Skip to content

Blog

Ukryté spaní ve sklopných postelích

Sklopné, sklápěcí, vestavěné, výklopné či vyklápěcí postele už dávno přestaly být pouze „nouzovkou“ nahrazující z důvodů nedostatku místa postel klasickou. Pod dlouhou řadou různých názvů se v současnosti ukrývá plnohodnotné spaní, které má navíc všechny benefity, kterými se chlubí postele klasické. Znamená to, že si do nich můžeme pořídit různé typy roštů včetně polohovacích a různé typy matrací, zdravotní nevyjímaje. Sklopné postele však na rozdíl od klasických přinášejí jednu výhodu, kterou jiné postele nemají – možnost variabilního nakládání s prostorem.

Bonus životnímu prostoru

Mechanismus sklápěcích postelí se montuje přímo k podlaze místnosti a neklade tak žádné nároky na zvýšení pevnosti nebo tuhosti konstrukce skříně (WOODFACE).Se sklopnými postelemi se nejvíc pojí pojem úspory místa. Je logické, že když má někdo garsonku či malý byt a hledá maximální úsporu místa, dříve či později dojde na úvahy o pořízení sklopné postele. Použití sklápěcí postele – ať už pro jednu či dvě osoby, ušetří nejenom místo, resp. plochu postele, ale například i peřiňáku. A rázem je o dva kusy masivního nábytku méně.

To umožňuje nejenom využít více prostoru v malém bytě, ale také lépe manipulovat s ostatním nábytkem v místnosti. Použijemeli pro názornost nadsázku vycházející z výše uvedené skutečnosti, pak by to v malé ložnici mohlo vypadat tak, že když do ní umístíte dvoulůžkovou postel, už neotevřete boční dvířka u peřiňáku – pokud se vám tam vůbec vejde. V případě, že se rozhodnete pro sklopnou postel, řešíte hned dva problémy s nábytkem najednou a ještě navíc získáte příjemný pocit z většího životního prostoru.

Možnosti, které dnešní sklápěcí postele po designové stránce nabízejí, jsou však takové, že lákají majitele bytů a bytové architekty k jejich využití i v případech, že úspora prostoru není nutná. Například vertikálně výklopná postel, vtipně zabudovaná do knihovny, se může stát příjemným, ač jinak nenápadným, doplňkem pracovny. Můžete si na takovém „gauči“ přečíst noviny či knihu nebo se posilnit krátkodobým spánkem. Pak stačí jediný pohyb a pracovna bude připravená pro přijetí návštěvy. Sklopné či výklopné postele jsou i výhodným řešením „pokoje“ pro hosty – občasných návštěv přátel či příbuzných.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Kam s nimi

Sklopné postele mohou být součástí nábytkové stěny, knihovny apod. Sklopná postel může být do nábytku – například do sestavy šatních skříní – zakomponovaná tak, že ji bez bližšího ohledání neodhalíte. Další možností je umístění postele do vestavěné skříně. Touto variantou můžete vyplnit i atypický prostor. Vyklápění postele lze nechat udělat buď na výšku, či na šířku lehací plochy. Vyklápění na výšku je praktičtější, je ale vhodné především v místnostech, kde jsou vyšší stropy. Postele, ať už standardně prodávané či vyráběné na míru, jsou nabízeny v provedení jednolůžkovém i dvoulůžkovém, s čelním i bočním vyklápěním, anebo jako palanda. Zajímavou variantou jsou ještě složené vertikální sklopné postele umístěné do „poloviční“ skříně, které je při jejich vyklopení ještě nutné rozložit.

Materiály a kování

Mechanismus sklápěcích postelí se montuje přímo k podlaze místnosti a neklade tak žádné nároky na zvýšení pevnosti nebo tuhosti konstrukce skříně (WOODFACE).Na výrobu sklopných postelí se používají jak přírodní materiály – masivní dřevo, jako je smrk, buk, dub, javor a jasan, v různých variantách moření – anebo levnější laminové desky v různých odstínech dřevodekorů či barev. Nabídka je stejně jako u klasických postelí široká a určitě si vybere každý. Je tu ale ještě jeden prvek, který má pro funkci a životnost sklopné postele rozhodující význam, a to je kování. Například firma Dan nabízí sklopný mechanismus, který je konstruován pro všechny váhové kategorie.

Je vybaven samočinným mechanismem, který chrání před deformací jak výsuvné nohy, tak dřevěný rám lůžka. Speciální panty umožňují zcela otočit dveře skříně směrem ven, takže prostor pro spaní je dokonale přístupný. Ještě více místa ušetří varianta s bočním uložením lůžka. Patentovaný systém umí vysunout postel lehce „jako pírko“, takže manipulaci zvládne i větší dítě nebo člověk s omezenou pohyblivostí.

text: Stojan Černodrinski, foto: archiv firem

Okna s kladnou bilancí

Sledované vlastnosti oken Nejsledovanějšími parametry oken jsou jejich izolační vlastnosti. Závisí na kvalitě materiálů, na stavební hloubce profilu, na konstrukci, uspořádání a velikosti komor rámu a počtu komor okenního profilu, na typu a parametrech použitého izolačního skla, na typu a kvalitě těsnění i kování a samozřejmě i na kvalitě odborné montáže. To všechno se podílí na výsledných tepelnětechnických vlastnostech okna jako celku.

Výslednou hodnotou je součinitel prostupu tepla U (W/ m²K). Platí, že čím je hodnota U nižší, tím lepších tepelněizolačních vlastností okno dosahuje. Pro celkové izolační vlastnosti oken (plastových) je rozhodující vnitřní podoba profilů (5, 6, 7 i 8komorových). Úměrně počtu komor sice roste tepelný odpor profilu a snižuje se koeficient tepelného prostupu, na druhé straně ovšem zvýšení počtu komor při zachování stejných rozměrů profilu hrozí nebezpečí snížení stability okenní konstrukce.

Velmi křehké „zdivo“

Technologie povrchové úpravy Schüco AutomotiveFinish obsahuje devět metalických barevných odstínů pro vnitřní i venkovní prostředí a dvě speciální barvy pro použití v interiéru.Výplně stavebních otvorů (týká se zejména fasádních oken) představují výrobky, či přesněji komplex dílčích výrobků, na něž se jako na celek v rámci stavebního díla klade značné množství požadavků. Z oblasti stavební fyziky jsou to především tepelnětechnické a zvukově (vzduchově) izolační vlastnosti. Dnes se do oken integrují prakticky výhradně ditermální skla. Dvě, povětšinou tři tabule skla, vzduchotěsně spojené distančním rámečkem. Dutiny se vyplňují argonem, kryptonem, případně jinou směsí plynů.

Při zpracování návrhu na instalaci oken je třeba počítat s tepelnou prostupností. Ta zahrnuje úbytek tepla, způsobený konvekcí (prouděním), kondukcí (vedením) a radiací (sáláním). Výrobci každoročně přicházejí s mnoha inovacemi, v sortimentu oken ale vždy hraje a bude hrát prim zasklení. Ta velmi křehká a přitom dokonalá bariéra mezi dvěma klimaticky i jinak odlišnými prostředími.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Technické parametry skla

Sleduje se hlavně hustota (sodnovápenaté tabulové sklo asi 2 500 kg/m3), světelná propustnost (u jednoduchých skel až 92 %), pevnost (v tlaku 700–1 200 MPa, v ohybu 40– 190 MPa), tvrdost (podle Mohsovy stupnice 6–7, což odpovídá tvrdosti křemene) a některé další. Sklo jako materiál je imunní vůči stárnutí, lze ho relativně snadno zpracovávat i opracovávat. U okenních výplní se klade důraz hlavně na součinitel prostupu tepla, dále na vzduchovou neprůzvučnost, světelnou propustnost a samozřejmě na bezpečnost.

Více světla pod střechou

Samostatnou (nikoli však zcela odlišnou) kapitolou jsou střešní okna a mezi nimi pak okna do ploché střechy (Velux), zajišťující dostatek denního světla (zároveň šetří energii nutnou k osvětlení) a čerstvého vzduchu. Otvírání oken lze díky inteligentnímu dálkovému ovladači podle potřeby časovat nebo sdružovat do skupin. Dešťový senzor zajistí zavření okna už při prvních kapkách. Střešní okno do ploché střechy CFP je pevné a neotvíravé, zasklené izolačním dvojsklem s tvrzeným venkovním a lepeným vnitřním sklem.

Z horní strany je opatřeno akrylátovou nebo polykarbonátovou kopulí. K mání je ještě střešní výlez VLT – okno otevíravé směrem ven, ovládané pomocí rukojeti umístěné na boční části křídla. Výlez je přímo předurčený k instalaci do skládaných střešních krytin. Vyrábí se s dřevěným rámem, hliníkovým křídlem a integrovaným hliníkovým lemováním ve dvou velikostech 45 × 55 cm a 45 ×73 cm. Umožňuje ventilaci ve třech různých polohách.

Stabilní okno = pevný rám

Okno, kromě zasklení, tvoří především rám a křídlo. Všechny komponenty pochopitelně musí fungovat jako jeden celek, nicméně konstrukce profilů dává oknům do vínku stabilitu, tuhost a „dlouhověkost“. Výrobci i stavebníci vedou nekonečné polemiky o přednostech a kvalitách masivních dřevěných oken a eurooken, vyztužených plastových nebo přímo kovových profilů.

