HELUZ
Skip to content

Blog

Útulný a hravý dětský pokoj

Nábytek pro děti obvykle spojujeme s představou kolébky, postýlky s ohrádkou nebo přebalovacího pultu, který po pár letech skončí na půdě, v bazaru nebo třeba v rodině kamarádky. A nám nezbude nic jiného, než shánět další atypický, jen trochu větší nábytek. Takový scénář však nemusí platit doslova, protože nábytkáři se řešením dětských pokojů již drahnou dobu zabývají a variabilní nábytek, který dokáže růst spolu s dětmi, je dnes jednou z mnoha možností.

Miminkem to začíná

Sestava Mario, pracovní stůl s plynule naklápěcí pracovní deskou doplněný policí a zásuvkovým kontejnerem (GAZEL).Pro nejmenší děti je základním prvkem ve výbavě pokoje kvalitní postýlka. Zvažte, zda se nevyplatí koupit takovou, která s naším potomkem poroste. A protože se v takovém případě délka užívání postýlky značně prodlouží, doporučujeme vám nešetřit na kvalitě a „nehledět“ na korunu. Měli byste mít jistotu, že materiál, z něhož je postýlka vyrobena, není zdraví škodlivý, že se na postýlce nenajdou ostré hrany, o které se může vaše ratolest poranit, a že také nátěr povrchu postýlky bude zdravotně nezávadný a maximálně odolný. Další vlastností, která je pro postýlku extrémně důležitá, je stabilita a jisté konstrukčně­ rozměrové náležitosti, jako rozteče příček, nastavitelnost výšky matrace a snadno stahovací bočnice.

Dětská matrace

Do dětské postýlky ovšem patří kvalitní matrace, zejména kvůli správnému růstu páteře. Tvrdší konzistence matracového jádra je důležitá hlavně pro správný vývoj zádového svalstva.
Mezi nejkvalitnější patří matrace z latexové pěny, která je středně tvrdá, dostatečně pružná a optimálně se přizpůsobí váze dítěte. Vyniká bodovou elasticitou – po stlačení se rychle vrací do původní polohy. Důležité při výběru matrace do postýlky je, aby měla správné rozměry. Mezi matrací a tělem postýlky by neměl být prostor, kde by se dítě mohlo zachytit, poranit, či kam by mohlo zapadnout. Podstatnou roli pro správnou funkci dětské postýlky zde hraje i podložka pod matraci.

Nový, nebo starší?

Dětský pokoj Amálka z tzv. dutých desek, které jsou lehké a odolné (ADAGIO NÁBYTEK).Dětský pokoj by neměl být vybaven jakýmkoliv odloženým nábytkem – úvahy typu „stejně je to jen na pár let“ nejsou na místě hlavně ze zdravotních důvodů.

Starší nábytek může pamatovat éru, kdy se tolik nehlídalo složení dřevotřísek ani nátěrů, zejména se to týká formaldehydu i jiných toxických látek. Pokud tedy dětský pokoj starším nábytkem vybavujete, důkladně ho překontrolujte a možná popřemýšlejte o nové, čisté povrchové úpravě. Ve specializovaných prodejnách s nátěry zcela jistě najdete barvu vhodnou právě pro dětský nábytek.

Pokoj pro batolata

Zatímco miminko tráví nejvíce času v posteli, o něco starší dítě si obvykle najde nové působiště, a tím je obvykle podlaha. Nikoho nepřekvapí, že by měla být kvalitní, teplá a hlavně neklouzavá. Batole na ní totiž stráví většinu času, zde si hraje a dětská fantazie zde nalézá startovací plochu pro své výpravy.

Bouřlivým proměnám dítěte by se mělo průběžně přizpůsobovat i zařízení dětského pokoje.Pokud je vaše dítě menšího vzrůstu, může dál spát v postýlce. V této fázi jsou ale postranice na závadu, protože mnoho dětských úrazů má svoji příčinu v pokusu je přelézt. Proto je lepší zábrany odstranit nebo zvolit pro dítě klasickou postel.

Je dobré děti zvykat na úklid

Stůl a židli dospěláckého střihu by bylo zbytečné pořizovat, malý stoleček se židličkou nebo dětská vysoká stolička splní svůj účel dokonale.

Značný efekt v batolecím pokoji vykonají velké barevné polštáře, které slouží k sezení a povalování. Už od malinka je dobré děti zvykat na úklid, a pro tento účel je dobré vybavit pokoj úložnými prostory. Dítě se tak postupně naučí, že každá hračka má své stálé místo.

Poznání hrou

Hra je pro dítě ještě důležitější než pro dospělého práce. To byste měli mít pokaždé na mysli a dětské hry respektovat. Také pokoj by měl zařízen tak, aby hře nebránil, naopak by měl svým vybavením stimulovat fantazii i motoriku. Pokud to proporce místnosti dovolí, najděte místo na houpačku nebo alespoň houpací hračku.

Vhodné osvětlení
Aby na své hry děti dobře viděly, je nutné pokoj dostatečně nasvítit. Dětské hry se odehrávají většinou při zemi a tam je méně světla než u zdroje. Hlavní světlo u stropu má mít zhruba 150 až 250 W, místnost je vhodné vybavit ještě doplňkovými světly (např. dekorativní nástěnná, pracovní lampa na stole, čtecí namontovaná nad postelí).

Barvy a děti

Pokoj pro děti by neměl být barevně přeplácaný. Podle psychologů barvy ovlivňují v prvních sedmi letech života vývoj dítěte zásadním způsobem. Děti sice milují růžovou a fialovou, v pokoji ale mohou být v rozumné míře zastoupeny všechny barvy. Další extrém má podobu bílých stěn a bezbarvého laku na dřevěném nábytku. To sice možná dospělému připadá vkusně uměřené, na dítě to ale může působit skličujícím dojmem vzbuzujícím až pocity letargie.

Designová dětská židle Julian (MAGIS)Není na škodu se o barvách s dítětem poradit. Dítě vnímá svět pocitově a některá barva mu nemusí jít zrovna k duhu. Pokud pokoj vymalujeme nevhodně, může to mít na dítě až překvapivý vliv. Barva, která rozhodně nic nepokazí, je teplá žlutá, nebo světlé odstíny modré, růžové či zelené. Nátěry a výmalba by měly být zdravotně nezávadné a omyvatelné.

Tvůrčí prostor

Ve správném dětském pokoji by neměla chybět plocha, na kterou dítě může malovat, a magnetická tabule vhodná k připevňování obrázků. Ideální je například starší malířský stojan, do kterého můžeme tabuli připevnit. (V případě, že je vaše dítě obdařeno výtvarným nadáním, vám za stojan v pozdějším věku určitě poděkuje. V opačném případě jej lze vždy dobře prodat.)

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Kam s hračkami

Nezapomeňte ani na úložné prostory. Ty by měly být hlavně pro menší děti co nejjednodušší. Klasická skříň s mnoha přihrádkami není pro malé dítě příliš vhodná. Bylo by pošetilé nutit například tříleté dítě, aby systematicky uklízelo hračky do polic. Mnohem lepší k ukládání hraček jsou například kontejnery, které snadno a rychle pohltí jinak nezvladatelnou záplavu panenek, autíček a dalších herních propriet.

Kolébka a souprava povlečení pro miminka Méďa (SCARLET).Za úvahu stojí přelakovaný starý lodní kufr, truhla nebo proutěný koš na prádlo. Pokud má vaše dítě v pokojíku příliš málo místa a hračky přibývají geometrickou řadou, dejte hračky do pytle vlastní výroby. K výrobě pytle je vhodná podšívkovina, která je odolná vůči otěru, ale dá se použít i jiný vhodný materiál „co dům dá“. Pytel na hračky můžete zavázat šňůrou vlastní výroby, kterou lehce umotáte ze staré pletací vlny. Pytel s hračkami může odpočívat třeba pod postelí.

Neoplýváte-li penězi na dětský nábytek, vyrobte na hračky box ze starých banánových krabic polepených barevnými tapetami. Při výrobě může vaše dítě samozřejmě asistovat a vězte, že z toho bude mít rozhodně mnohem větší radost než z drahého nábytku na zakázku.

