Současnou realitou je teplo a elektřina z moderní bioplynové stanice, inteligentní hybridní systém pro zpracovávání elektřiny ze solárních panelů a větrných turbín, rozsáhlé stavební úpravy. Vizí blízkého budoucna pak vlastní produkce hovězího, vepřového a drůbežího masa, kravského a kozího mléka i mléčných výrobků a dokonce zmrzliny, rostlinná výroba, koně. Dosavadní náklady čtyřicet, předpokládané sto milionů korun.
Cesta k nezávislosti
Nedaleko hospodářských budov stojí energetické srdce farmy, bioplynová stanice s výkonem 250 kW tepla a 265 kW elektrické energie. „Teplo získáváme z trávy a z kukuřice, z cukrovarnických řízků a z hovězí kejdy. Zásobujeme jím dílny, kancelářskou budovu s byty zaměstnanců, elektřinu pak částečně využíváme a zbytek prodáváme do sítě. To znamená, že jsme úplně odříznutí od nákupu zvnějšku,“ vysvětluje zdejší hospodář Pavel Šich.
Výhledově chtějí majitelé zvýšit výkon bioplynky na 320 kW elektrické energie, což by měsíčně přineslo téměř milion korun příjmu a další desetitisíce na úsporách tepla. Inteligentní hybridní systém off-grid Xantrex XW (Schneider Electric) jednoduchým způsobem zpracovává, popřípadě uchovává elektřinu ze solárních panelů, větrných turbín a bioplynové stanice (tzv. ostrovní systém). Získaná energie by časem měla sloužit i k provozu plánované peletizační linky a chladicím boxům v potravinové výrobě.
Klasický hospodářský dvůr
„Naším cílem je vrátit se do uzavřeného energetického kruhu,“ pokračuje Pavel Šich. „Támhle bude stát farmářský obchod s našimi produkty, chceme vyrábět mléko a mléčné výrobky, sýry, ovoce i zeleninu, chovat dobytek a drůbež na maso a možná dojde i na mini pivovar.“ Uprostřed rozestavěného areálu pobekává stádo ovcí, které přes léto spásají trávu i na nedaleké fotovoltaické elektrárně.
Rekonstruované hospodářské budovy zatím obývají osel, ovce, kozy a slepice, brzy se však nastěhuje i stádo krav, koně, přibudou husy a kachny. Hospodářství se pomalu osamostatňuje i v tomto smyslu. A podaří-li se, pak v jednom z objektů najdou ubytování i turisté, účastníci vzdělávacích programů a kurzů či lidé, kteří sem přijedou nakoupit nebo pochutnat si na kvalitních zemědělských produktech a domácích pochoutkách. Velkolepý projekt by měl být dokončen asi za čtyři roky, a tak se tu pracuje sedm dní v týdnu. Přesto si Pavel Šich našel čas na rozhovor.
O majiteli |
Pavel Šich (1974) |
| Vystudovaný akademický malíř, podnikatel ve stavebnictví i obnovitelných zdrojích, předseda Aliance pro energetickou soběstačnost a předseda dozorčí rady společnosti REsolar, farmář. Spolumajitel společností Vavřinec Energy, a. s., Vavřinec UJ, a. s., V.E. Group, s. r. o., a Farma Bláto, s. r. o., zabývajících se využitím energie z obnovitelných zdrojů a mnoha dalšími činnostmi. Věnuje se chovu sladkovodních ryb, převážně vánočních kaprů. V roce 2009 postavil jednu z největších a nejúčinnějších elektráren té doby v České republice o výkonu kolem 3 MW a v roce 2012 jednu z nejmenších bioplynových stanic té doby. Společnost V.E. Group, v níž působí, se věnuje poradenství, projektování, servisu a výstavbě nejmodernějších technologií, využívajících obnovitelné zdroje, spolupracuje s českými univerzitami a firmami a testuje různé možnosti akumulace energie. Veškerá činnost směřuje k energetické soběstačnosti bytových domů a vesnic. V posledním roce a půl propadl zemědělské výrobě a projektu Farma Bláto. V zimě se rád vrací k malování. |
Ekologicky, energeticky, potravinově i jinak soběstačná farma – co všechno si lze pod tím představit?
