S řadou přibývajících stacionárních modelů, které měly v začátcích pouze horní přírubu a byly zamýšleny zejména jako nepřímotopné, nebylo dost dobře možná instalace standardního provedení tělesa.
Teplá voda se „vrství“ a ohřívač se plní teplem od zdroje směrem nahoru. Vznikly tedy nové modely s tzv. boční přírubou (označené: /BP). V nich je opět možné naše keramické těleso použít. Jejich konstrukce a výroba jsou však náročnější a odráží se v ceně výrobků. Ač v mnohém splňují požadavky zákazníků, přistoupili jsme u některých z nich také k použití těles ponorných, jemuž se v základu bráníme.
Ponorná tělesa jsou použita hlavně tam, kde zákazníci vyžadují ohřátí horní poloviny objemu stacionárního ohřívače. Jejich výhodou je poměrně vysoký výkon při zástavbové nenáročnosti. Lze je vešroubovat do nevelkého nátrubku. Ten je možno umístit v podstatě kdekoli. Pokud bychom na takovém místě chtěli použít naše keramické topné těleso, vyplyne nutnost použití další boční příruby. Není to však jediná cesta, jak by se mohlo zdát.
Již před léty zaznívaly ze strany zákazníků občasné požadavky osadit dodatečně stacionární ohřívač pomocným elektrickým tělesem. Jednalo se o typy pouze s horní přírubou. Chabou náhradou plnohodnotného ohřevu bylo tehdy těleso standardního provedení namontované z vrchu s upozorněním, že ohřeje pouze pár desítek litrů vody těsně před odběrem.
Myšlenka na cílevědomé vytvoření ohřívačů s horními elektroinstalacemi vznikla v roce 2012 a byla propracována, odzkoušena a zdokonalena v roce následujícícm. Konstrukce je poměrně jednoduchá: víko příruby má ocelovou jímku pro těleso delší než obvykle. Speciálně upravené keramické těleso je pak spuštěno do předem zvolené hloubky, ve které je zajištěno. Všechno ostatní je beze změn!
DZD mají tedy k dispozici řešení pro poměrně širokou řadu jak nově vyráběných ohřívačů, tak hloubavých zákazníků. Horní elektroinstalaci s keramickým suchým tělesem lze totiž použít jak do klasických stacionárních provedení, tak do těch později vzniklých – či chcete-li – neklasických.
Zde je výčet použitelnosti
OKCE 100 až 160 S, 2 kW keramické těleso jako hlavní ohřev.
OKCE 100 až 160 NTR, 2 kW keramické těleso jako náhradní ohřev
OKC(H) 100 až 160 NTR/HV, 2 kW keramické těleso jako náhradní ohřev
V původních typech OKC 100 až 160 NTR jako náhradní ohřev celého objemu a do typů:
OKC 200 až 250 NTR a NTRR/ SOL jako náhrada za TJ do výkonu 2,5 kW
Kontakt
(komerční prezentace)
Design, který se vznáší na stěnách. Novinka Levit® rozšiřuje bohatý 
Základním rysem tohoto designu vypínačů a zásuvek je barevně dvoudílné provedení rámečků a krytů přístrojů. Jiný pohled je na vypínače z čela a jiný z boku. Díky dvěma barevným vrstvám vzniká efekt, že se barevné vrstvy vznášejí nad zdí – 
Funkční stavební materiály z přírodních materiálů
Veřejnosti je již obecně známé, že jeden z jevů, který je potřeba v domě eliminovat, protože má velmi negativní dopady na organismus, jsou plísně. „Spóry plísní se uvolňují do ovzduší a vyvolávají alergie, jejichž projevem je například alergická rýma, průduškové astma, alergické záněty plic a očí, opakované nebo chronické infekce sliznic průdušek, čelistních dutin, spojivek očních nebo i postižení kůže,“ vysvětluje Doc. MUDr. Vít Petrů, CSc., vedoucí lékař Centra alergologie a klinické imunologie v nemocnici Na Homolce.
