Pomineme-li novostavby, v České republice je více než polovina domů starších dvaceti let. Zvlášť v poslední době se sice mnohé změnilo, je však stále co rekonstruovat, opravovat a modernizovat. K nejbolavějším místům každého domu patří kromě střechy a fasády právě okna. Výměna starých a nefunkčních výplní stavebních otvorů za nové jednak výrazně ovlivňuje vnitřní klima, řeší tepelnou izolaci a snižuje hladinu nežádoucího hluku.
Zdánlivě prostá záležitost
Rozhodujícími kritérii při výběru nových oken jsou užitnost (funkčnost), následná údržba, barva, tvar a velikost dle vkusu investora a požadavků stavebních orgánů, cena a samozřejmě také technické parametry. Tuzemský trh v tomto směru nabízí pestrou škálu výrobků i nejrůznějších doplňků a může se zdát, že prostě stačí „zajít do krámu“. Omyl, i při tak zdánlivě banálním kroku je třeba řídit se legislativou. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (známý jako stavební zákon), v § 103 ods. 1 písm. e) uvádí, že stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu se nevyžaduje, vykonáváte-li: udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit…, stabilitu a vzhled stavby, …a nejde-li o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou.
Zde je zapotřebí všimnout si použitého termínu „vzhled stavby“, což je problém, týkající se i jiných stavebních úprav. Počínaje výměnou střešní krytiny až po změnu barvy venkovní fasády. Pokud hodláte měnit stará okna za nová, ovšem identického tvaru i rozměrů, čímž nedojde ke změně vzhledu stavby, jde o tzv. udržovací práce. K nim není třeba ani staveb-ního povolení, ani ohlášení. Zachováním vzhledu stavby se ovšem myslí také dodržení povrchu a barevnosti jeho viditelných částí. Pokud tedy po výměně oken svévolně přebarvíte celý domek, může být zle.
| Více článků z ruibriky STAVBA najdete na www.dumabyt.cz. |
Co za co a za co?
Typy oken se rozlišují především podle rámu, v němž „sedí“ okenní křídlo a také podle druhu okenního křídla (otvíravé, sklápěcí, otvíravé a sklápěcí, zdvojené, otočné, kyvné, posuvné). K určujícím znakům náleží rovněž druh zasklení a samozřejmě výrobní materiál. Běžná okna bývají klasicky dřevěná – borovice, smrk, buk, dub, modřín (případně varianta eurooken), plastová, hliníková (špatné tepelněizolační vlastnosti) a kombinovaná. Porovnávat přednosti těch či oněch výrobků je vždy poněkud zavádějící. Dřevěná vyžadují občasnou povrchovou úpravu, plastová mění kvalitu ovzduší v interiéru, ale stejně jako dřevěná disponují velmi dobrými tepelněizolačními vlastnostmi.
Ať už vaše sázka padne na ten či onen materiál, vždy se zajímejte o to, kolik tepla unikne skrz okno ven. Hodnotu uvádí tzv. součinitel prostupu tepla U (čím nižší číslo, tím více energie ušetříte). Současná norma stanovuje hodnotu U < 1,7 W/m²K, doporučená hodnota je dokonce 1,2 W/m²K. Zlepšení tepelněizolačních vlastností oken se dosahuje izolačními trojskly. Jejich jedinou nevýhodou je ovšem poměrně vysoká hmotnost, čímž dochází ke značnému namáhání závěsů a při špatné montáži i k průhybům rámu a k „padání“ křídla.
Variantou jsou izolační dvojskla s fólií Heat Mirror (tepelné zrcadlo propouštějící viditelné světlo a odrážející tepelné a ultrafialové záření). Ukazatelem kvality je dále i zvuková nepropustnost – zvukově izolované zasklení dokáže eliminovat venkovní hluk až o 35 až 50 decibelů.
PRAKTICKÁ VÝMĚNA OKNA
|
|
7) Některá okna (v případě tříúrovňové izolace) vyžadují doplňkovou montáž parotěsné fólie a komprimační pásky, zabraňující průniku atmosférické vlhkosti a naopak umožňující odvětrání vodních par do exteriéru. |
1) Provádí se ze strany interiéru, aby se nepoškodila fasáda.