Sluníčko ani vítr faktury neposílají a bioplyn je z našich zdrojů, z vlastní produkce. Pro nás to znamená nic nekupovat jako komoditu. Potravinovou soběstačnost momentálně budujeme. Vyseli jsme nové pastviny, stavíme dojírnu, sýrárnu a rekonstruujeme kravín podle programu welfare. Mléko tedy nebudeme dávat do výkupu, ale vyrobíme z něj své produkty. Odpad z výroby, např. syrovátku, zase zužitkujeme u prasat, zbytky ze zeleninové výroby rovněž zpracují prasata a slepice (už dnes máme svá vejce) a plánujeme i zřízení huso-kachní farmy. Ve finále tedy budeme produkovat drůbeží, hovězí, vepřové, zeleninu, vejce, mléčné produkty, na jaře se chystáme založit nové ovocné aleje.
Kdo je to „my“?
Naše firma, naše farma. Tři společníci a zatím šestnáct zaměstnanců s rodinami.
Už dnes jste svým způsobem energeticky soběstační, ale co ten „lán“ kolektorů? Nepatříte k těm „solárním baronům“?
Naše projekty dosahují výkonu 2,82 plus 2,5, tedy dohromady 5,32 MW. Začali jsme stavět v roce 2008, nebyli jsme úplně první, ale patříme k průkopníkům. V té době v republice stála jediná, půlmegawattová elektrárna. Všichni, včetně bank, se tenkrát báli, takže to byla docela partyzánština.
V posledních letech zde ale vznikla jakási pofiderní energetická a průmyslová mafie, která se snaží všechny investory do fotovoltaiky pošpinit a připravit o čest i peníze. Financují nečisté kampaně proti obnovitelným zdrojům, aby získali prostor pro doživotní podporu na elektrickou energii získanou z atomu a komunálních spaloven. Jde tu o miliardy, o mnohem víc peněz, než jaké se kdy točily ve všech fotovoltaikách v Evropě. Tito lobbisti ovládli českou politiku a v jejich zájmu není energetická nezávislost občanů a podnikatelů.
Oni prostě nechtějí, aby si lidé a firmy vyráběli elektřinu sami. Nečinnost podplaceného státu a jeho zástupců bohužel nahrává energetickým gigantům a oligarchům. Jejich kampaně nenávratně pošpinily téměř třicet tisíc českých domácností a podnikatelů ve fotovoltaice a téměř tři miliony Čechů, kteří jsou přímo či nepřímo finančně závislí na výrobě energie z obnovitelných zdrojů.
Političtí sluhové zmíněných oligarchů pak tvrdí, že se peníze z fotovoltaiky vyvádějí na neprůhledná konta v zahraničí. Kdo tomu ale trošičku rozumí, ten ví, že většina normálních projektů je financovaná bankami a všechny příjmy elektráren jdou na splácení úvěrů, zůstávají v českých pobočkách zahraničních bank. Na solárním boomu tedy vydělaly banky a stát, který vytvořil pobídku, na jejímž základě v té době asi třiadvacet tisíc rodin investovalo do fotovoltaiky. Zadlužily se, zastavily své majetky. A co udělal stát? Zhruba třetina projektů má problémy se splácením úvěrů a je před krachem jen proto, že stát nedodržel, co slíbil. I já ručím majetkem…
Ta soběstačnost a nezávislost znamená, že jste nikdy nežádal o půjčku nebo dotaci?
Do dnešního dne jsem nežádal s firmou ani o korunu. Ovšem na některé provozy, které budou zvlášť zpočátku prodělečné, si zažádám.
Jenže to vám bude možná právě nějaký byrokrat nebo i politik schvalovat?
