Blog

Designový kámen s jiskrou života

Přírodní kámen je po tisíciletí nepřekonaným materiálem. Pevnost, trvanlivost, odolnost, barevnost, přirozená struktura a další jedinečné vlastnosti jsou nadčasové. Moderní technologie umožňují zpracovat jej takovým způsobem, aby tyto vlastnosti ještě více vynikly a umožnily nové využití tohoto ušlechtilého materiálu. Obklady jsou plastické, s výrazným profilováním, střídá se efekt leštěného a matného povrchu a podobně. Druhou cestou je naopak „převlékání kabátu“ – kámen získává novou povrchovou úpravu, na pohled k nerozeznání od dřeva, textilu, betonu či kovu.

Kamenná zahrada

Na letošním mezinárodním nábytkovém veletrhu Salone Internazionale del Mobile představil japonský designér Kengo Kuma svou vizi japonské zahrady Naturescape. Instaloval ji v novém, dosud nedokončeném kancelářském a bytovém komplexu v centru města, v rámci projektu Urban Stories. Jemný reliéf terénu vytvořily pískované desky z šedého florentského travertinu, řezaného do organických profilů. Mezi nimi se leskne hladina malých jezírek, zastíněných bambusovými háji, osvětlená bodovými reflektory.

Kámen a světlo

Mezi hlavní trendy interiérového designu a architektury dnes patří práce se světlem. Chopili se jí také zpracovatelé přírodního kamene a přední světoví designéři. Na trhu se objevují obklady se zvlněnými tvarovkami, za nimiž jsou instalovány refl ektory – zdroje efektního nepřímého osvětlení. Na skleněné desky se nanáší kamenná fólie o tloušťce menší než 0,5 mm. Tento transparentní materiál zvýrazňuje barevnost a kresbu kamene zcela unikátním způsobem, ve srovnání s kamenem při minimální tloušťce a velkých rozměrech obkladové desky. Mezi poslední novinky patří zavěšené plastické mramorové obklady, za nimiž jsou instalovány světelné zdroje. V nejtenčím místě je kámen průsvitný, světlo prozařuje a do detailů vykresluje jeho strukturu.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Nové povrchy, nový luxus

Fólie o tloušťce několika desetin milimetru, digitální tisk, využití laseru a dalších nových technologií a povrchových úprav dává kameni zcela nové dimenze. Řezání a opracovávání laserem umožňuje formovat dosud nevídané plastické a prostorové tvary, a to s nebývalou přesností. Zlaté, stříbrné či jednobarevné povrchové fólie, ale i dokonalé napodobeniny přírodního dřeva, kůže, železa, mědi a dalších materiálů umožňují kameni rafi novaným způsobem „klamat tělem“. Interiér získává autentický vzhled, přičemž jsou eliminovány některé škodlivé vlivy a nežádoucí vlastnosti dřeva či kovu (poškození působením oděru, vlhkosti, slunečního záření, střídání teplot a podobně). Na ukázku jsme vybrali novinky z veletrhů Salone Internazionale del Mobile a Marmomacc.

text: Jitka Pálková, foto: archiv

Jak postavit dřevostavbu svépomocí

Hlavní výhodou tohoto stupně rozsahu je úspora velkého množství finančních prostředků oproti ostatním stupňům dokončení dřevostaveb (zvenčí dokončená vrchní stavba, vrchní stavba k dodělání vnitřních povrchových úprav a vrchní stavba na klíč). Mezi další výhody tohoto rozsahu dokončení dřevostaveb patří vlastní záštita kvality finálních prací, úprava elektroinstalace, změna vytápění, rozmístění sanitárního vybavení, obkladů, podlah a jejich přizpůsobení aktuálním požadavkům.

Specifikace stupně dřevostavby svépomocí

Vnější stěny dřevostavby zahrnují trubkování a krabičky elektroinstalace dle PD. Stěny jsou vyrobeny z materiálu Fermacell 12,5 mm (připravený pro vymalování, kvalita povrchu odpovídá dle klasifikace jakosti Q2). Dále je součástí vnějších stěn parozábrana (Sd min = 100m, plošná hmotnost min 180 g/m²), dřevěný rám z KVH profilů 140 x 60 mm, vyplněný tepelnou izolací (Lambda = 0,039 W/mK tl. 140 mm), adhezní můstek pro zlepšení přídržnosti fasádního systému, fasádní systém s polystyrenem min. tl. 100 mm, stěrka dvouvrstvá ze stěrkovacího tmelu s výztužnou sklotextilní sítí bez finální omítky (celková tl. cca 270 mm, součinitel prostupu tepla u = 0,18 W/m² K, dle laboratorní vzduchové neprůzvučnosti Rw = 42dB).

Vnitřní stěny zahrnují trubkování, krabičky elektroinstalace a skříně rozvaděče dle PD. Jsou vyrobeny z Fermacellu 12,5 mm připraveného pro vymalování, kvalita povrchu odpovídá dle klasifikace jakosti Q2.

Součástí nosné konstrukce stropu a střechy jsou dřevěné vazníky. Spodní pásnice tvoří současně nosnou konstrukci sádrokartonového podhledu. U domů s možností půdní vestavby jsou součástí nosné konstrukce podlahy v podkroví. Stropní konstrukce z KVH profilů jsou dostupné v požadované dimenzi, jejich minimální výška je 220 mm. Střešní pojistná difúzní a hydroizolační folie je zajištěná kontralatěmi a latěmi.

Bílá plastová okna jsou zasklená izolačním trojsklem (Ug = 0,6W/m² K, Uw = 0,85W/m²). Parapety jsou standardně dodávány v bílém dekoru, ty venkovní jsou hliníkové, vnitřní plastové. Samozřejmostí je možnost výměny oken dle přání zákazníka za eurookna či jakýkoliv jiný druh oken. Vchodové dveře jsou vyráběny ve dvou prosklených variantách – prosklené do tvaru kříže či tři svislé skleněné tabulky, materiál je totožný s materiálem oken. Kování dveří je dodáváno včetně FAB. Posledním krokem tohoto rozsahu dokončení dřevostavby je hrubý úklid staveniště s předáním dokladu o likvidaci odpadů.

Mezi nespornou výhodu dřevostaveb je dlouhá životnost, odolnost vůči povětrnostním vlivům, energetická úspornost, ekologičnost, moderní design, kvalita a nižší pořizovací cena oproti standardním stavbám. Při výstavbě dřevostavby je výhodou manipulace s relativně lehkými prvky, vysoká bezpečnost práce, možnost práce v zimních měsících a okamžitá použitelnost konstrukce.

Společnost MS Haus, s.r.o.

Stavební a projekční společnost MS Haus, s.r.o. se specializuje na dřevostavby s lehkou rámovou konstrukcí s difuzně uzavřeným systémem stěnových panelů. Jedná se o použití lehkých obvodových vnitřních stěn s vazníkovou střechou. Společnost používá digitálně navrhované vazníky s přesně staticky provedenými spoji při zachování maximální úspornosti. Z důvodu vysoké kvality poskytovaných služeb je společnost MS Haus vyhledávaným dodavatelem služeb v oblasti dřevostaveb. Nejčastěji prodávanými domy z její produkce jsou bungalovy MS 04, 05 a 07 z řady Ekonomy.

zdroj: www.ms-haus.cz

(komerční prezentace)

Aktuální téma rekuperace

Jaký je ekonomický přínos rekuperace pro rodinné domy?