Minitělocvična

Vaše děti zajisté ocení možnost si v pokojíku trochu zasportovat. Jistě, instalace kruhů, koně nebo švédské bedny do dětského pokoje je ve většině případů neuskutečnitelnou utopií. Ale například žebřiny už zase takový problém nepředstavují. Pokud nechcete kupovat přímo nové (stojí kolem tří tisíc korun), poohlédněte se po starším kusu. Dítě pohyb potřebuje, a zvykne-li si na to, že se párkrát denně pověsí na ribstol a protáhne si páteř, je to jen dobře. Nemáte-li doma na žebřiny místo, můžete je nahradit mobilní hrazdou rozepřenou šrouby s gumovým zakončením mezi rámy dveří.

Pozor, hrazdu lze instalovat jen mezi kovové zárubně, na dřevěných by nedržela a dítě by si mohlo při pádu ublížit.

text: Adam Krejčík, foto: archiv firem

Taje domácí dílny

Pokud bychom chtěli nějak roztřídit domácí kutily, nabízí se dělení podle jejich zaměření na určitý materiál. Každý kutil více méně tíhne buď k práci se dřevem, nebo k práci s kovy. Neznamená to ale, že se obě skupiny nemohou prolínat, vždyť dům někdy vyžaduje zásah truhláře a jindy zámečníka. Ideálem proto bude univerzální dílna, kde můžete zpracovávat dřevo i kov.

Stůl je základ

Multifunkční pila – rohová bruska Bosch PMF 180 E pro mnohostranné řezání, prořezávání a broušení pracuje na principu oscilace (BOSCH).Srdcem každé dílny je zařízení pro upínání obrobků, tedy ponk se svěrákem, pro truhlářské práce je to hoblice. Zámečnický ponk se na rozdíl od truhlářské hoblice více podobá stolu, a to stolu bytelné konstrukce, který musí vydržet i těžké rány kladivem. Dílenské ponky se většinou vyrábějí z ocelových profilů a pracovní desky mívají tloušťku od 5 cm. Často bývají zámečnické ponky opatřeny šuplíky z lisovaných plechových profilů a vestavnou skříňkou z téhož materiálu. Cena takového ponku se pohybuje kolem 5 000 Kč, v případě většího počtu skříněk se zvyšuje.

Pro truhlářský koutek v dílně postačí kutilovi hoblice menších rozměrů, takzvaná školní. Hoblice vyrábí firma Vyleťal, Proma nebo Holzkraft a jejich ceny se pohybují od 4 550 až 18 077 Kč včetně DPH. Cena se odvíjí od toho, zda je příslušenství součástí hoblice, nebo si ho musíte dokoupit zvlášť.Součástí příslušenství k hoblici jsou například podpěrné kozy, které jsou dobrou pomůckou nejen při práci s velmi dlouhým dřevěným materiálem, ale hodí se i jako podstavce při broušení, lakování či jiné úpravě celých kusů nábytku, desek, prken apod.

Spojovací materiál
V dílně budete čas od času potřebovat hřebíky, vruty nebo hmoždinky. Do začátku je výhodné koupit si v některém řetězců set se spojovacím materiálem. Sada obsahuje několik velikostí vrutů, několik velikostí hřebíků, hmoždinky do sádrokartonu, hmoždinky do zdi, skobičky atd. Výhodou je, že je vše úhledně zavřeno v plastovém boxu s přihrádkami, a vy víte, kam v případě potřeby sáhnout.

Silný jako svěrák

Při většině zámečnických operacích je nutné obrobek pevně upnout, a k tomu se používá svěrák. Je jich na trhu několik typů, nejrozšířenější je stolní zámečnický svěrák. Svěráky se rozlišují podle šířky čelistí (63 mm, 80 mm, 100 mm, 150 mm atd.) a k ponku se upínají pomocí šroubů a matic.

Svěrák s ocelovými čelistmi, velkou kovadlinou a integrovanou otočnou deskou (YORK).Na těle svěráku v zadní části je vyfrézovaná plocha, takzvaná kovadlina, kterou je možno použít jako podložku při lehčí práci s kladivem. Svěráky mohou být vybaveny otočnou či vyklápěcí podložkou, což je někdy skvělá funkce například při pilování nebo vrtání složitějších obrobků. Ceny mechanických svěráků se pohybují od 900 Kč do 16 000 Kč. Na trhu se dají koupit též i mnohem dražší svěráky s pneu­matickým nebo hydraulickým upínáním, což je však pro kutila zbytečný a málo využitelný luxus.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz.

Vrtačky a vrtání

Dalším velmi častým úkonem v dílně je vrtání otvorů. Kromě ruční vrtačky by v dílně neměla chybět vrtačka stojanová, která vám umožní bez námahy, kolmo a přesně vyvrtat požadovaný otvor. Cena takové vrtačky začíná na 3 000 Kč, ale na trhu jsou i velmi kvalitní stroje za 18 000 Kč a více (např. vybavené strojním posuvem).

Sada kvalitních vrtáků z ušlechtilé oceli v průměrech od 1,5 mm do 10 mm (IRWIN).Ruční i stojanovou vrtačku samozřejmě užijete také v truhlářské dílně, jen je třeba rozlišovat mezi vrtáky určenými pro vrtání do dřeva a vrtáky do kovových materiálů. Ruční vrtačku můžete používat k mnoha účelům, například s pomocí rozmanitých nástavců můžete kartáčovat, leštit, brousit nebo míchat barvu. Zajímavým zařízením pro vášnivější kutily je soustruh na dřevo poháněný vrtačkou. Ten samozřejmě nenahradí skutečný soustruh, ale výrobu rotační předmětů menšího průměru zvládne spolehlivě. Pokud máte vrtačku novější konstrukce, nepotřebujete ani aku šroubovák, protože dnes se vyrábí vrtačky s přepnutím na zpětný chod, s možností nastavení utahovacího momentu a plynulým rozběhem.

Pilníky na kov
Drobnější práce v dílně, kdy potřebujeme odebrat malé množství materiálu z povrchu obrobku, srazit hranu nebo se zbavit otřepu, obstaráme pomocí pilníků. Různé druhy hrubosti pilníků se volí podle opracovávaného materiálu, požadovaného úběru a jakosti povrchu. Hrubost pilníků se udává počtem seků na cm délky. Pilníků existuje několik základních druhů, například  dílenské pilníky pro běžné potřeby pilování v domácnostech, precizní pilníky pro jemné pilování a leštění, pilníky na pily pro ostření pilových listů a kotoučových pil s výjimkou pil s tvrzenými zuby a pilníky jehlové pro ostření nářadí.

Pilky a pily

Dělení materiálu bezesporu patří k nejčastějším úkonům v dílně. Podobně jako u vrtání je také zde třeba rozlišovat mezi pilkami na kov a na dřevo, které se liší tvary, hustotou, sklonem a rozmístěním zubů.

Plochý dílenský pilník, půlkulatý hrubý, půlkulatý jemný, kulatý a pilník s trojúhelníkovým profilem (AJAX).V minulosti na dělení kovových materiálů přicházela v úvahu pouze ruční pilka s jemným ocelovým pilovým listem upnutým v rámu. Dnes přijde ke slovu většinou při dělení měkčích kovů nebo drobnějšího materiálu, na větší „sousta“ se používá úhlová bruska (viz dále).
Pilové listy na kov mohou být jednostranné nebo oboustranné. U oboustranných máte možnost po otupení jedné strany plátek jednoduše otočit a řezat dál, ovšem životnost plátku se vždy odvíjí od kvality a ceny. List by měl být také správně napnut a řezání usnadní například řepkový olej, který přidáváme štětečkem nebo olejničkou do místa řezu. Ruční pilka na kov se dá pořídit zhruba od 300 Kč.

Přesné vedení řezu a odsávání

Při dělení dřeva své místo v dílně jistě najde ruční pilka ocaska a pilka zlodějka (jedná se o úzkou jednoruční pilku, která svůj název získala od zlodějů, kteří ji používali k obřezávání dveřních zámků). Většinu přesných a dlouhých řezů docílíte elektrickou okružní pilou (maflem). Současný mafl je vybaven laserovým paprskem, který umožní přesné vedení řezu a odsávání. K vyřezávání rovných i oblých tvarů přijde ke slovu přímočará pila (lidově nazývaná kmitačka).

