Místo pro umyvadlo

Interiér

Fotogalerie:

Jedním ze základních kusů koupelnového vybavení je umyvadlová skříňka. I když ji dnes vnímáme jako běžný kus nábytku, v koupelnách se objevila až ve druhé polovině minulého století. Předobrazem tohoto řešení byly běžné skříňky, na jejichž deskách stál lavor.

První koupelny zařízené způsobem, jaký bychom byli dnes ochotni akceptovat, se objevily v městských domech a vilách teprve na počátku 20. století. Překvapivě velké místnosti bývaly vybavené vanou, umyvadlem, galerkou se zrcadlem, klozetem a případně bidetem. Nábytek s úložnými prostory určený speciálně pro koupelny se nevyráběl a v případě potřeby se použila běžná interiérová skříňka.

Z paneláku do vily

První skříňky, které byly určené přímo do koupelen, se začaly využívat v panelových domech, v jejichž malých koupelnách bylo zapotřebí využít maximum prostoru. Umakartové nebo laminátové kusy se zapuštěnými umyvadly nebyly příliš pohledné ani praktické. Špatně chráněnými hranami pronikala snadno voda a desky nábytku se brzy zkroutily. Pohodlnému přístupu k umyvadlu navíc bránilo položení skříňky na podlahu. Přesto za ně byly uživatelé malých koupelen vděčni.

Novou podobu získaly umyvadlové skříňky s trendem zvětšování koupelen a jejich využíváním k relaxačním účelům. Skříňky se rozšířily, takže na jejich desce vznikl odkládací prostor, místo dvířek se začaly používat zásuvky a způsob položení na zem vystřídalo nejprve umístění na nožkách a později praktické zavěšení na stěnu. Koupelnový nábytek získal reprezentativní podobu a stylově se přiblížil nábytku do obývacích prostor.

Součástí umyvadlové skříňky je umyvadlo, které do ní bývá zcela nebo částečně zapuštěné. Trendem posledních let je ovšem jeho umístění na desku. Zapuštění se liší podle způsobu montáže – shora nebo zespodu. Nevýhodou varianty shora je, že horní lem umyvadla částečně vyčnívá nad okraj desky, což může komplikovat údržbu. U spodní montáže tyto problémy odpadají. U všech zapuštěných umyvadel je ale třeba počítat s tím, že předsunutá deska skříňky částečně brání pohodlnému přístupu k umyvadlu. Zapuštěním umyvadla se také zmenší úložné prostory ve skříňce, kde je kromě umyvadlové mísy umístěný i sifon.

Efektní způsob umístění umyvadla na desku se používá zejména proto, aby vynikl jeho vzhled. Umyvadla ve tvaru subtilních misek, robustních korýtek či masivních balvanů působí na desce, jako by tu byla jen ležérně položená. Ve skutečnosti se ale musí otvorem do desky napojit na sifon, který je umístěný v zadní části skříňky, takže lze k úložným účelům využít i částečně zkrácenou zásuvku těsně pod deskou.

Více článků z rubriky KOUPELNA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Organizovaná kosmetika

I když se některé umyvadlové skříňky vybavují klasickými dvířky, většina moderních typů je osazena plnovýsuvnými různě hlubokými zásuvkami, které jsou přehledné a snáze se s nimi manipuluje. Podobně jako v kuchyni se i u koupelnového nábytku používají mechanismy s bezúchytovým otvíráním. Mělké zásuvky jsou vybavené praktickými organizéry, které umožňují přehledné ukládání hygienických nebo kosmetických pomůcek a přípravků. Hlubší kontejnery mohou sloužit například k ukládání čisticích přípravků nebo osušek.

Aby vydržel

Protože je koupelnový nábytek vystaven vlhkému prostředí, jsou na kvalitu provedení a použitých materiálů kladeny větší nároky než na nábytek do ostatních částí interiéru. Nejčastěji se vyrábí z MDF desek opatřených lakem, dýhou nebo laminem s dřevodekorem. Nákladnější je nábytek z masivu. Nejodolnější, ale také nejdražší je celolakovaný nábytek. Lépe než matný se udržuje lesklý lak, u kterého se dá drobnější mechanické poškození rozleštit. Lak ale musí být kvalitní a nanesený v několika vrstvách. Vlhko i poškození nejvíce ohrožuje umyvadlové desky, proto odborníci doporučují desky zhotovené z tvrzeného skla nebo kompozitního materiálu.