Ing. Martin Bažant, MBA, LL.M., projektový manažer, Atrea, s. r. o.

Řízené větrání s rekuperací tepla je plně kontrolované a jeho aktuální výkon je upravován podle aktuálních podmínek uvnitř objektu. Takovýto systém v každém okamžiku, kdy je v provozu, šetří energii. Neřízené větrání okny energii, kterou je možné do objektu vrátit, bez užitku odvádí ven. Moderní systémy pro rovnotlaké větrání dnes pracují s účinností zpětného zisku tepla vyšší než 80 %, nejúčinnější zařízení na trhu pak dosahují účinnosti vyšší než 90 %.

Pojďme si pro názornost vše podrobněji popsat na dvou stavebně stejných domech. První je větrán přirozeně, např. okny s intenzitou větrání 0,3h-1 (objekt A), a druhý je vybaven systémem rovnotlakého větrání s rekuperací tepla s účinností 85 % (objekt B). Z pohledu stavebních konstrukcí jsou oba objekty postaveny jako úsporné s podlahovou plochou 140 m2 a energeticky vztažnou plochou 160 m2. Objekt A má roční spotřebu na vytápění 54 kWh/m2, ale objekt B 42 kWh/m2. Objekt B se tak dostává do tzv. kategorie nízkoenergetických domů. První ekonomická výhoda se tak nabízí hned na začátku – výhodnější zařazení do energetických tříd v PENB (průkaz energetické náročnosti budovy). Jde tedy o zvýšení hodnoty (ceny) nemovitosti. Druhým ekonomickým přínosem systému řízeného větrání je každoroční úspora nákladů na vytápění. Může činit 3 000–3 600 kWh za rok, finančně vyčísleno jde o úspory od 5 000–7 600 Kč/rok. Tyto hodnoty jsou zisk z rekuperace. Abychom dostali čistý přínos řízeného větrání s rekuperací, je nutné od těchto hodnot odečíst náklady na provoz v rozmezí 550–750 Kč/rok.

Posledním ekonomickým ukazatelem je návratnost systémů. Pokud odvozujeme prostou návratnost z čísel uvedených výše, dostáváme se k horizontu přesahujícímu 10 let. Nechám na čtenářích, jak jim tato doba připadá. Osobně si myslím, že zdravé prostředí nelze penězi vyvážit.

Rekuperace vs. vzduchotechnika aneb Jaké rozdíly jsou v těchto systémech?

Ing. Pavel Burian, ředitel projekce, Enbra, a. s.

Rekuperace, obecně, je zpětné získávání tepla. Vzduchotechnika je systém technického zařízení budov, který zajišťuje požadovanou kvalitu vnitřního vzduchu – odvod odpadního vzduchu z místnosti a přívod vzduchu čerstvého. Samozřejmě můžeme díky vzduchotechnice také ovlivňovat teplotu v místnosti a s ní spojenou tepelnou pohodu. Tady je průsečík a lze říci, že rekuperace je využívána jako součást vzduchotechniky.

Rekuperační výměník je složen z plechových, plastových či keramických lamel, mezi nimiž proudí vzduch. Přes plochu těchto lamel probíhá výměna tepla – vzduch přívodní se ohřívá od odpadního. Odpadní vzduch má teplotu 22 °C a více a přívodní vzduch 20 °C a méně. Pokud jej přivádíme zvenku bez úprav, mívá v zimě i minusové teploty.

Dnešní moderní rekuperační výměníky dosahují účinnosti až 90 %, tedy na ohřev větracího vzduchu nám stačí dodat pouhých 10 % energie. Právě proto jsou rekuperační výměníky velmi využívané v energeticky úsporných systémech, zejména u nízkoenergetických a pasivních domů. Je tím myšlena výměna energie, nikoliv celý systém větrání. Správný název celého
systému by zněl vzduchotechnika s rekuperací.

Jaké druhy rekuperačních jednotek dnes nejvíce využíváme a jak poznáme jejich kvalitu?

Odpovídá Libor Štorc, jednatel firmy Štorc TZB, s. r. o.

Pro větrání bytů jsou u nás dnes nejrozšířenější a nejosvědčenější deskové výměníky, tvořené mnoha k sobě navzájem spojenými deskami, mezi nimiž proudí vzduch. Přívodní a odpadní vzduch jsou od sebe vzduchotěsně odděleny, a tak dochází pouze k přestupu tepla přes tenkou stěnu výměníku. Celková plocha desek současných kvalitních protiproudých výměníků pro běžné rodinné domy je srovnatelná s plochou obývacího pokoje. Tyto výměníky se dnes vyrábějí převážně z plastů, nejkvalitnější výrobky s elektronicky komutovanými motory dosahují reálných účinností až 90 % a velmi nízké spotřeby energie, cca 0,25–0,45 Wh/m3. Nevýhodou deskových výměníků je, že při teplotách cca pod –3 °C začínají zamrzat. Tento problém je u kvalitních jednotek vyřešen inteligentními ochrannými předehřevy.

Zvláštním typem deskových výměníků jsou tzv. entalpické výměníky, kde kromě přestupu tepla dochází i k částečnému přestupu vlhkosti. Jejich desky tvoří speciální paropropustná membrána s antibakteriálním povrchem, jejíž funkce se dá přirovnat k high-tech sportovním bundám (např. ze známého materiálu Gote-tex apod.). To přináší výhodu především v zimních měsících – nedochází k vysoušení vzduchu. Nevýhodou těchto výměníků je vyšší cena.

Pro malé a jednoduché nástěnné větrací jednotky se mnohdy používají akumulační výměníky z keramiky nebo kovu. Odváděný teplý vzduch nahřívá akumulační jádro, následně je přepnut proud vzduchu a přes nahřátý výměník je přiváděn venkovní čerstvý vzduch. Jde o jednoduché řešení, nevýhodou je relativně nízká účinnost.

Další možností je využití tepelného čerpadla. Nedochází k zamrzání výměníku a v létě mohou i ochlazovat přiváděný vzduch. Nevýhodou je vysoká spotřeba energie a fakt, že tyto výměníky mohou jen topit nebo chladit (nikoliv větrat).

Pro vyhodnocení kvality větracích jednotek s rekuperací tepla jsou kromě účinnosti důležité i další faktory: vlastní spotřeba energie, hlučnost větrací jednotky, jednoduchá obsluha, vybavenost funkcemi, jako je ochrana proti zamrzání a letní obtok výměníku apod.

text: Stojan Černodrinski, foto: archiv firem

Voňavá náruč kvetoucích dřevin

Rod Cornus (dřín/svída)

Zahrnuje mnoho zajímavých dřevin (ale i bylin) nejrůznějších velikostí a má své zástupce prakticky po celé severní polokouli. U nás je domácí dřín obecný a svída krvavá. Pro zahradníky jsou ale mnohem atraktivnější dříny americké a asijské. Mají nejen krásné a nápadné květy, ale na konci roku i výrazně zbarvené listí.

Svída japonská

Krásné svídy najdeme rovněž na asijském kontinentu (Čína, Japonsko, Korea). Patří sem i tato růžová japonská svída (Cornus kousa ´Satomi´). Dorůstá do výšky 4–5 m. Velké a nápadné květy se otvírají v červnu, na podzim se listí zbarví do ruda. Podobně jako její americký příbuzný potřebuje kyselé a vlhké zeminy, polostín.

