Pod pojmem dlažba si nejspíš všichni vybavíme podlahy koupelen, WC a předsíní, ve kterých se tento odolný a dobře udržovatelný druh podlahy zabydlel. Nové technologie výroby této podlahové krytiny a nové způsoby izolací a vytápění obytných prostor nám dovolují využít výborné užitné vlastnosti keramických, kamenných, skleněných a v poslední době i kovových dlažeb, a zároveň potlačit jejich v našich končinách nežádoucí chlad tak, aby se staly rovnocennými partnery ostatních krytin a nezůstávaly zavřené jen v ryze užitkových místnostech.
Nabídka trhu je dnes natolik široká, že výběr dlažby, která sjednotí, nebo naopak oživí interiér, představuje obvykle jediný problém, a sice zvolit z velkého množství materiálů, velikostí i povrchových úprav pouze jednu možnost. V dlažbách a setech dlažeb a obkladů lze nalézt jak klasické typy, které svou nevtíravou elegancí budou vhodným podkladem pro jakékoliv zařízení interiéru dnes i po několika letech, tak i trendové novinky, které se možná brzo okoukají a hodí se více pro ty, pro které je neustálá změna kořením života.
Kromě výběru barvy a povrchového designu bychom se měli rozhodovat i podle jejího budoucího umístění, aby splňovala veškeré nároky na bezpečnost i odolnost. Slogan „kvalita především“ je tu víc než na místě. Má-li nám dlažba dobře a dlouho sloužit hlavně v místech se silným provozem, jakým je např. předsíň, měli bychom se vyvarovat nákupu neznámých značek nebo výrobků v různých akcích. Dlažba za výhodnou cenu by se nám mohla časem pěkně prodražit, pokud by se materiál unavil příliš brzy a my bychom museli za nějaký ten rok celou podlahu pokládat znovu.
| Více článků z rubriky STAVBA najdete na www.dumabyt.cz. |
Do namáhaných prostor glazovanou keramickou dlažbu
Vodítkem při hledání správného výrobku pro určitou plochu je označení odolnosti dlažby proti otěru a jejich protikluzné vlastnosti. Do namáhaných prostor volíme glazovanou keramickou dlažbu se stupněm otěru PEI 3, pro málo namáhané, jako je např. ložnice, pak postačí kategorie PEI 2, pro podlahy s mokrým provozem vybíráme dlažbu s bezpečnostním stupněm 3 a pokud možno ještě se strukturovaným povrchem.
K největším změnám patří v poslední době velikost dlaždic a způsob pokládky. Dlaždice se rozpínají do impozantních rozměrů, nebo se naopak scvrkávají do drobounké mozaiky, která může být pravá nebo pouze naznačená na dlaždicích běžného formátu. V rozměrech vedou buď čtverce o velikosti 40 x 40 cm, 45 x 45 cm nebo 60 x 60 cm a obdélníky s rozměry 30 x 60 cm, 45 x 60 cm a 60 x 90 cm, objevit lze i dlaždice v dalších násobcích délky, tj. 120 a 150 cm, nebo dokonce giganty s rozměry 100 x 300 cm.
V módě jsou staře vypadající dlaždice
Designéři jednotlivých studií se předhánějí v nápadech, jak ozvláštnit vzhled dlaždic, a tak se kromě hladkých povrchů na dlaždicích objevují různé mozaikové struktury nebo struktury připomínající kobercovou tkaninu, oblíbené jsou variace na tradiční japonské rohože tatami a další přírodní materiály. Objevuje se ale i struktura vydělané kůže nebo imitace dřevěných a kamenných podlah. Do moderních interiérů jsou zamýšlené povrchy s metalickým efektem, nepravidelně odleštěným povrchem (tzv. lappato) či dokonce design surového betonu nebo rezavého plechu. V módě jsou i staře vypadající dlaždice, které mají buď jednoduchý nenápadný povrch nebo připomínají staré antické dlažby.
Barevná škála není pro letošní rok nijak zářivá, používají se tlumené, případně pastelové tóny. Aby podlahy nepůsobily všedně a ploše, využívá se rafinovaných kontrastů tmavé a světlé, často se kombinují tmavě hnědé tóny se zemitou zelenou, lomenou růžovou a s barvou slonové kosti. Své místo v paletě mají i béžové odstíny a naproti nim také chladné barvy jako antracitová, šedá, tmavě červená atd.