Méně už se ale ví, že je třeba zabránit jejich budoucímu vzniku už u hrubé stavby. Zde je bílý pórobeton Ytong bezkonkurenční a představuje synonymum pro 
Unikátní pórovitá struktura Ytongu je méně nasákavá než pálené materiály a díky vzduchovým pórům nabízí výjimečné tepelně izolační vlastnosti. Porézní tvárnice odvádějí přebytečnou vlhkost z interiéru nebo ji uvolňují zpět v případě, že je v domě příliš nízká vlhkost. Důležité je také to, že stavba je kompaktní, protože systém Ytong umožňuje snadné kombinování tvárnic všech typů od sklepa po střechu. Nevznikají proto tepelné mosty, tedy přechody mezi teplejšími a chladnějšími místy například v rozích a kolem oken.
Pozitivní zkušenosti s bílým pórobetonem a jeho vlivem na zdraví potvrzuje i paní Klára z Kladna. „Bydleli jsme dříve v Praze v bytě s plastovými okny a obě děti trpěly alergiemi a oslabenou imunitou, protože plíseň se bohužel vracela i při neustálém větrání. Koupili jsme pozemek a manžel o Ytongu uvažoval od začátku, protože mu byl doporučen jako nejlepší materiál pro stavbu svépomocí. Já jsem jej podpořila, když jsem zjistila, že u staveb s tímto systémem nehrozí plísně a že má vynikající 
„Náš mladší syn byl od malička silně alergický,“ vypráví paní Jana z Prahy. „Trápily ho ekzémy a dušnost a i když jsme chodili na alergologické testy, dlouho jsme nemohli přijít na to, co mu doma vadí. Až později jsme zjistili, že v našem cihlovém domě, ač byl jen pár let starý a taky zateplený polystyrenovými deskami, nám začala plesnivět plastová okna. Po pár letech jsme se přestěhovaly do novostavby. Při stavbě jsme použili téměř všude Ytong a změnu si teď nemůžeme vynachválit. Žádná vlhkost, žádné plísně. A to nemusím nijak extra větrat a nemáme žádné dodatečné zateplení. Syn začal dýchat zcela bez potíží a i kožní projevy alergie za pár týdnů zcela vymizely. Jsme opravdu všichni nadšení.“
Matrace je pro dobrý spánek zásadní. Každý má individuální potřeby, ale existuje několik obecných pravidel, která je nutné vždy zohlednit. Lehací plocha musí mít nosnost s ohledem na výšku a hmotnost těla a její měkkost by měla být taková, aby nedocházelo ke stlačování podkoží a tím omezování krevního oběhu. Matrace by měla být pružná a usnadňovat pohyby ležícího, zdravý člověk totiž ve spánku mění polohu až 80krát za noc. Volba matrace souvisí s naším zdravotním stavem a věkem.
Jádra ze studené pěny mají větší prodyšnost a jsou dostupné také ve variantě s tvarovou pamětí přizpůsobující se jakékoli váze. Posledním trendem výplní jsou přírodní materiály, například koňské žíně, které dobře odvádějí vlhkost. Důležité je matraci před koupí důkladně vyzkoušet, což většina prodejců umožňuje, a na základě vašich potřeb je školený personál schopný pomoci vám s výběrem na míru, protože žádný jiný nebude ten správný…
„Mým úkolem bylo především sjednotit prostor zahrady a vytvořit místo pro posezení s přáteli,“ vzpomíná autorka nového konceptu přírodní zahrady v Jesenici u Prahy Martina Hájková.
Z tvarové nabídky lze volit mezi schodištěm přímým, lomeným do tvaru „L“ či „U“. Tyto typy při zachování doporučených rozměrů například minimální šíře 90 cm jsou nejpohodlnější. Točité schodiště se využívá hlavně v malých prostorech – zabírá minimální prostor, ale na druhou stranu je méně pohodlné a skříň nebo velkou postel po něm nepřestěhujete. Při návrhu tvaru schodiště musíte samozřejmě vycházet z prostorových možností interiéru.
Každý z těchto uvedených materiálů odpovídá dnešním požadavkům na užitné vlastnosti a stylu moderní architektury. Návrh materiálového provedení schodiště vychází z charakteru interiéru a je důležitou součástí při výběru a ladění dalších prvků, jakými jsou podlaha nebo dveře. Nejčastějším materiálem je tvrdé masivní dřevo – buk, dub, javor nebo jasan. Hlavní důvod pro využití tvrdého dřeva je technologie spojů a kotvení. Šroubové spoje jsou pevné a nedochází k jejich vymačkávání, což hrozí u měkkých dřev. Celodřevěná schodiště působí plně, někdy až těžkopádně; hodí se spíše do klasických až selských interiérů, ale jejich vzhled je možné odlehčit subtilnějším kovovým typem zábradlí či volnými schodišťovými stupni bez podstupnic, kotvenými do boku.
