Téměř každý má kladný vztah k vínu. Je však více možností, jak tento vztah projevit. Máme-li rodinný dům, můžeme si založit vlastní vinotéku. Pokud je možné vyčlenit pro vinnou révu část zahrady, připadá v úvahu i výroba vlastního vína.

Réva se pěstuje nejen na svazích, ale mnohde i v rovinatém terénu.Než se však pro takový krok rozhodneme, je třeba uvážit, máme-li pro pěstování révy vhodné předpoklady. Mezi ně patří především podnebí (dostatek tepla a světla) a vhodné půdní podmínky. V neposlední řadě je nutno pamatovat na to, že vlastní vinohrad je záležitost, která vyžaduje investice, a to nejen finanční, ale i pracovní.

Na začátku je dobré ujasnit si pojmy. Pěstuje se rostlina réva vinná, ta plodí hrozny a z těch se vyrábí víno. Osvojte si tyto odborné termíny. Nejde o to, dělat ze všeho vědu, ale je dobré nevypadat směšně.

Pro povzbuzení těch, kdo váhají, lze říci pár slov o historii vinařství v českých ze­mích, které tu má více než tisíciletou tradici. Že se za tu dobu révě u nás vždy dařilo - třebaže ne vždy stejně - svědčí o tom, že do naší země zkrátka patří. Ve středověku patřily vinice hlavně měšťanům, kteří je obdělávali buď vlastními silami nebo za pomoci rodiny, jen na sezónní práce najímali další síly. Za těchto podmínek byly vinice rentabilní i v horších klimatických podmínkách.

Klimatické podmínky

Sběr hroznů ryzlinku v zimě. Ze zmrzlých hroznů se vyrábí pověstné ledové víno.Réva je rostlina teplomilná a čím více tepla a slunečního svitu jí můžeme na stanovišti poskytnout, tím lepších výsledků docílíme. Tradiční oblastí pro pěstování révy je u nás jižní Morava, kterou dělíme na oblast znojemsko-mikulov­skou, hustopečsko-hodonínskou a bzenecko-strážnic­kou. V minulosti do­sahovala oblast pěs­tování révy mnohem dále a zahrnovala i město Brno se širokým okolím. V Čechách samotných jsou pozůstatkem slávy praž­ského vinařství dosti skromné vinice na Grébovce a v Troji, jihozápadně od Prahy leží vinice karlštejnské v údolí Berounky.

V této oblasti bylo vinic v minulosti také daleko více, nejen v okolí Berouna, ale i v polohách daleko odlehlejších, např. v Jincích. Severně od Prahy leží největší česká vinařská oblast mělnická, dále Roudnice, Velké Žernoseky, Litoměřice a Louny, kde se všude uchovaly vinice až do dnešní doby. Rozlehlé výsadby na Slánsku, Ústecku a Mladoboleslavsku už patří vesměs minulosti. Svá specifika má Mostecko, kde se vysazují nové vinice na rekultivovaných půdách po vytěžených hnědouhelných dolech. Dříve bylo vínem proslulé celé dolní Poohří, ale réva se pěstovala i dále na východ v Polabí, na Kutnohorsku, Pardubicku a Chrudimsku.

Pěstovat révu zahrádkářským způsobem

Z tohoto malého přehledu je vidět, že dříve byl areál pěstování révy podstatně větší než dnes. Jestliže se v současnosti tepelné podmínky zlepšují, bylo by dobré toho využít. V posledních letech téměř vymizely pozdní jarní mrazíky, které byly pro révu v době rašení dosti velkým nebezpečím. Budeme-li pěstovat révu zahrádkářským způsobem, na dobře chráněných místech, u zdí budov apod., mohou nám mikroklimatické podmínky do jisté míry nahradit i skutečnost, že námi zvolené místo není charakteristicky vinařskou ob­lastí.