PÁR TIPŮ PRO VÝBĚR DLAŽBY
|
|
Do tmavých místností volíme světlé barvy a lesklý nebo pololesklý povrch (s výjimkou koupelen, viz dále). Do malých stísněných prostor použijeme také světlejší odstíny a dlažbu pokládáme na šířku místnosti, případně na koso, aby se prostor opticky zvětšil. Do frekventovaných prostor chodeb vybíráme matové dlažby nejlépe s mramorovaným nebo jinak nepravidelně barevným povrchem nebo „zestaršené“ dlažby, které budou naším spojencem při udržování příjemně uklizeného vzhledu. Do koupelen volíme především bezpečné raději strukturované povrchy s dostatečným stupněm protikluznosti. Pokud se nechceme stát otrokem úklidu, raději se vyvarujeme zcela tmavých a zcela světlých dlažeb. |
Voskování zajišťuje dlažbě
Zvláště u kamenných dlažeb se doporučuje impregnace materiálu, která má za úkol ochránit dlažbu před průnikem vlhkosti a nečistot. Nanesením impregnačního tzv. hydrofobizačního roztoku dojde k uzavření mikropórů a kapilár materiálu, ale jen natolik, aby z něho mohla odcházet případná absorbovaná vlhkost, aby kámen mohl takzvaně dýchat. Voskování zajišťuje dlažbě lesk a určitou ochranu před nečistotami, ale zase zvyšuje kluznost.
Ani vosk, ani impregnace však neochrání materiál před mechanickým poškozením. Jedině správně vybraná dlažba podle stupně otěru a také určitá ohleduplnost při jejím užívání zajistí, aby zůstala krásná po mnoho let. O protiskluzovou ochranu leštěných kamenných dlažeb, případně lesklých glazovaných keramických dlažeb, se postarají speciální přípravky obsahující lepidla.
text: Zuzana Ottová, foto: archiv firem
Tučnolistá kolopejka Blossfeldova (Kalanchoe blossfeldiana) je ideální vánoční květinou pro suché byty a rodiny, které mají málo času nebo v zimě odjíždějí na týden na hory. S miskou plnou vody vydrží týden bez zálivky. Vyžaduje teplo, slunce a méně zálivky. Je to rostlina krátkého dne, která doma rozkvete až v zimních měsících. Na jaře přesaďte do substrátu pro sukulenty a kaktusy. V létě je raději venku na slunci. Brambořík perský (Cyclamen persicum) a další nízké druhy a odrůdy zalévejte pouze do misky.
Po dopěstování za západními nebo východními okny přesaďte do výživné zeminy s rašelinou. Hlíza musí z jedné čtvrtiny vyčnívat nad zemí a do nástupů mrazů pěstujte v polostínu, nejlépe venku. Nesnáší cigaretový kouř a kuchyňský plyn. Brambořík, klíman, azalku, kamélii, vánoční hvězdu a vánoční kaktus zalévejte měkkou dešťovou vodou, nebo vodou odstátou 24 hodin v konvičce s hrstí rašeliny. Všechny druhy po nákupu přesaďte do většího květináče.
Azalka (Rhododendron simsii), syn. (Azalea indica) – krátkodobě k výzdobě místnosti, potom mezi okny (nikdy jižními), v zimě vyžaduje 8 °C, v létě pro nasazení poupat 18 až 22 °C. Přesazujte do substrátu pro pěnišníky.
Lilek ozdobný (Solanum capsicastrum) chladnomilná rostlina, k dekoraci interiéru pouze během Vánoc. Prospívá v chladné místnosti, kde teplota neklesá pod 15 °C. Na jaře ji přesaďte do výživné půdy a sestřihněte. Přes léto hojně slunce a zálivky.
Původní vzhled rodinného domu nezapřel, že jeho počátky jsou již staršího data. Nejvýraznější změny proto čekaly nevyváženou hmotu střechy s množstvím polovaleb a vikýřů, která po razantním zásahu získala podobu čisté sedlové střechy. Dům tak náhle opticky narostl do výšky a vypadá mnohem uhlazeněji. Odbouráním všech malých stříšek a jejich nahrazením rovnými střechami došlo k rozdělení domu do několika optických přisazených bloků, které lze snadno barevně zvýraznit. Na obrázcích je patrné, jak se pouhým barevným laděním vnější fasády a použitými materiály docílí odlišného efektu.
Například obrázek s bílou fasádou vyniká čistotou, zatímco obrázek s šedým dřevěným obložením vypadá, jako by „plakal“. Sedlová střecha vyvedená v antracitovém odstínu je nejen výrazně elegantní, ale citlivě doplňuje prosklený štít. Díky masivnímu prosklení je v místnosti nad obývacím pokojem nejen mnohem více světla, ale důležitý je také efekt při pohledu z ulice. Prosklený štít totiž odráží okolí domu a ulice a přirozeně se barví do tmavošedé barvy, jež ladí s tmavou střechou. Také západní strana střechy dostala do vínku několik oken, která přinášejí další potřebné světelné paprsky do podkroví.