Srovnávají však nesrovnatelné (plný profil ze dřeva s dutou kovovou konstrukcí, „obalenou“ plastem). Dřevěná okna přece jen vyžadují občasnou povrchovou úpravu, plastová zase při neodborném zacházení poměrně zásadně mění kvalitu ovzduší v interiéru. Kovová okna se v rodinné výstavbě neosvědčila a výrobci jdou proto dál.

Sladěno s autem v garáži

Hodně se diskutuje o životnosti oken. Výrobci „plasťáků“ se ještě donedávna nechávali slyšet, že jejich výrobky jsou „na celý život“, případně minimálně na „50 let“. Těžko vyvracet, ale padesát let u nás plastová okna pravděpodobně nikdo nepoužívá. Přesto a právě proto je kvalita materiálu a jeho povrchová úprava jedním z hlavních úkolů vývojářů. Ti například na březnovém veletrhu fensterbau/ frontale v Norimberku představili novou technologii povrchových úprav pro plastové systémy Schüco AutomotiveFinish. Unikátní technologie vznikala ve spolupráci s dodavateli laků pro automobilový průmysl.

Při konstantní barevné stabilitě je dosaženo vysokého stupně lesku a současně jsou splněny technické požadavky na chemickou stálost, odolnost proti oděru i vůči vlivům počasí. K mání je i další novinka – hliníková obložka, zlepšující vzhled i mechanické vlastnosti plastového profilu. Nepórovitý hliník stačí otřít či omýt vodou se saponátem.

NOVÉ TECHNOLOGIE

Okna Progress (Dafe-Plast) jsou z unikátního profilu Rehau Geneo (kompozitní materiál s obsahem skleněných vláken). Díky tomuto ultrastabilnímu materiálu lze vyrobit okno bez ocelových výztuh a dosáhnout tak jedinečné konstrukce s hodnotou tepelného prostupu Uw až 0,62 W/m²K. Technologie přináší nevídané rozměrové možnosti (např. balkonové dveře 130 × 260 cm). Okna překvapí svojí neprůzvučností a dosáhla výborných výsledků i při tzv. blower door testech (těsnost obálky) pasivních a nízkoenergetických objektů.

Kování, ovládací a přídavné prvky

Pravidelné větrání vnitřních prostor (což je problém mnoha majitelů těsnicích oken) snižuje vlhkost vzduchu a zabraňuje vzniku plísní. Existují samočinné větrací systémy, k nimž patří například Regel-air (větrací záklopky šířky 125 mm a perforované těsnění), ventilační klapy nasazené na skle Renson THM 90, dále větrací štěrbiny Aereco a další. Více informací o zmíněných výrobcích najdete například na www.pramos.cz. Velmi důležitou součástí okna je kování.

Všelijaká ta hejblata a šoupátka, polohovací kliky i těsnění, aby teplo zůstalo doma a přitom jste dýchali čerstvý vzduch, aby se s oknem snadno manipulovalo a abyste se i za tenkou stěnou cítili v bezpečí. A tak jak se zvětšují prosklené plochy a jejich hmotnost a tak jak člověk touží propojit obytný interiér s exteriérem, tak musí řešit mechaniku a automatiku ovládání.

UVNITŘ JAKO VENKU

Čerstvý vzduch, sluneční paprsky na vlastní kůži a bezprostřední kontakt s okolní přírodou i další požitky… zprostředkují kupříkladu posuvně-zdvižné dveře s TOP výbavou. Řeč je o velkoformátových dveřních křídlech o šířce až 3 m a výšce až 2,7 m, pohyblivých pomocí malých koleček. I když dveřní posuvné křídlo váží 300 nebo 400 kg, bez problémů s ním může manipulovat malé dítě nebo slabá žena. Celé křídlo se lehce a snadno nadzvedne na ližině na vodítku nad kolejnici, která je součástí hliníkového prahu, a na ložiskách popojede směrem za pevně zasklenou část. Pomocí kliky můžete křídlo zaaretovat v jakékoli poloze, takže pokud chcete pouze větrat, pootevřete je pouze na 20cm skulinu. Ba co víc, ovládat posuvně zdvižné dveře můžete díky dálkovému elektronickému ovládání třeba i vleže z pohovky.

Okno jako regulační prvek

Rolety nabízejí účinnou ochranu před chladem, horkem, oslňujícím světlem, nežádoucími pohledy a nezvanými hosty. Udržují v interiéru příjemné klima (na snímku roletová skříň Veka).Ačkoliv okna mají „pouštět“ světlo i teplo dovnitř, musí zvládnout i eliminaci nadbytečné tepelné i světlené energie. K tomu účelu slouží stínicí prvky – roletové skříně (Veka), venkovní, interiérové i meziokenní žaluzie a rolety, markýzy, speciální fólie… Pokud je obloha bez mráčku, výkon slunečního záření představuje asi 1 kW/m2 (při zatažené obloze tato intenzita klesne až 10×).

V tuzemských klimatických podmínkách s průměrným počtem 1 330 až 1 800 slunečních hodin/ rok se průměrná roční intenzita slunečního záření odhaduje na 950 až 1 340 kW/m2. Pro samovýrobce elektrické energie je to spíše málo než dost, od ostatních majitelů rodinných domů to ovšem vyžaduje dobře promyšlenou obrannou strategii. Kupříkladu venkovní markýza dokáže snížit prostupnost tepla až o 90 %, aniž by jakkoli bránila prostupu světla do místnosti nebo výhledu ven.

text: Petr Saulich, foto: archiv redakce a firem

Dům a zahrada s popínavkami

Popínavé rostliny mají v zahradní architektuře nezastupitelné místo. Zpříjemní nám posezení pod pergolou, zakryjí nevzhlednou zeď, porostou holý kmen staršího stromu i celý plot, schovají kout s popelnicí. Přívětivě a mile působí loubí nad brankou či nad vstupem do domu – návštěvníka příjemně naladí, ještě než stiskne kliku dveří. A snad nejlépe se popínavé rostliny uplatní v zahrádkách, kde je velmi málo místa a je nutné využít prostor do výšky.

Vyzývavý plamének

Přísavník (Parthenocissus) sluší novostavbám i secesi. Potřebuje však hodně prostoru, malý zahradní altánek by – obrazně řečeno – v krátké době obalil a pohltil.Vděčnou, odolnou a nápadně kvetoucí liánou je plamének (Clematis). Pěstují se nejen velkokvěté barevné hybridy, ale také původní druhy, třeba fialově kvetoucí plamének alpský (C. alpina) nebo plamének vlašský (C. viticella); žlutě kvete například plamének východní (C. orientalis). Pro většinu druhů a odrůd platí staré zahradnické pravidlo – na hlavu slunce a na nohy chlad.

Znamená to umístění na jižní nebo západní straně domu, kde mají dostatek slunce, ale také svěží půdu s dostatkem vláhy, nejlépe zastíněnou podezdívkou plotu nebo nízkými keři či trvalkami. Plaménky jsou vápnomilné, proto je můžeme použít u novostavby nebo čerstvě opraveného domu, kde bývá půda znečištěná cementem a řada jiných rostlin zde neroste.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Sličná vistárie

Oblíbenou liánou je vistárie čínská (Wisteria sinensis). Je 10 až 15 metrů vysoká, její kmen může dosáhnout v průměru až 30 centimetrů. Bohatství nádherných převislých hroznů modrofialových květů se objevuje v květnu, v dobrých podmínkách slaběji kvetou ještě jednou v pozdním létě. Pěstují se i kultivary s květy bílými a růžovými. Vistárie působí aristokratickým dojmem, hodí se k pergolám, verandám i ke stěnám domů. Potřebuje chráněnou polohu a je dost náročná na kvalitní úrodnou půdu s dostatkem vláhy. Hnojíme ji fosforečnými a draselnými hnojivy. Při tvrdších zimách mohou vistárie namrznout, na jaře však většinou obrážejí.

Důstojný trubač

Exoticky vyhlížející trubač je rod s pouhými dvěma druhy. V zahradách se setkáváme s trubačem kořenujícím (Campsis radicans) původem ze Severní Ameriky. Druhý – trubač velkokvětý (C. grandiflora) – pochází z Číny a u nás se nepěstuje. Jsou to statné opadavé dřevnaté liány, které vytvářejí příčepivé kořínky (přísavky). Ty jsou ovšem dost slabé, a proto je třeba rostliny navíc vyvazovat. Kvetou od července do konce září. Kříženec obou původních druhů, nazývaný trubač zkřížený (C. x tagliabuana), je životnější a přizpůsobivější než jeho rodiče, pěstuje se proto nejčastěji. Dorůstá až do desetimetrové výšky.

Prodávají se i kultivary se žlutými květy. Trubače jsou nenáročné, slunomilné a teplomilné liány, které potřebují živinami bohatou propustnou půdu. V zimním období za nepříznivých podmínek někdy namrzají, ale bez obtíží obrůstají z báze. Skvěle se hodí k zahradním pergolám, zdem rodinných domů nebo loubí u vchodu do zahrady, kde exotické květy vyniknou při pohledu zblízka. Množí se kořenovými řízky (na podzim ve skleníku) nebo hřížením na jaře.