Ruční rámová pilka Bahco s řezným plátkem Sandflex.Přímočará pila je u lepších modelů rovněž vybavena odnímatelným laserem, odfukem pilin a možností odsávání a zachycování pilin. Podle materiálu, který chcete řezat, si zvolíte vhodný pilový plátek, nastavíte frekvenci zdvihu a zapnete či vypnete předkmit a můžete řezat. Předkmit neboli orbitální pohyb pilového plátku v řezu zrychlí a usnadní práci, ale u některých křehčích materiálů (například dýhy) je lepší ho vypnout, aby nedocházelo k vytrhávání kousků materiálu v místě řezu.

Úhlová bruska

Úhlová bruska patří mezi ruční nářadí poháněné elektrickou energií či bateriemi. Nejčastěji se úhlová bruska využívá k řezání kovů, broušení materiálů, ale i leštění či odrezování. Každá úhlová bruska po­užívá různý druh a velikost kotoučů. Menší úhlová bruska slouží spíše ke kutilským účelům, větší a silnější úhlové brusky využijí nejenom zámečníci, ale také hasiči, stavaři atd. Pro současnou dílnu je úhlová bruska takřka nepostradatelná, protože šetří čas i námahu. Úhlové brusky dělíme podle maximálního průměru kotouče, pro který jsou zkonstruovány.

Takže pokud se vydáte do železářství koupit řezný či brusný kotouč, měli byste znát dva základní údaje – průměr trnu nástroje (otvoru kotouče) a průměr kotouče. Kotouče do úhlových brusek se vyrábějí v průměrech 115, 125, 150, 180 a 230 mm. Pro řezání se používají tenké kotouče tloušťky 6 mm, pro broušení silnější nebo hrncové kotouče. Důležité také je vybrat kotouč pro konkrétní materiál. Pomocí úhlové brusky můžete nejenom řezat a brousit materiál, ale také kartáčovat a leštit. Vše záleží na volbě vhodného nástroje.

Kombinované stroje

Pokud vás práce se dřevem opravdu baví a nebojíte se pustit do rozsáhlejších truhlářských operací, například výroby vlastního nábytku, pořiďte si do dílny kombinovaný stroj, který v sobě zahrnuje hoblovku s protahem (šíře 20 cm), srovnávačku, frézu, dlabačku a malou cirkulárku. Tento stroj je pro kutilské účely naprosto dokonalý. Pro profesionála je sice nepoužitelný, protože se musí pro každý účel přestavovat, přehodit řemenici atd., ale kutilovi bude neocenitelným pomocníkem. Další z možností, jak si ulehčit některé truhlářské postupy, je elektrická pokosová pila.

Pila pro přímé řezy v masivním dřevu, deskových materiálech (DTD, MDF, OSB, překližky, laťovky atd.), umělých hmotách a hliníkových profilech (NAREX).Ta díky otočnému podstavci s vyznačenou úhlovou stupnicí umožní vést přesné řezy pod stanoveným úhlem, a to nejenom v rovině, ale díky možnosti naklopení nástroje i šikmo. Otočením zařízení vznikne stůl s vyčnívajícím řezným kotoučem pro spodní řezání. Pokosová pila v kategorii hobby však mnoho nevydrží a není ani příliš přesná. A tímto se dostáváme k důležité otázce jaké třídy, kategorie nebo značky nářadí si do domácí dílny pořídit.

Pozor na nekvalitu

Nekupujte si do dílny nástroje neznámých značek z tržnice, budete zklamáni a přijdete o peníze. Raději dejte přednost osvědčeným značkám. Pokud vám to kapsa dovolí, kupujte dražší nástroje. Lepší je zařízení dílny dokupovat postupně, než koupit naráz laciné, ale nekvalitní nástroje. Hlavně se vyvarujte kufříků „vše v jednom“ se třemi elektrickými nástroji v celkové ceně dvou tisíc korun. To jsou vyhozené peníze. Pozor si dejte na podezřele levné sady dlát, pilníků, vrtáků, šroubováků a dalších nástrojů. Takřka ve všech případech bývají vyrobeny z nekvalitních materiálů, a i když se krásně blýskají, pracovat se s nimi prakticky nedá. Lepší jedno kvalitní dláto či pilník než deset nekvalitních.

Bezpečnost a požární předpisy

Při práci v dílně určitě nepodceňujte ochranu zraku. Stroje mají vysoké otáčky a k poškození zraku vymrštěnou třískou může dojít poměrně snadno.

Nástrčné klíče s ráčnou (TONA)Při práci s laky na nitro bázi nebo s acetony dobře větrejte nebo pracujte venku. Pokud budete delší dobu řezat materiál, používejte prachový respirátor. Na strojích nepoužívejte ochranné rukavice, protože může dojít k jejich zachycení nástrojem nebo rotující součástí stroje a následky by byly mnohem vážnější než bez rukavic. Pozor dejte na vlající části oděvu, vlasů apod. Pozor, neprovádějte žádné seřizování a údržbu strojů, když jsou pod proudem!

V souladu s požárními předpisy by měly být hořlaviny v dílně přechovávány v plechové zavírací skříni s označením „Pozor hořlaviny“. To označení je slušností zejména vůči hasičům, protože v případě požáru hasič hned ví, na co si dát pozor.

text: Adam Krejčík, foto: autor a archiv firem

Dům rukou ženy

Majitelce a stavitelce nového domu na severní Moravě pomohlo, že léta obchoduje se stavebním sortimentem a má přehled o technologiích i novinkách v oboru. Od svého nového bydlení si slibovala především soukromí, pohodlí a odpočinek. Na návštěvu zdařilého díla nás pozval její syn.

Vybavení domu nezapře ženský rukopis. je praktické, rozhodně však nepůsobí fádně.Rovinatý pozemek v srdci malé obce se může pochlubit takřka ideální polohou – je orientován na jihozápad, s výhledem na pole, kde žádná nová zástavba nevyroste, a dále do krajiny směrem na Beskydy. Pár kilometrů odsud vede dálnice do Ostravy, ale hluk sem vůbec nedosáhne. A nedaleko navíc sídlí rodinná firma, takže i z tohoto důvodu tato parcela představovala nejlepší volbu.

Do třetice všeho dobrého

Bezbariérová novostavba je již třetím domovem naší hostitelky, od předchozích dvou se zásadně liší. „Bydleli jsme ve zrekonstruovaných starších domech, přízemí bylo vždy zvýšené na podezdívce. Dříve se stavělo i žilo bez spojení se zahradou. To mi velmi chybělo, a proto jsem se pustila do stavby nového domu,“ vysvětluje na úvod. „Chtěla jsem co nejpohodlnější bydlení pro dva dospělé, s relaxační zónou a bazénem, světlý otevřený dům, terasu v úrovni trávníku.“ Na návrhu spolupracovala s Ing. Stanislavem Mikešem a Ing.arch. Martinem Špillerem. „Postupně jsme užitnou plochu zmenšili asi o 80 m2 tak, aby zůstalo to, co skutečně využijeme. Abychom se v domě cítili příjemně a volně, a zároveň nechybělo zázemí, které k pohodlnému bydlení potřebujeme.“

Dům se udržuje sám
Co nejjednodušší, nejrychlejší a nejméně nákladná údržba patřila k určujícím požadavkům při výběru materiálů i celkovém řešení domu. Proto majitelka neváhala investovat do kvalitních trvanlivých a bezúdržbových materiálů, jako jsou hliníková okna, fasádní obkladové desky Cembonit a obkladové panely Alubond, na terasu zvolila lamely z dřevoplastu. Úklid zvládne paní domu hravě – v bezbariérovém domě se po leštěné dlažbě tiše a rychle „prohání“ robotický vysavač, hladké dveře bez zárubní, skleněné plochy a nábytek s jednolitým leskle lakovaným povrchem se setřou snadno. Problém není dokonce ani sedačka s koženým potahem – není na ní nic vidět, patina jí naopak sluší. A o zahradu se stará robotická sekačka.

Oáza klidu

Prosklená střecha – vytváří na východní straně domu malé atrium a přivádí do obývacího pokoje dopolední slunce. V interiéru dominují světlé přírodní barvy. Betonový obklad stěny dokonale imituje štípaný kámen a barevně ladí se sedačkou s potahem z vodního buvola.Vstup na pozemek i do domu vede od jihozápadu. Střed dispozice, založené na tvaru písmene C, tvoří společná obývací část o ploše 60 m2. Její plně prosklená jihozápadní stěna naplňuje prostor světlem a bezprostředním dojmem, že bydlíte přímo na zahradě.