Na nedostatek slunečního světla si majitel rozhodně nebude stýskat v obývacím pokoji, který se nově chlubí proskleným koutem vedoucím na vybudovanou terasu s pergolou. Přisazené zádveří se zbavilo dvojice původních oken a na jejich místě je vystřídalo pouze jedno francouzské okno, které opticky navazuje na okenní pás vedoucí přes okno nad schodištěm až po střešní okno. 
Město vzhledem k velkému průmyslovému závodu, který se od druhé světové války neustále rozrůstal, zažilo několik vln rozšiřování. Prarodiče dnešního majitele domu měli původně parcelu jinde a na ní menší domek. Když se rozhodlo o výstavbě kulturního domu, byla jejich parcela i s domem vyměněna za jiný, nezastavěný pozemek. Číslo popisné si však mohli ponechat. Na počátku šedesátých let minulého století si tedy svépomocí podle podnikového typového projektu postavili dvougenerační, částečně podsklepený dům.
První schůzka a mírné oťukávání. Zkusíme to. Rádi bychom se vyhnuli převládajícím modernistickým schématům. Dnes totiž již téměř povinně musí mít nový nebo rekonstruovaný dům kus fasády obložené dřevem, ale vždy je to trochu násilné – všechny ty nové satelity a jejich pokusy o moderní architekturu. Jak má vypadat kompromis – moderní, ale přitom praktické, funkční a pochopitelné bydlení? Navíc v okolí převládají paneláky.
Okna do suterénu jsou srovnána s okny v ostatních podlažích a překryta gabionovým košem s kameny. Světlo do sklepa proniká mezerami mezi kameny a stejně tak lze i větrat. Původní dispozice se dvěma byty je zrušena a na přízemí vzniká velký „living space“ – kuchyňský kout propojený s jídelnou a obývacím pokojem, který navazuje na venkovní terasu v zahradě. Uvnitř je i krb. V přízemí pak ještě menší toaleta a místnost na domácí práce.
Zděná vilka, pocházející z počátku dvacátého století, se nachází na poměrně velkém pozemku s mírným západním sklonem, ve starší klidné vilové čtvrti. Obklopuje ji zástavba rodinných domů z různých dekád minulého století, bez jednotného charakteru. Dům byl v 80. letech rekonstruován a je v dobrém technickém stavu, nové majitele ale neuspokojuje jeho dispozice. Velikosti místností ani vybavení domu neodpovídají současným nárokům na obytný standard. Cílem je vytvořit komfortní bydlení pro čtyřčlennou rodinu, s velkým obývacím pokojem, pracovnou, dostatečně velkými koupelnami a úložnými prostory a také dát domu moderní vzhled. Rovněž bylo třeba vyřešit garážování pro dva automobily.
Částečně podsklepený dvoupodlažní dům má zděnou konstrukci s dřevěnými zdvojenými okny, s klasickým dřevěným krovem a eternitovou střešní krytinou, nejeví známky statických poruch ani závad. V přízemí a v podkroví se nacházejí dvě samostatné bytové jednotky. Byt v přízemí má kuchyň, koupelnu přístupnou přes kuchyň (typický rys „prvorepublikových“ rodinných domů), jídelnu v malém šestibokém arkýři na východním nároží a čtyři pokoje. Podkroví je přístupné po samostatném schodišti, nacházejí se tu dvě obytné místnosti s kuchyňkou a WC a dvě půdy.
Na požadavky majitelů architekt reagoval výstavbou samostatné dvojgaráže (se skladem zahradních a sportovních potřeb) v severním rohu pozemku a rozšířením přízemí o přístavbu, která navazuje na východní nároží domu. Na místě původního arkýře navrhl rozlehlý společný obytný prostor se sezením, s jídelnou, kuchyní, krbem a úložnými prostory. Velkými prosklenými stěnami se propojuje s jižní i severní částí zahrady. Po úpravách ve stávající části přízemí vzniklo potřebné zázemí, které dosud domu chybělo (technická místnost, spíž, šatna, dostatečně dimenzované koupelny), je tu také ložnice a velká pracovna.
Dimenze krovu umožňují rozšířit obytné prostory v podkroví bez velkých zásahů do střechy (přibudou pouze dva nové vikýře). Jsou zde navrženy dva pokoje, velká rohová koupelna se saunou, ložnice s vlastní koupelnou a do vrcholu krovu další malá pracovna přístupná po točitém schodišti, které vede z chodby v podkroví.