Uvidíme. Každopádně se snažím tenhle projekt maximálně zviditelňovat. Jako příklad pro odvážné a pracovité lidi, kteří chtějí něco vybudovat, vytvořit nové pracovní příležitosti, pustit se do něčeho podobného. Ale i kdybychom žádnou dotaci nakonec nedostali, stejně to uskutečníme. Možná pomaleji, ale stoprocentně. I dnes stavíme bez jediné koruny podpory. Prakticky jsme vlastně nezisková firma. To, co vyděláme, hned investujeme. Máme měsíční obrat zhruba 1,2 milionu, ale na výsledovce je nula, protože utratíme stejných 1,2 milionu. Na mzdy, za materiál, v rekonstrukcích. Já ani mí společníci si nevyplácíme ani korunu.
Mnozí vás považují za vizionáře, jiní za dobrodruha a tak trochu i za utopistu.
Pro lidi z okolí spíše nepřítel. Přistěhoval jsem se s třiceti tisíci v kapse a ještě k tomu z Prahy. Na vesnici jsem založil rodinu a za posledních patnáct let jsem něco vybudoval. Opravil jsem zničený mlýn, zachránil rybník v zuboženém stavu, postavil několik objektů, vydělal slušné peníze. V Čechách ale vždycky fungovala závist, na venkově dvojnásob. Měli jsme stejné startovací podmínky, ovšem tlacháním v hospodě toho moc nedokážete. A když někoho zaměstnáte, začne praktikovat známé „kdo neokrádá stát…“. Já sice nejsem stát, ale zase jsem vykořisťovatel. Mnozí lidé prostě nehledají práci, ale zaměstnání.
Nemáte někdy chuť zabalit to?
Všechno je tady v našich dětech, v rodině, v těch sto hektarech půdy, v našem mlýně, v rybím hospodářství, ve farmě a v jejím budoucnu. Vždycky si říkám, když to nevzdali Werich, Čapek a spousta mých dalších vzorů, já to taky nevzdám.
| Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz. |
Pokud vím, pracujete i na dalších projektech, zabýváte se domácími větrnými turbínami, plánujete peletovací linku…
Ty „vrtulky“ slouží lidem, třeba při povodních, když jim vypadla elektřina. Používáme je na pastvinách, kam nelze dotáhnout kabely nebo dotlačit centrálu. Vrtule s panely dobíjí baterie a ty mohou pohánět napáječky pro dobytek, elektrické ohradníky, osvětlení. Nejmenší z nich má výkon 600 W, největší 1,5 kW. Momentálně se zaměřuji na dokončení stavebních objektů. Peletovací linka je pak jen dalším krokem k nezávislosti.
Jak se liší současná realita od té prvotní vize, s níž jste do projektu vstupovali?
Ta vize nebyla ani zdaleka tak pestrá jako současnost. Původně jsem se chtěl soustředit na bioplynovou stanici kvůli teplu ve skleníkách a chtěl jsem mít dostatek času na malování. Za rok a půl mě to tak pohltilo, že začínám být posedlý každou prací, která je spojená s farmou. Vymýšlím a projektuju tvary budov, přístřešků a ohrad, chci vytvořit speciální tvořítka a krabičky na máslo a sýry, baví mě to. Našel jsem zde nový smysl života, den má však bohužel jen čtyřiadvacet hodin.