Barevný kontrast – červenofialové sklo Lacobel na kuchyňské lince, čalounění v obdobném odstínu a zavěšený krb z černého plechu oživují vzdušný interiér, v němž hrají hlavní roli bílá barva a světlá velkoformátová leštěná dlažba.Vybavení by potěšilo vyznavače minimalismu, rozhodně však nepůsobí fádně. Na světlé leštěné dlažbě dominuje kožená sedačka a francouzský černý plechový krb, zavěšený do konstrukce stropu. Otevřené ohniště se volně vznáší v prostoru. „Nechtěla jsem interiér zahltit nábytkem, spíše jsem vybírala zajímavé a výrazné kusy,“ potvrzuje hostitelka první dojem. Základní klidné ladění ve světlých přírodních barvách doplnila několika prvky v červenofialovém odstínu.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Za bazénem ložnice s koupelnou

Organické tvary – stropní svítidla od francouzského výrobce a stojací lampy značky Lucis zjemňují interiér komponovaný převážně z pravoúhlých a přímých linií. Z obývacího pokoje se otevírá prosklený průhled až do bazénu.Pravou část domu zaujímá vstupní hala, koupelna s WC, garáž a zázemí, nalevo je z obýváku prosklenou plochou vidět do bazénu, který je spojen s malou domácí tělocvičnou a saunou. V klidové zadní zóně za bazénem se nachází ložnice s koupelnou. Zde vládnou uklidňující odstíny bílé, béžové a hnědé barvy. Z koupelny se dá vyjít ven do východní části zahrady.

Koupelna – opět v přírodních tónech – je korunována luxusní sanitární keramikou Laufen z kolekce Il Bagno Alessi. Keramický obklad doplňuje benátský štuk měděného odstínu se strukturovaným povrchem.Oblíbeným místem všech členů rodiny i návštěv se stala terasa, kterou ze tří stran objímají stěny domu. Ocelové rámy nesou takřka neviditelné, ale praktické zastřešení z čirého skla, které chrání sezení před deštěm, aniž by ubíralo světlo, a prodlužuje terase život. Odtud je to jen krok do pečlivě upravené zahrady s nádechem japonského stylu. Plochy vysypané bílými oblázky a nízké jehličnany dokreslují atmosféru klidu a meditace, která je ústředním mottem celého domu.

text: Jitka Pálková, foto: archiv

Projekt: Ing. Stanislav Mikeš a Ing.arch. Martin Špiller

Technické údaje

Technické údaje
Zastavěná plocha 360 m2
Užitná plocha 280 m2
Konstrukce betonová základová deska a základové pasy, zdicí systém Porotherm, vnější kontaktní zateplení, fasádní oklad Cembonit a Alubond – zavěšeno na nosném roštu z ocelových profilů, stropy železobetonové
Výplně otvorů okna hliníková s izolačními dvojskly, vnitřní dveře dřevěné lakované bez zárubní. Stínicí techniku, parapety a terasu dodal Eurokan
Vytápění ústřední, podlahové teplovodní, zdroj energie tepelné čerpadlo

Kuchyň v roubence na zelené louce

Jedním z ústupků modernímu stylu života jsou francouzské dveře, které poskytují blízký kontakt se zahradou.Když se paní Alice rozhodla pro stavbu nového rekreačního objetu, měla brzy jasnou představu. Protože má ráda české tradice a architekturu, která přirozeně a historicky zapadá do kraje, padla volba vzhledem k jihočeské lokalitě na roubenou chalupu. Katalogové projekty nových chalup ale zavrhla a tu svou si navrhla podle vlastních představ. Inspiraci čerpala z původních staveb a odborných časopisů, kde hledala i možnosti začlenění moderních prvků do replik starých stavení, aniž by utrpěl jejich styl. Konečný projekt pak již s jasnou představou svěřila architektovi Jaromíru Pizingerovi.

Více článků z rubriky KUCHYNĚ na www.modernibyt.cz nebo www.dumabyt.cz.

Pracovní deska obložená dlaždicemi se osvědčila, problém není ani s čištěním bílých spár.Staré s novým

Hlavní část chalupy tvoří velká obytná kuchyň, která však není na rozdíl od klasických chalupářských kuchyní uzavřená. Její prostor je v duchu současného trendu otevřený až do podkroví tak, že horní patro v podobě galerie s otevřenou ložnicí překrývá jen část, kde je v přízemí umístěná koupelna, technická místnost a malý pokojík. Dominantním prvkem kuchyně je pec a vysoké krbové těleso s vložkou, která v chladných měsících zajistí rychlé vytopení celého objektu. Klasickou pec s plotnou a troubou sem však Alice nenechala postavit jen pro potěšení oka. Protože ráda vaří a hostí časté návštěvy, využívá ji téměř neustále.

Neodmyslitelnou součástí funkční pece jsou úložné prostory na dřevo, které je i příjemným dekorativním doplňkem.Základní kuchyňské vybavení je zabudované v kuchyňské lince pod oknem proti vstupu ze zahrady. Linku tvoří vyzděný korpus, ve kterém jsou otevřené police a uzavřené skříňky s dřevěnými dvířky. Současnost tu připomíná vysoká chladnička a myčka, která je vzhledem k četnosti návštěv jedním z nejvyužívanějších zařizovacích předmětů, a také sklokeramická deska, na které se vaří, když se netopí v peci. Pracovní plocha a hrany korpusu jsou obložené bílými dlaždicemi, součástí linky je také keramický dřez. Kulatý jídelní stůl s židlemi a další kusy nábytku z bazaru doplňuje v obývací části masivní křeslo a moderní typ rozkládací pohovky.
Na podlaze je stará dlažba, kterou pořídila paní domu ve stavebním antiku.

Chalupu střeží ochránce z Indie zavěšený na komíně krbu, na příjemnou atmosféru v kuchyni dohlíží přívětivý sob.Pokládka se ale neobešla bez problémů. Nejprve bylo totiž zapotřebí každý kus důkladně očistit a zbavit nánosů starého cementu. A protože se na tuto nepopulární činnost špatně shánějí řemeslníci, pustila se do ní Alice s pomocí přátel sama. Obroušení hran a spodních ploch dlaždic jim trvalo přes měsíc, výsledek však stojí za to. Šedivou dlažbu s příjemnou patinou a přirozenými prošlapy oživuje středový pruh dlaždic s barevným dekorem. Celý prostor opticky zateplují masivní trámy, atmosféru příjemně dokreslují drobné užitné a dekorativní předměty.

text: Libuše Lhotská, foto: archiv

Betonová dlažba s otiskem skutečného dřeva

Předlohou pro výrobu forem na betonová prkna, schody a palisády se stará prkna a trámy. Oproti přírodnímu materiálu, který vlivem povětrnostních podmínek strádá, však betonová varianta Linie dřeva přečká i nepřízeň počasí v podstatě bez jakéhokoli ošetřování. Firma DITON, s. r. o., na své betonové výrobky poskytuje dlouholetou záruku.

DITON Linie dřeva, prkna, Dub světlýNejen schody, chodníčky a jejich obruby, lemy kolem vegetace, palisády, opěrné zídky a volně stojící ploty u oblíbených dřevostaveb, srubů či roubenek, ale i terasy, plochy u grilů, kolem bazénů či zahradního posezení u klasické moderní výstavby, tam všude najdou uplatnění betonové prvky z řady DITON Linie dřeva v provedení dub a smrk. „Inspirací pro design novinky na českém trhu byly mj. železniční pražce, které na nejedné české zahradě vytvářejí pochozí plochy či řeší výškové převýšení. Spousta zahradnických firem a architektů dosud pro tyto účely využívala dřevo napouštěné olejem pro zvýšení jeho trvanlivosti,“ říká architekt společnosti DITON Ing. Dušan Vanko. Ekologičtějším, trvanlivějším a v podstatě bezúdržbovým řešením, nepočítáme-li běžné zametání či opláchnutí vodou ze zahradní hadice, je však betonová řada DITON Linie dřeva.

