Je však nutné k obkladům v přírodních imitacích přistupovat s citem, aby výsledný efekt byl dokonalý a vy jste se cítili v prostředí koupelny co nejlépe.
Nebojte se kamene
Kamenné keramické obklady v zemitých barvách se výborně kombinují s klasickými materiály, jako jsou dřevo, lícové cihly či hrubě tkané textilie. S imitacemi kamenů lze vytvořit zajímavé jak velkoformátové, tak i standardní kreace. Tyto obklady si najdou svoje skalní zastánce v každé době a na trhu je nabídka opravdu široká. Koupelnové prostředí je specifické na údržbu a obklady. Imitace mají oproti skutečným přírodním materiálům tu výhodu, že se dají čistit klasickými úklidovými prostředky, které by na skutečných přírodních materiálech napáchaly škody. Pokud zvolíte tento typ obkladů, vyvarujte se experimentů. Je nutné koupelnu dokonale navrhnout, aby byl výsledek stoprocentní.
| Více článků z rubriky KOUPELNA najdete na www.dumabyt.cz. |
Hi-tech, nerez, kov
Oblíbený je hi-tech styl, ve kterém se objevuje kov v různých variantách v kombinaci s jednobarevnými homogenními plochami. Lesklé kovové detaily na obkladech vytvářejí s koupelnovým nábytkem harmonické spojení (např. nerezové umyvadlo, doplňky atd.). Metalické barvy, lesklý povrch s kovovými efekty, střídmá dekorace vycházející z geometrie (trojúhelník, kolo, obdélník) přímočarého designu umocňují výsledný efekt. Hlavní předností těchto sérií je rafinovaná střídmost v souladu s funkčností a strohost v luxusním provedení.
Nestárnoucí dřevěná klasika
I mezi keramickými obklady jsou evergreeny, které doznaly designové úpravy. Barvy a materiály inspirované přírodou mají v každé době své skalní zastánce. Jejich design dokonale imituje přírodní materiály, avšak jejich vlastnosti nabízejí vymoženosti dnešní doby. Takže např. není problém koupelnu obložit dřevem. Dřevěné obklady mohou být na stěně i na podlaze. Jejich formát značně narostl, takže máte nyní k dispozici obklad 29,5 x 119,8 cm.
Design dřeva je často plně identický se skutečným dřevem, můžete mít v koupelně prkennou podlahu s přiznanými léty stejně jako dřevo upravené, lakované. Minimalizace spár, dlaždice jsou kalibrované, poskytují výrazovou přirozenost. Kopie keramických obkladů dřeva jsou opravdu k nerozeznání od těch pravých. Jejich devízou je bezproblémová údržba.
Dřevo bez kompromisu
Kdo se nespokojí s imitacemi, může zvolit skutečné dřevěné obklady. Mozaiky Mosaici d´Asolo představují jednoznačnou revoluci pro koupelny a kuchyně. K výrobě mozaik je použito kvalitní tvrdé dřevo. Zákazník si tak může vybrat z krásných odstínů a struktur dřevin (dub, wengé, kanadský javor, doussie, iroko či teak) i z mnoha velikostí (od 20 x 20 mm po 100 x 100 mm).
Dokonalý design dokreslují jemně sražené hrany každé dřevěné mozaiky a kartáčovaný povrch vybraných dřevin. Dřevo je však živý materiál, který reaguje citlivě na klimatické změny. I přes vynikající odolnost mozaiky vůči vodě proto výrobce nedoporučuje mozaikami obkládat vnitřky sprchových koutů a saun. Jediné minus je vyšší cena, která vám však za perfektní výsledek stojí.
| Pokud jste na webu již zaregistrovaní, po přihlášení se fotografie zobrazují bez vodoznaku. |
Jak si rozhodování usnadnit
Dřevo, kámen, nerez jsou materiály, které nejsou zrovna typické pro koupelny, a to i přesto, že dokonale imitují design a mají skvělé technické parametry. Proto někdy váháme, zda tyto materiály do své koupelny použít. Obklady a sanitární keramika by měly být v souladu, což je třeba z pohledu dlouhodobého užívání dokonale promyslet. Dnešní samozřejmostí koupelnových studií a prodejen s obklady jsou vizualizační programy, které vám s pomocí vyškoleného pracovníka či bytového architekta zpracují na základě vašeho dispozičního plánu prostorové varianty řešení.