6) Montážní spáry se zalištují, doplní silikonem a povrchově upraví. Zvenčí se namontuje a utěsní venkovní parapet.Certifikace, garance, přístup
Každého stavebníka pochopitelně zajímá i cena dílčích výrobků a také cena souvisejících montážních prací. Obecně lze říci, že ceny plastových a dřevěných oken stejných parametrů jsou dnes zhruba shodné, kovová okna jsou o poznání dražší. Okna nestandardních rozměrů či tvaru dnes není problém nechat na zakázku vyrobit z jakéhokoli z uvedených materiálů. Proto si před volbou konkrétního dodavatele nejdříve udělejte vlastní výběrové řízení, porovnejte jednotlivé nabídky a zvolte tu optimální.
Pozor ovšem na šejdíře, slibující „super kvalitu za nejnižší ceny“ a triumfující se vzájemně počtem komor oken, staletou zárukou a podobně. Už jsme naznačili, že kvalita, a tím i cena okna se zvyšuje úměrně vlastnostem, jimiž hotový výrobek disponuje. Mimo uvedené parametry jde ale například také o bezpečnost související se správným používáním výrobku.
CO JE TO EUROOKNO |
|
|
V hovoru na „okenní“ téma se určitě setkáte s termínem eurookno. Tato okna jsou celodřevěná a přívlastek euro stanoví, že zmíněný výrobek s tepelněizolačním zasklením splňuje technické normy platné v zemích EU. Nejpoužívanější dřevinou je tuzemský smrk, ale také tmavé nebo světlé indonéské meranti a evropský dub. Někteří výrobci však používají rovněž modřín, olši, americký dub a americkou třešeň, sibiřský smrk, ruskou borovici. Je zajímavé, že naše borovice, z níž se tuzemská okna vždy tradičně vyráběla, dnes vypadla ze hry. Surovina totiž obsahuje příliš mnoho pryskyřice.Statistiky totiž ukazují, že největší slabinou rodinných domů jsou balkónová a francouzská okna. Zloději nejčastěji napadají domy skrz sklopené křídlo (ventilačka), dále po rozbití skla – to snad ještě za rady Vacátka, neboť moderní lupič si bezhlučně poradí s vysazením celého křídla – a teprve poté otevřeným a nezajištěným oknem.
| ! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ ! |
Průměrná odolnost okna činí asi 30 sekund, můžete ji ale podstatně prodloužit kupříkladu lepeným bezpečnostním sklem nebo alespoň zpevnit bezpečnostní fólií, doplňkovou montáží bezpečnostního kování na zámku a v závěsech, instalací venkovních rolet a žaluzií, elektronikou. Nesmíte zapomenout ani na sklepní okna, světlíky, střešní okna, zimní zahrady, bazény… K čemu by ovšem byly všechny certifikované vlastnosti a garantované schopnosti výrobků, pokud je člověk neumí nebo nehodlá správně používat? Za příklad si vezměme třeba větrání.
Můj dům doporučuje |
|
Rozměry okna zjistíme po změření stávajícího otvoru ve zdi a pochopitelně i rozměrů starého okna (rámu i křídla). Mezi omítnutým ostěním a okenním rámem se nachází konstrukční spára, usnadňující montáž a utěsnění. K vnějším rozměrům rámu je tedy nutno připočítat asi 10 mm z každé strany. Při výměně oken věnujte pozornost také způsobu kování, přesnosti jeho seřízení, způsobu manipulace s křídlem, povrchové úpravě všech konstrukčních částí a samozřejmě kvalitě zasklení („rozpatlaný“ těsnicí silikon, porušení těsnicích gum apod.). |
Bez třísek to nepůjde
Vlastní výměna oken je relativně rychlou záležitostí, při níž se ani moc „nenadělá“. Tedy pokud k dílu přizvete skutečně profesionálního řemeslníka, který s oknem nevybourá i okenní překlad či kus štítové zdi. Pokud jste podobnou činnost nikdy prakticky nerealizovali, nebo dokonce ani neviděli, nabízíme teoretický manuál v několika základních krocích.
| Pokud jste na webu již zaregistrovaní, po přihlášení se fotografie zobrazují bez vodoznaku. |
text: Petr Saulich, foto: archiv
Podoba domu byla do značné míry předurčena polohou na okraji chráněné krajinné oblasti Český ráj. Předvídatelnými výchozími požadavky místních úřadů byla obdélníková stavba se sedlovou střechou a malými tabulkovými okny, vycházející z tvarové a materiálové palety tradiční místní architektury. Orientace na jih a na západ však nabízela ideální podmínky pro vytvoření bohatě prosvětleného obývacího prostoru v přízemí s krásným výhledem a přímým výstupem na zahradu.
