Podmínkou je, aby upravované předměty měly středně tvrdý vláknitý povrch zbavený všech laků či nečistot. Na ten se pak v několika vrstvách nanáší studené a teplé odstíny barev.
Barvy musí mít kovový lesk, který odráží světlo pod různými úhly, díky čemuž vzniká hluboký a nezaměnitelný efekt. Dominující odstíny červené měděné a zlaté navíc vyzařují příjemné teplo, takže zútulní každou místnost. Rozmyslete si tedy, který kus nábytku budete upravovat, na papír si navrhněte své barevné kombinace a můžete se pustit do díla.
BUDETE POTŘEBOVAT |
|
· bílou podkladovou akrylovou barvu · matně bílou základovou barvu · středně velký štětec na barvu · kovové olejové barvy: stříbrnou, zlatou · akrylové barvy v požadovaných kovových odstínech · vysoce lesklou akrylovou fermež · štětec na fermež · kulatý štětec · jemnou ocelovou vlnu · voděodolný jemný smirkovací papír · gumové rukavice · houbu · lepicí pásku |
Příprava
Holé dřevo natřete dvěma vrstvami podkladové akrylové barvy a jednou vrstvou matně bílé základové barvy. Jednotlivé vrstvy vždy nechte dobře zaschnout a lehce je osmirkujte.
1. Nasaďte si rukavice a plochým štětcem na fermež naneste vrstvu kovové olejové barvy. Aby byl výsledný efekt živější, skříňku postupně natřete stříbrnou a zlatou.
2. Po zaschnutí krouživými pohyby obruste povrch ocelovou vlnou. Navlhčeným hadříkem setřete obroušenou vrstvu a nechte zaschnout. Pokud bude výsledná vrstva příliš tenká, proceduru opakujte.
3. Houbou naneste zředěné akrylové barvy. Na oddělené plochy použijte různé odstíny červené, měděné a zlaté. Každou vrstvu (měly by být 2-3) nechte zaschnout a před nanesením další krycí vrstvy jemně osmirkujte povrch dohladka.
4. Lepicí páskou naznačte, kam přijdou široké kontrastní pruhy, a postupně nanášejte další tenké barevné vrstvy v kovových odstínech. Pásku odstraňte až po zaschnutí barvy.
5. Nenabarvené proužky, kde byla předtím páska, orámujte další lepicí páskou. Pak tenké proužky pomalujte výraznější barvou pomocí kulatého štětce.
6. Po zaschnutí barev odlepte pásku a povrch ještě osmirkujte ocelovou vlnou. Nakonec vše natřete vysoce lesklou akrylovou fermeží.
| Více článků z rubriky INTERIÉR najdete na www.dumabyt.cz. |
text: Kateřina Pecková, foto: archiv redakce
Základní rozdíl spočívá v tom, že masivní dřevěná podlaha se celoplošně lepí k podkladu a je pevně fixována ke zdi. Jednou z velkých výhod podlahy z masivního dřeva je, že umožňuje opakovanou renovaci. Dřevo lze mnohokrát přebrousit, což zaručuje dlouhou životnost. Ideální je provádět broušení jednou za osm let.
Plovoucí podlaha je každá, která není spojena se stropnicí (bez ohledu na materiál, ze kterého je). Stačí, když mezi podlahu a stropnici vložíme izolaci, a už jde o plovoucí podlahu. Jednotlivé díly, vrstvené lamely, mohou být dřevěné, laminátové nebo korkové. V každé z těchto skupin existují výrobky odlišné tloušťkou lamely, skladbou jednotlivých vrstev, kvalitou, izolačními schopnostmi, délkou záruky a samozřejmě i cenou.
Povrchová úprava dřeva
Úpravu dřevěných povrchů lze provádět olejem, voskem či lakem. Lakované podlahy jsou na údržbu nejméně náročné. Lak vytváří na podlaze odolnou vrstvu, která dobře odpuzuje nečistoty a odolá i méně šetrnému čištění. Renovace a oprava lakovaných podlah je však složitější (nelze podlahu opravit lokálně, ale vždy je nutno podlahu celoplošně obrousit a znovu přelakovat). Oleje a vosky jsou ekologickou alternativou k lakování. Výhodou je snadná opravitelnost a zachování přirozeně matného vzhledu podlahy. Nevýhodou je trochu náročnější údržba.
Zatímco ještě v 60. letech minulého století se potřebná tloušťka tepelné izolace u obvodových konstrukcí objektu stanovovala s ohledem na to, aby se při nízkých venkovních teplotách nesrážela vodní pára na vnitřním povrchu konstrukce, dnes jsou nároky úplně jinde. Běžně dosahované tepelnětechnické vlastnosti obvodových konstrukcí jsou totiž dnes již takové, že nebezpečí povrchových kondenzací dávno nepředstavuje problém. Rozhodujícím se stává hledisko energetické – to znamená, že na izolační vlastnosti stěn, podlah a střech jsou kladeny takové nároky, aby se dosáhlo co největších úspor energie na vytápění daného objektu.
