Blog

Jak tedy získat bezpečnou, komfortní a ve spotřebě šetrnou elektroinstalaci, která vám ulehčí život v novém či zrekonstruovaném domě nebo bytě? Vše se nemusí točit pouze kolem spínačů a zásuvek. Moderní elektroinstalaci lze pozvednout na vyšší úroveň řadou přístrojů, které zjednoduší ovládání jednotlivých prvků, nebo ji dokonce i ozvučí.

Kabeláž – základní, tj. silové a sdělovací rozvody

Vedení kabelů a jejich trasy určuje ČSN. Mohou být buď pouze pod omítkou, nebo jsou vedeny tzv. úložnou soustavou, tj. například v trubkách, a to zpravidla skrytě ve zdicích materiálech. Soustava má být navržena tak, aby s pří­padnou rezervou mohla pojmout požadovaný a potřebný počet vodičů a kabelů o potřebných průřezech. To je dobré pro případné dodatečné instalace nebo opravy bez významných zásahů do stavby. Také je vhodné navrhovat silové rozvody tak, aby na stejných trasách ne­vedlo přílišné množství kabelů. Vhodnější je montáž více rozvaděčů.

! POZOR !

Elektroinstalaci mohou provádět pouze osoby s elektrotechnickou kvalifikací a platným ověřením odborné způsobilosti podle vyhlášky č. 50/1978 Sb.

Je rozdíl v kabelech?

Ano, a značný. V běžných instalacích se používají silové a sdělovací (data, TV, telefon) kabely. V případě, že uvažujete o moderní inteligentní elektroinstalaci, je třeba připravit kabely pro tzv. sběrnicové systémy. V tomto případě nahradí silové vedení ve velké části pouze jeden sběrnicový kabel.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Rozdíl mezi běžnou a inteligentní elektroinstalací

Běžná elektroinstalace se skládá většinou ze standardních spínačů, zásuvek a dalších prvků, které spolu většinou nespolupracují. Zajišťují základní fungování domu – ovládání světel a spotřebičů, ale těžko můžete očekávat výraznější úspory energií, vyšší komfort a tudíž i užitnou hodnotu.

Co dokáže inteligentní elektroinstalace

Taková elektroinstalace je sice o něco nákladnější než běžná, získáte s ní však výrazný komfort a úspory energií. Inteligentní elektroinstalace dokáže řídit osvětlení, ovládat rolety i žaluzie, regulovat vytápění a klimatizaci a dálkově ovládat spotřebiče i ve chvíli, kdy nejste doma. Součástí elektroinstalace pak nejsou jen běžné spínače, ale především snímače. Je až neuvěřitelné, co inteligentní elektroinstalace zvládá: větráte-li oknem, vypne topení tam, kde se větrá.

Začíná-li pršet, zavře střešní okna. Když se venku začne stmívat, zatáhne žaluzie tam, kde se svítí. Natáčením lamel rolet či žaluzií upravuje přístup slunečních paprsků do místnosti, čímž může zvyšovat či snižovat teplotu a regulovat tak vytápění a klimatizaci (pomocí připojené povětrnostní stanice). Nejste-li doma, vypne veškeré nepotřebné zásuvky a spot­řebiče (samozřejmě kromě lednice apod.). Jste-li na dovolené, simuluje vaši přítomnost a odrazuje zloděje. A můžete ji naučit i dalším „kouskům“…

Při zadávání projektu elektro zvažte

– co od své elektroinstalace očekáváte a ja­ké jsou vaše potřeby, – zda chcete elektroinstalaci klasickou, či inteligentní – představu o množství spotřebičů (pro správné dimenzování a počet zásuvek) – požadavek maximální bezpečnosti – energetickou spotřebu domu (použití elektroinstalačních přístrojů, které šetří energií) – komfort, který umožňují moderní elektroinstalace – estetiku celého domu či bytu, protože výběr designů je velký