Dřín květnatý

Cornus florida ´Rubra´ se jmenuje tento sytě růžový dřín květnatý původem ze Severní Ameriky

Dřín květnatý (Cornus florida)

Původní americký druh kvete bíle. Roste pomalu a tvoří větší keře nebo malé stromky do 2–4 m. Vyžaduje podobné podmínky jako vřesovištní rostliny: kyselou a stále mírně vlhkou, humózní zeminu, polohu v polostínu, v domovině tvoří podrosty ve vlhkých lesích. Díky požadavkům na půdu a světlo ho můžete sázet do skupin s azalkami, rododendrony, hortenziemi, vřesy, japonským javorem, ostřicí, čechravou, hostou a mnoha dalšími. Krásně se bude vyjímat i jako solitéra u terasy nebo před vyššími tmavými jehličinami.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Kráska z Číny

Tato krásná svída pochází z Číny a je mohutnější než japonská odrůda. Dorůstá až do 5–6 m. Jmenuje se Cornus kousa var. chinensis. Květy mají až 10 cm v průměru, rozkvétá v druhé polovině května. Na podzim se listy červeně rozzáří. Nároky jsou podobné jako u předchozích, tedy nesnáší vápno v půdě.

Dřín obecný (CORNUS MAS)

Jen pro zajímavost si zde ukážeme i domácí dřín obecný, který je běžnou součástí naší přírody. Najdete ho v teplejších oblastech na okrajích lesa a stráních. Kvete velmi časně, na přelomu března/dubna. Hodí se do zahrad, kde potřebujete vyšší clonu (4–6 m). Velmi dobře snáší řez, proto je vhodný i na živé ploty.

Zmarlika kanadská (Cercis canadensis)

Je to menší stromek nebo větší keř (výška 4–6 m). Přestože se jmenuje kanadská, pochází ze severu USA (je oficiálním symbolem státu Oklahoma). Kvete bohatě ve svazečcích před olistěním od dubna do května. Má ráda teplá a slunečná místa chráněná před mrazivým větrem. Půda by měla být lehká, písčitá a vápnitá (pH 7 a víc).

Mamota širokolistá (Kalmia latifolia)

Tak se jmenuje tento stálezelený keř, který pomalu dorůstá do výšky 1,5 m. Pochází opět ze Severní Ameriky z podrostového patra lesa. V květnu se otvírají růžová poupata do bělostných hroznů květů. Jako ostatním příslušníkům z podobných životních podmínek vlhkých lesů mu nejlépe vyhovují kyselé substráty a polostín.

Odborník doporučuje

Ing. Jiří Prouza

Ing. Jiří Prouza Méně známé kvetoucí dřeviny vnesou do zahrady auru výjimečnosti a exotiky. Pokud budete respektovat jejich nároky (které jsou celkem snadno splnitelné), budou dobře prospívat i ve vašich zahradách. Jak jste si již také jistě všimli, nejlepších výsledků dosahujeme tehdy, když sesazujeme různé rostliny s podobnými nároky na určité vhodné místo. Napodobujeme tím vlastně tak trochu přírodu. Navíc to působí přirozeně, rostliny se lépe rozvíjí, jsou zdravé a tím pádem i odolnější a krásnější.

Kdouloň

Jistě jste již slyšeli o kdouloni, ale stěží tušíte, jak taková rostlina vlastně vypadá. Velmi často se zaměňuje s kdoulovcem (Chaenomeles), což jsou oblíbené zahradní keře kvetoucí ponejvíce v červených tónech. Dokonce mají i velmi podobný plod, žlutou aromatickou malvici podobnou hrušce. Ta se dá v obou případech tepelně zpracovávat na želé a džemy. Pravá kdouloň obecná (Cydonia oblonga) pochází ze střední Asie a zdomácněla v mnoha jiných krajích včetně severní Afriky. Je to prastará kulturní rostlina, u nás se pěstovala hlavně v klášterních a zámeckých zahradách. Tento mohutný keř vysoký 5–6 m je hustě olistěný velkými kožovitými listy, které na podzim žloutnou. Kvete nápadně velkými bělavými květy v květnu až červnu. Polohu má ráda chráněnou, na slunci i polostínu, snáší vedra. Půda by měla být hluboká, propustná s dostatkem živin.

Halézie (Halesia monticola)

Tento atraktivní stromek pochází ze Severní Ameriky. Dorůstá do výšky 8–10 m. Kvete bohatě v květnu, bílé zavěšené zvonky o délce až 3 cm jsou velmi nápadné. Podobně jako americké dříny si žádá kyselou, vlhkou a humózní zeminu. Má ráda chráněné polohy na slunci i v polostínu. Velmi zdravá dřevina.

Kalina japonská (Viburnum plicatum)

Je zástupcem velmi efektních keřů z Dálného východu, které dlouho a krásně kvetou. Na obrázku je odrůda ´Mariesii´, která roste pomalu do výšky 1,5–2 m. Kvete od května do června. Nejspokojenější bude v mírném polostínu a ve vlhké, humózní a na živiny bohaté půdě. Prospívá jak v kyselejších, tak i alkalických podmínkách.

text: Jiří Prouza, foto: autor

Splněný sen o vlastním pokoji

Paní Daniela doslova hltá nápady architektů a designérů a neustále ji jako člověka ze zcela jiného oboru fascinují výsledky jejich práce. Dům, ve kterém paní Daniela společně s manželem a synem bydlí, prodělal před několika lety rekonstrukci, při níž vznikl za kuchyní malý pokoj. Původně měl pokoj sloužit případným návštěvám, ale nakonec se z něho stala šatna a později i pracovna s počítačem. Místnost však nebyla nijak útulná, což dokazoval fakt, že se v něm žádný z členů rodiny nezdržoval déle, než bylo nezbytně nutné.

Paní Daniela často usedá k počítači ve večerních hodinách, a to ji vedlo k nápadu, že by nebylo špatné mít pro sebe pokoj, kde by mohla v klidu nerušeně pracovat a případně se i vyspat, pracuje-li dlouho do noci. Nikdy svůj vlastní pokoj neměla, a proto se jí nápad s dámským pokojem začínal líbit čím dál víc. Realizace a nápady, které paní Daniela našla, přesně odpovídaly jejímu vkusu a doslova ji nadchly.

Paní Daniela tedy oslovila designérku, která jí navrhla, že rovnou přijede. Chtěla si prohlédnout pokoj a zjistit, co se paní Daniele líbí a co už méně. Představy a požadavky zněly takto – vytvořit příjemný pokoj pro odpočinek a práci s pouze minimem nábytku. Společně si prohlédly katalogy různých firem, v nichž vybraly postel, komodu a částečně i doplňky. Pro lepší představivost designérka přenesla celý nápad do 3D rozměru, paní Daniela dala souhlas a mohlo se začít s proměnou.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz.

Barva vytváří příjemnou atmosféru

Nejdříve byl celý pokoj vystěhován a začalo se s malováním. Poněkud netradiční barvy (Primalex S 2010-G 50Y) se paní Daniela nejdříve trochu obávala, ale její obavy brzy zmizely, neboť pokoji barva výborně sedí a vytváří příjemnou atmosféru. Mezi malováním se designérka vydala do obchodů a bazarů vybírat a nakupovat zbytek zařízení a doplňků. Z původního zařízení pokoje zůstal pouze kulatý stůl, který má paní Daniela jako památku na babičku. Své místo na něm má notebook.