Nová přístavba je zastřešena plochou střechou se střešní zelení a částečně slouží jako terasa náležející k ložnici v podkroví. Plochá střecha přechází přes vstupní předprostor domu nad garáž a sjednocuje tak oba nové objekty, navzájem propojené rovněž dřevěnou terasou. Architekt odlišil nové části od původního domu tvarováním a volbou materiálu – garáž i přístavba obývacího pokoje vyrůstají na půdorysu nepravidelného lichoběžníku se zakulacenými rohy a jsou obloženy dřevem. Také střecha a terasa mají zakřivené obrysy, terasu stíní atypická trojúhelníková plachta. Křivky vnášejí do starší zástavby dynamický prvek, vytvářejí napětí mezi starým a novým a dávají domu jedinečnou identitu.
V zimě jsou interiéry velmi suché, a proto je nezbytné pravidelné zvlhčování vzduchu. Jiným rizikem je Záhořovo lože na parapetech: v mrazivém počasí se okenní tabule ochladí i pod bod mrazu a na opačné straně v místnosti je třeba 25 °C. Květiny v těsné blízkosti okenního skla na jedné straně namrzají a na druhé se přehřívají a vysušují. Před příchodem velkých mrazů proto raději odsuňte květináče dál od skla nebo květinu postavte na jiné místo.
Jemně ochmýřené listy žebrovce (Blechnum gibbum) vyrůstají ze země v jednom místě. Starší rostliny ovšem vytvářejí kmínky. Nejstarší listy odspodu odumírají a opadávají, nové stále vyrůstají na vrcholu. Rostlina snese více světla než jiné kapradiny, ale stejně jako ony potřebuje pravidelnou zálivku a rosení.
Oblíbenou rostlinou v moderním interiéru je Nolina z čeledi liliovitých. Nápadná je ztlustlá báze kmene, na jehož vrcholu vyrůstá jedna nebo více růžic šedozelených listů. Listy mohou dorůst délky až 90 cm, jejich konce se elegantně vlní a krabatí. Noliny kvetou velmi zřídka, ale pokud budete mít štěstí, vyraší vám tisíc drobných bílých kvítků uspořádaných na dlouhém stvolu. Nolina preferuje světlé stanoviště, propustnou půdu nebo zeostrat a střední zálivku.
Luxusní záležitostí je bezesporu integrovaný sanitární systém, který kombinuje funkce WC a bidetu v jednom keramickém povrchu. Navíc velký pevný pás dřeva koncipovaný jako víko vytvoří variantu sedacího nábytku v koupelně, neboť jeho zaklopením vzniká jakási lavice s dřevěným sedákem. Tímto momentem, který systém nabízí, odhaluje nový potenciál funkce nábytku. Jedná se o jiný rozměr v oblasti koupelnového designu.
Proces slouží ke zpevnění a sjednocení nasákavosti savého podkladu, jako jsou omítky nebo dřevo a vytváří žádoucí podmínky pro lepší přilnutí disperzního nátěru (př. Remal, Latex…). Penetračních nátěrů je více druhů (fasádní, interiérové, silikonové, akrylátové). Můžeme do nich vmíchat menší množství barvy, kterou chceme použít pro malování. Pro nanášení penetračního podkladu se používá štětka nebo váleček. Při aplikaci na hodně staré nátěry a na nové omítky by měla být penetrace nezbytnou. Ve snaze ušetřit se na penetraci často zapomíná. V mnoha případech pak náklady na opravy vysoko převyšují náklady na kvalitní úpravu podkladu.
Strop se natírá lépe válečkem než štětkou, ale o stěnách už tato slova tak jednoznačně neplatí. Nanášení barvy štětkou je výhodné při práci na hrubší omítce a také členitější plochy se lépe malují štětkou než válečkem. Štětka by měla být vláčná a tomu dopomůže její máčení ve vodě. Alespoň na hodinku bychom ji měli před malováním ponořit.
Při volbě barvy bychom měli zohlednit vlastní vkus, ale měli bychom také vzít v úvahu emocionální působnost barev. V úvahu by měly být brány též světové strany. Příklad? Místnost s okny obrácenými na sever by neměla být vymalována studenými, potažmo tmavými odstíny. Znamená to vyhnout se modré, zelené nebo i bílé barvě. Pro jižně směrovanou ložnici budou vhodné jemné tóny chladných barev, příkladně můžete použít zelenkavé odstíny. Dělení na studené a teplé barvy je pouze jedním z faktorů. Mysleme rovněž na činnost, která bude v místnosti převažovat.
Vánoční dárky z přírody voní ovocem – mandarinkami, pomeranči, jablky – nebo kořením typicky vánočním – skořicí, hřebíčkem, badyánem. Nejen vůni, ale i cenné oleje a další důležité látky do nich „darovaly“ květy a listy: jsou v mýdlech, čajích, koupelových přísadách, svíčkách. Važte si medu – léčí zimní neduhy, osladí čaj i šedivé dny… Svíčky z včelího vosku nepokapou stůl a nádherně voní. Návratem do léta budou dárečky olivové a levandulové…