Elektroinstalační krabice

Bez ohledu na to, zda se rozhodnete pro běžnou, nebo inteligentní elektroinstalaci, mají elektroinstalační krabice dva základní úkoly:

1) uložení a připojení elektroinstalačních přístrojů (spínače, zásuvky, stmívače apod.)
2) odbočení nebo ukončení vedení (již se příliš nepoužívá)

Berte v úvahu i možnost dodatečného osazení elektroinstalace dalšími přístroji. Z tohoto důvodu používejte co nejhlubší krabice. Jejich hloubka by v žádném případě neměla být menší než 45 mm. Krabice lze sestavovat do vícenásobných řad vodorovně i svisle. Tím máte zajištěno, že např. v kuchyni mů­žete mít po ruce sestavu spínače osvětlení + 3 zásuvky. Vše na jednom místě a v jednom designu.

Možnosti inteligentního systému elektroinstalace

V jediném společném systému elektroinstalace je možné propojit řízení prakticky všech funkcí v domě. K nim patří například:

– spínání a stmívání osvětlení, nastavování světelných scén – ovládání žaluzií, rolet, markýz, střešních oken i vrat – řízení vytápění, větrání, klimatizace podle jednotlivých místností i ročních období – ovládání libovolných dalších spotřebičů a činností (bazén, zavlažování, sauna aj.) – možnost rozšíření instalace o bezdrátové spínače s vysílačem radiofrekvenčního signálu, které lze umístit kamkoliv (stačí je jen nalepit na vybrané místo) – řízení shora uvedených činností pomocí časových programů – jednoduchá kombinace různých stavů zařízení, např. pro situaci opuštění domu – vytváření centrálních funkcí, např. všechny žaluzie v domě můžete ovládat jediným dotykem, samozřejmě však i nadále z jednoho místa individuálně. Totéž platí pro osvětlení i vytápění – ovládání vzdáleným přístupem (telefonicky, SMS, přes internet) – veškeré nastavené funkce lze nahlížet a měnit – vizualizace na PC, PDA nebo MDA – spolupráce se zabezpečovacími systémy – měření a zobrazování spotřeby energií

Jističe a pojistky aneb nadproudová ochrana

Důležitá součást elektrických instalací, která mj. zabezpečuje ochranu proti zkratům a přetížení. Jističe jsou dimenzovány podle výpočtu celkového odběru objektu připojeného na přípojku. Tyto výpočty a dimenzování by měly být součástí projektu. Při projektování zvažte, zda budete vedle jednofázové instalace (většinou 6-25 A, 250 V) potřebovat i třífázovou (25 A, 400 V) elektroinstalaci pro připojení větších spotřebičů.

Ochrana před nebezpečným dotykem

Za nejvýznamnější doplňkovou ochranu v domovních elektroinstalacích můžeme označit proudové chrániče. Největší ne­bezpečí úrazu elektrickým proudem v do­mácnostech hrozí v koupelnách (používání elektrospotřebičů ve vaně či v mokrém prostředí), v kuchyních, v dílnách a při užívání elektrické zahradní techniky. Natečení vody do zásuvky ne­bo přeseknutí či zlomení přívodní šňůry je poměrně časté, také malé děti rády zkoumají zásuvky.

V nebezpečných situacích vypíná proudový chránič přívod elektrické energie v řádu milisekund. Proudové chrániče mají i významnou funkci při zabezpečení domů před vznikem požáru. Současné předpisové normy vyžadují povinné používání proudových chráničů prakticky pro všechny zá­suvkové obvody. Ve starších instalacích lze instalovat zásuvky nebo moduly s proudovým chráničem.

text: Ing. Josef Kunc, foto: archiv

Složitost problematiky je dána mnohostí funkcí, které okno musí ve stavbě plnit. Kromě toho, že zajišťuje světlo pro interiér, je asi nejzávažnějším úkolem korigovat energii, která skrze okno prochází, a to v obou směrech. V zimě hlavně na kvalitě okna závisí, kolik se zaplatí za vytápění domu – únik tepelné energie okny totiž tvoří více než polovinu (ale i více) tepelných ztrát vnějšího pláště budovy.

