Příprava pokrmů je někdy radost, někdy náročná povinnost, v každém případě však patří k nejsofistikovanějším činnostem v domácnosti. Bez ergonomicky řešené, logicky uspořádané a trvanlivé pracovní plochy se v kuchyni neobejdete.

Základní rozměrové parametry pracovní plochy v kuchyni vyplývají z ergonomických výzkumů. Obvyklá hloubka plochy činí 60 cm, výška 85 cm nad úrovní podlahy. Záleží na individuálních potřebách, jste-li vyšší postavy, může vám vyhovovat výšková úroveň 95–100 cm. Velikost a uspořádání kuchyňské linky (a tím i celé pracovní plochy) závisí na dispozici kuchyně, počtu členů domácnosti a také na tom, jak často a pro kolik osob se v kuchyni bude vařit. Vybavení kuchyně v rodině s dětmi, která často hostí návštěvy, bude určitě vypadat jinak než v single domácnosti nebo víkendovém domě, kde se nevaří příliš často.

V každém případě se však doporučuje dodržet logické schéma funkčních celků: chladnička – odkládací plocha – dřez – pracovní plocha – sporák – odkládací plocha – jídelní stůl. Toto uspořádání vám zajistí rychlejší a plynulejší postup při přípravě pokrmů a šetří vaše nohy. Minimální šířka pracovní plochy je cca 60 cm (v malé domácnosti), budete-li vařit pro rodinu, budete potřebovat plochu širokou nejméně 120 cm (+ další odkládací plochy vedle dřezu a sporáku).

K práci v kuchyni je zapotřebí dostatečné denní osvětlení (nejlépe okno přímo nad pracovní plochou) i umělé osvětlení. Optimální jsou světelné zdroje s neutrálním bílým světlem, které věrně podává barvy surovin a pokrmů. Pracovní plocha a její bezprostřední okolí jsou vystaveny velké zátěži, proto by nemělo chybět obložení stěny z trvanlivého materiálu, který se snadno čistí – keramický obklad s minimálními spárami, MDF deska, deska z plexiskla, nerezu, skla, hladká stěrka s voděodolným povrchem a podobně. Záleží na designu kuchyně.

Od přímé linie po ostrov

Tvar kuchyňské linky se odvíjí od dispozice kuchyně. Nejjednodušší lineární řešení podél jedné stěny se uplatní především v malé kuchyni, 6 m dlouhá linka se hodí jen pro mladé, fyzicky zdatné hospodyně nebo tam, kde vybavení kuchyně slouží spíše na ozdobu než k užitku. Praktický a nejčastěji používaný tvar L nebo U zkracuje vzdálenosti mezi funkčními zónami a šetří vaše kroky. K současným trendům patří řešení s kuchyňským ostrůvkem. Mívá hloubku 90–120 cm, může být hostitelem varné zóny, případně mycí zóny (jde o technicky složitější řešení – je třeba řešit přívod vody a odpadu). Vytváří žádoucí prostorový předěl a nabízí řadu atraktivních možností, jak propojit kuchyň s obývacím pokojem – s barovým pultem, s plochou pro malé stolování či přímo s jídelním stolem. Záleží na invenci interiérového architekta.

Pracovní deska

Nejdůležitějšími vlastnostmi kuchyňské pracovní desky jsou odolnost proti mechanickému opotřebení, vodě, tukům, vysokým teplotám a snadná údržba. Můžete vybírat z nejrůznějších materiálů. Nejčastěji používaným materiálem jsou dřevovláknité desky s vysoce odolným povrchem z vysokotlakého HPL laminátu. Jsou cenově přijatelné (zaplatíte několik set Kč za metr běžný), snadno se opracovávají a udržují, odolávají vodě, chemikáliím i teplotám do 200 °C, zachovávají si stálou barvu. Vyrábějí se v tloušťkách 28 mm a 38 mm, se zaoblenými hranami (tzv. postforming), případně je lze opatřit lepenou hranou, kovovou hranou atd. Výrobci nabízejí desítky dekorů od jednobarevného provedení přes imitace dřeva, kamene až po originální design, takže ke každé lince lze najít „tu pravou“ pracovní desku.

Do „vyšší třídy“ patří přírodní kámen, ne každý druh se však hodí na exponovanou pracovní plochu (například mramor je poměrně choulostivý, nasákavý, lze jej snadno poškrábat). Nejvhodnější je žula, zpravidla se používá v leštěné úpravě. U exkluzivních kuchyní se můžeme setkat s efektní černou žulou s otryskávaným povrchem. Desky o tloušťce cca 20 mm překonají svou životností nejednu kuchařku, odolávají opotřebení i vysokým teplotám. Nevýhodou je velká hmotnost, náročné opracování a vyšší cena. Někomu může vadit dotek ruky s chladným povrchem. Kompaktní materiály typu Corian®, Technistone, HI-MACS® a další, nazývané „umělý kámen“, obsahují přírodní minerální základ (70 % tvoří prášek z bauxitu), pryskyřičné pojivo a barevné pigmenty.

Velká tvrdost a pevnost kamene se pojí s dokonale hladkým neporézním hygienickým povrchem, který eliminuje usazování nečistot a bakterií. Odolává vodě, tukům, chemikáliím a vysokým teplotám, lze jej dobře řezat, spojovat a formovat za tepla, například vytvořit pracovní plochu se zapuštěným dřezem a odkapávací plochou jako jeden kus beze spár. Barevné pigmenty propůjčí materiálu stovky barevných odstínů. Zatímco laminované desky a přírodní kámen jsou de facto neopravitelné, škrábanec na povrchu corianu stačí mírně zbrousit a vyleštit.

Na pracovní plochu se zpravidla používá materiál o tloušťce 9–12 mm (osazený na podkladové MDF desce), za nadstandardní kvalitu zaplatíte vyšší cenu (cca od 7 000 Kč za metr desky, záleží na složitosti tvaru). Méně často se na kuchyňské pracovní ploše setkáváme s dalšími odolnými a hygienickými materiály – nerez ocelí, hliníkem a sklem, uloženými na podkladové MDF desce. Dokonale hladké lesklé povrchy dodají interiéru nádech exkluzivity, jsou hygienické, vyžadují však větší péči. V rustikálních kuchyních můžeme objevit masivní dřevo (deska ze spárovky), případně pracovní plochu obloženou keramickými dlaždicemi. Autentický ráz venkova má i svůj rub – menší odolnost a pracnější čištění než u moderních materiálů.

text: Jitka Pálková, foto: archiv

Poslat Messengerem

20.03.2014 | Interiér