Výhodou je, že vizualizace umožní převést vaše sny do reálné podoby přímo na místě, a vy tak můžete případné nedostatky či detaily konzultovat s odborníky. Je možné vymýšlet a měnit stav do posledního okamžiku před samotným započetím stavebních prací. Tato simulace budoucí koupelny je výhrou pro ty z vás, kteří nemají tak dobrou představivost, ale chtějí se na zařizování koupelny podílet.
text: Pavla Nováková, foto: archiv
Opatrnost je důležitá
Zahrada už sice byla upravena, ale daly se provést drobné změny, které napomohly ke stylovému propojení zelené střechy s charakterem zahrady. Výrazným estetickým i účelovým prvkem jsou dubová plata, která slouží k posezení a poležení – buď přímo, nebo na pohodlném nábytku. Na zahradě je poměrně hojně zastoupen kámen – velké balvany, valounky, oblázky. Motiv tedy projektantka zopakovala i na střeše: jsou tu oblázky a valouny. Vypadají dobře a čistě. Má to i svůj praktický význam: k mulčování (pokrytí povrchu výsadeb) se v zahradách používá nejčastěji drcená kůra. Pokud ji ale někdo nezkušený rozprostře na střešní zahradě, má o „zábavu“ postaráno – nejen svou, ale i sousedů. Vítr, který se točí kolem domu, kůru zvedá a rozhazuje po zahradách, okny a dveřmi do obydlí. Kůra neplní svou funkci, ale přidělává starosti a potíže. Kamínky drží na místě a vypadají pěkně.
Do nevelkého prostoru se vešly dokonce i menší stromky: štíhlou sakuru (Prunus serrulata ‚Amanogawa‘) a zajímavě tvarovanou škumpu (Rhus typhina ‚Dissecta‘), která se na podzim zbarví do ohnivých tónů. Na dospělých keřích zůstávají celou zimu rudá plodenství (klasy). Škumpa patří mezi velmi odolné a nenáročné dřeviny, její kořeny je ale nutné ohraničit pod povrchem fólií ap., aby se nerozrostla po celé ploše.
Materiály vnímáme a pocit z nich vyhodnocujeme nejenom zrakem, ale i dalšími smysly. Dřevo, hlína i kámen nám voní a jsou příjemné na dotyk. I sluch si přijde na své – zvuk je jemnější, není tak ostrý. Hluk se tak nešíří, protože je měkkými přírodními materiály pohlcován.
Vhodná hlína byla tradičně jedním z nejdostupnějších stavebních materiálů. V dnešní době prožívá ve stavebnictví renesanci. Je to tím, že její použití má mnoho výhod. Uplatňuje se nejvíce na takových stavbách, kde budoucí uživatel dbá na zdravé prostředí.
Hliněné povrchy také snižují vliv škodlivých látek ve vzduchu. Je to tím, že čisté jíly jsou samy o sobě zdravotně nezávadné a neobsahují žádné cizorodé chemické látky. Stěny z nepálených cihel jsou navíc prodyšné a jemně „dýchají“ oběma směry. Stěny a omítky z hlíny zlepšují městský vzduch. Filtrují prach, absorbují škodlivé látky, snižují vypařování létajících organických částeček a regulují teplotu a vlhkost. Přispívají i k přítomnosti blahodárných negativních iontů ve vzduchu.
Výroba stavebnin z nepálené hlíny je na rozdíl od produkce jiných stavebních hmot nenáročná na primární energie, jejichž úspora přispívá k ochranně životního prostředí. Materiály na bázi jílů jsou navíc plně a jednoduše recyklovatelné. Snadno se aplikují, a tak jsou použitelné a vhodné pro svépomocnou výstavbu. V některých lokalitách se dá používat přímo místní jíl. Pokud není vhodný, lze na českém trhu koupit již namíchané suché jílové směsi od několika výrobců.