Pestrý výběr lián

Zářivě červené květy trubačů připomínají spíše tropické květy než rostlinu z mírného podnebného pásma. Je to však překvapivě odolná rostlina, snese mrazy až –25 °C.Lián z rodu Actinidia (čeleď Actinidiaceae) rozeznáváme 36 druhů, plodí velkými protáhlými chlupatými bobulemi, známými pod jménem kiwi. Několik druhů je dostatečně mrazuvzdorných a pěstují se i u nás. Jako okrasná se pěstuje aktinidie kolomikta (A. kolomikta) pocházející z východní Sibiře a severní Číny. Část listů je výrazně barevná – má bílou až narůžovělou špičku, ostře ohraničenou, barevná plocha někdy sahá až do poloviny listu. Plody jsou angreštovité, malé, velmi aromatické. Východoasijská aktinidie význačná (A. arguta) dorůstá délky až 25 metrů, plody má 2 až 3 centimetry dlouhé, příjemně nakyslé.

Aktinidie jsou poměrně teplomilné, vhodné pro vinorodé oblasti. Potřebují chráněné stanoviště, při nepříznivých zimách často namrzají. Vyhovuje jim slunné i mírně zastíněné místo s výživnější, propustnou půdou. Pěkně vypadají na zahradních pergolách, zdech domů nebo podpěrných sloupech, velmi dekorativní jsou během zimy i bezlisté, hadovitě pokroucené větve s rezavou kůrou.

Fajfkovitý podražec

V parcích nebo zahradách se setkáváme s podivuhodnými fajfkovitými květy popínavého podražce velkolistého (Aristolochia macrophylla). Listové čepele, které se krásně taškovitě překrývají, jsou dlouhé až 30 centimetrů, na podzim se pěkně barví dožluta. Je to mohutná liána, a proto ji využíváme jen ve větších prostorách, například ke krytí vysokých kmenů, pergol nebo balustrád, na budovy nebo zděné brány.

Nemá záchytné orgány (úponky, příčepivé kořínky nebo jiné), proto se nezachytí na hladkém povrchu omítky a potřebuje důkladnou oporu. Potřebuje spíše polostín a stín, nevysazujeme je k jižním stěnám, na které v létě praží slunce. Půda by měla být živná, těžší a vlhčí, kde je vody nedostatek, je nutná zálivka, protože rostlina svými velkými listy mnoho vody odpaří. V suché půdě velmi špatně rostou a nevypadají pěkně. Množí se výsevem nebo hřížením na jaře.

Pro evropské podmínky

Plamének (Clematis) je skvělá liána ke křížení a šlechtění. Plnokvěté odrůdy, např. 'Clementine', působí elegantně a neobvykle.Z celkem patnácti lián rodu Parthenocissus z čeledi révovitých (Vitaceae) se uplatnily v Evropě pouze dva, zato však zcela obecně. Loubinec pětilistý, lidově nazývaný „psí víno“ (P. quinquefolia) ze Severní Ameriky, který má pětičetné listy, najdeme na kdejakém plotě, na pergole či skále, hůře se však přichytává na kolmé stěny. Asijský loubinec trojlaločný (P. tricuspidata) je ideální ke krytí svislých stěn, k nimž se bez problémů přichytí. Květy loubinců jsou nenápadné, nazelenalé, mnohem nápadnější jsou temně modré až modročerné ojíněné plody.

Důležité je efektní podzimní zbarvení, které je u loubince trojlaločnatého oranžové se šarlatovými odstíny, u loubince pětilistého pak karmínové. Loubinci se lépe daří na výsluní, kde se na podzim sytěji vybarvuje. Jinak je zcela nenáročný, roste v každé průměrné zahradní půdě, v těžším jílu o něco lépe snáší občasné sucho. Jsou to univerzálně použitelné liány, které se nehodí pouze tam, kde je málo místa – na malé zídky, jemné zahradní žebříčky. Naopak skvěle vypadá u zdí starých i nových staveb, na bránách, nebo tam, kde volně splývá dolů – ze zdí, teras a valů.

Ze stejné čeledi se pěstují i původní druhy révy (Vitis), což je planý předek ušlechtilé révy vinné. Kulturní rostliny révy vinné jsou vhodné na výsluní do sušších půd, původní druhy révy však pochází z lužních lesů a křovin a uplatní se spíše ve stínu. Můžete použít například révu Coignetové (Vitis coignetiae) nebo původní volně rostoucí révu lesní (Vitis vinifera ssp. sylvestris), obě liány jsou spíše robustní a mohutné. Na stěnu domu nebo na pergolu se však jednoznačně lépe hodí réva kulturní, která vám zářijové měsíce poskytne i občerstvené přímo na zahradě. Výběr odrůdy už zůstane na vás.

text a foto: Romana Rybková

Spára není jen vyplněná mezera

Pokládka velkoformátové dlažby si žádá pečlivé rozměření dilatačních spár a jejich proříznutí až k podkladu. Ke spárování jsou vhodné fl exibilní, hydrofobní, tedy vodu odpuzující hmoty.Je třeba říci, že spárovací hmoty plní několik důležitých funkcí. Především zamezují vzniku rizikových míst, brání vsakování vody a tím tvoří účinnou bariéru množení bakterií, plísní i řas a tvorbě výkvětu. Jejich rovina, návaznost, šířka, ale i barva a kvalita – tedy úroveň řemeslného provedení – pak významně esteticky dotvářejí celek. Spára tudíž kromě vizuálního efektu plní hlavně nezanedbatelnou roli důležitého konstrukčního detailu.

Kladečská geometrie

S šířkou spár je třeba počítat už při zpracovávání návrhu pokládky. Praxe ukazuje, že není nezbytně nutné dodržovat obecně doporučovanou šířku 4–5 mm. Naopak, třeba u přírodních materiálů větších rozměrů si klidně můžete dopřát 10mm spáru, kalibrovaným keramickým dlaždicím velkých formátů pak rozhodně neublíží 2mm (i menší) „minispára“. Mnohem důležitější než šířka je totiž dodržení návaznosti.

Po vytvrdnutí lepicího tmele je dlažba pochozí a po vyčištění spár lze začít se spárováním. Spárovací hmota (např. GF) se zatírá do spár pomocí neoprenové nebo gumové stěrky.Spáry vždy musí probíhat bez zlomů, dbát je třeba na průběžnost spár v rozích a koutech a při přechodech z horizontálních plochy do vertikály, tedy z podlahy na stěnu. Právě tyto geometrické detaily jsou totiž důkazem kvality promyšleného vypracování spárořezu, ale hlavně praktické pokládky. Těžko najít kutila, který by alespoň jedenkrát nezafušoval do řemesla obkladačům. Výsledek možná předčil všechna očekávání, přesto je k téhle činnosti lepší přizvat mistra.

Jak poznat kvalitního řemeslníka

Vysvědčením kvalifikovaného obkladače rozhodně není výuční list, ale reference a praktická ukázka jeho díla. Skutečně dobrý řemeslník si umí samostatně, podle formátů a na místě sestavit obkladačský plán (spárořez), má cit pro rovinu i detail, ovládá technologie, orientuje se v nabídce materiálů a dokáže doporučit kvalitu.

Ohání se profesionálním nářadím (pozn. vždy vlastním, podle stavu se už na první pohled dá poznat, jaký má řemeslník vztah ke své profesi), uklízí po sobě. Na místě zpracuje cenovou kalkulaci na materiál i na práci a každé jeho druhé slovo není „problém“, nebo „to nejde“. Výsledek považuje za svoji prezentaci.

SÁZKA NA KVALITU

Spárovací hmota GF Bio (LBCS) obsahuje biocidy, garantující odolnost proti plísním, řasám a tvorbě výkvětů. Hmota se hodí prakticky pro všechny typy obkladů a dlažeb včetně přírodních materiálů. Povrch je pochozí už po čtyřech hodinách a plně zatížitelný po třech dnech (platí pro spáry 2–20 mm).

NETŘEBA SE ŠPÍNY BÁT

Spárovací hmota PCI Geofug (BASF) na bázi geopolymerů má oproti klasickým cementovým spárovačkám řadu výhod – samočisticí efekt, odolnost vůči doma běžně používaným chemikáliím a plísním. Zatímco cementová spára nedokáže zabránit proniknutí nečistot do struktury materiálu, PCI Geofug ochraňuje jemný vodní povlak, jehož pomocí lze špínu smýt obyčejnou vodou. Pozoruhodná je i fotokatalytická schopnost. Zbytky neodstraněných nečistot (popř. plísňové struktury) na povrchu spár se vlivem světla jednoduše rozloží. PCI Geofug se hodí na spáry šířky 1 až 6 mm. Je k dispozici ve dvanácti odstínech.