Ze zádveří orientovaného na sever se vstupuje do centrální haly se schodištěm a dále do otevřeného společného obývacího prostoru orientovaného na jih a na západ. Můžeme tu vysledovat určitou analogii s obytnou kuchyní či tzv. světnicí, která bývala umístěna v hlavním průčelí venkovských stavení a kde se odehrával veškerý rodinný život.
„Kuchyň byla v původním návrhu oddělená a nacházela se na místě nynější knihovny, máme ale rádi blízký kontakt a tato úprava dispozice nám lépe vyhovuje,“ říká majitelka domu. Zadní část přízemí zaujímá garáž a sociální zázemí. Tato partie je podsklepená, do suterénu architekt umístil technickou místnost, prádelnu a skladovací prostory.
Středem jižního průčelí domu prochází dvoupodlažní arkýř obložený dřevem. Tento plastický prvek člení jednolitou stavbu, což jí opticky prospívá a zmenšuje její měřítko. Zatímco tvarové řešení a výběr materiálů jsou založeny na osvědčených hodnotách, konstrukční řešení a technické vybavení odpovídají současnému modernímu standardu s ohledem na životní prostředí. V projektu nebylo podceněno sociální a technické zázemí, jak tomu u dnešních novostaveb často bývá.
Ing. arch. Filip Ziegler (1964)
Blížíme se k samotě, jakých je tady v pohraničí celá řada, dvě stě let staré stavení s oplocenou zahradou z dálky nepůsobí nijak výjimečně, možná jen chalupa je v podezřele opraveném stavu. A nejen chalupa. Jen co vejdeme do vrátek, získáme pocit, že jsme se ocitli v pohádkové zahradě. Vítají nás totiž tvarované květinové záhony, převážně osázené voňavou levandulí a množstvím růží, lemované dokonale střiženými plůtky z buxusu.
Takhle nějak vypadaly staré holandské zahrady – vzniklé pod vlivem italské renesanční zahrady, v rovině, kombinací přísně tvarovaných travnatých a květinových záhonů, s cestičkami vysypávanými barevnými písky a zelenými loubími, skrývajícími nejedno tajemství. Jak se do hornaté pohraniční krajiny dostala taková exotika? Odpověď je jednoduchá: ze své domoviny si ji totiž přinesli současní majitelé, holandští manželé Henk a Hennie.
Tajemná zákoutí
Za buxusem najdeme také skryté políčko se zeleninou, jahodami či bramborami a také několik keříků rybízu a angreštu. O tom, že má Hennie výjimečný cit pro detaily, svědčí i rozmanité aranže v nádobách, na studni, na stěnách stavení. Rozhodně zaujmou třeba typické holandské dřeváky zavěšené na zdi stodoly. Každé dva roky je sem zavěsí Henk, když si koupí nové. Podle nich lze snadno spočítat, jak dlouho tu již hospodaří.
O tom, že svou zahradu nedělají majitelé jen pro sebe, svědčí jejich aktivity. Dost často pořádají na svém pozemku setkání místních lidí, přijít na ně může, kdo chce. Jen se spřátelit, popovídat se sousedy, poradit se, postěžovat si, odreagovat se na inspirativním místě.
Protože k zahradě patří ještě přilehlé louky, začal si tu plnit Henk svůj dávný sen: založil si vlastní arboretum. Má tu české kousky, ale také krasavce dovezené z Holandska. Jen musí vybírat takové druhy, které zdejší horské podmínky snesou. Ale ani arboretum tu není pouze pro něj, je volně přístupné každému, kdo má rád stromy a vůbec ctí přírodu. Právě tak jako okouzlující Henk a Hennie.