KDO TU ŽIJE

Paní Daniela s manželem a synem
Pracuje jako dětská psycholožka, věnuje se převážně dětem s lehkou mozkovou dysfunkcí, ale pracuje také s lidmi, kteří žádají o adopci, maminkami samoživitelkami i celými rodinami. Uspokojení v práci psycholožky zažívá, když vidí pokroky svých klientů. Má ráda jazz, hudbu Ondřeje Havelky, jízdu na kole a svých šest koček. Ráda jezdí na Horňácko.

Pohodlnou postel s úložným prostorem a komodu, která dostala nové kování, si paní Daniela vyhlédla v obchodním domě Ikea. Židli, oválný stolek umístěný před postelí a většinu stylových doplňků objevila designérka ve svém oblíbeném bazaru. Vzhled starého konferenčního stolu paní Danielu trochu vyděsil, ale designérka jí uklidnila, že to není jeho konečná podoba. Stůl prošel úpravou speciální technikou, která se nazývá patinování. Po skončení paní Daniela nevěřila, že se jedná o stejný stůl.

text: Edita Erbsová, foto: Pavel Vítek , Vojtěch Resler

Kanalizace je součást domovní infrastruktury

Asi pětina denní spotřeby připadá na praní, vaření a něco se doma taky vypije. Všechny uvedené činnosti mají přímou či nepřímou spojitost se splaškovými odpadními vodami, přičemž každý vlastník objektu, v němž odpadní vody vznikají, je povinen zajistit jejich nezávadnou likvidaci. To lze řešit několika způsoby, z nichž nejobvyklejší je napojení domu na veřejnou kanalizaci.

Kanalizační přípojka

Podle zákona č. 274/2001 Sb. je kanalizační přípojkou (KP) myšlena samostatná stavba, tvořená úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace z domu (nebo odvodnění pozemku) k zaústění do stoky. Dříve byla takováto přípojka definována jako vodní dílo. Každý dům má mít pouze jednu KP, u oddílné kanalizace pak jednu přípojku splaškovou a jednu dešťovou. Kanalizace se dále obecně dělí na venkovní a vnitřní (je v majetku vlastníka nemovitosti).

Čtenáři se často ptají, zda jsou podle zákona povinni připojit se k veřejné kanalizaci. Odpověď definuje zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 3, odst. 8 totiž může obecní úřad rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na nichž vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné.

Přístroj na čištění potrubí

Vědci v USA vymysleli unikátní technologii likvidující především tuky a dusíkaté látky v tekutých odpadech pomocí přírodních bakterií. Přístroj s názvem BioAmp (NCH Czechoslovakia) se instaluje na zeď a k provozu potřebuje pouze přívod vody a elektřiny 220 V. Je schopen denně dodat až biliony aktivních bakterií, které začínají pracovat ihned po vypuštění. Přístroj umožňuje přírodní cestou rozkládat tuky, škroby, proteiny, papír a různé druhy organického odpadu. Pomocí BioAmpu lze rovněž odstranit nepříjemný zápach. Pomocník se sice hodí spíše pro stravovací zařízení, pro hotely apod., ale kdo ví, kde bude pomáhat v budoucnu…

Využití „jiné“ vody

Vodní zákon v § 6, odst. 2 pamatuje i na řešení akumulace a využití srážkové vody, což přispívá k ochraně zdrojů pitné vody, k úspoře jejích zásob a ke snižování nákladů a výdajů za vodní zásobování. Stejně užitečným efektem je ovšem snížení průtoku odpadních vod v kanalizacích. Z pohledu stavebníka či majitele nemovitosti je však třeba vidět i druhou stranu mince, kupříkladu nutnost vybudování zdvojených rozvodů vody (pro pitnou a pro srážkovou), chemické či jiné ochrany a dezinfekce zařízení a sběrných nádob, a další opatření.

Samostatnou kapitolu pak tvoří zpracovávání tzv. šedé vody. Zatímco průměrná spotřeba pitné vody na jednoho člověka se pohybuje mezi 150 až 200 l/den, množství odpadních vod je velmi proměnlivé. Přitom právě jejich množství a kvalita představují základní parametry třeba pro výstavbu a dimenzi domovních čističek. Nejdůležitějším kritériem domovní čistírny odpadních vod (DČOV, ČOV) je především požadovaná kvalita výsledného produktu. Tomu se totiž podřizuje volba technologie čištění a výkonu zařízení.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz.

Vnitřní kanalizace

Ponechejme teď stranou záležitosti mimo dům a věnujme se rozvodům uvnitř budovy.
Platí, že potrubí je nutné dimenzovat vždy na konkrétní podmínky. Musí mít sklon minimálně 3 %, jenž garantuje bezproblémové odtékání splašků. Příliš prudký spád může způsobit zbytečně rychlý odtok vody, nízký sklon zase nežádoucí usazování pevných částí. Vzdálenost mezi zařizovacími předměty a odpadním potrubím by neměla přesáhnout předepsané míry (u záchodové mísy například 1,5 m), jistá omezení platí i v počtu kolen.

Projektant se při tvorbě návrhu nevyhne řešení odvětrání (vyvádí se nad střechu) a rozmístění zápachových uzávěrek (sifonů). Ty se dělí na vodní a mechanické (se zpětnou klapkou), uvnitř budovy se ale smějí používat jen vodní, umisťované v prostorách chráněných před mrazem. Vně domu, například u dvorních vpustí, musí být umístěny nejméně 1 m hluboko.

Některá stavební pravidla

Vedení připojovacích potrubí od umyvadel, bidetů, van a sprch s obvyklou jmenovitou světlostí DN/OD 40, respektive 50 v příčkách tl. 80 nebo 100 mm je problematické z hlediska statiky, z důvodů přenosu hluku není vhodné vedení potrubí ve stěnách sousedících s ložnicí. Důležité je i půdorysné řešení dispozic z hlediska vzdáleností, návrh tloušťky stěn a jiných stavebních konstrukcí.

Při vzdálenosti zařizovacích předmětů od odpadního potrubí větší než 4 m (max. 6 m) je nutné vedení tohoto potrubí pod stropem nižšího podlaží nebo v dutinách mezi podlahou a stropem nižšího podlaží. Potrubí vedené pod omítkou se z důvodu tepelné roztažnosti před zaomítáním obaluje lepenkou nebo plstěnými pásy.

Nad potrubím v podlaze má zůstat krycí vrstva betonu o tl. nejméně 15 mm. Potrubí zabetonované ve stropní desce nelze opravovat, a proto je třeba dbát na kvalitu uložení (sklon, tvarovky, světlosti). K čištění potrubí se v nejnižším podlaží v blízkosti zalomení a v případě napojení na společná větrací potrubí také v nejvyšším podlaží osazuje přibližně 1 m nad podlahou čisticí tvarovka s krycími dvířky.

Odhlučněné systémy potrubí

Každý pohybující se předmět vytváří hluk a vysílá vibrace ve formě tlaku či tlakových vln do okolního vzduchu. Ve vnitřní kanalizaci se vyskytují dva typy hluku: hluk, který se šíří vzduchem – vychází z potrubí a způsobuje ho odpadní voda tekoucí uvnitř, a hluk, který se šíří konstrukcí potrubí – vychází z trubek a armatur a také ze systému, jímž je kanalizace upevněna ke stavbě budovy.