Dále musíte kontrolovat tvorbu trhlinek při vysychání. Tomu lze předejít vhodným poměrem písku a jílu a nanášením v tenkých vrstvách. Pod poslední 5 mm silnou uzavírací vrstvu se pak zahladí juta. Ideální je však zadat provedení odborné firmě.
Mimo výborných statických vlastností má dřevo pozitivní vliv na vnitřní prostředí. Dokáže regulovat vlhkost, voní a dává pocit tepla. Je však nutné nenatírat jeho povrch syntetickými nátěry, aby se jeho póry neuzavřely.
Hrázděné konstrukce
Mezi tzv. „moderní dřevostavby“ patří konstrukce sloupkové, skeletové a panelové. Na našem trhu jsou nejvíce rozšířeny panelové konstrukční systémy s opláštěním z dřevotřísek nebo OSB desek. Zateplení bývá nejčastěji z polystyrenu nebo minerálních vláken. Na vnitřní stranu se používá parozábrana a sádrokartonový obklad.
Únavu z prostředí však nemůžeme svalovat pouze na materiály budov. Zdraví je celkovým stavem bytí. Obsahuje celistvost a vyrovnanost mezi jednotlivými úrovněmi našeho vnitřního stavu a kvalitou okolí. Přírodní materiály jsou jednou z věcí, které náš stav spoluvytvářejí. Duch obsažený v každém kousku konstrukce stavby působí na naši duši. Buď nás harmonizuje, nebo u umělých materiálů působí rušivě. Může nás i zneklidňovat a odcizovat od přírody. To ovlivňuje naše zdraví. Dbejme tedy pozorně na výběr stavebních materiálů a jejich použití. Kvalitu života ve stavbách můžeme zvýšit i tím, že budeme své místo a materiály používat s láskou a pokorou.
Měkce zvlněný terén koresponduje s okolní krajinou, kámen kolem jezírka i jinde v zahradě je z okolí. Nakonec „tahat“ do Českého krasu horninu z jiné oblasti by byl hřích, nemluvě o zbytečných nákladech na dopravu. Místní kamenivo vypadá vždy přirozeněji, tím spíš, když i zahradníci jsou z nedalekého okolí a pro zdejší materiály mají cit. Kámen doplňuje dřevo – molo u vody láká ke slunění nebo posezení.
Kompozice zahrady působí klidně
Abyste vytvořili podobně krásnou zahradu, nemůžete se spolehnout na to, že si příroda pomůže sama. Tedy můžete – pokud se spokojíte s trávníkem jako na nedaleké louce. Taková zahrada bude vypadat pěkně, ale neporoste vám na ní vše, co byste si přáli. Chcete-li bohatší zahradní společenstvo, musíte přípravě pozemku věnovat důkladnou péči. Prudké svahy je třeba vymodelovat do příjemných, měkkých vln, zeminu utuženou po stavbě je nutné prokypřit. Zejména v oblastech s jílovitými půdami, což je mimo jiné i pořádný kus středních Čech, budete muset provést drenážování a postarat se o to, aby se voda nestahovala do jam pro výsadbu stromů.
Dalším krokem je správná volba rostlin. Zakládáte-li malou zahrádku, asi to zvládnete sami – buď metodou pokusů a omylů, nebo tak, že si vysázíte rostliny, které prospívají u vašich sousedů. S velkou zahradou si ale nechte poradit od odborníků. Nebudou se „přetlačovat“ s přírodou za každou cenu a vyberou vám druhy, kterým se bude dařit ve vašich končinách. Vysázejí stromy do správného sponu, takže si nebudou za pár let překážet, vyberou keře a květiny tak, že se vám zahrada bude měnit před očima, ale nebude přeplácaná a chaotická. Bude zkrátka tak pěkná, jako je ta na fotografiích.