Jakmile spárovací hmota zavadne, plochu opakovaně smývejte čistou vodou a molitanovým hladítkem. Cementový závoj na povrchu dlažby spolehlivě odstraní roztok čističe CL 802.Kosmetické „maličkosti“

Ta tam je chudá nabídka šedého a bílého cementu. Současný sortiment spárovacích hmot samozřejmě podléhá nejen moderním technologiím i vlivu módních trendů (Lasselsberger ceramic systém /LBCS/ například nabízí 25 barevných odstínů). Při estetickém řešení je ale nutné vzít v potaz, že příliš výrazné barvy potlačují výraz povrchu keramiky. Proto jsou tyto silné až extrémní barvy vhodné spíše pro méně nápadité či jednobarevné druhy obkladů. V interiéru i exteriéru vždy volte flexibilní spárovací hmoty, nejlépe hydrofobní, tzn. vodu odpuzující a bránící uchycení plísní (např. GF).

Optimální šířka spáry je do 5 mm, u kalibrovaných dlaždic může být užší. Nedoporučuje se pokládat tzv. beze spár, hmota se nezapraví, vydroluje se a vzniklé škvíry se zanášejí nečistotami. Po vytvrdnutí (zhruba po 24 hodinách) se nejprve z mezer pečlivě vyškrábe vystouplé lepidlo. Spárovací hmotu je lepší nanášet gumovou stěrkou šikmým natahováním. Jakmile hmota zaschne, přebytek „spárovačky“ se poměrně snadno odstraní mokrým molitanovým hladítkem.

Naprosto suchý povrch se následně dočistí zcela suchým hadříkem. V rozích (přesněji v koutech) je kvůli možnému pnutí vhodné vytvořit silikonovou spáru. Nejprve se do spáry vloží temovací provazec a pak se aplikační pistolí nanese silikonový (transparentní, případně bílý) tmel. Vytvořenou „housenku“ je dobré pomocí rozprašovače postříkat saponátovou vodou a speciální stěrkou na silikon ji vytvarovat, shrnout a odstranit přebytečný materiál.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Z pestrého materiálového menu

K vyplnění veškerých pružných spojů, dilatačních spár a míst styku podlahy se soklem se hodí silikonový nebo polyuretanový tmel.Další kvalitní značkou daného sortimentu je Ceresit CE 35 Super. Jde o hmotu určenou ke spárování obkladů a dlažeb z keramiky, skla a kameniny (vyjma mramoru), všude tam, kde není nezbytně nutná vodotěsnost ani chemická odolnost spár. V případě zhotovení spár do 4mm šířky lze použít i spárovací hmoty pro úzké spáry CE 33 nebo CE 40.

Při spárování obkladů a dlažeb lepených na kritických podkladech (dřevotřísky, podlahová vytápění, balkony, terasy apod.) se pak nejlépe uplatní spárovací hmota Ceresit CE 43 Grand´Elit. Dilatační a rohové spáry a spáry ve styku stěn a podlah lze vyplnit sanitárním silikonem Ceresit CS 25 MicroProtect.

text: Petr Saulich, foto: archiv

Relaxace v zahradním březovém háji

Atypický dům zaujme především oválným tvarem terasy, která navazuje na pobytovou část domu – kuchyni a obývací pokoj. Tvar této terasy se stal hlavním motivem celého návrhu – opakuje se v liniích záhonů, zakřivení zídek či tvaru vodního prvku. Zároveň však bylo žádoucí do zahrady vnést kousek „divoké“, rozvolněné přírody, aby se pohledově a pocitově propojila s březovým hájkem. Umožnil to charakter výsadeb, které jsou volné, nepravidelné, s velkým zastoupením travin a připomínají rostliny v divoké přírodě.

Přání majitelů

­- vytvořit pohledově atraktivní zahradu, do které bude začleněn březový hájek, zasahující na pozemek
– jelikož je zahrada svažitá, je třeba navrhnout zídky a rovinné terasy
– zakomponovat zahradní posezení a vodní prvky a umístit jacuzzi poblíž domu

Svažitý terén

Podél zahrady je navržen vyvýšený záhon, který se postupně s klesajícím terénem zvyšuje a navazuje na opěrné zídky. Nachází se zde hlavně traviny a stálezelené keře, které budou zajišťovat clonicí funkci po celý rok.Pro zpevnění svahu poslouží suché kamenné zídky. Přístup na horní rovinu zahrady vede po mírně se svažujícím travnatém svahu, který vznikl mezi zídkami. Na konci horní roviny, jež je lemována keřovými výsadbami a linií okrasných stromů, je situováno skryté posezení. Linie zídek je v dolní rovině ještě podtržena řadou okrasných stromů s keřovou podsadbou, které kopírují zakřivení zídky.

Vodstvo a květena

Na úrovni dolní zahrady se nachází jezírko, umístěné v těsné blízkosti kamenné zídky. Z té do něj padá široký proud vody, který tak vytváří příjemný šumivý zvuk. Rostlinné kulisy tvoří vlhkomilné trvalky, okrasné traviny a panašovaná vrba. Pohled a zvukový dojem si tak majitelé budou vychutnávat nejen při pohledu z domu, ale také z posezení, které bezprostředně navazuje na jezírko a které je částečně skryto za plynule se snižující zídkou, takže výhled na jezírko je zachován, ale od domu je sezení prostorově odděleno.

Použité rostliny

Druhy vhodné k jezírku

Alchemilla mollis – kontryhel měkký
Butomus umbellatus – šmel okoličnatý
Geum rivale – kuklík potoční
Iris sibirica – kosatec sibiřský
Salix integra ‚Hakuro nishiki‘ – vrba japonská
Polygonum affine – rdesno příbuzné
Carex grayi – ostřice Grayova
Myosotis palustris – pomněnka bahenní

Druhy pro rozvolněné výsadby

Astrantia major – jarmatka větší
Astilbe arendsii – čechrava Arendsova
Carex montana – ostřice horská
Cornus alba – svída bílá
Cornus alba ‚Argenteomarginata‘ – svída bílá
Corylopsis pauciflora – lískovníček chudokvětý
Miscanthus sinensis – ozdobnice čínská
Scabiosa caucasica – hlaváč

Druhy pro clonicí výsadby

Buxus sempervirens – zimostráz vždyzelený
Lonicera nitida – zimolez lesklý
Festuca glauca – kostřava stříbrná
Buddleia davidii – komule Davidova
Cotoneaster dammeri ‚Coral Beauty‘ – skalník Dammerův
Berberis koreana – dřišťál korejský

Březový háj

Na severní straně na pozemek zasahuje březový hájek, vpravo pod zdí je přírodní jezírko s vodopádem.Na severní straně, kde na pozemek zasahuje březový háj, je částečně ponechán volný prostor, aby byl zachován dojem nerušeného přechodu zahrady do volné přírody. Soukromí majitelům v těchto místech zajišťuje soliterní záhon s nižšími dřevinami a travami, který pohledově a prostorově zahradu mírně izoluje, ale stále ponechává výhledy do březového háje.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Umístění jacuzzi

Přístup na horní rovinu vede po mírně se svažujícím travnatém svahu, který vznikl mezi zídkami. Toto bezbariérové řešení je praktické z důvodu snadné dostupnosti horní roviny při sekání trávy nebo přístupu pro starší obyvatele.Pro jacuzzi si majitelé vybrali místo mezi domem a ohraničující zdí, které jim zajistí dostatek soukromí a snadnou dostupnost z domu. Vířivka je zapuštěna do soustavy dvou dřevěných palub, které jsou navrženy 0,6 m a 1,2 m pod úrovní horního terénu, takže spodní paluba je na úrovni zahrady.

U zdi, která odděluje zahradu od ulice, zajistí clonicí funkci po celý rok traviny a stálezelené keře. I podél terasy je navržen smíšený záhon dřevin, trav a trvalek. Tato výsadba zmírní dojem z mohutné hmoty terasy, která v dolní rovině zahrady dosahuje výšky 1,2 m.

text a návrh: Ing. Pavlína Elfová

Problémy se stavbou domu

Zatímco pro jednoho zmíněné „jinak“ značí především z jiných materiálů, pro druhého odlišnou technologii a pro dalšího firmu s jiným logem, nejspíš se všichni shodnou přinejmenším na společném důvodu. Tím je nepoměr mezi cenou a kvalitou. Praxe totiž potvrzuje – lhostejno stavíte-li na klíč, zda výstavbu rozdělíte mezi více realizačních firem, či zda si jednotlivé subdodávky koordinujete osobně – že ani v jednom z uvedených případů se nelze vyhnout neplánované, ovšem velmi frekventované položce vícenákladů.

Ytong – materiál vyznačující se přesností, rychlostí výstavby a výslednou kvalitou díla. V každém případě však vyžaduje profesionální přístup.Fakta o padajících učených

To vše může přinést i určitou „výhodu“. Pokud totiž na dlouhé překážkové trati stavby dosáhnete cíle, tedy dostanete dům pod střechu, můžete si téměř bez problémů založit vlastní stavební firmu. Někteří dodavatelé mají s praktickou aplikací moderních technologií a materiálů větší potíže, než sám stavebník. Potvrzují to bohužel i některé praktické zkušenosti. „Zní to neuvěřitelně, ale podle nedávných průzkumů toho poučení laici (myšleno lidé, kteří v posledních dvou letech stavěli nebo právě nyní staví rodinný dům) často vědí o přednostech různých stavebních materiálů víc, než někteří projektanti, manažeři a dokonce i řemeslníci,“ tvrdí marketingová specialistka společnosti Xella CZ (výrobce Ytong).