Předlohou pro výrobu forem se stala skutečná smrková a dubová prkna a trámy, více než 30 let staré. „Každý náš produkt je otiskem dřevěného prkna či trámu, které pocházely ze starých budov, podlah, krovů. Mladému dřevu totiž chybějí drážky a praskliny, které vznikají až časem degradací dužiny. Reliéf jsme tedy nevytvářeli uměle, ale opravdu je výsledkem působení ‚zubu času‘,“ doplňuje hlavní technolog společnosti DITON Radim Vlček. Formy pro výrobu betonových prvků se vytvářely jako otisk skutečného dřeva a odlitky si společnost DITON nechala ochránit jako průmyslový vzor.

DITON Linie dřeva, palisády, Dub světlýŘada DUB Linie dřeva ve světlém a tmavém odstínu zahrnuje čtyři rozměry dřevěných prken od 25 cm dlouhých až po metrové, všechny o výšce 5 cm, dále pak schody ve dvou šířkách a výšce 15 cm a palisády rovněž ve dvou rozměrech. Pro jednotlivé formáty prken se vyrábí pět různých reliéfů povrchu, aby šly kombinovat a výsledné plochy nebyly jednotvárné, ale budily dojem přírodních nepravidelností, kdy je každé prkno originál. Schody pak mají čtyři různé reliéfy a palisády dva.

Řada SMRK Linie dřeva se vyrábí rovněž ve dvou odstínech, světlém a tmavém, a zatím nabízí dva formáty prken – devadesáticentimetrové a poloviční pětačtyřiceticentimetrové. Jemnější reliéf předurčuje smrk i jako plochu kolem bazénů – povrch prkna je dostatečně hrubý, aby nedošlo ke smyku a skluzu, a zároveň dost jemný, aby byl příjemný pro chůzi bosou nohou.

DITON Linie dřeva, prkna, Dub světlýPrvky řady DITON Linie dřeva jsou vyráběny z více druhů probarveného samozhutnitelného betonu, který se odlévá do speciálních forem. Probarvení znamená, že oděrku na betonu nijak nepoznáte, protože beton není obarvený jen na povrchu, ale v celém objemu. Vícebarevný beton se používá z důvodu větší přirozenosti a věrohodnosti výsledného dojmu, protože i ve skutečném dřevě jsou viditelně znatelná léta tmavší a světlejší. Litá prkna vykazují vysokou pevnost, povrch je mrazuvzdorný a odolný vůči působení vody a chemických rozmrazovacích látek, má nízkou obrusnost a dobré adhezní vlastnosti. Vysoká otěruvzdornost dovoluje reliéfní prkna použít i jako „rohožku“ (vhodná jsou dubová prkna s hlubším reliéfem), vzhledem k maximálnímu stupni ochrany povrchu prkna neabsorbují žádné nečistoty.

DITON Linie dřeva, prkna, Smrk tmavýLitá prkna s imitací povrchu dub a smrk výšky 5 cm se používají na pochozí komunikace, tedy na zpevněné plochy, chodníky a chodníčky zahrad, kde tvoří doplněk vegetačních ploch a samotného obydlí. Pro pokládku existuje nepřeberné množství vzorových modulů. Primárně jsou prvky Linie dřeva určeny jako pochozí plochy, ale v případě kvalitně zpracovaného podloží lze prkna menších rozměrů použít i pro stání aut.

Kompletní sortiment společnosti DITON naleznete na www.diton.cz.

(komerční prezentace)

Moderní designové klozety

Futuristicky tvarovaný klozet z kolekce WCA (Sanindusa), cena 6 045 Kč, www.perfecto.cz.Když se před lety objevily první předstěnové moduly umožňující zavěšení toalety a ukrytí nádržky, převládaly do značné míry oprávněné obavy z toho, že budou do stěn propouštět vlhkost. Argumentem proti byl i špatný přístup k instalačnímu systému, který komplikoval opravy. Moderní technologie však všechny nedostatky odstranily. Současné systémy jsou kvalitní, zaručují dlouho životnost a technické řešení umožňuje jednoduchý servis a výměnu jednotlivých součástek dokonce bez použití nářadí.

Závěsné klozety mají oproti klasickým toaletám několik výhod. První, kterou okamžitě oceníte, je snazší údržba. Zatímco při pečlivém úklidu je třeba okolo stojacího klozetu vytřít podlahu ručně a na kolenou, volný prostor pod závěsným typem umožňje úklid s běžnými pomůckami. Protože bývá závěsná mísa kompaktnější, ubývají i hůře dostupná zákoutí, kde se usazují nečistoty.

Více článků z rubriky KOUPELNY na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Další plus

Závěsný klozet a bidet ze série Nauha (Teuco), ceny: klozet 23 232 Kč, bidet 17 037 Kč, www.styleit2.com.Velkou výhodou je, že na rozdíl od klasického stojacího klozetu umožňuje konstrukce závěsného typu nastavit výšku zavěšení podle individuálních potřeb v rozmezí přibližně deseti centimetrů. I když jsou dnes v nabídce stojací klozety se zkrácenou délkou, obecně platí, že je závěsná varianta prostorově úspornější. Podle typu instalačního systému to může být pro někoho až velmi cenných 20 cm. Dalším kladem předstěnových modulů je tišší provoz při splachování a napouštění nádrže. Přestože způsob zavěšení klozetu vyvolává dojem menší stability, jde o velice pevné řešení. Předepsaná nosnost závěsných modulů je 400 kg.

Dětský závěsný klozet z kolekce Florakids (Laufen), výška 36 cm, délka 52 cm, cena 3 372 Kč, www.laufen-shop.cz.Řešení pro všechny

Závěsné klozety se připevňují do takzvaných předstěnových modulů, které umožňují instalaci do všech běžných stavebních materiálů. Moduly se buď klasicky obezdí, nebo se usadí například do sádrokartonové konstrukce.  V nabídce je několik typů určených pro kombinaci s konkrétními materiály včetně speciální varianty, která zabere jen několik centimetrů a je ideál­ním řešením do omezených prostor panelových bytů.

Závěsný klozet lze umístit i do volného prostoru. Předstěnový modul se zabuduje do lehké konstrukce, která vytvoří polopříčku a zároveň oddělí toaletu od ostatních částí koupelny.

text: Libuše Lhotská, foto: archiv

Zahradní sad s ořešáky a jedlými kaštany

Jste-li majiteli kusu pozemku třeba v kategorii orná půda, trvalý travní porost nebo sad, z legislativního hlediska je důležité, že tvrdý sad je stále sad, nikoliv les.Máte u domu nebo někde opodál větší kus země, nebaví vás jen kosit trávu a nic víc z toho nemít? Nebo zvažujete investovat peníze do koupi pozemku? Proč nenechat přírodu, aby tam pro vás jako bonus vytvářela výživné dobroty a krásná místa? Také zemědělci mohou proměnit některá vyčerpaná polomrtvá pole na krásné sady a mezi řadami, než stromy vyrostou, stále pěstovat polní plodiny. Výnosy jedlých kaštanů, ořechů a žaludů z hektaru mohou předčít výživově i ekonomicky výnosy konvenčního obilného pole na stejné ploše. Jedlé kaštany jsou obsahem polysacharidů a bílkovin srovnatelné s obilím.

Vlašské a lískové ořechy jsou bohaté na olej, což znamená, že při stejné váze mají větší kalorickou hodnotu než obilí a vlašáky mají poměrně vysoký podíl bílkovin. Jen postrádají lepek, což může být dobře. Velká část lidské populace zřejmě vinou nadměrné celoživotní konzumace bílé pšeničné mouky v kombinaci s mléčnými výrobky trpí větší či menší alergií na lepek. Po vylisování oleje z ořechů máte ořechovou mouku. Kaštanová mouka je velmi chutná a ceněná. Kaštany kromě rozpékání v troubě nebo na pánvičce můžete využít i k výrobě piva, sladkých krémů, omáček, pečiva, kaší, dezertů a podobně.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Legislativa výsadby stromů

Jste-li majiteli kusu pozemku třeba v kategorii orná půda, trvalý travní porost nebo sad, z legislativního hlediska je důležité, že tvrdý sad je stále sad, nikoliv les. Ořechy i jedlé kaštany jsou pomologicky řazeny mezi ovoce, hlavním produktem jsou plody, vedlejším dřevo. Na tyto kategorie půd je možno sázet ovocné stromy a veškeré další doplňkové dřeviny bez jakýchkoliv změn. Můžete ho tedy vysadit nejen na zahradě, ale prakticky kdekoliv, kde je na to místo.