_220x147.jpg "Sídlo Astley Castle v hrabství Warwickshire")
Kraj na severozápad od Londýna po staletí křižovaly dějiny. Bývalé opevněné šlechtické sídlo se nachází půl hodiny jízdy od rodiště Williama Shakespeara, blízko leží slavná historická města Leicester a Nottingham a velké průmyslové centrum Birmingham. Vodní příkop a nejstarší část kamenného panského domu pocházejí z 13. století, z období rané gotiky, zbývající část byla vybudována kolem r. 1555.
V seznamu vlastníků se kromě rodu Astley objevují také slavná jména příslušníků panovnických rodů, například král Eduard IV. a jeho dcera Alžběta z Yorku (15. a 16. století) či Jindřich VII. V r. 1960 byl objekt přestavěn na hotel, požár v r. 1978 jej takřka odsoudil k zániku. Ruiny, která zarůstala zelení a postupně mizela v náručí přírody, se ujala britská dobročinná organizace The Landmark Trust, zaměřená na záchranu historických staveb. V soutěži, které se zúčastnilo 12 architektonických ateliérů z celé Británie, zvítězil návrh londýnského studia Witherford Watson Mann Architects. Napomohlo tomu použití tradičního a nadčasového materiálu – ručně vyráběné pálené cihly.
Probuzení Šípkové Růženky
Stavba působí jako koláž z kamene, starých a nových cihel. Pro každou fasádu byl – v návaznosti na strukturu kamenného zdiva – navržen jiný spárořez. Přechodové linie mezi historickými a novými konstrukcemi jsou zřetelně viditelné, ale jemné. Nové cihelné vyzdívky a dozdívky se dokázaly harmonicky přizpůsobit a doplnit trosky, které v některých místech vypadaly jako rozpadající se skála. Velkoformátová okna s dřevěnými rámy a ostěním hlubokým až 1,20 m zvýrazňují sílu stěn.
.jpg)
Vany umístěné v prostoru pocitově podtrhují dojem luxusu a nevšedního provedení. Zajímavě řešenému modernímu interiéru mohou vtisknout punc ležérní elegance demonstrující dobře plynoucí život. Uplatnění tohoto řešení v domácnostech ale umožnila až výstavba nových objektů, ve kterých je pro koupelny vyčleněný mnohem větší prostor, než bývalo dříve zvykem. Z historického hlediska však nejde o novinku. S vanami umístěnými v prostoru se můžeme setkat například při prohlídkách historických objektů, které kdysi obývala šlechta.
U vany umístěné v prostoru je třeba počítat s vyšší pořizovací cenou, náročnější instalací přívodu a odpadu vody, náklady mohou zvýšit i speciální armatury. Ze standardní nabídky je možné využít baterie určené k zapuštění do okraje vany. Zajímavou možnost ale v posledních letech nabízí napouštění vody přepadem. Ten může být například ukryt za malým ovládacím prvkem, jímž se zároveň reguluje intenzita, teplota a odtok vody. Minimalistické řešení podtrhne přepad v podobě úzké štěrbiny umístěné v horní části vany.
K napouštění van v prostoru se nyní nejvíce používají podlahové baterie. Tento typ armatur se začal vyrábět až po rozšíření trendu volně stojících van, později se ve vyšším provedení prosadil také jako doplněk monolitních podlahových umyvadel. V současnosti jsou podlahové baterie součástí mnoha modelových koupelnových kolekcí. V nabídce jsou stylově rozmanité typy – od jednoduchých tvarů až po zdobné historicky laděné modely v mosazném provedení.
Tvarově jsou velmi rozmanité. Jejich horní okraj kopíruje ovál, obdélník, čtverec, kruh, ale i jiné, zcela atypické tvary. I mezi extravagantními typy si ale drží své místo a oblibu uživatelů klasické vany zhotovené z litiny a smaltované oceli, jejichž životnost je prověřená desetiletími a které „odhalené“ v prostoru upozorní na kvalitu materiálu i jeho dokonalého řemeslného zpracování.