Většina z nich totiž podceňuje například informace o pracnostech různých technologií nebo o vlivu materiálů na kvalitu vnitřního klimatu. Tyto ukazatele jsou přitom klíčové nejen pro kapsu investorů, ale v důsledku se projeví třeba v komfortu užívání objektu. Problém je v tom, že mnoho důležitých prvků a detailů není na dokončené stavbě vidět a problémy vyplavou na povrch až mnohem později.

Jsme zatím pozadu

Pasivně-solární rodinný dům, o němž se v textu zmiňuje Marek Dudák. Na snímku ve stadiu rozestavěnosti, dnes fungující a sloužící podle vyprojektovaných parametrů.Některé nedostatky, mimo jiné právě nekvalitní vnitřní klima, navíc nelze prakticky reklamovat. Jsou těžko měřitelné a nelze je zakotvit do smlouvy o dílo. Rozdíl mezi „běžnou“ a kvalitně provedenou stav­bou skutečně nemusí být na první pohled vidět. Přestože jejich rozpočet se bude rozhodně lišit. „Nízká průměrná kvalita sta­vebních prací je důvodem, proč jsou u nás moderní nízkoenergetické nebo pasivní domy stále minimálně o 10-15 % dražší než konvenční stavby,“ doplňuje specialista na NED a ekologické domy Marek Dudák z poradenské společnosti Dee Communication. „Přitom např. v Rakousku je to jen zhruba 5 až 7 %. Nízkoenergetické stavby totiž nepotřebují příliš složité technologie a materiály, vyžadují však prvotřídní přesnost. Právě přesnost je u nás stále znatelně nižší, a tudíž dražší než u našich jižních sousedů.“

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Poměr nepoměrů

Výsledný efekt – moderní a hlavně kvalitní novostavba, spokojený klient. Součet předností výrobků s produktivitou a přesností.Snad vůbec největším problémem (mimo dodržování smluvních termínů) současného stavebnictví je přetrvávající nízká kvalita neodpovídající dohodnuté a reálně vynaložené ceně. Vinou hektické výstavby a pod tlakem výrazného převisu poptávky nad nabídkou bohužel není drobný investor tím, kdo by stavbě mohl alespoň v některých krocích „šéfovat“. A bohužel u nás doposud neplatí ani rovnice: odborník + reálný rozpočet bez úspor za každou cenu a na nesprávném místě = kvalita. Investorovi tedy nezbývá, než se snažit co nejvíce proniknout do tajů stavebnictví a dodavatele střežit, prověřovat a pravidelně kontrolovat. Jak troufalým počinkem se může zdát revize projektanta, tak přímo nezbytným se uka­zuje dozor nad řemeslníkem přímo na staveništi. Potenciálním stavebníkům se proto pokusí poradit zkušení profesio­nálové, kteří právě v kvalitně odvedené práci vidí firemní strategii.

Příklad garance kvality

– Ucelený systém stavební prvků: tvárnice různých pevnostních tříd, vel­koformátové modulové bloky, příč­kovky, nosné i nenosné překlady, U-profily, stropní dílce, trámce a vložky, komínové tvárnice, střešní desky, zdicí a výplňové malty (tmely), montážní a doplňkové prvky, speciální zednické nářadí a pomůcky.
– Suchý spoj svislých spár na principu pero/drážka = efektivnost práce, rych­lost výstavby.
– Hodnotu tepelného odporu R = 3 m2K/W v závislosti na zvolené pevnostní třídě splňuje už zdivo tloušťky 300 mm, což nese výhodu potenciálně větší podlahové plochy.
– Nízká objemová hmotnost (od 350 do 700 kg/m3 v závislosti na pevnostní třídě).
– Snadnější manipulace s materiálem = rychlost výstavby.

S první linkou projektu

Každá stavba začíná malůvkami. Skicou a především prováděcím projektem. Právě v této fázi se zároveň rodí i první problémy, první předpoklady následných vícenákladů. Kvalitní projektová do­kumentace, tento „dům na papíře“, totiž dokáže eliminovat řadu technických problémů a závad, ale také zefektivnit výdaje a „zreálnit“ termín výstavby. To je první nezbytný krok, za nímž ovšem musí následovat pečlivý výběr stavební firmy, která umí projekt přečíst, porozumět mu a řídit se jím. „Projekt pasivně solárního rodinného domu, v němž dnes s rodinou žijeme, jsem si zpracovával sám s důrazem na efektivní náklady při výstavbě,“ konkretizuje Marek Dudák. „Je to dost práce navíc, pokud se neustále snažíte vybalancovat maximální kvalitu s optimálním rozpočtem. Měl jsem ale šílené problémy najít realizační firmu, která to z projektu pozná a dokáže to zohled­nit také v nabídkovém rozpočtu.“

Jednou z nesporných předností práce s tvárnicemi Ytong je čistota zdění. Odpadají zdlouhavé a složité mokré procesy a stavba při dodržení předepsané technologie doslova roste před očima.Hledání a licitování se stavebními firmami je podle Dudákových slov pravděpodobně nej­složitější a časově nejnáročnější částí stavebního procesu. „Nakonec se nám pře­ce jen podařilo najít vynikajícího stavitele, který posléze v praxi potvrdil, že volbou stavebního systému a zohledněním jeho možností už v projektu lze skutečně ušetřit. Na uvedené stavbě to konkrétně představovalo až 2/5 nákladů na práci při hrubé stavbě oproti rozpočtu, zpracovaném naslepo jen podle výkazu výměr,“ dodává Dudák.

Kupodivu – jde to

Podobné zkušenosti má majitel projekční kanceláře a zároveň realizační stavební firmy DK1 z moravských Kravař Daniel Kozel. Společnost se specializuje především na výstavbu rodinných domů na severní Moravě a nejen v kraji je známá právě vysokou kvalitou díla. Poměrně velkou část z celkové stavební produkce společnost realizuje dokonce v nízkoenergetickém provedení, přesto se ceny domů na klíč pohybují v běžném místním standardu. „Původně jsme se věnovali výhradně projekční činnosti, ale situace na tuzemském stavebním trhu nás prakticky donutila založit si také realizační divizi,“ vysvětluje šéf společnosti. „Jedině tak jsme schopni garantovat kvalitu provedení staveb a zároveň dodržet jejich rozpočet.

Pokud k nám tedy přijde zákazník s vlastním projektem, většinou ho přesvědčíme, že za cenu, kterou by dal jen za stavbu, jsme schopni zpracovat nový a kvalitnější projekt a k tomu dům i postavit. Rozměrově stejně velký, ve stejném nebo dokonce vyšším standardu. Tímto způsobem eliminujeme prob­lematická místa v projektu a můžeme garantovat skutečně vysokou kvalitu za rozumné ceny. Podle Daniela Kozla je však velmi důležitá i volba stavebních materiálů. DK1 vsadila na pórobeton a prak­ticky 100 % všech staveb navrhuje a realizuje pomocí zdicího systému Ytong. Tím, že domy stavíme z pórobetonových přesných tvárnic, řešíme spous­tu problémů najednou.

Stavba je nesmírně rychlá, eliminujeme technologické pře­stávky. Běžní zedníci dokáží z materiálu zdít naprosto přesně a téměř bez odpadů, přesné zdivo snižuje spotřebu omítek, snadné tvarování pórobetonu zjednodušuje a zrychluje instalaci všech technických rozvodů. Přitom klienti jsou spokojení, protože zdivo zajišťuje příjemné a zdravé klima domu po celý rok,“ pokračuje Kozel. Realizační firma nemůže svádět vinu na špatný projekt, projektant se nevymlouvá na neschopné řemeslníky. V konečném důsledku prakticky neexistuje jakýkoli prostor pro vznik vícenákladů, které na některých stavbách představují i desítky procent z původního rozpočtu.

Více článků z rubriky STAVBA najdete na www.dumabyt.cz.

Kvalitu ovlivňuje hrubá stavba

Zednické řemeslo je dnes založeno na detailech. Bohužel právě na tyto zdánlivé drobnosti se velmi často zapomíná. Najdou se ovšem firmy, kde slovo kvalita přestalo být reklamním sloganem.Moderní zdicí materiály striktně vyžadují přesnost. Pokud tedy řemeslník hodlá maximálně využít tohoto nabízeného po­tenciálu, musí zapomenout na centimetry a počítat v milimetrech. Dosažení tepelnětechnických, akustických a dalších stavebních parametrů, deklarovaných výrobci zdicích materiálů, je pak při jakékoli odchylce od normy nereálné. Jinak řečeno – zaplatíte-li za kvalitní materiál a nejste schopni garantovat kvalitu práce s dodržením předepsaných parametrů, vyhodili jste peníze do vzduchu. Pokud ovšem mezi oběma stranami rovnice leží rovnítko, pak šetříte.