Dům stojí uprostřed pozemku a tím rozděluje zahradu na dvě části. Hlavní role v jižně orientované polovině zahrady za domem patří koupacímu jezírku. Vodní plocha nepravidelného tvaru je z velké části lemována dřevěným molem, které skýtá nejen možnost pozorovat vodní hladinu s jejím zrcadlením z vyššího stanoviště, ale především dostatek prostoru k nerušené relaxaci. Své místo tu našel jídelní kout, stinné posezení pod plátěným stanem i často frekventovaná ratanová lehátka.
Dominantou druhé části zahrady se stala moderní pískovcová plastika, která svou jednoduchostí do celkové koncepce dobře zapadá. Její efekt je umocněn jak tmavým pozadím z tisů a habrů, tak především vodní plochou, v jejíž hladině se vysoký monolit zrcadlí. Strohá obdelníková nádrž z betonu z jedné strany přechází v přísně udržovaný anglický trávník, z druhé navazuje na buxusový záhon a následně zpevněný povrch z tvrdého dřeva vedoucí k pergole s dalším posezením. Tato část pozemku je otevřená do ulice a přáním majitelů bylo, aby byla na rozdíl od intimní a soukromé části za domem jednoduchá a reprezentativní, což se tvůrcům zahrady podařilo splnit beze zbytku.
O změně koupelny majitelé původně neuvažovali. V dostatečně velké podkrovní místnosti měli vše, co potřebovali. Interiér byl zařízený v klasickém stylu. Později se rozhodli pro dostavbu bazénu v přízemí domu. Velkoryse pojatá realizace bazénu a nutnost zásahů do rozvodů vody je přivedly k nápadu přestavět i stávající koupelnu tak, aby stylově odpovídala nově vytvořenému prostoru. Návrh zadali architektonické kanceláři MAURA, projektu se ujala Markéta Veselá.
Kámen, sklo, keramika
I když byl půdorys koupelny dostatečně velký, celkový prostor omezovala střešní šikmina se dvěma okny. Návrhářka se jej rozhodla změnit zvednutím části šikminy a přístavbou širokého vikýře. Místnost se prostorově zvětšila, získala více denního světla a nabídla možnost výhledu do zahrady.
V části pod původní střešní šikminou je umístěná vana. Na stejné straně u vstupu do koupelny je také sprchový kout. Klozet je v samostatném, odděleném prostoru vedle koupelny, bidet je decentně ukryt v zadní části pod střešním oknem. Naproti sprchovému koutu jsou u příčky obložené onyxem zabudovaná dvě umyvadla, která v pravé a levé verzi odkládacího prostoru tvoří estetický efekt dvojumyvadla s výhodami samostatných kusů.
Nejen dobrý projekt
Realizaci stavebně náročného projektu provedla brněnská firma ŽSD. „Abychom při bourání části střechy a stavbě vikýře neohrozili provoz domácnosti, museli jsme nejprve postavit dřevěnou konstrukci ploché střechy, která zabránila možnosti zatékání,“ vzpomíná Karel Dupal ze společnosti ŽSD. „Vzhledem k použitým materiálům a formátům keramických dlažeb jsme museli maximálně dbát na přesnost a dokonalé spojení všech prvků. To platilo nejen u dlažeb, ale například i u prosvětleného obložení stěny z onyxu. Dvacetimilimetrové onyxové desky jsou zavěšené na konstrukci a podsvícení zajišťují LED diody zabudované mezi stěnou a konstrukcí.“
Od těch dob už uplynulo pár desítek, vlastně stovek let, ale skleníky zatím z módy nevyšly. Jejich subtilní rod ještě rozšířil koupelnový a kuchyňský nábytek.
Jak již bylo řečeno, plast má nekonečné možnosti, a navíc se dnes velmi nosí. Současné módní trendy ukazují, že tento materiál už dávno nespadá do škatulky nekvalitních a laciných kýčů. Renomovaní designéři se dokonce předhánějí a jejich elegantní „výtvory“ stojí často víc než nábytek z masivního dřeva. Pokud se rozhodnete vybrat si něco z krásných plastových kousků, neberte určitě nic laciného. Nekvalitní plastový nábytek může mít totiž krátkou životnost.