Existuje komfortní řešení, značně eliminující oba způsoby šíření hluku. Jsou jím odhlučněné systémy vnitřního odpadního potrubí s názvem POLIphon a FRIAPHON (Glynwed). Při výrobě systému POLIphon byla použita metoda průtlačného lisování trubek z PP-MD (uzpůsobeného polypropylenu) s třemi vrstvami. Odpadní voda tedy přechází přes tři hmotná média, která silně omezují šíření hluku.)

text: Petr Saulich, foto: archiv firem a redakce

Moderní osvětlení interiérů

Kromě běžných světelných zdrojů (obyčejné žárovky, 12V halogenové žárovky a zářivky) jsou při osvětlování interiérů stále obvyklejší také světlovody a světelné diody. Hlavní výhodou těchto produktů je variabilita řešení, možnost regulace intenzity světla i jeho barvy, dlouhá životnost zařízení, snadná údržba a bezpečnost provozu.

Světlovody

Princip světlovodu je znám mnoho let a využívá se v celé řadě technických odvětví. Jedná se o speciálně upravená skleněná vlákna, která dokážou vést světlo podél své délky s minimálními ztrátami. Jinak řečeno: téměř všechno světlo, které na jednom konci do světlovodu „nateče“, na druhém konci ze světlovodu také vystoupí.

Při osvětlování to přináší dříve netušené možnosti. Světlo lze dopravovat od světelného zdroje na osvětlované místo jinou než přímkovou cestou. Světlovod má podobu ohebné trubice, která je na jednom konci zavedena do krabice se světelným zdrojem a na druhém konci zakončena např. dekorativní koncovkou. Světelný zdroj je možné umístit na libovolném místě, např. v jiné místnosti.

PRO KLASIFIKACI OSVĚTLENÍ JE DŮLEŽITÉ STANOVIT

· vhodný zdroj světla

· vhodnou barvu světla

· přiměřenou intenzitu osvětlení

· přiměřenou směrovost osvětlení

· snadné ovládání svítidel

· vhodnou volbu svítidla jak z technického, tak estetického hlediska

Výkon lze regulovat a používat barevné filtry

Další výhodou je skutečnost, že se světlem se nedopravuje tepelné záření a osvětlované objekty nejsou vystaveny tepelné zátěži. Světlovodem „teče“ pouze světlo – nikoli elektrické napětí, proto můžete světlovod vhodit bez nebezpečí do vody. Jiná varianta světlovodu dokáže naopak propouštět světlo rovnoměrně ze svého povrchu a působí tak jako liniový světelný zdroj.

Jako zdroj světla může světlovodu sloužit žárovka, zářivka nebo výbojka. Výkon všech těchto zdrojů lze regulovat a používat při nich barevné filtry. Pro účely intenzivního osvětlování je vhodná výbojka, pro barevné efekty a regulaci spíše žárovky.

Více článků z rubriky INTERIÉR najdete na www.dumabyt.cz.

Světelné diody

Světelné diody (Light Emitting Diodes – LED) mají vynikající technicko-světelné parametry, pro které se uplatňují v celé řadě odvětví. Diodu tvoří více polovodičových vrstev, které jsou schopny při průchodu elektrického proudu vyzařovat světlo, přičemž jeho barva je závislá na použitém materiálu polovodiče. Pro potřeby interiéru jsou svítidla na bázi LED opravdu výhodná. Malé rozměry základního prvku umožňují vytvářet liniové nebo plošné zdroje světla, což má pro sestrojení ideálního svítidla zásadní význam. Diody mohou být umístěny například na tenkém ohebném pásku, kterými můžeme osvětlit niky, stropy, schodišťové stupně, skříně apod.

Barvy mohou být užity jako neměnné, ale při použití vhodného řídicího systému lze základní barvy míchat a vytvářet libovolné barevné kombinace, případně měnit také intenzitu světla. Z architektonického hlediska jsou LED významné jak v podobě hotových svítidel, tak jako stavební prvek osvětlovací soustavy s mimořádně vysokou přizpůsobivostí. Podstatnou výhodou je i v tomto případě práce s malým napětím a možnost umístění do prostorů, kde hrozí úraz elektrickým proudem.

TYPICKÁ POUŽITÍ SVĚTLOVODU

· bodové stropní osvětlení (hvězdné nebe)

· osvětlení obrazů, vitrín, exponátů

· dekorační osvětlení stropů, schodišť

· osvětlení bazénů a fontán

· bezpečné osvětlení v mokrých a jinak rizikových rostorách

Regulace osvětlení

Aby byly vlastnosti všech svítidel správně využity, je vhodné instalovat některou formu regulace. Regulační systém obecně dokáže měnit intenzitu a barvu světla, ve speciálních případech (jako například Active Light od firmy Zumtobel Staff) také dynamiku. Cílem je zvýšení atraktivity prostoru nejen prostým osvětlením, ale také změnami v čase, které mají na zrakový vjem důležitý vliv.

Pro ovládání požadované světelné scény přitom mohou být využita obyčejná nástěnná tlačítka, infraovladače nebo pohybová čidla. Pro náročnější uživatele lze navrhnout dotykové panely s možností nastavení.

Zajímavé je, že například ve speciálním řídicím systému Emotion jsou tři základní barvy (červená, modrá, žlutá) regulovány samostatně, takže lze nastavit libovolný barevný odstín. Tento systém se tedy používá zejména pro dynamické změny barev světelných stropů, stěn, dekoračních ploch, podlah, barových pultů, nepřímého stropního osvětlení apod. Protože se jedná o regulaci světelného zdroje příslušné barvy, lze Emotion efektivně využít právě pro ovládání světlovodů a světelných diod. Pro každou příležitost tak umíme nastavit požadované světelné podmínky, které si může uživatel dokonce sám upravovat.

text: David Rábl, foto: archiv firem

Fasádní obklady jsou krásné i praktické

K nejpoužívanějším obkladovým materiálům u nás patří cihly. Zájem nespočívá jen v trvanlivosti a cenové dostupnosti. Další nenahraditelnou předností je bohatá škála barevných variant (od světlé pískové barvy až po hnědočernou, glazovaný či neglazovaný povrch) a možnost optické práce s objektem. Kombinací barev, povrchů a způsobů kladení (spárořezu) lze dosáhnout velmi originálního výsledku. Tyto povrchy lze udržovat snadno čisté (myjí se tlakovou vodou), a navíc jsou nadčasové a stále moderní.

Kamenný obklad

Ještě donedávna se kámen používal především na obkládání soklů a menších ploch. Problémem byla jeho velká hmotnost a způsob uchycení. Díky novým technologiím jemného a přesného opracování a zavěšování obkladových desek se dnes používá i na velké plochy. Nejvhodnějšími druhy kamene na fasádu jsou žuly, syenity, andezity, tvrdé pískovce a travertiny. Pískovce se hodí především tam, kde nepůsobí střídavě sucho, mokro a mráz.

Kamenná fasáda je doslova „věčná“, prakticky bezúdržbová, myje se tlakovou vodou. Někteří výrobci vyvinuli speciální prostředky, které oživují vzhled kamene a ještě zvýší jeho trvanlivost.