V tomto duchu nabízí své služby individuálním zákazníkům například developerská a sta­vební společnost Staving Olomouc, která se na pražském trhu s novostavbami rodinných domů etablovala právě vysokou kvalitou stavebních prací. „Zaměřujeme se na rodinné a řadové domy ve středním a vyšším segmentu trhu,“ představuje firmu stavbyvedoucí Milan Zetocha. „Kvalita je pro nás klíčovým parametrem, jí jsme podřídili i výběr stavebních materiálů. Asi šest let tedy pracujeme výlučně s pórobetonem Je to sa­mozřejmě o lidech, ale stavební materiál může podstatně zlepšit jejich přesnost i produktivitu. Na žádné z několika desítek staveb jsme navíc neřešili reklamace zaviněné použitým materiálem.“

Investora samozřejmě zajímají také finance. Proto nelze vycházet výhradně z nákupních cen zdicích prvků, ale kalkulovat je třeba i s dopravou, s pracností dílčích stavebních úkonů (samotné zdění, zhotovení drážek pro rozvody energií atd.), se spotřebou materiálu a mnoha dalšími položkami. „Troufám si tvrdit, že při použití uvedeného zdicího systému jsme v porovnání s jinými systémy schopni na hrubé stavbě jednoho domu ušetřit až 30 % materiálu. U rozsáhlých developerských projektů to v součtu představuje skutečně nezanedbatelné finanční částky.“

text: Petr Saulich, foto: Robert Virt, Marek Dudák, DK1

Schodiště jako důležitá spojnice podlaží

Netradičně řešená kovová konstrukce s dřevěnými nebo skleněnými schodnicemi.Správně navrhnout, vhodně umístit a samozřejmě i prakticky zrealizovat kvalitní, funkční a bezpečné schodiště je zdánlivě ryze projekční a následně stavbařská záležitost. Určitě. Přesto by projektant a také dodavatel měli kromě respektování platných norem velmi prozíravě uvažovat do budoucna. Schodiště totiž bude stárnout s domem i s jeho obyvateli. A pak se z původního pěkného řešení může stát poměrně složitá překážka.

Řešení v rámci hrubé stavby

Při tvorbě individuálního projektu je v prvé řadě třeba hledat odpověď na otázku – kam s ním? „Aby nepřekáželo,“ zní odpověď jedněch. Jiní – s ohledem na atypický tvar a moderní materiály – naopak chtějí, aby schodiště vidět bylo, ba dokonce aby dominovalo. Ve starších domech se nejčastěji používal betonový skelet (monolit) s napojením na základovou a stropní konstrukci.

Většina současných konstrukčních i materiálových řešení stojí na invenci a kreativitě autora. Tvar schodiště – lineární, lomené, točité, případně atypické (obloukové, ve tvaru písmene U, S…), vychází z velikosti prostoru a z dispozic. Významnou roli hraje i typ schodiště, tedy způsob, jakým konstrukce vyplní prostor. U lineárního nebo lomeného schodiště lze vybrat tzv. plné řešení s možností vybudování úložných prostor pod schodištěm, otevřené řešení nabízí využití tohoto prostoru pro rozmístění nábytku.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Schodišťová anatomie

Sedlová ocelová (kovová) schodnice s dřevěnými nášlapy, jedno z častých řešení.Norma ČSN 74 3001 kromě jiného stanoví pro jednotlivé prvky schodišťové konstrukce přesné názvosloví. Spodnímu rameni se říká nástupní, hornímu výstupní schodišťové rameno. Rovná plocha mezi nimi se nazývá mezipodlažní podesta, v úrovni patra podlažní podesta. První stupeň v rameni je jalový (slepý), výškově zůstává na úrovni spodní podesty. U schodiště bez jalového stupně se první zvýšený stupeň jmenuje nástupní. Výstupní stupeň je poslední ve vlastním rameni, ukončující stupeň má stejnou výškovou úroveň jako horní podesta. Jalový a ukončující stupeň mohou mít odlišnou šířku než ostatní schody (nemají vliv na chůzi), jinak všechny stupně v rameni musí mít stejnou výšku a šířku (mimo schodů do sklepa a na půdu). Jakákoli odchylka naruší rytmus kroků, hrozí klopýtnutí.

Horní plocha schodišťového stupně se nazývá stupnice, přední plocha podstupnice, obě boční plochy jsou čela stupně. Plocha stupnice mívá směrem k přední hraně mírný spád (nejvýše 1,5 %) – snadnější stoupání, při mytí voda stéká dolů. Podstupnice bývá svislá, podkosená nebo profilovaná. Podkosení nebo profilování vytváří stín, který při slabším osvětlení pomáhá rozlišovat jednotlivé stupně. Tvarově jednoduché schody se svislou podstupnicí vyžadují dobré osvětlení.

Typy běžných schodišť

K výrobě dřevěných schodišť SWN používá rozmanité dřeviny: buk, dub, jasan, javor...Podle počtu ramen se schodiště dělí na jedno-, dvou-, tří- a čtyřramenná, podle tvaru ramen na přímočará a křivočará, případně kombinovaná. Přímočaré schodiště nabízí nejpohodlnější chůzi, další dva typy zase zkracují půdorysnou délku schodiště. U víceramenných schodišť, kde se mezi ramena vkládá rohová podesta, by se neměly v jednom bodě setkat tři výšky stupňů.

Podesta se pak musí rozšířit o šířku stupně, nebo se dva stupně nejblíže podesty zaoblí. Křivočará schodiště (zejména kruhová) musí velmi bedlivě dodržet pravidla bezpečnosti. Šířka stupně v nejužším místě nesmí být menší než 13 cm, schodiště by mělo být pravotočivé (aby se při dodržení pravidla chůze vpravo a při vyhýbání osob scházelo po širší straně stupňů). V místě nejčastějšího pohybu by měla být šířka stupně alespoň 26 cm.

Pohodlí a bezpečí

Tyto dvě veličiny závisí na sklonu schodišťového ramene. Sklonitost ramene určuje poměr výšky a šířky stupňů. Přesné rozměry se stanovují podle dispozic budovy a konstrukční výšky podlaží, především ale vycházejí z anatomie člověka. Délka běžného kroku je 61–63 cm, délka chodidla 21 až 30 cm. Vhodný poměr výšky a šířky stupně stanovuje vzorec: 2 výšky (h) + šířka (b) = 61 až 63 cm.

Víc než přesvědčivý důkaz, že interiérové schodiště není pouze nezbytnou spojnicí jednotlivých podlaží, ale že zároveň představuje i efektní architektonický doplněk. V daném případě už rozměrově skutečně velkolepý a konstrukcí i pojetím monumentální prvek.Pohodlné schody mají výšku stupně od 15 do 18 cm (šířka stupně pak podle vzorce vychází kolem 33–27 cm). Šířka schodišťového ramene se odvozuje od pohodlného průchodu dospělého člověka, to je 60 cm (minimální šířka je 90 cm – jeden člověk procházející, druhý stojící bokem). Podchodná výška mezi rameny nad sebou vychází z úhlu sklonu schodišťového ramene. Minimální podchodná výška je 200 cm a průchodný rozměr v žádném místě schodiště nesmí klesnout pod 190 cm.

text: Petr Saulich, foto: archiv firem a redakce

Moderní světla a svítidla

Zajímavá stojací lampa v atraktivním designu z řady Cocoon v bílé barvě. Uvnitř stínítka z hedvábí je 1 patice typu E27 pro žárovku o maximálním výkonu 60 W (EGLO).Ještě nedávno jsme takové problémy vůbec neřešili. Zašli jsme prostě do obchodu a vybrali si jednoduše žárovku – podle výkonu, který jsme potřebovali v koupelně či třeba pracovně. Do předsíně jsme dali zářivku. Do obývacího pokoje třeba žárovky s mléčným zabarvením – tím bylo velké procento dostupných efektů prakticky vyčerpáno. Měli jsme jeden typ teplého světla (žárovky) a jeden typ studeného (zářivky).

Velkou výhodou tohoto zjednodušeného výběru však byl nesporný fakt, že jsme věděli, jak to světlo bude v interiéru „vypadat“, jak se bude chovat a jaký z toho budeme mít pocit. Jinak řečeno, jak bude ovlivňovat atmosféru a vzhled interiéru. To se ovšem o současné nabídce říci nedá: charakteristickou vlastností moderních zdrojů světla není jen jejich primárně zdůrazňovaná úspornost a delší životnost. Nabízejí také celou škálu světelných barev a efektů, které při vhodném výběru a využití dokážou z fádního interiéru udělat atraktivní a neotřelý prostor.

Úspora ano, ale…

Tendence zvyšování energetické účinnosti a snižování spotřeby elektrické energie umožňuje při celkově nižší spotřebě elektřiny navýšit počet světelných zdrojů v domácnostech. Dnešní trendy interiérového osvětlování se tímto směrem ubírají. V místnostech je instalováno více světelných zdrojů s nižším příkonem, a to v místech, kde jsou nejvíce potřeba. Pokud jednu klasickou 60W žárovku nahradíme LED světelným zdrojem Parathom Pro Classic A 80 s příkonem 12 W, zcela jednoduchým počtem se dobereme k tomu, že místo jedné žárovky můžeme mít pět stejně výkonných LED zdrojů (zároveň ale nic neušetříme). Nízká spotřeba energie a dlouhá životnost způsobuje, že jejich používání je navzdory vysoké pořizovací ceně hospodárné.