Ale ani sebelepší úprava nezmění nic na tom, že se sklo může rozbít. Temperované sklo se však naštěstí nerozletí na tisíc kousků, ale rozsype se na malé „hvězdičky“, obdobně jako skla u auta. Velkou výhodou je i jednoduchá údržba – stačí měkký hadřík, iron, okena nebo prostředek na nádobí a dostaví se lesk jak blesk. Ovšem pak se doporučuje už raději NESAHAT!
Nové druhy plastů dnes často nahrazují sklo i tam, kde mělo dřív svoji doménu. Velké skleněné plochy například na dveřních skříních nebo knihovnách dnes bez problémů řeší desky z transparentního akrylátu Perspex, které mají mnohem vyšší odolnost a zároveň snižují riziko úrazu.
Zeleninová zahrádka
Ovocná zahrada
Proč se přezouváme?
Pokud jste skálopevně rozhodnuti dožít s vaší letitou rohožkou, prosím. Přesto byste měli vědět, že vývoj i tak prozaického sortimentu, jako jsou domovní rohožky, pokročil. Ne, nemusíte mít obavy, vaše oblíbené pryžové či pletené rohožky se stále vyrábějí a vyrábět zřejmě budou – ale při vší úctě k tradičním výrobkům, srovnávat je s moderními čisticími zónami z produkce domácích i zahraničních výrobců nelze.
Ale ke konkrétním příkladům. Našimi tradičními výrobci tkaných a mřížkových rohoží z juty jsou výrobní družstvo Delana z Českých Budějovic nebo pražská firma Viking. Rohože z juty a z kokosových vláken má ve své nabídce rovněž firma Avanti z Prahy. Specialistou na rohože je firma Danielka z Řečan nad Labem, která kromě juty a kokosu vyrábí domovní rohožky také z mořské trávy. Výhodou tohoto ekologického materiálu je odolnost proti vlhku a vodě.
Protiskluzná pryž
Dá se rovněž říct, že zahrada je jakýmsi druhem užitého umění, ale i architektury a designu.
Měla by vyjadřovat životní názory majitelů, neboť nejen oblékání, značka auta a nábytek v obývacím pokoji, ale i zahrada vypovídá o charakteru. Až příliš často se však setkáváme s řešeními připomínajícími mnohem více veřejnou zeleň než originální a individuální projekt promyšlený do nejmenšího detailu. Pod pojmem moderní zahrada si dnes představujeme pestrou a harmonickou kompozici, která v maximální míře spojuje vše dobré a vhodné z oblasti zahradní architektury. Nejde o nějaký přísně vyhraněný styl ani kopírování, ale mnohem více o variace na nejrůznější témata, kdy jednou se inspirujeme u východních kultur, jindy zase v renesanční Itálii. Stejně tak je součástí moderního pojetí vyspělé zahradní řemeslo a nejnověji i ekologie. Co to v praxi znamená?
Architektura dává zahradě určitý řád ve tvarech a proporcích, barvách a hmotách. Vznikají tak prostory, které vyplňujeme různým materiálem, například skupinou rostlin na záhonu. A tady již nastupuje moderní zahradničení. Pod tímto pojmem si musíme představit takové řešení, které jednak respektuje přirozené nároky rostlin a jednak využívá ochranné schopnosti některých druhů v kombinaci s jinými v boji proti škůdcům i chorobám. Jisté aromatické květiny odpuzují mšice, jiné čistí půdu od háďátek a podobně. Navíc se musí doplňovat v barvě, velikosti, textuře a celé řadě dalších vlastností, aby výsledek byl během celého roku co nejkrásnější.
Moderní zahrada je estetika povýšená o nový rozměr, kdy se snažíme mnohem více nežli v minulosti přírodní principy chápat a využívat. Cílem je dosáhnout toho, abychom se na zahradě co nejméně lopotili a naopak si ji co nejvíce užívali. S tím souvisí i optimální příprava půdy a následné dostatečně husté výsadby a mulčování bránící růstu plevelů, praktické tvary a velikosti záhonů a celá řada dalších vhodných opatření snižujících pracnost.