Další z funkcí okna je větrání – v případě, že se v domě nevyužije systém nuceného větrání, jsou to právě okna, která zprostředkují dodávky čerstvého vzduchu pro interiér – a i na jejich konstrukčním systému záleží, zda to bude jednoduchá záležitost s minimem ztrát, anebo zda se v domě bude topit „pánubohu do oken“.

Také léto prověří kvalitu oken, tentokrát jde nejen o větrání, ale i o eventuální překážku pro přehřívání interiéru. A rovněž otázka ochrany interiéru proti hluku hraje zásadní roli – mnohdy právě kvalita oken určuje, zda bude interiér vhodný pro bydlení, zvláště v blízkosti rušných komunikací nebo ve městech. V neposlední řadě je zde design – okna mohou být estetickou dominantou celé stavby, v negativním případě ji ale mohou dokonce hyzdit.

Variabilita konstrukčních řešení

Plastová okna znamenala přelom díky svým tepelněizolačním vlastnostem, ale i variabilitě možností využití a rychle si získala zvláště v novostavbách rodinných domů oblibu. Pro orientaci v širokém sortimentu je dobré vědět, jaké typy konstrukcí oken lze využít.

Překvapující ztráty tepla

Přes okna v běžném rodinném domě unikne asi pětkrát více tepla než skrze stěny obvodového pláště – součinitel prostupu tepla U stěnou je obvykle 0,25 až 0,38 W/m².K, v případě okna obvykle v rozmezí 1,2 až 1,4 W/m².K. Okna přitom tvoří osminu až čtvrtinu plochy zdí, a působí tedy při mnohem menší ploše stejné nebo větší ztráty než ostatní plocha vnějšího pláště budovy. A to je řeč o standardní kvalitě oken, těsnosti atd.

Prosklení oken v hlavní roli

Tepelněizolační vlastnosti oken zásadně ovlivňuje typ prosklení, jde totiž o největší část plochy okenního otvoru. Proto se právě prosklení stalo předmětem intenzivního výzkumu a výsledkem je, že jen za posledních deset let se zvýšila výkonnost tepelné izolace izolačních skel šestkrát, což znamená, že únik tepla klesl o více než osmdesát procent. Pro takto úsporné prosklení je vhodné použít izolační trojskla vyplněná argonem nebo kryptonem.

Další úspory energie poskytne také využití technologie okenních fólií Heat Mirror, které byly vyvinuty původně jako ochrana skel v kosmických modulech. Patent Heat Mirror znamená v překladu tepelné zrcadlo, jež je tvořeno fólií pokrytou nízkoemisivní vrstvou. Fólie je průhledná pro viditelné světlo, ale odráží tepelné a ultrafialové záření. Různé typy fólie jsou pokryty vrstvami stříbra a oxidu india, toto pokrytí je ale prakticky pouhým okem neviditelné.

Výsledkem je selektivní odraz, absorpce nebo propustnost elektromagnetického záření o určitých vlnových délkách. Znamená to, že v zimě, kdy je vnitřní teplota v domě vyšší než venku, fólie „odráží“ tepelné záření zpět do interiéru, v létě za opačných teplotních poměrů zase brání přílišnému přehřívání vnitřních prostor.

Vyberte si konstrukci

K nejstarším typům plastových oken patří klasická konstrukce, v níž jsou plastové profily vyztuženy ocelovou armaturou. Tento typ oken umožňuje snadné opravy a servis díky tomu, že komponenty okna lze snadno navzájem oddělit, takže případné opravy a údržbu nemusí provádět výrobce okna. Výhodou je také možnost snadné výměny skel, kdy lze aplikovat nové typy s výrazně zlepšenými vlastnostmi, pokud jde o tepelnou izolaci.