Přesto bychom pro domácí použití neměli při zvyšování počtu světelných zdrojů ignorovat jejich celkovou energetickou náročnost. Sebekrásněji nasvícený interiér totiž bude hezký pouze do té doby, než se podíváte na účet za elektrickou energii. Krása by proto měla jít ruku v ruce s funkčností. V době úspor, ekologie a šetrného přístupu k přírodě by bylo bezhlavé navyšování počtu světelných zdrojů nelogické. Místo centrálního nasvětlení celého prostoru je proto lépe uvažovat o zónovém svícení tam, kde to zrovna potřebujeme.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Záleží i na rozměrech

Dalším faktorem ovlivňujícím využití nových technologií v osvětlování jsou rozměry. V dnešní době se vyrábějí LED světelné diody již ve tvaru většiny klasických reflektorových žárovek, a to s paticemi E14, E27, GU10 nebo GU5.3. Z důvodu omezených prostorových možností je nelze použít pro nasvícení polic, nik a vitrín. Samotné LED čipy jsou přitom doslova miniaturní a zabírají sotva pár milimetrů. Proto se začínají implementovat do hotových svítidel.

Lépe řečeno, LED světelný zdroj se stává současně i svítidlem, bez nutnosti výměny světelného zdroje po celou dobu jeho životnosti. Tato miniaturní svítidla – LED Disc, LED Cone, Tresol, už není problém vtěsnat například pod poličku s knihami, do soklu kuchyňské linky nebo schovat na hranu zrcadla. Jejich využití je stejně snadné jako jejich uplatnění pro zajímavé světelné efekty, pokrokové designérské návrhy nebo moderní světelná řešení.

Není barva jako barva

LED jsou klasickým světelným zdrojům v mnoha směrech nadřazeny a lze je využívat rozmanitým způsobem. Imponují mimo jiné širokou škálou barev a jejich vynikající sytostí. Samozřejmostí je možnost jejich stmívání nebo dálkového ovládání. Jako ideální příklad použití můžeme jmenovat ohebné Osram LEDs Decoflex pásky s dynamickými barvami v modelu RGB. Jejich barevnými světelnými akcenty lze náladově osvětlit jakýkoliv prostor v obývací stěně, knihovně nebo za televizí, ale nedají se použít jako hlavní zdroj světla.

Zdroje teplotní, výbojové a emitující

Pro každý druh osvětlení je vhodné použít jiný typ svítidla. Pro celkové osvětlení svítidlo s difuzorem, tedy rozptylným krytem, pro akcentové osvětlení se hodí reflektor. Je poměrně snadné od sebe rozeznat svítidlo s difuzorem a reflektor, horší je to s otázkou, jaký světelný zdroj má to které svítidlo mít, aby vyhovovalo našim požadavkům. V současnosti jsou pro běžné osvětlování používány světelné zdroje, které můžeme rozdělit podle způsobu vzniku světelného záření.

Jde o světelné zdroje teplotní, výbojové a zdroje světlo přímo emitující – LED. Teplotní zdroje světla jsou stále nejrozšířenějším zdrojem používaným pro osvětlení domácností. Všichni je dobře známe – jsou to běžné žárovky nebo modernější halogenové žárovky. Principem se příliš od sebe neliší, pouze halogenové žárovky mají díky principu regenerace vlákna o trochu lepší účinnost – vyšší množství světla při stejné spotřebě než obyčejné žárovky. I tak jsou teplotní zdroje světla málo účinné, a proto jsou obyčejné žárovky na území EU postupně stahovány z výroby.

Žárovky nejsou vhodné pro použití tam, kde je požadovaný vysoký světelný výkon a dlouhá provozní doba. Například ve svítidle, které má plnit funkci centrálního a často jediného osvětlovacího tělesa v místnosti. Pokud použijeme žárovku ve svítidle umístěném například ve spíži, kde svítíme minimální dobu, určitě to na účtu za elektřinu nepoznáme. Abychom ale žárovky jenom neodsuzovali, mají i dobré vlastnosti.

Je to zejména jejich nízká pořizovací cena – i svítidla pro žárovky jsou jednoduchá a levná, příjemná. Výhodou je i teplá barva světla – vyjadřuje se pojmem „teplota chromatičnosti“, a výborné podmínky pro rozlišování barev. Halogenové žárovky mohou být díky malým rozměrům vybaveny reflektorem, takže je lze přímo používat pro akcentové osvětlení.

Světlo v rukou designérů

Jaké tedy má být správné osvětlení v místnostech pro bydlení? Jde jen o dostatek světla, nebo bychom se měli zamyslet také nad jeho charakterem? Rozptýlené světlo, které doslova „zaplní“ prostor, je ideální pro běžnou zrakovou činnost, čili pro většinu prací, které v domácnosti provádíme, jeho nevýhodou ale je, že je bez „výrazu“, nevytváří atmosféru a tím nevyvolává žádné emoce. Pokud chceme zdůraznit určitou atmosféru i za cenu zhoršených zrakových podmínek, potřebujeme mít možnost dramatického osvětlení, které vytvoří výraznější kontrasty světla a stínů.

Dramatické osvětlení nám navíc umožní vytvářet v místnosti zóny s různou intenzitou osvětlení, a tím je zdůraznit, nebo potlačit vůči celku. Obvykle jde např. o jídelní stůl, sezení se stolkem, nasvícení obrazu apod. Když se zamyslíme například nad způsobem užívání obývacího prostoru, kde je obvykle obývací část, jídelna a kuchyně, je zřejmé, že oba uvedené typy osvětlení jsou zde nezbytné. V dětském pokoji nebo v ložnici to není již tak jednoznačné a záleží pouze na individuálních požadavcích každého z nás.

Nasvícení obývacího prostoru

Vraťme se ale do obývacího prostoru. Jak ho v průběhu dne používáme? Přijdeme z práce domů, schází se celá rodina a pohybujeme se v celém prostoru. Je zřejmé, že pro náš komfort je ideální, když máme vše dobře osvětleno a nemusíme řešit, zda máme dostatečné osvětlení pro jakoukoliv běžnou činnost. Pak nastává čas večeře. Pro svolání rodiny k stolu změníme celkové osvětlení na místní osvětlení pouze stolu a pro dokreslení celkového prostoru můžeme nechat svítit osvětlení např. pracovního pultu v kuchyni a několika obrazů pověšených v obývací části.

Předností těchto svítidel se zářivkami je vysoká účinnost, dlouhá životnost a vysoký index barevného podání. Hodí se tam, kde je třeba výkonné svítidlo a svítí se dlouho (DELTA LIGHT).Vzniklá atmosféra dramaticky změní vnímání prostoru, vytvoří intimní atmosféru s důrazem na jídelní stůl a při posezení kolem něj potlačí rozptylující vliv okolí. Takto bychom mohli pokračovat s vytvářením dalších „scén“, které nám umožní prostor dělit na jednotlivé části. Současně můžeme světlem ovlivnit naši psychiku, ať již jde o odpočinek, zábavu nebo práci.

Svítidla a nové nároky

Svítidla patří neodmyslitelně k doplňkům současných interiérů. Už neplní jen svou funkci, ale je na ně kladen i estetický důraz. A stále důležitějším kritériem při jejich výběru se stává originalita a design. Design LED svítidel lze díky malým rozměrům LED diod přizpůsobit žádanému minimalistickému designu. Je však nutné si uvědomit že obecně opakované heslo „LED nevyzařují teplo, pouze světlo“ není tak docela pravdivé, resp. není pravda, že při provozu nevzniká na LED nežádoucí teplo. Vzniká, a je ho poměrně dost – cca 60–75 % spotřebované energie, pro správný provoz LED musí být proto toto teplo bezpodmínečně odvedeno.

Pokud tomu tak není a polovodičový přechod je provozován na vyšší teplotu, než je doporučeno, dramaticky se zkracuje životnost, snižuje se světelný výkon a není zaručena stálost barvy vyzařovaného světelného záření. Budete-li si tedy pořizovat svítidlo s LED, byť o výkonu řádově v jednotkách wattů, musíte sledovat, zda je svítidlo – resp. LED – vybaveno dostatečným a nejlépe již na první pohled patrným masivním chladičem.

text: Stojan Černodrinski, foto: archiv

Palisády jako rozkvetlé zahradní stěny

Palisády se nabízejí v nejrůznějších variantách, barvách a velikostech od čtyřiceti centimetrů až do dvou metrů.Při výběru betonových opěrných stěn ve svažitém terénu máme širokou škálu možností. Palisády se nabízejí v nejrůznějších variantách, barvách a velikostech od čtyřiceti centimetrů až do dvou metrů. Kromě zahradních stěn lze stavět i různě vysoké terasy a opěrné zídky, je však třeba počítat s nutností zabetonování 1/3 výšky palisády do betonového základu.

Prodejci doporučují před konečným rozhodnutím o stavbě vždy navštívit některou z realizovaných zahrad a na vlastní oči se přesvědčit, které palisády jsou pro nás ty pravé, zda nebudou našim potřebám více vyhovovat schodišťové prvky nebo některé z tvarovek pro ploty a opěrné zídky. Na místě se nám také může stát, že zvolíme zcela jinou variantu a technologii, dáme přednost dřevu, suché zídce (systém volně ložených kamenů) nebo gabionům (kameny naplněný drátěný koš).

