Současní designéři kuchyní mají na čem stavět. Čerpají z historie, ze znalostí zkušených kuchařů i ze současných potřeb běžných uživatelů. V jednadvacátém století vítězí jednoduchost, ergonomie a kompatibilita.

Zdávné historie designéry stále inspiruje apel na „teplé srdce domova“ s otevřeným ohništěm, do hry se proto vracejí kachlová kamna i nejrůznější pece. Vedle toho ovšem vznikají speciální kuchyňské prostory, které mají blíže k moderním laboratořím. Patrný je zde i určitý kompromis či hledání harmonie mezi starým a novým. Vše záleží na vkusu majitele a lokalitě, kterou obývá. K venkovu patří častěji keramické obklady, retro styl a nejrůznější dekorace, u městských bytů preferujeme spíše minimalismus, čisté linie a moderní zařízení.
Zajímavé řešení nabízí světoznámá designérka a architektka Zaha Hadid.

Pracuje s novými materiály (umělý kámen), uplatňuje vyspělé kuchyňské náčiní a nástroje, které splňují nejvyšší ergonomické nároky. Moderním prvkem je integrace multimédií a světel do celé sestavy – nejčastěji zde vévodí televize ve zdviženém křídle pravé části kuchyňské linky. Lze tak sledovat programy o vaření nebo televizi využívat jako bezpečnostní zařízení. Můžete se dívat, kdo k vám přichází na návštěvu, či kontrolovat dítě v jeho pokoji.

Podle stavu zásob v lednici televize (internet) navrhne, jaký pokrm se bude připravovat, a vytvoří postup přípravy v podstatě na zakázku. Budete si moci vybírat z nabídky video on demand, tedy pořadů na přání. Pro představu: rozhodnete se třeba pro pečení krocana, spustíte příslušný program a pokračujete krok za krokem v souladu s tím, co předvádí kuchař. I taková by mohla být budoucnost vaření…

Ergonomie v Kuchyni

Prof. ak. arch. Jan Fišer, Ústav průmyslového designu ČVUT Praha (ÚPD ČVUT)

Kuchyň je v rámci bytu specifickým prostorem, místem pobytu pro relativně dlouhou dobu, kterou úprava jídla vyžaduje. Je proto nezbytné vytvořit předpoklady pro plynulou návaznost pracovních úkonů s maximálním respektováním všech ergonometrických zákonitostí. Vzhledem k převážnému podílu činnosti vestoje dbáme na správnou pozici těla, přizpůsobení výšek pracovních ploch, optimální dosahovou vzdálenost úložných prostorů pro nejčastěji užívané předměty a optimální osvětlení pracovní plochy. Pro vlastní práci je nutno oddělit zdroje tepla a chladu a poskytnout dostatečnou manipulační plochu mezi dřezem a varnou deskou. Tyto zásady jsou všeobecně respektovány u výrobců unifikovaných linek, včetně designu vestavěných spotřebičů. Na designérovi pak záleží, jak jednotlivé prvky sestaví, případně respektuje i specifické požadavky uživatele, pro leváky, praváky, případně vozíčkáře. V rámci prostorového uspořádání bytu je optimální orientace kuchyně na sever či severovýchod, nejlépe s možností výhledu ven přímo od pracovní desky. Takové podmínky nejsou vždy řešitelné, ale minimální základní plocha pro kuchyňský kout by měla být 5 až 6 metrů čtverečních, s tím, že je často koncipována v přímé vazbě na jídelní stůl nebo odkládací plochu barové desky. Podstatnou úlohou designéra při návrhu kuchyně je i výběr materiálu. Barevnost a osvětlení jsou volitelné ve vztahu k prostředí a požadavky na pobytovou pohodu, materiálová kvalita pracovních ploch pak musí splňovat parametry hygieny a odolnosti.

Další z designérů zvaný Ora-ïto popisuje kuchyně budoucnosti jako „hejno moderních spotřebičů ve zvláštním individuálním prostředí, které si zákazník sám dotváří“. Vše musí být jednoduché, bez hran, všechny úhly zaoblené. Návrhy vlastně nevypadají ani jako kuchyně, podle Ora-ïto totiž pominul důvod, aby vaření a stolování zůstávalo na jednom místě. Kuchyňské spotřebiče jsou „kočovnými“ výrobky, které je možné snadno přemísťovat uvnitř i mimo prostor bydlení. Spotřebiče jsou propojeny s uživatelem prostřednictvím internetu, takže je možné začít vařit, ještě než se vrátíte domů. Všechno lze řídit dálkovým ovládáním, na terminálu počítače, mobilním telefonem. Z jednoho místa lze zrovna tak dobře vařit jako třeba kontrolovat teplotu či stav světel v domě.

Pořád jako od babičky

A změní moderní technologie také naše uvažování o každodenní stravě? Český designér Jan Čtvrtník předpokládá, že všechny technické vymoženosti se stejně budou otáčet kolem stále extrémně konzervativního zákazníka. To znamená, že kuchyně budou navrhovány tak, aby nám umožnily vařit jako od babičky, ovšem s perfektním a stálým výsledkem a s menšími nároky na čas.

Radost z přípravy jídla a zvyky spojené se stolováním budou i nadále osou každé rodiny a budou odrážet kulturu dané společnosti. „Tzv. molekulární strava může být zajímavý doplněk, může být nutností na meziplanetárních misích, ale asi nebude nikdy standardem pro kvalitní život,“ podotýká Jan Čtvrtník.

text: Vlastimil Růžička, foto: archiv firem

Poslat Messengerem

30.09.2014 | Interiér