Jako obklad, ale spíše dílčích ploch, se používá i řezaný kámen, a to v podobě pásků (tzv. řemínkový obklad) na soklech, šambránách nebo menších částech fasády. Je oblíben pro svůj výrazný plastický vzhled a variabilitu – často se kombinuje s lícovou cihlou nebo dřevem. Kompletnímu obložení domu kamenem se architekti vyhýbají, protože působí těžce a je finančně nákladný.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Umělý kámen

Umělý kámen se vyrábí z betonové směsi složené z drceného přírodního kamene, cementu a dalších plniv. Díky tomu má pak vlastnosti přírodního kamene: tvrdost, odolnost, stálost. Hlavní výhodou (kromě příznivé ceny) je snadné opracování a tvarování, kterého se dosahuje při lití do forem. K rozšíření těchto původně šedých, fádních a esteticky nezajímavých obkladů přispěla technologie probarvených betonových směsí a technologie štípání bloků, kdy na pohledové straně vzniká nepravidelný povrch dokonale imitující svůj přírodní předobraz.

Patinující ocelové fasády

Fasádní obklad nebo panely vyrobené z ocele Cor-Ten (Ruukki) se skvěle doplňují s ostatními přírodními materiály, jako jsou sklo, beton, kámen nebo dřevo. Použitím oceli Cor-Ten je možné zcela vyloučit potřebu dalších ochranných vrstev a nátěrů, a to jak během procesu výroby, tak během celého životního cyklu budovy, což má samozřejmě pozitivní vliv na výši udržovacích nákladů.

Stále moderní a oblíbené dřevo

Stálá obliba dřeva je motivována důvody estetickými i ekonomickými. Pro venkovní obklady je vhodný především smrk, borovice a méně často i modřín. V posledních letech se stále více začínají prosazovat i exotické dřeviny jako například bangkirai, ipe, tatajuba, massaranduba nebo angelim pedra, které vynikají velkou tvrdostí a odolností. Tyto vlastnosti jsou ovšem na druhou stranu vykoupeny podstatně vyšší cenou. Některé materiály nesnášejí suché mrazy a v zimním období praskají a deformují se.

Dřevěný obklad je nejčastěji tvořen palubkami. Dají se připevnit svisle, vodorovně nebo diagonálně, záleží na tom, jakého efektu chcete dosáhnout. Horizontální obklad stavbu opticky rozšíří, svislým obkladem naopak docílíme dojmu strmější střechy, diagonálně řešený obklad se uplatní především při rekonstrukci starších objektů.

Obklad z palubek se většinou řeší na principu provětrávané zavěšené fasády na nosném podkladním roštu. Provětrávaná vzduchová mezera mezi stěnou a palubkou zabraňuje hnití dřeva. Pokud se palubky překrývají, je nutné, aby byla každá palubka na rošt přibita zvlášť (jeden hřebík nesmí procházet přes dvě palubky), neboť dřevo i po namontování pracuje a mohlo by dojít k popraskání obkladu. V současnosti se ale od plastických obkladů upouští a aplikují se spíše obklady hladké. Horní hrana palubek se překrývá ochrannou lištou. Palubkové obklady se výborně hodí k fasádě zcela nebo částečně provedené z režného zdiva.

Údržba fasády z cihel

Znečištěnou plochu lze omýt tlakovou vodou. Nepouštějte proud tlakové vody jen na jedno místo a v žádném případě nepoužívejte rotační tlakovou trysku, ale rozptýlený vodní paprsek. Fasádu lze očistit také suchým pískováním.

Pokud potřebujete vyměnit jednu poškozenou cihlu, pak ji opatrně vysekejte, uřízněte z nové cihly pohledovou část a pomocí vhodného lepidla vlepte do otvoru. Při opravě většího rozsahu postupujte systémem „do trojúhelníku“ a dodržujte skládání na vazbu: nejprve vysekejte opatrně jednu cihlu na vrcholu poškozené plochy a ostatní cihly pod ní opatrně rozeberte. Poškozené cihly nahraďte novými a poslední cihlu vložte tak, jak je uvedeno výše.

Nejlépe po skončení zimního období fasádu každý rok zkontrolujte.

Ochrana dřeva

Dřevo se skládá ze tří základních komponentů: celulózy, tříslovin a ligninu. Lignin není odolný vůči vodě a také UV záření, a proto dřevo vyžaduje ochranu. Stačí několik měsíců působení vody a UV záření na nechráněné dřevo, například na vašem ještě na podzim krásném zahradním domku, který se jakoby mávnutím kouzelného proutku přes zimu změnil v chatrč baby Jagy.

V oblasti ochranných nátěrů dřeva již řadu let „zuří“ neviditelný boj mezi barvou či lazurou na bázi vody nebo ředidla. Mezi nejvýraznější příklady patří natírání jedné části fasády vodou ředitelným produktem – pokud se po několika letech ukáže, že nátěr je popraskaný a loupe se, odborníci tvrdí, že chyba nebyla v barvě, ale v natěrači. Většina exteriérových i interiérových barev vodou ředitelných je totiž vyrobena na bázi akrylátové pryskyřice.

Po nanesení této barvy přímo na dřevo se nátěr nevpije, ale přilepí se na povrch. Pak stačí, aby na tuto konstrukci zasvítilo sluníčko, barva se ohřeje, nátěrový film změní svůj objem, praskne a odloupne se. Škodám se dá zabránit použitím vhodné impregnace, a to jak na bázi rozpouštědla, tak i vody. Tato impregnace vytvoří dobrý základ pro následné vodou ředitelné lazury nebo krycí barvy.

Obklady na bázi dřeva

V poslední době se těší velké oblibě desky z konglomerovaného dřeva – překližka, dřevoštěpkové desky apod., které vynikají velkou odolností, trvanlivostí, nízkou cenou a výborně se hodí k moderní architektuře. Tyto desky se šroubují na nosný rošt, obklad je provětrávaný, ale fasádní zdivo by nemělo být vlhké.

Trvanlivost dřevěných obkladů
Dřevina	Trvanlivost (roky)
	Vnitřní obklad	Vnější obklad
Smrk	50 až 75	40 až 70
Borovice	90 až 130	40 až 80
Modřín	90 až 150	40 až 90
Jasan	30 až 100	15 až 60
Dub	100 až 200	50 až 120

Bezdotykový hliník

Hliníkové fasádní obklady mohou mít mnoho originálních podob, tvarů i barev – můžete si vybírat například i mezi obklady, které jsou podobné palubkovým a dokonale imitují dřevěné obklady (Sidings). Na rozdíl od dřeva ale hliník nepotřebuje v budoucnu žádnou údržbu ani ochranný nátěr. Více než čtyřicet let tak na Sidings nemusíte opravdu ani sáhnout. Ozdobně působící maloformátové falcované šablony a šindele o velikosti 20 cm x 20 cm, resp. 42 cm x 20 cm se pro svůj nevšední vzhled a praktičnost hodí, stejně jako velkoformátové desky, na starší rekonstruované budovy, objekty v horských a venkovských oblastech nebo pro individuálně navržené novostavby. Lehké sendvičové desky zase mohou nalézt své místo na velkoplošných moderních fasádách nebo také v interiérech. Snad nejvíce kreativních možností pro architekty a projektanty skýtá svitkový plech, se kterým zkušený klempíř může vykouzlit hotové umělecké dílo. Lze jím pokrývat téměř vše od malého přístřešku až po střechy kostelů.