Stavba opěrné stěny

Často bývá mylně považována za extrémně jednoduchou. Není ovšem radno cokoli podcenit. Vždy je třeba postupovat podle návodu výrobce, případně přenechat stavbu profesionálům. U vysokých opěrných stěn by měla být stabilita vždy ověřena statickým výpočtem. Posuzují se na překlopení a posunutí, sleduje se napětí v ložné a základové spáře. Chování opěrné stěny je závislé především na její hmotnosti, na tvaru a na výšce. Ovlivňuje ji také zatížení terénu, sklon stěny směrem k terénu, způsob uložení na základové konstrukci, typ zásypové horniny, způsob odvodnění zásypu, vlastnosti základové půdy a v neposlední řadě i to, zda je stěna monolitická, zmonolitněná nebo pouze vyskládána z hotových prvků.

Faktory je třeba zohlednit ve statickém výpočtu a stanovit předpoklady stabilního chování konstrukce. Jde o poměrně složitý úkon, jehož odborné zpracování představuje určitou fi nanční položku, ale zcela jistě se vyplatí. Bez statických výpočtů lze zhotovit menší opěrné stěny z palisád nebo například dvou vrstev betonových tvarovek.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Z manuálu výrobce

Palisády se ve většině případů kladou těsně vedle sebe do betonového lože zavlhlé směsi. Při zabudování je nutné postupovat přesně podle návodu výrobce, kontrolovat každou palisádu a respektovat kónicitu, která je dána specifi ckou technologií výroby. Z tohoto důvodu je nutné před zatvrdnutím betonového lože fi xovat kolmost palisády, například pomocí dřeveného nebo plastového distančníku (obkladačským klínkem).

Výrobci doporučují rovněž nepodceňovat funkci nopové fólie (jsou vyráběny tvarováním rovných hydroizolačních fólií z vysokohustotního polyetylenu – nopové nebo tvarované fólie) za předpokladu, že palisády budou z jedné strany zasypány zeminou, byť i jen částečně, nebo budou zabudovány v místě se zvýšenou vlhkostí. Předejde se tím pozdějšímu výskytu vápenných výkvětů, růstu mechu nebo znečištění zeminou.

Zelený kabát pro stěnu

Potřebám stavebníků mohou vyhovět i palisádové schodišťové prvky.Výběr rostlin závisí hlavně na tom, jaké jsme schopni vytvořit podmínky pro jejich růst. Zajímavé jistě budou samopnoucí popínavé rostliny typu břečťan (Hedera) nebo přísavník (Parthenocissus), které si poradí i bez dodatečné opory. Mezi rostliny šplhající pomocí úponek nebo ovíjivých částí listu patří například některé druhy plaménků (Clematis). Z každodenní zahradnické praxe je patrné, že mezi nejoblíbenější popínavky patří plamének Jackmanův (Clematis x jackmanii).

Můžete je zasadit ke všem druhům povrchů, pokud je kryje treláž nebo pletivo s malými oky z tenkých materiálů, po kterých se ochotně šplhají. Mnohé z těchto popínavých rostlin lze využít k prorůstání skrze jiné, po palisádách již dobře rozrostlé rostliny, kterým dodají další barvy. Protkávat zelené stěny můžeme také fazolem šarlatovým (Phaseolus coccineus) nebo thunbergií křídlatou (Thunbergia alata).

text: Vlastimil Růžička, foto: archiv firem

Ideální bydlení: byt, či dům?

Originální byty s přednostmi rodinného domu nabízí projekt Lochkov Lofts, který vznikl rekonstrukcí bývalého pivovaru. Téměř každý byt má vlastní předzahrádku, terasu nebo balkon. Městská část Lochkov je zárukou klidného bydlení v zeleni a s dobrou občanskou vybaveností a dostupností do centra Prahy. Cena bytu 3 + kk s předzahrádkou je 4 450 000 Kč, viz www.lochkovlofts.cz.Pokud právě řešíte stěhování do většího z důvodu radostného očekávání nebo plánování prvního potomka, myslete nejen na to, že potřebujete víc prostoru, ale přemýšlejte také nad tím, jak se změní váš denní režim. Berte přitom v úvahu, že vaše dítě bude vyžadovat stále více aktivit. První, pro co se musíte rozhodnout, je lokalita.

Nelze obecně určit, jaké místo pro život je to nejlepší. Na rozdíl od koupě nemovitosti za účelem investice, kde určuje cenu trh a výběr je tedy jednoznačný (stále platí, že byty v centru města jsou z tohoto pohledu nejvýhodnější), v případě, že vybíráte bydlení pro sebe, jde o osobní preference, které má každý trochu jiné. Rozhodnutí, zda chcete bydlet uprostřed přírody, nebo mít divadlo a dobrou restauraci pár kroků od bytu na rušné ulici, záleží především na vašich prioritách.

Byt ve městě šetří čas

Dům Natura Space byl navržen v roce 2011 jako nízkoenergetický s půdorysem 6,4 x 6,4 m nebo 6,4 x 9,4 m, přičemž splňuje všechny požadavky na současné bydlení s velkorysým propojením interiéru s exteriérem a především s možností dodatečného rozšíření o další obytné místnosti. Autory projektu jsou Roman Vrtiška a Vladimír Žák. Cena domu od 968 000 Kč, více viz www.infinex.cz.Nejvíce zajímavých pracovních příležitostí je samozřejmě ve městech. Z toho důvodu je už několik let trendem stěhování lidí z vesnic a malých měst do velkoměst. Také pro rodinný život může být bydlení ve velkém městě pohodlné. Děti mají na výběr z mnoha škol a kroužků, je zde dostatek kulturního vyžití, které si někteří z nás nechtějí odepřít ani s dětmi a naopak ho považují za důležitou součást výchovy, jsou zde nemocnice i výborná dopravní infrastruktura.

Když nestihnete udělat velký nákup, na každém rohu seženete, co potřebujete. Tohle všechno šetří především čas, protože všude je to blízko. Byty v centru města jsou však dražší a za stejné metry v domku za městem zaplatíte méně, pokud budete srovnávat podobné standardy. Také ruch a ovzduší velkoměsta nejsou každému příjemné a procházka do lesa je spíš na celodenní výlet.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Výhody a nevýhody periferie

Výhodu blízké přírody i dobrého spojení s centrem města nabízí developerský projekt Prokopský vrch, situovaný v městské části Praha 13. Veškerá občanská vybavenost je v pěší dostupnosti, snadné spojení do centra Prahy zajistí nedaleká stanice metra. Cena bytu o dispozici 4 + kk a rozloze 111 m² je 6 914 494 Kč, www.prokopskyvrch.cz.Pokud se rozhodnete postavit či koupit dům dále od města s vidinou většího soukromí a klidu, vlastní zahrady, čerstvého vzduchu a denních procházek do blízkého lesa, nezapomeňte, že vaše práce zřejmě zůstane ve městě a vy budete muset dojíždět. Spočítejte si, kolik času vám cesta do města zabere, a nezapomeňte přitom na nepříjemná překvapení silničního provozu. Nevýhodou také může být omezené množství služeb.

I v případě, že vám nebude chybět kultura, budete muset lépe plánovat nákupy a zvládat denní harmonogram, až vaše dítě bude chodit do školy a navštěvovat různé kroužky, ale také kamarády, které ke zdravému vývoji potřebuje. Než budete moci nechat dítě dojíždět samotné (pokud je v blízkosti vašeho bydlení zastávka hromadné dopravy!), budete fungovat jako jeho řidič. Na mateřské dovolené vám zase může chybět společnost víc než ve městě a nezanedbatelná je také péče o dům a zahradu oproti komfortnějšímu bytu.

RŮST POČTU BYTŮ V OSOBNÍM VLASTNICTVÍ

Počet bytů v osobním vlastnictví za posledních 10 let stoupl o 150,8 % ze 421 654 na 1 057 452. Naopak počet nájemních bytů se snížil o 37,3 % a o 21,2 % klesl i počet bytů družstevních.

Srovnejte si priority

Projekt rodinného dvojdomu vyniká především dokonalou architekturou Ing. arch. Josefa Pleskota. Tento dvojdům je rozdělen na dvě zcela samostatné bytové jednotky o dispozici 6 + 1. Oba byty mají několik teras a vlastní zahradu. Panoramatické výhledy na Vltavu a Pražský hrad v kombinaci s atraktivní a zároveň klidnou lokalitou Prahy 4-Podolí nabízí kvalitní bydlení po všech stránkách. Více na www.crescon.cz.Je zřejmé, že na otázku, jestli je lepší byt nebo dům, neexistuje jednoznačná odpověď. Všechny vyjmenované klady a zápory zvažte s ohledem na vlastní priority a představte si sami sebe, jak trávíte v novém bytě nebo domě běžný den. Záleží totiž především na zvyklostech a povaze každého. S příchodem miminka je sice zcela jistě budete muset do nějaké míry upravit, ale jestli jste městský člověk, budete šťastnější ve městě, i když nějakou dobu budete obcházet spíš parky než galerie.

Pokud si však představujete rodinné štěstí jako idylu v náruči tiché a čisté přírody, pak dojíždění pro vás bude kompromisem, který za to stojí, a vy budete spokojeni. Právě vaše vlastní spokojenost je to nejdůležitější kritérium pro ideální rodinné bydlení, protože bez ní vaše dítě šťastné nebude.

text: Jana Polomová, foto: archiv

PARTNEŘI WEBU

MUJDUM MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINYDOM BMONE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2026