text: Petr Saulich, foto: Botticelli a Pavel Šich
Jsou nejužívanějšími prvky tzv. zahradních stavebnic, umožňujících na hliníkovou, dřevěnou, teleskopickou nebo i ergonomicky prohnutou násadu patentově upínat až 70 druhů různého zahradního nářadí od motyček a hrábí až po radličkové kultivátory se třemi radličkami. Kypřič s hvězdicovými koly přejížděním rozdrtí i větší hroudy. Radličky kultivátorů zase s minimální námahou nakypří půdu v úzkých řadcích. S trojradličkou prokypříme každým tahem až 15 cm široký pruh. Gardena nabízí stavebnici Combisystem, Wolf-Garten 
Elektrická 
Hodně dřiny nám ušetří nové typy ergonomických rýčů – na našem trhu od firem Fiskars, Wolf-Garten a Gardena. Již úhel násady proti broušené čepeli špičatého nebo rovného rýče (asi 40°) o poznání snižuje únavu zad a ramen. Podkovovitý tvar držadla zajišťuje pohodlné držení a 
S potřebnou razancí až do hloubky 20 cm 
Kultivátory třídy hobby s jednou rychlostí „uživí“ každá větší rodinná zahrada, zejména když se na ní pěstuje 
K zorání rostlé pevné půdy kultivátory nestačí. Zorat větší plochu umožňují jen silnější 
Pěstitelům, farmářům, zelinářům a chalupářům s většími pozemky se vyplatí silnější kultivátory z multifunkčních stavebnic domácí značky Vari-Pony (Honda) nebo od firmy Mountfield. Mají 2 až 3 rychlosti pojezdu a zpátečku, motory o výkonu 4 až 6 kW. Připojením kol a sady závaží se promění v malotraktor, pro který si zájemci mohou vybrat z bezmála čtyřiceti adaptérů a nástavců. Ty stroj podle potřeby promění ve vyorávač, plečku, sekačku trávy, obraceč sena, válec, zametací stroj, 
Až do hloubky 18 cm půdu prokypří těžší elektrické motyčky EH-600 od Gardeny. Menší typ s párem rotujících hvězdicových nožů kypří půdu v šíři 20 cm, větší typ se čtyřmi noži má záběr 36 cm. Kopinaté nože poháněné elektromotorem o příkonu 600 W se otáčejí 230krát za minutu a po zapnutí se samy zahrábnou do půdy a táhnou motyčku kupředu. Madla 6 a 8 kg těžkých motyček jsou kvůli přepravě osobním autem odpojitelná a mají vedle spínače s aretačním tlačítkem i 
Pod názvem „robot“ se skrývá minirotavátor dovážený k nám z USA. Čtveřicí hvězdicových nožů dokáže kypřit půdu do hloubky až 25 cm, přestože je poháněn jen malým dvoudobým motorem s obsahem 21 cm3. Návod doporučuje obracet hvězdice zuby ve směru otáčení při kypření a opačně při pletí, k „orbě“ lze využít přídavnou radličku. Trubkové vidlice jsou skládací a vzhledem k hmotnosti jen 9 kg se robot dá snadno přenášet i převážet osobním autem. Motor s litinovou převodovkou poslouží i v dalších rolích s přikoupenými adaptéry – provzdušňovačem trávníku, 
Jde o adaptéry, které lze připojit k některým typům motorových vyžínačů a křovinořezů Solo a Mountfield místo strunové hlavy nebo zubového kotouče. Krouticí moment malých benzinových motorů zvyšuje šroubová převodovka tak, že dva nebo čtyři hvězdicové nože se zakousnou i do tvrdší nebo rostlé půdy. 
Pan Pavel je velký gurmán, proto jeho hlavním zájmem byla kuchyň, vše ostatní bylo posunuto do pozadí. Požadavkem na prostornou kuchyň v rustikálním stylu byla designérka u tak mladého muže zaskočena.
Spor ohledně stylu provedení kuchyňské linky nejdříve vyhrával majitel bytu, ale časem dozrál projekt změn od kuchyně v rustikálním stylu k moderně. Vzhledem k propojenému prostoru s obývacím pokojem tak celý prostor dostal tvář moderní domácnosti.
Vyhrála masivní podlaha
Vyhrála masivní podlaha o celkové tloušťce 9 mm. Ubránit přírodní, nehlučnou, teplou podlahu před názory ostatních bylo pro designérku další malou výhrou v celkové koncepci prostoru. V kuchyňské části z praktických důvodů zvolila keramickou dlažbu. Osvětlení je navrženo do pěti okruhů pro možnost změny světelné nálady v prostoru.