O dva stupínky níž
Když došlo na výběr typu kuchyně, na doporučení kamarádů vyrazili manželé do kuchyňského studia DIZ v pražských Holešovicích. Do oka jim padla sestava z lamina v designu třešně. Paní Markéta přiznala, že nemá představivost, takže dispoziční řešení, počet skříněk a umístění spotřebičů nechala plně na odbornících z kuchyňského studia. S grafickým návrhem byla hned napoprvé spokojená. Nábytek kuchyně je uspořádaný do tvaru písmene U, celou sestavu pak nad schůdky uzavírá barová deska. Levou horní část lemují po obou stranách okna dvě částečně prosklené skříňky.
Stejné najdete i na protilehlé stěně. Pod nimi je pracovní deska se zapuštěným nerezovým dřezem opatřeným baterií s výsuvnou sprškou. V prostoru mezi skříňkami a pracovní deskou našly své místo závěsné tyče na náčiní. Celá spodní část kuchyně je sestavena ze zásuvek s plnovýsuvnými mechanismy. Mezi nimi je umístěný drtič odpadků, myčka a skříňka se sortérem na tříděný odpad.
Na počátku byla obvyklá touha mladé rodiny s malými dětmi po úniku z města do přírody. Hlavní předností velkého pozemku, jehož východní část se svažuje k silnici, je slunná poloha na okraji malé vesnice, v blízkosti velké obory. „Tvar vyšel ze situace na pozemku, obdélníková stavba, osazená na východním okraji parcely rovnoběžně s hranou svahu, vytváří v zadní části zahrady, která přímo sousedí s oborou, klidnou oázu chráněnou před pohledy a hlukem ze silnice,“ vysvětluje architekt Radek Lampa, autor návrhu domu. „Díky stavbě s plochou střechou, která byla nedávno postavena v sousedství, se nám podařilo vyhnout se obvyklému požadavku na tradiční vzhled venkovského stavení a mohli jsme si dovolit jednoduchou moderní architekturu. Snažili jsme se, aby nízký dům se zelenou střechou nenásilně splynul s okolním prostředím.“
Abeceda moderního výrazu začíná jednoduchým geometrickým tvarem, kompaktním povrchem, pokračuje velkými nečleněnými okny v líci fasády a je završena originálním výtvarným pojetím. Na západní straně, orientované do zahrady, je dům zateplen kontaktním systémem a hladce omítnut, z východu vypadá zdálky jako dřevostavba. Tuto představu vytváří hustý rošt z dřevěných hranolů, na němž jsou přimontovány desky z čirého vlnitého sklolaminátu. „K tomuto řešení nás vedla nízká cena, trvanlivost a také snaha o originální vzhled,“ vysvětluje architekt. „Po letech užívání mohu potvrdit, že tato provětrávaná fasáda dobře plní izolační funkci, je lehká a bezúdržbová.“
Ze západní strany se podél celého domu rozprostírá dřevěná terasa krytá pergolou se sklolaminátovou stříškou. Vstupní dveře najdeme zhruba uprostřed, vedou do společné obytné haly s kuchyní, jídelnou a sezením. Společný obývací prostor zaujímá ústřední část domu a odděluje a zároveň spojuje zónu rodičů a zónu dětí, které tvoří boční partie domu. Rodiče i děti užívají vlastní sociální vybavení, vedle ložnice rodičů se nachází také pracovna. Kvalitu bydlení podtrhují krásné výhledy do krajiny a přímý výstup na terasu a do zahrady francouzskými okny z každé místnosti. Poloha ve svahu umožnila dům částečně podsklepit a kromě dvojgaráže vybudovat odpovídající zázemí, které nutně souvisí s bydlením v rodinném domě a užíváním zahrady. Suterén je s přízemím spojen vnitřním schodištěm.
Okolní louku majitelé proměnili v přírodní zahradu, která se postupně sžívá s domem. 
Ing. arch. Radek Lampa (1965)
Nikdy není na škodu zopakovat si aspoň ty nejobvyklejší nebezpečné rostliny, které se často pěstují na zahradách nebo v parcích, ať se jedná o rostliny jedovaté, nebo dráždivé. A nemusíte mít zrovna malé dítě, i domácí zvíře se může otrávit stejně jako člověk – a pak je pozdě si říkat: „Proč já ten keř v bauhausu kupoval, tak krásně kvetl, ale kdybych býval věděl…“ Ovšem není potřeba ihned začít likvidovat zahrádku, dobré je o nebezpečí vědět, dětem vysvětlit, co nesmějí, na ty úplně malé dohlédnout, zvířatům vytvořit nějakou bariéru. A někdy je opravdu lepší se těch hodně nebezpečných rostlin vzdát, darovat je někomu jinému a pár let si počkat, než děti vyrostou.