I když vám do domu zatím nezatéká, nemusí to nutně znamenat, že je střecha v pořádku a nepoškozená. Závada se může projevit až po několika letech, kdy již náprava zpravidla vyžaduje větší rekonstrukci. Dobře provedená střecha z kvalitních materiálů může sloužit i po několik generací. Revizi střechy je vhodné provádět nejlépe dvakrát do roka. Následující kroky představují to základní, co můžete pro svou střechu a její životnost udělat před zimou.
Moderní povrchové úpravy jsou sice odolné proti poškrábání, ale i tak je dobré krytinu pravidelně vizuálně kontrolovat. Pokud jste pro svoji střechu zvolili kvalitního výrobce, bude většina těchto revizí pouze formalitou. Pokud nikoli, doporučujeme kontrolovat hlavně odlupování povrchové úpravy, nepravidelné blednutí barvy, bubliny a praskliny stejně jako místní škrábance, které signalizují, že povrchová úprava již vyžaduje opravu. Také v místě špatně ukotvené krytiny může časem zatékat. Nejvíce nepříznivým vlivům čelí jižní strana střechy, kde je větší pravděpodobnost poškození povrchové úpravy nebo nátěru.
Revizi střechy si usnadní ti, kteří mají na střeše dostatečné množství bezpečnostních prvků a pochozích lávek. Střešní krytiny, jakými jsou například ocelové plechy s povrchovými úpravami na bázi polyesterů a polyuretanů, vydrží bez větší údržby při správné montáži desítky let. Jejich hladký povrch nedrží nečistoty, listí a sníh a téměř se na nich netvoří mechy a lišejníky.
Vedle kontroly samotného povrchu krytiny doporučujeme ověřit také stav dalších prvků střechy. Patří sem zejména kontrola lemování komínů, oplechování úžlabí a kontrola spojovacích prvků.
Revizi toho, zda všechny spoje střechy drží a jsou na svém místě, můžete provádět současně s kontrolou povrchu tašek. Jestliže je spoj poškozen, neváhejte s jeho výměnou. Zaměřte se zejména na kontrolu míst nejčastějšího zatékání, kterými jsou prostupy střešní krytinou (např. komíny, střešní okna nebo ventilační potrubí, apod.) a kontrolu oplechování úžlabí střechy. Nevyčištěná úžlabí v zimě namrzají, zamezují odtoku vody a mohou způsobit zatékání střechy.
Odvedení veškeré vody do vsakovací jímky nebo třeba retenční nádrže je zásadní pro životnost střechy a celé stavby. „Funkční a správně dimenzovaný odvodňovací systém střechy prodlužuje životnost stavby až o několik let,“ říká specialista divize střechy Ruukki, Jan Hála. Usazování nečistot v okapových žlabech můžeme předejít použitím lapačů v podobě mřížek z kovu nebo plastu. Listí a další nečistoty se na nich zachytí, vyschnou a poté je smete vítr. Lépe fungují vypouklé mřížky, na kterých ulpívají nečistoty méně. „Mřížky mohou být v zimním období nepraktické. Při oteplení a následném ochlazení se totiž obalují krustou ledu. Voda pak neodtéká okapovým svodem, ale přetéká přes okraje okapů,“ doplňuje k nevýhodám lapačů v zimním období Jan Hála z Ruukki.
Doporučovaný spád okapových žlabů střechy je přibližně 5 až 10 % (5 – 10mm na každý metr). Optimální spád je podmínkou pro odvod vody z vaší střechy. Při nedostatečném spádu se okapy více zanášejí nečistotami, mohou v zimě zamrzat a korodovat a snižuje se jejich životnost. Okapy je proto vhodné čistit alespoň před zimou. Nezapomeňte také zkontrolovat, zda jsou okapy patřičně ukotveny a mají spád směrem ke svodu okapu.
Pokud při revizi střechy zjistíte, že má krytina porušenou povrchovou úpravu nebo že vám korodují hrany okapů, je dobré přistoupit k okamžité opravě. Poškozená plocha by měla být zatřena co nejmenším štětcem. Pokud poškození zasahuje pouze do základové vrstvy, postačí jej vyspravit jednou vrstvou nátěru. Když zasahuje až na zinkovou nebo ocelovou vrstvu, doporučuje se aplikovat nátěr ve dvou vrstvách. Druhou vrstvu však aplikujte až po zaschnutí první vrstvy. Dbejte na použití barev vhodných k opravě povrchových úprav. O vhodném nátěru pro opravu povrchu střech a okapů se raději poraďte s odborníkem na střechy a krytiny.