Do mlhy zahalený zimní úsvit nad vinicí.S mikroklimatickými podmínkami souvisí i orientace pozemku. Vhodné jsou především jižní, jihozápadní a jihovýchodní svahy, méně východní a západní. Svahy se sklonem na sever jsou nevhodné. Určitým vodítkem nám také může být, zda se na zvoleném místě daří meruňkám a broskvoním.

Pokud ano, bude se tu dařit i révě, která má podobné nároky. Rozhodně je nutné vyhnout se mrazovým kotlinám a chladným údolím, kde révu ohrožují jak silné zimní, tak pozdní jarní mrazy. Pro úplnost dodávám, že révu je možno pěstovat i ve skleníku, ale vysoké náklady na vytápění tomuto způsobu nepřejí.

Půdní podmínky

Réva Cabernet Sauvignon vysazená do chudé štěrkovité půdy.Réva není náročná na půdu a přizpůsobí se nejrůznějším typům - od kamenitých a štěrkovitých až po písčité či hlinité. Ne­snáší jen půdy zamokřené, sléhavé, jílovité a studené.
Kamenité půdy podporují vývin chuťových látek, jejich úrodnost je však nižší. Štěrkovité půdy mají více živin, a jsou tedy úrodnější. Na písčitých půdách je výhodou jejich propustnost a snadné ob­dělávání, více se z ní ale vyplavují živiny, a proto je nutno je více hnojit. Hlinité půdy mívají živin dostatek, kvalita vína však bývá nanejvýš průměrná.

S typem půdy také souvisí její pH reakce, což je hodnota odrážející, zda je půda kyselá (pH 0-6,9), neutrální (pH 7), nebo zásaditá (pH 7,1-14). V našich podmínkách se zpravidla setkáváme s půdami slabě kyselými (od pH 6) až neutrálními. V těchto půdách probíhá růst révy nejlépe. Přihnojování vápníkem je vhodné až u starších, plodných rostlin. Jeho vyšší obsah v půdě omezuje množství sklizně, ale vína jsou kvalitnější, což se týká hlavně těch červených.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

Využíváme zelené hnojení

S půdou souvisí také výživa révy. Jak už bylo řečeno, na půdu není réva náročná a umožňuje využít pro zemědělskou činnost i půdy svažité a kamenité, na druhou stranu potřebuje dost vysoké dávky živin, zejména pak draslíku. Základem výživy u starších výsadeb by měl být dostatek organického materiálu v půdě. Nemáme-li hnůj či kompost, využíváme zelené hnojení a také plná chemická hnojiva - Cererit se v praxi ukázal jako nejvhodnější, protože neobsahuje chlór, který révě neprospívá.

Na ochranu hroznů se někdy používá plastická fólie. Zde Rulandské modré.Vodní režim není při pěstování révy zá­sadní. Zajistit vodu je třeba jen v době vý­sadby, popř. krátce po ní. Vzrostlé ré­vové keře mají kořeny dost hluboko na to, aby si vodu opatřily i bez našeho přičinění - v ka­menitých půdách až několik desítek metrů - a proto suchem netrpí. Při budování vinice je třeba mít na paměti ochranu před vodní erozí - to se týká hlavně prudších svahů, které je nejlépe upravit terasováním. Nepředpokládáme-li využití mechanizace (malotraktor ne­bo motorová okopávačka je jistě dobrý pomocník, avšak ne všude se jejich využití vyplatí), měla by mít terasa šířku minimálně 1,5 metru.

Možnosti využití révy v zahradě jsou růz­né a vycházejí z celkové dispozice pozemku. Mimo klasického pěstování na drátěném vedení lze pnout révu po zdech a konstrukcích, jako jsou třeba pergoly, vytvářet stě­ny oddělující různá zákoutí nebo užitkovou část zahrady od okrasné a po­dobně. Vždy musíme uvážit, jak bude vypadat výsledek, a pokud si nevěříme, poradíme se raději s odborníkem na za­hradní architekturu.

text: Pavel Kukal

logo MessengerPoslat Messengerem