Další typ konstrukce představují lepená okna, v nich se křídlový profil lepí ke sklu, jež tak přenáší veškeré zatížení na okno (vítr, vlastní hmotnost, provozní zatížení). V konstrukci je vynechána armatura, takže má okno lepší tepelněizolační vlastnosti, protože je omezeno riziko vzniku tepelného mostu. Nevýhodou je skutečnost, že servis musí provádět výrobce, a také vysoké náklady na případné opravy.

Bez kovové armatury se obejdou i plastová okna z kompozitních materiálů, jejich profily se vyrábějí ze směsi PVC a skelných vláken, vyznačují se dobrými tepelněizolačními vlastnostmi a na rozdíl od lepených oken je manipulace s nimi při údržbě a opravách snadná a zvládne ji i amatér. Umožňují také výměnu skel za kvalitnější, s lepší izolační schopností. Vývoj okenních skel totiž směřuje k jejich stálému zlepšování (viz Heat Mirror apod.) a také ceny směřují k přijatelné hladině. Výměna skla tak může výrazně vylepšit roli okna jako ochránce tepelné energie domu.

Vlastnosti dvou různých materiálů – hli­níku a PVC – kombinují okna s hybridní konstrukcí. Tento typ poskytuje nejlepší možnosti, pokud jde o manipulaci i servis a také o varia­bilitu tvarů a barevného řešení. Okna s hybridní konstrukcí přitom nemají klasickou zasklívací lištu ani ocelovou armaturu a dosahují vynikajících hodnot tepelné a hlukové izolace. I u nich lze poměrně bez komplikací měnit prosklení a nahrazovat tak méně kvalitní materiál (pokud jde o tepelnou izolaci) lepšími výrobky.

Okna proti silnému dešti a větru

Okno ale neslouží jen k ochraně interiéru před chladem. Ke vnějším vlivům, které mohou do interiéru nevítaně zasáhnout, patří prudký déšť a vítr, které se s nečekanými klimatickými změnami a následnými výkyvy počasí objevují stále častěji. I před nimi musí být okno schopné dům uchránit. Pro charakteristiku těchto schopností okenních výplní je stanoveno několik tříd, podle nich se lze při pořizování okna řídit. Obvykle se označují kódy 7A, 8A, 9A a dále písmenem E a číslicí např. E1050. Čím vyšší je kód třídy, tím vyšší má okno odolnost proti tzv. hnanému dešti. Nejodolnější typy oken se vypořádají se silným deštěm a větrem dokonce i v nezavřené, tedy vyklopené pozici.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Záruky jsou nutné

Trh s plastovými okny, množství výrobců a montážních firem s sebou nese kromě možností výběru i riziko, že investor narazí na nekvalitní výrobek nebo na nekvalifikovanou firmu. Právě prováděcí firma přitom odpovídá nejen za kvalitu vlastní montáže, ale i za to, zda byly zvoleny vhodné typy oken z hlediska tepelněizolačních vlastností, rizika zatékání nebo odolnosti proti větru.

Výběr prováděcí firmy by měl být tedy postaven nejlépe na referencích o kvalitně provedené práci a firma by také měla disponovat všemi patřičnými certifikáty a osvědčeními.

Investor by ale měl znát i výrobce okna, a to nejen vzhledem k možným reklamacím, ale i kvůli případné potřebě pozdějšího servisu. I pro plastová okna platí záruční lhůty, která je běžně výrobci poskytována na pět let. Ve většině případů je tato lhůta dostatečná, protože závady se zpravidla projeví již během prvních dvou let funkčního provozu okna. Nabídku některých firem, která garantuje záruční lhůtu v řádu několika desítek let, lze tedy vnímat spíše jako marketingový tah.

text: David Daniel, foto: archiv firem