Plody ořešáku černého intenzivně voní, lze je použít k výrobě šperků i tmavého barviva.Sázet nový oficiální „lesní“ les na těžbu dříví na větší ploše vyžaduje katastrální změnu na lesní pozemek, což by bylo nevýhodné. Lesní stromy a keře, které slouží jako větrolamy, živé ploty, rozptýlená zeleň, remízky nebo podpůrné dřeviny, můžete sázet též na všechny půdní kategorie, výjimkou mohou být lokální předpisy oblastí CHKO. Pozor jen na ochranná pásma různých inženýrských sítí, stínění sousedům, zasahování na cizí pozemek nebo do cesty.

Kolik místa potřebujeme?

Dospělý ořešák nebo kaštanovník má průměr koruny 10 až 15 metrů. Počítejte tedy minimálně 100 m2 na jeden strom, raději však o něco více. Koruna musí mít prostor k plnému rozvoji, aby strom dobře plodil a byl zdravý. Na zahradu 1 000 m2 tedy můžete umístit malý tvrdý sádek o počtu 4 hlavní stromy (třeba 2× ořešák a 2× kaštanovník) a několik menších doplňkových a ještě zbude místo na ovocný jedlý les (ten „měkký“), záhonky, trávník i jezírko. Na hektar se vám vejde přibližně 80 hlavních stromů.

Podzimní hra barev pekanů a hikory ořechovců. Zelené listy v popředí patří olším šedým, které dávají do půdy dusík a tím sad hnojí.Design tvrdého sadu

Tvrdý sad by měl být druhově rozmanitý, trvale udržitelný, snadno založitelný a plodit něco by měl již od samého začátku. Dokonce ho můžete v některých částech roku využívat i jako výběh pro drůbež nebo jiná domácí zvířata, která neohrozí stromy a keře (většinou i proti divoké zvěři jsou nutné lokální drátěné ochrany všech sazenic stromů). Monokultura výsadeb, tedy omezené smýšlení o přírodě, vždy vede k rozvoji chorob, jednostrannému vyčerpání půdy, nutnosti nasadit chemii na ochranu i hnojení plodin, a tím i k degeneraci a trvalé neudržitelnosti celé výsadby. Proto je nezbytné od začátku plánovat výsadby polykulturní neboli smíšené, které do jisté míry napodobí dokonalost fungování pralesa. Což nespočívá nutně v typickém pralesním chaosu nebo „neuklizenosti“.

Větší živočišná i rostlinná biodiverzita, i kdyby byla v rovných řadách (což není nejhezčí), vytváří množství užitečných vztahů, které vaše výsadby chrání proti přemnožení jakýchkoliv škůdců. Bonusem pestrých výsadeb je krása, rozmanitá a postupná sklizeň, tvorba kvalitnějšího humusu v půdě, rozvinutější půdní život od mikroorganismů až po půdní houby a bohatší bylinný podrost. Jednoduše řečeno, na takovém místě je radost být, procházet se i sklízet.

Návrat ke „kořenům“
„Z dlouhodobého hlediska není důvod, proč by na polích nemohly být jednoleté plodiny nahrazeny plodícími stromy jako naším hlavním zdrojem potravy. To by bylo revolucí nejen v zemědělství, ale také v naší krajině. Zmizela by otevřená pole obilí a travin, jež by byla nahrazena sady a jedlými lesy, možná jen s tolika mýtinami, kolik dnes máme remízků (skupinek stromů v polích). Naše krajina by přestala být imitací prérie nebo stepi a připomínala by to, co tu bylo, než jsme vše obrátili vzhůru nohama – les.“ (The Earth care manual, Patrick Whitefield)

Pro dobré opylení stromů

Ořešáky i kaštanovníky jsou stromy cizosprašné, opylované větrem, takže potřebujete mít poblíž sebe dva kusy stejného druhu, ale jiné odrůdy. Například 2× ořešák, jeden odrůdy Mars a druhý třeba Seifersdorfský, nebo dva ořešákové semenáče. Každá odrůda se šíří množením z částí těla jediného původního stromu, takže libovolný počet stromů jedné odrůdy se z hlediska opylení vnímá stále jako jediný strom, neopylí se navzájem.

Dokonalý odkaz potomkům

Jednoho dne, možná staletí vzdáleného, tento sad poskytne vašim potomkům cenné kvalitní dřevo (přirůstá každým rokem jako vedlejší produkt) a superúrodnou půdu, kterou si budou moci osázet, čímkoliv oni uznají za vhodné. O dobře založený tvrdý sad, starší deseti let, se už skoro nemusíte nijak starat, třeba jen kosit zbytky louky pod stromy, dokonce i kosení časem přestává být nutné, když stromy udělají stín a kvanta listí. Když chcete, můžete sbírat plody, když ne, nic se neděje, tvrdý sad si vystačí sám.

Hlavní druhy stromů pro tvrdý sad

Mladý ořešák japonský s čimišníkem v pozadí, který mu také dodává dusík.Níže zmíněné stromy mají podobné nároky na půdu i vláhu, mohou tedy na většině pozemků s dobrou půdou růst společně. Nosné budou zřejmě ořešáky, ořechovce a kaštanovníky. Z ořešáků můžete použít jako hlavní ořešák královský, se všemi jeho kvalitními odrůdami (nebo zasadit ty nejlepší plody), jako doplňkové lze vyzkoušet ořešák černý, japonský, popelavý, mandžuský a ořechovce vejčitý, dřípatý a pekan.

Ty také mají velkoplodé odrůdy. Stromy původem ze severních lokalit Ameriky a Asie jsou dobře mrazuvzdorné, jen se u nás zatím nedají běžně sehnat. Jedlý kaštan (kaštanovník setý) má také v zahraničí své populární velkoplodé odrůdy, ale semenáče těch, co tu již rostou, plodí dostatečně dobře. Můžete je najít, plody si nasbírat a vysít (ihned po sklizni zasadit plody do květináče, a nechat do jara na chladné bezmrazé chodbě, udržovat mírně vlhké).

Další skupinou by mohly být duby s jedlými plody. V dávné i nedávné historii Evropy se žaludy jedly ve velkém, ty hořké se vyloupané různě luhovaly ve vodě, aby ztratily hořkost, vyráběla se z nich mouka a pekl chléb. Metod na zbavení žaludů hořkosti je mnoho, ale nejlepším řešením je vybírat a šlechtit žaludy (duby), které jsou stejně sladké a bez hořkého taninu, jako jedlý kaštan. V Anglii již mají několik odrůd, špatně se zatím shání. Dub je nesmírně odolný a dlouhověký strom s hlubokými kořeny. Využijeme-li jeho sladké formy žaludů na produkci smysluplné potravy, máme vyhráno.

Dále se o pozornost hlásí lísky. Za velké stromy líska turecká, za keřostromy pak líska obecná a líska největší, obě se svými velkoplodými odrůdami.

Doplňkové stromy pro tvrdý sad

Sad takového lesního charakteru je možno doplnit pro větší druhovou pestrost divočejším ovocem, které se může, ale nemusí pravidelně sklízet. Zbytky sklidí ptáci a drobná zvířátka na zemi, která se odvděčí péčí o zdraví sadu. Divokým ovocem myslím například jeřabiny, zejména jedlou formu s názvem Moravský sladkoplodý jeřáb neboli Edulis. Další druhy a odrůdy jedlých jeřábů k nám přicházejí z Ruska, na podzim jsou jedlé a chutné i syrové, natožpak v marmeládách třeba v kombinaci s jablky. Většinou jsou to mezidruhoví kříženci nejvíce připomínající jeřáb prostřední (Sorbus intermedia). Oskeruše je další příbuzná s velkými zpracovatelnými plody a kvalitním dřevem. Zájem o ni v poslední době velmi stoupá. Jeřáb břek má též využitelné jedlé plody.

Králem tvrdých sadů je jedlý kaštanovník. Jak ho získat? Nejlepší je vysít si je v říjnu z plodů stromů rostoucích ve vašem kraji. Květináč s výsevem uchovejte do jara na chladné chodbě.Začlenit lze i jinan dvoulaločný, pro sklizeň léčivých listů, případně jeho smrdutých, ale jedlých plodů. Na jihu sadu mohou růst moruše, velkoplodé hlohy, mišpule a myrobalán.