Solární fasáda

Od fasádních obkladů ale můžete žádat více než jen pasivní ochranu domu. Můžete také chtít, aby měnily sluneční záření na elektrickou energii, využitelnou v domě. Umožní to fasádní fotovoltaické panely, např. Ruukki Solar. Tyto panely společně vytvoří elegantní jednolitý, téměř černý prosklený povrch s úzkými spárami.

Jsou založeny na nejmodernější fotovoltaické technologii tenkého filmu, která není závislá na slunečním teple, ale jen na slunečním záření, což umožňuje odběr energie i za zamračeného počasí. Doba návratnosti závisí na mnoha faktorech, včetně tarifů, slunce a povětrnostních podmínek, geografického umístění a místních cen energie. Elektroinstalace je snadná a vyžaduje pouze základní elektromontážní práce.

text: Stojan Černodrinski, foto: archiv

Smyslný design a výjimečná funkčnost

Dea byla navržena s ohledem na dokonalou rovnováhu mezi formou a funkcí. Tato kolekce je zhmotněním slibu značky Ideal Standard pomáhat lidem při vytváření krásného a zároveň komfortního prostoru.

„Základem naší filozofie při navrhování Dea byla touha být člověkem,“ řekl Dick Powell. „Schválně jsme šli proti minimalistickým liniím, jaké tak často nacházíme v dnešních koupelnách, a snažili jsme se v návrhu zdůraznit jemnost a krásu. Chtěli jsme vytvořit lidštější, emocionálně uspokojující prostředí. V našem oboru jde především o emoce – o to, jak se lidé cítí, když vstupují do přímého kontaktu s designem. Já sám to nazývám „emocionální ergonomií.“

Řada Dea se prezentuje jemnými, plynulými „sexy“ liniemi, vysokou kvalitou použitých materiálů a širokou paletou barevného provedení. Každý jednotlivý prvek je do detailu promyšlen jak z hlediska maximální elegance, tak snadnosti použití.

„Trendem současnosti jsou luxusní výrobky, které sice vypadají úžasně, ale mají jednu chybu – prostě nefungují,“ řekl Dick Powell. „Jako třeba umyvadla, která jsou příliš mělká – takže při otevření kohoutku stříká voda všude okolo. Nebo mají příliš ostré hrany. Naším prvořadým cílem naopak je, aby každý výrobek z kolekce Dea dokonale fungoval. Proto mají například umyvadla Dea dostatečně široký kraj pro odkládání kosmetických přípravků, umyvadlo je dostatečně hluboké a umyvadlová skříňka je voředu mírně skosena, aby uživatel neměl problém se dostat k umyvadlu co nejblíže.“

Dea nabízí široký výběr nádherně tvarovaných předmětů ze sanitární keramiky: nábytková umyvadla, umyvadla na desku, totemy, tj. volně stojící umyvadla, klozety a bidety. Mistrovským designovým kouskem je pak volně stojící duo vana ve 3 rozměrech.

Každý detail koupelnové kolekce DEA je kombinací vysoké estetiky, kvalitních materiálů a sofistikované praktičnosti. Počínaje zrcadlovými nebo skříňkami pod umyvadlo až po nástěnné koupelnové skříňky – každá jejich část je pečlivě promyšlená a nabízí místo pro všechno, co v koupelně potřebujete. Kvalitní zpracování, různé velikosti a široká škála povrchů v trendy barvách nabízí nespočet možností při plánování Vaší koupelny.

Každý kousek nábytku, který je součástí kolekce Dea – od zrcadlových skříněk s jemně zaoblenými rohy a integrovaným LED osvětlením přes multifunkční zrcadla s oblými rohy s integrovaným zvukovým systémem, který se aktivuje přes Bluetooth aplikaci, až po úložné nebo umyvadlové skříňky – nabízí velkoryse pojaté a výborně strukturované úložné prostory, které bez problémů pojmou všechen nepořádek, a umožní tak zachovat v koupelně co nejvíce volného místa.

Všechen nábytek je vysoce kvalitně zpracován a díky svým 7 trendy barevným provedením i mimořádně elegantní. Jaké jsou Vaše preference? Klasická lesklá bílá? Chladně efektní světle nebo tmavě šedá? Luxusně elegantní dekor matného tmavého dřeva? Útulně neutrální světle hnědá? Nebo barevné akcenty modré nebo zeleně olivové. Každý si tak může vybrat přesně podle svého osobitého vkusu.

Kontakt
www.idealstandard.cz

(komerční prezentace)

Plot jako náramek rodinného domu

K materiálovým stálicím domovního oplocení patří dřevo, kámen, cihla, beton a kov. Výběr se postupem času rozšířil o plastové repliky, kompozitní materiály a dokonce i sklo. Mezi hlavní požadavky stavebníků při výběru materiálu na stavbu plotu patří rychlost a jednoduchost montáže a také bezúdržbovost s garancí dlouhé životnosti. I to je jeden z důvodů, proč stavebníci využívají nabídek kompletních plotových systémů, často i s dodávkou na klíč.

Příkladem jsou betonové tvarovky, keramické plotovky a vibrolisované plotové tvárnice. Z nich vystavěné zdi však tvoří neprůhlednou bariéru a tak, jak není vidět dovnitř, není pochopitelně vidět ani ven. Pokud tedy nechcete žít „na samotě“, je lepší zvolit jinou plotovou výplň. Ta by ovšem měla vždy korespondovat s charakterem domu a prostředím. Jiný plot je tedy nutné zvolit ve vilkové zástavbě, jiný uprostřed moderního satelitního městečka atd.

Prkenná klasika

Pravděpodobně stále ještě nejrozšířenější varianta řešení, používaná zpravidla v kombinaci se zděnou podezdívkou a plotovými sloupky. Dostatek soukromí, tedy zamezení přímého průhledu, zajistí tzv. vystřídaná poloha svislých (vodorovných) prken nebo latí. Je však třeba připomenout, že dřevo je choulostivý materiál. Plot by proto neměl mít žádné tesařské spoje (dlaby, čepy aj.), v nichž se drží voda.

Degradaci dřevěné hmoty ve stycích s kovem zabráníte umístěním dilatační pásky. A materiál jako takový pochopitelně vyžaduje i účinnou impregnaci a povrchovou ochranu. Používají se levnější měkká dřeva (smrk, borovice) i dražší tvrdá (buk, dub), nejtrvanlivější jsou ovšem exotické dřeviny (například teak). Na materiálu časem vzniká patina, což někdo považuje za výhodu, jiný naopak.

Drátěné plotové výplně

Nejméně pracné, ovšem také nejspíš nejméně estetické řešení, propouštějící do zahrady spoustu světla. V kombinaci s popínavou zelení a dalšími úpravami ale můžete nakonec docílit požadovaného efektu. Základním materiálem je pletivo z pozinkovaného drátu (Ø 2,24 mm) v mnoha modifikacích ok (čtvercová čtyřhranná, kosočtverečná nebo i šestihranná o velikosti 50 × 50 nebo 55 × 55 mm). Pletivo může být poplastované nebo dokonce vyrobené přímo z plastu v zelené, hnědé, šedé, černé a dalších barvách. Délka role je zpravidla 20 až 25 m, výška pletiva pak 1 000 až 2 000 mm.

