle sebe dva stejně velké trezory, ale každý bude v jiné třídě odolnosti, tak po otevření zjistíte, že u vyšší bezpečnostní třídy padne část vnitřního prostoru na masivnější stěny. Proto se především u trezorů vyšších tříd vyplatí pořídit si trezor co největší.

Nábytkový trezor

Volně stojící trezorové skříně můžeme označit jako nábytkové. Neznamená to však, že se jedná o volně umístěné ocelové krabice, které zloději naloží a rozpářou někde v klidu. Naopak, nábytkové trezory musejí být velmi dobře ukotveny. Na to pamatují i zkušební komisaři ve zkušebně – našroubují kotvy do dna trezoru a pomocí hydraulické pumpy se jej pokoušejí vytrhnout. Trezory se klasicky kot­ví na kovové hmoždinky a výborné zkušenosti jsou s chemickými kotvami.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Trezorové zámky

Používají se tři druhy ovládání: zámek s klíčem, kombinační mechanický a elektronický. Pokud si vyberete trezor v nějaké testované třídě bezpečnosti, je vcelku jedno, jak je zámek ovládán. Je to spíš otázka uživatelského komfortu a požadavků.

Pozor

Sebelepší trezor a sebelepší kotevní prvky nezajistí požadovanou bezpečnost bez důkladné stavební přípravy. Znamená to, že by bylo bláhové kotvit trezor například do sádrokartonu! Nejlepší je s trezorem počítat už při projektování domu, při rekonstrukci nebo při stěhování do nového bydlení a dokud nepřekáží vybavení bytu, vše pro trezor připravit. Například můžete pod část podlahy zalít ocelovou desku s připravenými kotevními otvory či trny pro budoucí uchycení trezoru. Obdobná opatření budou platit i pro stěny. Neznamená to ale, že podobné stavební úpravy nepůjdou vytvořit dodatečně. Nejste-li si jisti, jak přesně by taková stavební příprava měla vypadat, obraťte se na odbornou firmu nebo specialisty na bezpečnost z pojišťovny.

Speciální trezory

V nabídce trezorů nechybí ani výrobky pro speciální účely, například skříně na zbraně nebo trezorové boxy na klíče. V případě skříní na zbraně se jedná o běžný trezor se specifickou vnitřní úpravou v podobě držáků na dlouhé palné zbraně, s uzamykatelnou schránkou na krátké palné zbraně a s oddělenými boxy na munici. Vnitřní výbava skříně na zbraně bývá variabilní podle potřeb zákazníka a v souladem s platným zákonem o zbraních a střelivu.

Trezorové dveře

Velmi elegantním a také stále častěji žádaným řešením bezpečnosti domácích cenností jsou trezorové místnosti. Jedná se o kvalitně a důkladně stavebně realizovanou místnost, která je opatřena pancéřovými dveřmi a jim odpovídajícími speciálními zárubněmi. Dveře a zárubně jsou pochopitelně testovány na odpovídající bezpečnostní třídu. Výhodou je především prostor a finanční úspory, protože kupujete pouze dveře a ne celý trezor. Trezorová místnost je ideální pro majitele rozsáhlejších sbírek, ale také pro ochranu dílen vybavených drahými nástroji či vybavením.

Testovaná ochrana trezoru

Podle celoevropsky platné normy ČSN EN 1143-1 je odolnost proti vlámání rozdělená do bezpečnostních tříd. Úložná částka, pro kterou je trezor v konkrétní třídě určen, je zde pouze orientační. V konečném výsledku záleží na podmínkách pojišťovny a na zabezpečení místnosti, ve které je trezor umístěn (mříže na oknech, ostraha, elektronický zabezpečovací systém).
Orientační úložné částky uvedené v tabulce vznikly zprůměrováním pojistných podmínek pojišťoven na našem území a jejich přiřazení k bezpečnostní třídě vychází z požadavků na bezpečnost. Jedná se ovšem o částky orientační, které se mohou lišit podle konkrétních pojišťovacích ústavů. Některé pojišťovny jsou přísnější, jiné benevolentnější. Uvedené částky vám ale dobře poslouží i v případě, že se na pojištění nechystáte. Tabulka vám však pomůže zorientovat se. Například máte-li sbírku mincí v ceně půl milionu, podle tabulky snadno zjistíte, že této částce odpovídá bezpečnostní třída I.

Skříňový trezor ST 15 se vyrábí v bezpečnostních třídách I. a II. a je uzamykatelný klíčem (T-Safe).Kasař ten tvrdý chleba má

V oboru nedobytných pokladen, zejména v jejich schopnosti odolávat zlodějům, došlo k významnému kvalitativnímu navýšení. Tento jev byl vyvolán vztahem mezi účinností nástrojů používaných zloději a odolností pokladen proti vlámání. Kasaři měli v minulosti k dispozici ruční vrtačku a pajcr. Dnešní zloděj má k dispozici velmi kvalitní akumulátorové vysokootáčkové nářadí vybavené diamantovými nástroji. Na to reagují výrobci trezorů mnoha opatřeními. První problém, se kterým se lupič setká, je například nemožnost rozpoznat pouhým okem bezpečnostní třídu trezoru.

Proto ani neví, jaké pasti na něho výrobci uchystali. Například některé trezory obsahují v horní vrstvě vnějšího pláště látku, která po zahřátí vzniklým při mechanickém narušení (například rozbrusem) začne vytvářet hustý dým znemožňující zloději pokračovat. Další lahůdkou je jemné lanko rozvedené pod pláštěm trezoru (někdy v kombinaci se skleněnou destičkou), které citlivě reaguje na pokus o mechanické narušení. Přerušení citlivého lanka či rozbití skleněné destičky má za následek zablokování mechanismu zámku malou, ale velmi pevnou západkou.

A aby to nebylo tak snadné, bezpečnostní západka se ani u totožného typu trezoru neumisťuje nikdy na stejné místo. Další překážkou pro zlodějské nástroje mohou být slinuté karbidy vmíchané do kompozice pancéřového pláště. Některé trezory mají také kryt zabraňující vložení plastické trhaviny do zámku. A to není výčet pastí znemožňujících zlodějům páchat své rejdy zdaleka ukončen.

text: Adam Krejčík, foto: Isifa a archiv firem

Odpovědně krásné aranžování květin

Dokazuje to i trend v aranžování květin pod názvem True Colours neboli skutečné barvy, který se vydal podobnou cestou odpovědné krásy. Interiér zdobí pouze přírodními materiály a vy­hýbá se umělým dekorativním prvkům.

V ručně vyrobených miniaturních vázách vyniknou květiny v celé kráse. Aranžmá tvoří tři různé květy chryzantémy, třezalka s plody, barevná větvička leukotoe a květenství blahovičníku.Dvoubarevné květy chryzantém ladí se sametovými květy hledíku.Pestré barvy a energii dodají kvě­tiny, zkombinované s klidnými tóny neživých materiálů, které mají jednoduchý tvar a uklidňující masivnost. Vhod­nými adepty jsou kov, sklo a neopracované dřevo.

Aranžmá vládnou ver­tikální tvary, nepoužívají se téměř žádné vzory, pokud nejsou součástí samotné struktury materiálu. Hlavní aktérkou je chryzantéma, sluší to všem jejím odrůdám, odlišným velikostí, tva­rem květu a zejména barvami. Doplňuje je klejicha, plamenka, mečík ne­bo hledík, které zvýrazňují linie pnoucí se do výšky.

text: Šárka Drbohlavová, foto: Holandská květinová kancelář

PARTNEŘI WEBU

MUJDUM MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINYDOM BMONE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2026