Keře, menší stromy a zelenina

Plně osluněné jižní okraje či větší vnitřní mýtiny a paseky mohou být osázeny aroniemi či velkoplodými růžemi, hlošinou okoličnatou a mnohokvětou, rakytníkem a maliníkem. Alespoň částečně osluněné okraje sadu nebo případné širší vnitřní cesty lze lemovat mnoha jedlými nebo medonosnými keři a stromky, jako jsou rybízy, angrešty, dříny, muchovníky, višně, ušlechtilé ostružiny, zimolezy kamčatské, mahonie, černý i červený bez nebo léčivý eleuterokok ostnitý, jehož kořeny plně nahradí ženšen, a spoustou broskví a meruněk vypěstovaných z pecek.

Všechny tyto dřeviny samozřejmě mohou růst i na plném slunci. Toho ale později v tvrdém sadu kromě jižní strany moc nenajdete, jedině že byste nechali cíleně větší rozestupy mezi stromy, nebo tvořili paloučky. Nicméně většina zmíněných keřů a stromků se spokojí i s menším osluněním, když my se spokojíme s menší plodností. V prvních dvaceti letech ale může z těchto doplňkových dřevin pocházet hlavní část veškeré produkce, protože stromy rostou pomalu a slunce bude spousta. V době, kdy hlavní stromy dosáhnou plné plodnosti, některé malé keře (rybíz, angrešt) a broskve i meruňky budou u konce své životnosti. Nové si vysadíte mezitím zase jindy, na slunci, keříkům lze pohřížit do země boční větve, které zakoření a vytvoří i v polostínu nový keř.

Vdechnete jim tak nový život o kus vedle. Dobrý nápad je v počátcích po založení sadu sázet do zatím slunných prostor mezi stromy i různé nedřevnaté vytrvalé i jednoleté plodiny. Například na kopečcích zkompostovaného hnoje sklidíte spousty dýně hokkaido, můžete začlenit topinambury nahrazující brambory, rebarboru, křen a vůbec cokoliv, co vám tam poroste. Zlepšení půdy pěstováním zeleniny ocení i stromy.

Podsadba dusíkáči

Králem tvrdých sadů je jedlý kaštanovník. Jak ho získat? Nejlepší je vysít si je v říjnu z plodů stromů rostoucích ve vašem kraji. Květináč s výsevem uchovejte do jara na chladné chodbě.Ořešáky a kaštanovníky mají v mládí, ve fázi růstu, velké nároky na dusík. V permakulturní literatuře najdete zajímavé záznamy o úspěšných pokusech s podsadbami těchto velkých stromů dřevinami produkujícími dusík. Tím se prý až o 50 % zvýšila rychlost jejich růstu do výšky a v průměru kmene. Přírůstky v koruně byly dvoj- až trojnásobné oproti sousednímu srovnávacímu sadu. Větší stromy navíc mají delší životnost a vyšší plodnost. Tuto podsadbu může u nás tvořit čimišník stromovitý, olše šedá, lepkavá a italská, žanovec měchýřník, rakytník řešetlákovitý, hlošiny úzkolistá, mnohokvětá a okoličnatá, a netvařec křovitý. Tyto dřeviny dodají přírodní cestou důležité hnojivo, kterým je dusík získaný ze vzduchu ve spolupráci s bakteriemi na kořenech.

Až hlavní stromy jednoho dne vyrostou, vzniklý stín nebo polostín tyto sluncomilné pomocné dřeviny vyřadí ze hry (pokud nerostou na jižní straně sadu). To je styl výsadby uplatňující zákon přírodní sukcese, takže tak je to v pořádku. Pomocné dřeviny lze do té doby i kopicovat (seřezávat u země), dřevo případně využít a zbytky větví házet na hromádky ke stromům jako mulč pro tvorbu humusu. Některé z nich plodí využitelné plody a sad se tak dá (i komerčně) využít, než hlavní stromy vyrostou.

text: Jaroslav Svoboda, foto: autor

15. ročník soutěže POROTHERM DŮM vyhlášen

Pro své vynikající tepelně-izolační vlastnosti se tyto cihly plněné minerální vatou řadí do kategorie výrobků pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu. Jejich součinitel prostupu tepla s velkou rezervou splňuje normové doporučené hodnoty pro pasivní domy. Pro nejlepší z architektonických studií rodinných domů soutěže „Bydlení ve vatě“ jsou vypsány ceny ve výši 135 000,-Kč.

Díky těmto špičkovým vlastnostem cihel T Profi je zbytečné obvodové zdivo nízkoenergetického či pasivního domu dále zateplovat a životnost takového domu je stejná jako životnost pálené cihly, která provází lidstvo již tisíce let.

Účelem a posláním soutěže je prezentovat výhody jednovrstvého zdiva Porotherm T Profi jako cihlového systému při výstavbě domů s téměř nulovou spotřebou energie a vyjádřit moderní pohled na bydlení v rodinných domech v českém a moravsko-slezském regionu.

Soutěž se koná pod záštitou ministra pro místní rozvoj a ministra průmyslu a obchodu ČR, mediálními partnery jsou vydavatelství Business Media CZ, JAGA Media a VEGA.

Hlavní cena POROTHERM DŮM 2015 50.000,- Kč

Zvláštní cena společnosti Wienerberger 25.000,- Kč

Zvláštní cena Vydavatelství Business Media CZ 30.000,- Kč

Zvláštní cena Vydavatelství JAGA media CZ 15.000,- Kč

Zvláštní cena Vydavatelství VEGA 15.000,- Kč

Odevzdání soutěžní dokumentace je stanoveno na 19. ledna 2015.

Účastnit se mohou architekti, projektanti, studenti, fyzické i právnické osoby, popřípadě jejich sdružení. Účast je umožněna každému, kdo vyhoví požadavkům stanoveným v soutěžních podmínkách.

Soutěžní podmínky jsou soutěžícím poskytovány bezplatně a je možné je získat v sekretariátu soutěže na adrese: PhDr. Václav Chaloupecký – KOMUNIKACE & PROFIT, Pražská 16, 102 21 Praha 10, tel.: +420 602 342 514; e-mail: komunikace.pr@volny.cz; na www.komunikace-profit.cz a na www.porotherm.cz.

Cihla jako monolitický izolant domu

Z portfolia společnosti Wienerberger. Broušené cihelné prvky Porotherm T 30 Profi, zděné pomocí jednosložkové pěny Porotherm Dryfix.Prioritou zděných konstrukcí je nosnost, pevnost a stabilita a realizace hrubé stavby pokud možno v jedné stavební operaci. Obálka stavby ovšem kromě toho musí nabídnout i dostatečnou tepelnou izolaci, ochranu před vlhkostí, hlukem a plameny. K tomu se používají nejrůznější tvarovky, nejčastěji keramické (pálená hlína), vápenopískové a pórobetonové. Při volbě stavebního materiálu na obvodové zdivo se obvykle vede diskuse na téma tepelného odporu, nově součinitele prostupu tepla.

Prakticky jde o schopnost materiálu bránit úniku tepla, přičemž hodnota závisí na tloušťce materiálu a na jeho tepelné vodivosti. Čím těžší je materiál (méně pórů a dutin), tím nižší je tepelný odpor a vyšší tepelný prostup.

A čím je hodnota součinitele prostupu tepla U nižší, tím hospodárnější bude vytápění domu. V praxi se uplatňují dva základní způsoby zdění – jednovrstvé a vícevrstvé konstrukce.