Platí zásada – pole, tedy vzdálenost od jednoho sloupku ke druhému, by neměla přesáhnout 2 500 mm, jinak hrozí svěšování pletiva. V prodeji jsou rovněž hotová plotová pole (rám s pletivem) v určitých rozměrech, což ovšem vyžaduje další stavební úpravy (podezdívku, sloupky atd.). Zmínit je zapotřebí i prostorově tvarované plotové panely, které se používaly k ohraničení průmyslových areálů a posléze našly uplatnění i v rodinné zástavbě.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Kovářské řemeslo

Řeč je o mřížových výplních. Lze je zakoupit jako hotový produkt nebo je nechat vyrobit na zakázku, což poznáte především v ceně. Kované mříže různých ornamentů se většinou osazují do zděných podezdívek, mezi vyzdívané, případně kovové sloupky. Existuje i kompletní montovaný kovový systém s nejrůznějšími doplňky (elektrické pohony vjezdových vrat a otvíračů branek). Jde o váhově nesrovnatelně lehčí, tvarově stálé, pevné a bezúdržbové hliníkové ploty, sestavené z hliníkových profilů, jejich kombinací a tvarů do ucelených plotových polí. Mohou být bez povrchové úpravy nebo upravené práškovými vypalovanými barvami.

Beton, cihla, kámen

Snad nejvšestrannější, ale i jeden z nejodolnějších materiálů vůbec. Beton v nejrůznějších podobách (ztracené bednění, šalovací tvárnice, plotové prvky, kameny Crash Black či betonové lícové cihly – Best, Simple Black, Presbeton, Pileg – stavebnice se zámky aj.) se v daném případě využívá na podezdívku, na sloupky a současně z něj vystavíte i jednolitý vysoký plot. Tvarovky mohou být s kamínkovou povrchovou úpravou, takže mají přírodní vzhled a vyrábí se v několika rozměrových řadách. Stejné je to s cihlou.

Nabízí se standardní formát (nejčastěji kvádr s poměrem stran 4 : 02 : 01 a obvyklými rozměry 290 x 140 x 65 mm), dále speciální a především lícové cihly, známé jako klinker či pohledové zdivo. Z pálené hlíny se však vyrábí také tzv. vínovky (původně sloužily ke skladování lahví, ale sestavují se z nich i dekorativní prvky teras a právě celé plotové výplně). Z kamene se dá pořídit celokamenná hradba, působí však příliš robustně a rozhodně se nehodí všude. Efektnější je kombinace kamene s kovem, cihlou, dřevem.

Na zdi malované

Efekt cihlové nebo kamenné zdi či dokonce dřevěného plotu lze vytvořit například na betonovém podkladu pomocí dekorativní omítky (jemnozrnná omítka pro vytváření imitace režného cihelného zdiva na fasádě) se snadnou aplikací. Pomůže vám šablona, která se „nalepí“ na podklad a po nanesení předepsané vrstvy se odstraní. Seženete ji třeba u společnosti Weber-Terranova nebo v nabídce Baumit. Možná teď namítnete, že jde o stavbu tzv. Potěmkinovy vesnice, nicméně výsledek je skutečně velmi působivý.

Twinson fencing

Kompozity Twinson (Inoutic) nejsou žádnou neznámou, v daném případě ovšem výrobce na plotové výplně použil terasové desky Twinson O-Terrace, což je materiál, složený půl na půl ze dřeva a z plastu. Dodává ho v sadě, sestávající ze stojek (sloupků), desek ve dvou výškách – 115 a 200 cm, spojek, speciálních šroubů a dalšího příslušenství. Montáž vyžaduje zhotovení betonových základů. Desky Twinson Fencing jsou oboustranné – na jedné straně s jemnějším drážkováním a na straně druhé s hrubším dezénem, oplocení je k dostání v osmi barevných variantách (vlašský ořech, oliva, lískový ořech, kůra, kámen, meruňka, rašelina a lékořice). Materiál časem získá přírodní patinu, desky nepraskají, neoddělují se z nich třísky, netvoří se na nich plíseň a jsou odolné proti hmyzu. Čistí se tlakovým čističem – „wapkou“.

Dřevoplast

Materiál zvaný WPC (Wood Polymer Composite) se používá nejen na podlahy teras a fasády domů, ale třeba i jako plotový dílec. Kombinuje výhody obou základních složek – dřeva a plastu. Říká se mu také umělé dřevo a sestává z dřevěných vláken (spíše hrubší moučky) a polymerů. Moderní stavebnictví vyvinulo a v praxi aplikuje i další kombinované materiály. Za zmínku stojí třeba beton s cortenem (speciálně ošetřený plech), kamenné desky s makrolonem, beton s umělým dřevem.

Živé, zelené ploty

Používají se jehličnany i listnáče, případně další rostliny (například růže). Rostliny je ale vhodné vybírat v souladu s celkovou koncepcí zahradní zeleně a s ohledem na složitost jejich pěstování i údržby. Na výsledek je ale zapotřebí nějaký čas trpělivě čekat (pokud nepoužijete vzrostlou zeleň) a výsledek není nikdy předem jistý. Kromě toho zde roli hraje i psychologický efekt – za pevným plotem se přece jen člověk cítí bezpečněji.

text: Petr Saulich, foto: archiv firem a redakce

Kamenná zahrada

Kámen a světlo

Nové povrchy, nový luxus

Specifikace stupně dřevostavby svépomocí

Společnost MS Haus, s.r.o.

Jaký je ekonomický přínos rekuperace pro rodinné domy?

Ing. Martin Bažant, MBA, LL.M., projektový manažer, Atrea, s. r. o.

Rekuperace vs. vzduchotechnika aneb Jaké rozdíly jsou v těchto systémech?

Ing. Pavel Burian, ředitel projekce, Enbra, a. s.

Jaké druhy rekuperačních jednotek dnes nejvíce využíváme a jak poznáme jejich kvalitu?

Odpovídá Libor Štorc, jednatel firmy Štorc TZB, s. r. o.

Rod Cornus (dřín/svída)

Svída japonská

Dřín květnatý

Dřín květnatý (Cornus florida)

Kráska z Číny

Dřín obecný (CORNUS MAS)

Zmarlika kanadská (Cercis canadensis)

Mamota širokolistá (Kalmia latifolia)

Odborník doporučuje

Kdouloň

Halézie (Halesia monticola)

Kalina japonská (Viburnum plicatum)

Barva vytváří příjemnou atmosféru

KDO TU ŽIJE

Kanalizační přípojka

Přístroj na čištění potrubí

Využití „jiné“ vody

Vnitřní kanalizace

Některá stavební pravidla

Odhlučněné systémy potrubí

Světlovody

PRO KLASIFIKACI OSVĚTLENÍ JE DŮLEŽITÉ STANOVIT

Výkon lze regulovat a používat barevné filtry

Světelné diody

TYPICKÁ POUŽITÍ SVĚTLOVODU

Regulace osvětlení

Kamenný obklad

Umělý kámen

Patinující ocelové fasády

Stále moderní a oblíbené dřevo

Údržba fasády z cihel

Ochrana dřeva

Obklady na bázi dřeva

Trvanlivost dřevěných obkladů

Bezdotykový hliník

Solární fasáda

Prkenná klasika

Drátěné plotové výplně

Kovářské řemeslo

Beton, cihla, kámen

Na zdi malované

Twinson fencing

Dřevoplast

Živé, zelené ploty

PARTNEŘI WEBU