Má-li „převlékání“ interiéru skutečné doznat kýžené efektu, je třeba ctít technologii a držet se osvědčených zásad. Patří k nim nejen namíchání barev na paletě, ale především dokonalá příprava pomyslného malířského plátna. Týká se retuší prasklin, oděrek a otvorů po skobách i 
Moderní barvy mají vhodnou konzistenci, méně stříkají a tečou, takže práce s nimi se výrazně zjednodušila. Musíte je ovšem aplikovat přesně podle technologického postupu, podle osvědčených malířských zásad a se správným „vercajkem“ v ruce. Prvním nezbytným krokem jsou pochopitelně přípravné práce. Je-li to možné, prostor vykliďte, těžší kusy 
Zmírnění palčivých slunečních paprsků se v interiéru řeší různými typy rolet a zastínění. Pokud to počasí dovolí, chceme trávit čas venku na terase či na zahradě, poohlédneme se tedy po venkovním zastínění.
Podle typu konstrukce dělíme venkovní markýzy na otevřené, polokazetové a kazetové, ale můžeme si je rozdělit také podle typu ramen, a to na výsuvné nebo sklopné markýzy.
Otevřené markýzy se dále mohou dělit na markýzy bez a s nosným ocelovým profilem. Ty první patří mezi nejjednodušší a nejlevnější venkovní markýzy na trhu. Nosná část konstrukce je integrována do dvou úchytů, na kterých jsou osazena ramena a navíjecí mechanismus. Nevýhodou tohoto typu konstrukce je to, že rozteč těchto úchytů je pevně dána šířkou markýzy a nelze ji měnit. To ovlivňuje i maximální šířku markýzy, která je z konstrukčních důvodů menší než u konstrukcí s nosným profilem. Je proto potřeba se předem ujistit, že v místě uchycení markýzy ke stěně nebo stropu nebude montáži nic bránit. Naopak velkou výhodou těchto markýz je nižší hmotnost a nižší cena, která je dosažena právě jednoduchostí konstrukce.
Oproti konstrukcím bez nosného profilu umožňují markýzy s nosným profilem větší variabilitu umístění kotvicích konzol a v případě nutnosti zvýšení jejich počtu. Tím se stane montáž flexibilnější a pohodlnější. To oceníte zejména v případech, kdy je montáž komplikována neočekávaným rozmístěním krovů, vedením kabeláže nebo nedokonalou soudržností zdiva. Některé z modelů těchto markýz lze také doplnit o hliníkovou stříšku a ochránit tak látku před znečištěním. Tento typ markýz je standardně možné instalovat na stěnu, do stropu nebo do krovu.
Jde o nejluxusnější venkovní markýzy s dokonalým konstrukčním řešením. Základem konstrukce a nosným profilem je samotná kazeta, ve které jsou umístěny všechny prvky markýzy. Díky kazetě je tak při zatažení markýzy před nepříznivými vlivy počasí chráněna nejen látka, ale i ramena. Kazeta je vyrobena z kvalitních slitin hliníku. To zaručuje venkovní markýze dlouhou životnost a dodává jí luxusní a kompaktní vzhled, který má pozitivní vliv na celkové architektonické pojetí objektu.
Konstrukce polokazetových markýz kombinuje vlastnosti kazetových a klasických konstrukcí. Nosná část je tvořena ocelovým profi lem, na který jsou uchycena ramena a kotvicí konzole. Na rozdíl od kazetových konstrukcí je u polokazetové markýzy při zatažení chráněna kazetou pouze navíjecí hřídel s látkou a ramena jsou při pohledu zespod viditelná. Kazeta nejen že chrání látku v zataženém stavu před nepříznivými vlivy počasí, ale také dodává markýze elegantní vzhled.
Její výhodou oproti kazetové markýze je lehčí konstrukce a nižší cena. Speciální konstrukce ramen zajišťuje dokonale těsné uzavření kazety pro libovolný úhel sklonu. Pružné vzpěry umístěné v kazetě markýzy zajistí rovnoměrné napnutí látky.