Slovo odborníka
Jan Huber, technik společnosti Wienerberger cihlářský průmysl
„Rovinnost základové desky je samozřejmě stanovena příslušnou normou, my se v praxi řídíme tolerancí v rozmezí maximálně ±1,5 cm, lhostejno, zda na délce sto nebo pět metrů. Větší rozdíly už přinášejí problémy. Zjištěné nerovnosti se pak řeší buďto kompletním přebetonováním celé desky, nebo se cihly kladou místo do zakládací malty do zavlhlého betonu. Ze zkušenosti ale musím říct, že ze sta základových desek se zhruba jedna nevejde do tolerance. Ale když už, tak to stojí za to. Největší výškový rozdíl činil asi 14 cm.“

Jedno- a vícevrstvé zdivo

Z teoretických úvah a propočtů, v nichž budete řešit, co a za kolik postavit, jich valná část padne na volbu vhodného zdicího systému. Roli hrají i budoucí náklady na provoz domu, které jsou spojeny s tepelněizolačními vlastnostmi materiálů.Jednovrstvým je myšleno zdivo, vyzděné například z pálených cihelných zdicích prvků tak, že jeho tloušťka se rovná jednomu z půdorysných rozměrů použitých cihel (tj. buď délce, nebo šířce). Cihelné bloky pro klasické zdění se vyzdívají na normální nebo tepelněizolační maltu, broušené cihly či tvárnice se „lepí“ na speciální malty. Boční stěny jsou tvarovány do systému „pero + drážka“, proto se zazubené styčné spáry nevyplňují maltou. Poměrná průřezová plocha svislých děr (označovaná častěji jako podíl děrování) činí 50 až 57 %. Uspořádání děr společně s vhodnou objemovou hmotností střepu cihel jsou provedeny tak, aby stěna měla požadované tepelně-technické vlastnosti.

Vícevrstvé systémy jsou složeny z různých materiálů. Nejčastěji jde o skladbu: nosné zdivo, zateplení a povrchové úpravy na vnitřní i vnější části konstrukce. U provětrávaných systémů (např. s lícovou přizdívkou) je skladba: vnitřní omítka, nosné zdivo, tepelná izolace, větraná vzduch. mezera, lícová přizdívka. Takováto skladba dosahuje lepších tepelně- izolačních parametrů než zdivo s kontaktním zateplením, má však větší tloušťku a je dražší.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Pálená keramika

Mezi přední výrobce keramických stavebních prvků patří společnosti Wienerberger (Porotherm s vnitřní izolací z minerální vaty), Heluz (s vnitřní izolací z polystyrenu), KM Beta (Profiblok bez izolace) a Tondach (Keratherm bez izolace). Všichni tito výrobci nabízejí děrované tenkovrstvé tvarovky, díky nimž se podstatně zlepšily i stavebně-fyzikální vlastnosti zděných objektů. Vhodným tvarem a uspořádáním soustavy vnitřních otvorů se především zvýšil tepelný odpor a zvukově- izolační vlastnosti zdicích komponentů.

Výhody „nadívaných“ cihel
Ze sortimentu izolovaných zdicích prvků Heluz: vlevo nahoře pálená cihla Heluz Family 44 2in1, vpravo doplňková cihla krajní Heluz Family 44 K 2in1 a pod ní doplňková cihla rohová Heluz Family 44 2in1.Výrobci keramických prvků s integrovanou tepelnou izolací (např. Porotherm) spojili statické vlastnosti (pevnost, únosnost) a izolační vlastnosti (tepelná ochrana a difuze vodních par, ochrana proti hluku a požáru) do jednoho produktu. Takové zdivo zkracuje dobu výstavby a snižuje náklady na výstavbu, vytápění i údržbu domu. Objekt splňuje požadavky nízkoenergetického standardu už při tloušťce stěny 30 cm bez nutnosti dodatečného zateplení, pro pasivní standard pak stačí tloušťka stěny 36,5 a 42,5 cm rovněž bez nutnosti dodatečného zateplení. Cihelné prvky disponují výbornými akumulačními vlastnostmi, v zimě brání rychlému vychladnutí, v horku přehřátí domu. Minerální vata umožňuje zdivu difuzi vodních par, stěna může „dýchat“, napomáhá regulovat vnitřní vlhkost objektu na optimální hodnotu pro příjemné a zdravé bydlení. A konečně – stavění je snadné (hmotnost tvarovek 12–16 kg usnadňuje manipulaci), rychlé a hlavně velmi přesné. 

Z portfolia společnosti Wienerberger. Broušené cihelné prvky Porotherm T 30 Profi, zděné pomocí jednosložkové pěny Porotherm Dryfix.Bohatý sortiment Wienerberger reprezentují například cihly Porotherm T Profi 42,5 nebo stále ještě hojně používaná 36,5 T Profi s výplní minerální vatou. Stejně pestré menu pak nabízí i Heluz v cihlách Family pod označením (Thermo, Plus, STI…). „Vlajkovou lodí“ výrobce je pak cihla Family 2in1 v různých tloušťkách, jejíž dutiny vyplňuje polystyren.

Izolací vyplněné cihly spolehlivě zastanou náročnou dvojroli (stavivo + tepelná izolace), obvodové zdivo bezpečně splňuje tepelně- technické požadavky na výstavbu pasivních rodinných domů. Hledáte-li tedy zdivo s celkově nejlepšími tepelněizolačními vlastnostmi, vsaďte na toto řešení.

Odpory = otvory = úspory
Tepelný odpor R vyjadřuje schopnost materiálu zadržet teplo, udává se v jednotkách m2K/W. Čím vyšší je jeho hodnota, tím lépe materiál izoluje. U (W/m2K) pak značí součinitel prostupu tepla a jde vlastně o převrácenou hodnotu R. Udává, kolik wattů projde plochou 1 m2 té které stavební konstrukce při rozdílu teplot 1 kelvin. Zde pak platí, že čím je U nižší, tím je materiál lepším tepelným izolantem.

Kvádry samá bublinka

S tepelněizolačními tvárnicemi Ytong Lambda + nebo Ytong Theta + vyhovíte i nejnáročnějším energetickým standardům bez zateplení.Vynikající tepelné vlastnosti mají i stavební komponenty z autoklávovaného pórobetonu, známé jako bílé tvárnice Ytong. Stavební prvky jsou velmi lehké a snadno se s nimi manipuluje. Až 80 % objemu tvoří uzavřené  mikropóry. Vzduch uzavřený v pórech se chová jako dokonalý izolant. Proto tvárnice Ytong i bez zateplení obvodového zdiva překračují stanovenou normu tepelného odporu. Základní složkou bílého pórobetonu je čistě přírodní křemičitý písek. Bílý pórobeton je v porovnání s šedým (zde základní „ingredienci“ tvoří elektrárenský popílek) chemicky i mechanicky stabilnější, nemá tendenci v průběhu let měnit svoji strukturu, praskat či odlupovat se a je stoprocentně recyklovatelný.

Z pórobetonu lze vytvořit prakticky kompletní hrubou stavbu domu (doslova od základů po střechu), což umožňuje sladit všechny dílčí prvky do jednoho uceleného systému. Pro obvodové zdivo se používají tepelněizolační nebo přesné tvárnice s dvojitým perem a drážkou a úchopovými kapsami (PDK) nebo hladké (HL), zdí se na tenké maltové lože tl. 1–3 mm. K nejpoužívanějším stavivům patří tepelněizolační tvárnice Ytong Lambda nebo úsporné tvárnice Ytong P2-400. V nabídce existují i další typy prvků.

Tvárnice Ytong Theta
Prakticky nejlehčí masivní tvárnice na našem trhu. Používá se pro stavbu nízkoenergetických domů bez nutnosti zateplení. Tloušťka nezateplené stěny je 499 mm, součinitel prostupu tepla U = 0,18 W/m2K. Obvodové stěny jsou prodyšné, dům si zachovává tolik potřebnou schopnost tradičních zděných staveb „dýchat s interiérem“ a přispívá ke zdravému a příjemnému vnitřnímu klimatu.

Rovinnost základové desky je samozřejmě stanovena příslušnou normou, my se v praxi řídíme tolerancí v rozmezí maximálně ±1,5 cm, lhostejno, zda na délce sto nebo pět metrů.Některé další varianty

Patří sem například stěnové dílce Super IZO a IZO plus (liaporbetonové sendvičové tvárnice s vložkou z polystyrenu – Styropor). Spojením vznikl sendvičový blok pro jednovrstvé obvodové nosné i výplňové zdivo tloušťky 300 mm. Jinou variantou jsou dřevoštěpkové tvárnice (např. bednicí desky Velox s nalepenou vrstvou bílého nebo šedého polystyrenu), vyplněné betonem. Pro stavbu rodinných domů nízkoenergetických parametrů se používají například desky Velox WS-EPS-plus s celkovou tloušťkou stěny bez omítky – 270, 300, 320, nebo 340, 370, 400 a 420 mm, s vrstvou betonu v síle 150 mm.

text: Petr Saulich, foto: archiv redakce

PARTNEŘI WEBU

MUJDUM MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINYDOM BMONE
Profil Kontakt Pro inzerenty GDPR
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2025