Zatím nejrozšířenějším způsobem, jak dosáhnout zateplení s nejlepší účinností v porovnání s vynaloženými finančními prostředky, jsou kontaktní zateplovací systémy buď s deskami z minerálních vláken, anebo polystyrenu. Každý z těchto izolantů má své výhody a nevýhody, ale vzhledem k poměru cena/užitná hodnota a pracnost/výsledný efekt, vítězí polystyren. Je mu sice vytýkána malá prodyšnost, ale uvědomme si, že u řady obvodových konstrukcí jde o difuzi v řádu jednoho až tří procent, což je vlhkost, která se dá bez problému vyvětrat okny.
Investoři si architekta vybrali na základě jeho předchozích realizací, které se jim velmi zamlouvaly, a proto ho nechtěli výrazně omezovat v tvůrčí invenci. „Pan architekt přinesl první návrh a pohledy v podstatě stávajícího ,betonového bunkru‘ a my jsme se do něj bez výhrad zamilovali. Došlo jen k drobným korekcím v dispozici domu. Velmi jsme ocenili promyšlené uspořádání a využití prostoru,“ upřesňuje paní majitelka.
Nábytek a vnitřní vybavení domu vzniklo v užší spolupráci majitelů s architektem. Paní domu je spolumajitelkou firmy Habitat, která se zabývá prodejem koberců a textilu a realizacemi dekorací v interiéru. Má tedy k interiérovému designu blízko. „Vycházeli jsme z návrhu pana architekta a hledali vlastní řešení, které by nám vyhovovalo designem, ale i užitnými vlastnostmi, praktičností a zamýšleným rozpočtem.“
Na zahradě (jako) doma
Pozemek na jihozápadním svahu leží na odlehlém místě na konci menší obce v západních Čechách. Jediným sousedem, kromě pověstných „lišek dávajících dobrou noc“ ve staré ovocné zahradě, je poslední chalupa s kusem kamenné zdi, snad pozůstatkem dávné středověké tvrze.
Jednoramenné schodiště dále vede do společného obytného prostoru s kuchyní, jídelnou a sezením. Velká kuchyň má okna na východní i na jižní stranu, k jižní fasádě domu přiléhá venkovní dřevěná terasa přístupná posuvnou prosklenou stěnou. Součástí společné obývací zóny je i kout pro hosta, soukromí mu zajišťují posuvné dveře.
Dům čerpá navenek i vnitřně z místních zdrojů. Nadstavbu nad zděným suterénem tvoří kombinovaná zděná a dřevěná stavba, severní obvodová stěna je obložena kameny nasbíranými na okolních cestách, část středové nosné zdi je z keramických tvárnic, zbytek tvoří rámová dřevěná konstrukce s odvětraným pláštěm z modřínových palubek. 
Použití obilné slámy do konstrukcí domů bylo na našem území tradiční. Všichni známe došky a půdu plnou sena nebo slámy, která tvořila dokonalou tepelnou izolaci domu. Používala se také na utěsňování spár mezi trámy roubených staveb nebo jako příměs do jílových omítek a nepálených cihel. V dnešní době sláma přebývá, často se dokonce zaorává. 
Rákos je rostlina, která byla od nepaměti používaná ve stavebnictví. Stačí si vzpomenout na doškové střechy na venkově. Zvláště na Slovensku se s tímto použitím můžete setkat dodnes. Došky se pokládají v tloušťce cca 30 cm a mají výborné tepelněizolační vlastnosti. 
Technické konopí
Jakmile rozmrzne zem, znovu skalku prohlédněte, a kde je potřeba, rostliny vytažené ze země pozorně zatlačte do země, případně přisypte chybějící zeminu ve složení podle druhu alpínky. Rovněž nezapomeňte zkontrolovat drenážní vrstvu drobných kamínků pod rozložitými polštářky, protože pro polštářovitou alpínku je nedostatečná drenáž zhoubou. V předjaří sestřihněte keříčky vřesů na čtyři prsty nad zemí. Během celého jara sledujte vlhkost půdy a v případě přísušku skalku zalijte.
pryskyřníkovité – Ranunculaceae (jaterník, koniklec pryskyřník, orlíček, sasanka, ostrožka, talovín, hlaváček) 
mákovité – Papaveraceae (mák, krevnice) 
Alpínky neboli skalničky jsou velmi rozsáhlou skupinou rostlin z horských svahů celého světa. Někdy si ani odborník není jist, zda rostlina je či není jedovatá. Je dobré si zapamatovat hlavní znaky čeledí, jejichž zástupci mají vždy určitý obsah jedovatých látek nebo látek způsobujících alergie (viz blok Pozor na jedovaté čeledi).
Při pletí používejte rukavice
Nejsvětlejší odstín původní plovoucí podlahy v odstínech přírodních dřevin opakovala designérka na korpusech a obdobný odstín barvy použila na podkladovou barvu stěn. Tak se jí podařilo světlé odstíny dřeva vzájemně propojit od podlahy přes linii nábytku ke stěnám. Jako doplňkovou barvu zvolila odstíny listů a zeleně.
Vizuální oddělení postele
Do prostorné šatny, která je součástí pokoje, umístila veškeré šatní skříně, aby nemusela samotný pokoj zahlcovat nábytkem. Do pokoje navrhla úzké skříňky s hloubkou 35 cm pro dívčí tajnosti a poklady.