Význam má již samotná volba času, kdy se s odzimováním začne – tento krok není radno uspěchat, ale nemá smysl ani přílišné váhání. Za optimální podmínky pro začátek odzimovacích prací na 
Účinné přípravky si poradí nejen s nečistotami na stěnách, ale i s vodní linkou – usazeninami na stěně 
Prvním krokem je zkompletování filtrace s čerpadlem, je třeba dotáhnout všechny spoje a našroubovat zpět zátku v dolní části filtrační nádoby. Patřičnou pozornost je třeba věnovat i těm částem systému, které k cirkulačnímu zařízení vodu přivádějí. Pokud v bazénu cirkulaci vody zajišťuje přelivový systém s pomocí odtokových žlábků, je třeba od mechanických nečistot vyčistit i tuto část zařízení. Častější a levnější variantou je skimmer, respektive skimmery – otvory pro odsávání vody ve stěnách 
Pokud uvedete do chodu cirkulační a filtrační systém bazénu, nastává čas na chemické ošetření vody. Podobně jako v případě předchozích kroků bude i první odzimovací krok náročnější než v běžném sezónním provozu. Nejprve bude nutné změřit a upravit hodnotu kyselosti 
Po chlorování se může objevit hnědé nebo zelené zbarvení 
Minerální podlahové krytiny, jakými jsou 
Pozor také na povrchové úpravy proti uklouznutí – leštěná dlažba a podobné kluzké povrchy nebudou nejlepším řešením v 
Ani pod dřevěnou 
Plastové podlahové krytiny jsou v zásadě pro podlahové vytápění použitelné. Kromě nároku na funkci a design, který je na laminát kladen, zaměřují se jeho výrobci také na vylepšování jeho vlastností. Použití podlahového 
Ohnivá kolopejka potěší i po návratu z hor
Mandle z vlastního stromu
Kadeřávek je nejchutnější v zimě
Ing. Mojmír Urbánek, výrobní náměstek CIUR, a. s.
Ing. Petr Vacek, manažer technické podpory společnosti Isover
Petr Keim, technický manažer společnosti Styrotrade, a. s.
Ještě než se začne hledat vhodné řešení kuchyňské sestavy, je třeba si uvědomit, že člověk na vozíku se musí nejprve do kuchyně dostat. Aby byl průjezd dveřmi pohodlný, měly by být široké alespoň 80 cm. Klasické otočné dveře ovšem nejsou zcela ideální. I když jejich otevírání a zavírání většina lidí na vozíku zvládá, pohodlnější jsou posuvné typy. Překážku tvoří prahy, které se však už v nových a rekonstruovaných stavbách nepoužívají.
Ze všech běžných dispozic kuchyňských sestav je nejvhodnější řešení do tvaru písmene L, vyhovující je i lineární řešení. Umístění pracovní plochy by mělo být v porovnání se standardní výškou nižší (75–80 cm), aby umožňovalo práci vsedě. Hlavní zóny (varná, mycí, pracovní) by měly být rozmístěné tak, aby byly vzájemně na dosah a při vaření nebylo zapotřebí přejíždět z místa na místo. Tomuto požadavku nejlépe vyhovuje umístění těchto zón do rohové části. Pod pracovní deskou musí zůstat volný prostor pro zasunutí nohou. Proto tu nemohou být spodní skříňky, pro které je vhodnější umístění po okrajích sestavy.
Ovládání motoru je zabudované přímo na desce. Stejně tak lze snížit i horní skříňky, které jsou jinak pro vozíčkáře nedostupné. Jednodušší variantou využití horních skříněk jsou konstrukce, které se s obsahem skříňky mechanicky vysunou a sklopí. Vhodnou alternativou spodních skříněk jsou pojízdné kontejnery, které lze podle potřeby přesunovat. Trouba by měla být zabudovaná tak, aby umožnila bezpečnou obsluhu vsedě, a umožní-li to prostor, byla přístupná z obou stran.
Optimální výška pro vypínače je 80 cm, v ostatních částech obydlí se doporučuje výška pro zásuvky 40 cm, v kuchyni je ale vhodnější umístění ve výšce pracovní desky. Aby mohli vozíčkáři plně využívat myčku (její spodní část), je třeba ji zabudovat do vyšší úrovně. To může být ale v sestavě problematické, jednodušší je použít menší stolní typ, který se dá umístit i pod pracovní desku.