Jarní jedy
Mnoho otrav už způsobily cibulky narcisů. Stává se, že někdo vyryje po odkvětu cibulky a uloží je do sklepa, kam dává i brambory, česnek a cibuli kuchyňskou. Pak jednou pro cibuli dojde neinformovaná babička, která špatně vidí, a takový narcisový salát může způsobit problémů! Aby toho nebylo málo, narcisy jsou nejen jedovaté, ale často vyvolávají i alergickou reakci, která se „nastartuje“ kontaktem s cibulemi. Totéž platí i o konvalinkách -jsou nejen jedovaté, ale mohou způsobit i nepříjemné alergie.
Značně jedovaté jsou i blatouchy (obsahují isochinolinový alkaloid magnoflorin), takže pozor na jarních procházkách s rodinou, žluté knoflíky květů přímo lákají ke hrám. Prudce jedovaté jsou i upolíny, méně známé, ale velmi krásné lysichitony, všechny druhy pryskyřníků, orlíčků, sasanek, árónů, nebezpečné jsou i veselé srdcovky – tradiční rostliny ze zahrádek našich babiček. Velmi jedovatým keřem je štědřenec převislý – pro záplavu žlutých květů se mu říká zlatý déšť. Ke smrtelné otravě stačí jen několik semen. A nelze vynechat ani popínavý klematis, správně česky plamének, který roste snad v každé zahradě. Obsahuje glykosidický lakton ranunkulin, jedovaté jsou všechny druhy.
Nebezpečí na skalce
Barevné letní záhony očima toxikologa – to je zahrádka jako u rodiny Borghiů! Máky, vlčí bob, stračky (obsahují nebezpečné a účinné alkaloidy delfinin a delfinidin), v pozdním létě například oměje, z letniček okrasné tabáky, hlazenec, klanokvět, ale například i petúnie! Samostatnou kapitolou jsou náprstníky s překrásnými a efektními květy, ovšem jejich jedovatost je známa snad skutečně všem. Obsahují kardioglykosidy, které se dříve používaly v lékařství jako součást mnoha srdečních léčiv. Dnes je však nahradily jiné látky.
Na balkonech nebo v zahradách se také často vysazuje popínavý fazol šarlatový s velmi pěknými květy. Lusky patří k oblíbeným zeleninám, ovšem mnohdy se zapomíná, že je nutná tepelná úprava – zasyrova jsou všechny části fazolu, tedy i lusky a semena, jedovaté. Oleandry zná také téměř každý. Mnoho lidí si z dovolené u moře přiveze větvičku ze zvlášť pěkně kvetoucího stromku u hotelu. Zakoření velmi snadno a ochotně kvete každé léto. Ovšem do dětského pokoje skutečně nepatří, ke smrtelné otravě malého dítěte stačí jen malé množství, několik listů. Stejně prudce je jedovatý i stále častěji pěstovaný lilek (Solanum rantonetii).
Podzimní čas plodů přináší také nejedno nadělení. Lákavé bobulky různých barev, tvarů a velikostí přidělávají lékařům na pohotovosti dost práce. Takový tis – běžná zeleň školních zahrad – má sice plody jedlé, sladké a velmi chutné, černá semena jsou však jedovatá. Pozor je třeba dát i na brsleny. Jejich barevné plody s červeným oplodím a žlutými semeny jsou velmi hezké a vysloveně lákají. A snad ještě varování před květy ocúnů – křehké, krásné, růžové… a značně nebezpečné.
Výstava se snaží svou tematickou šíří zmapovat aktuální tendence ve výtvarném umění a díla byla vybrána tak, aby spolu s nábytkem mohla koexistovat ve vzájemné harmonii. „Často se setkávám s tvrzením ,tohle bych si domů nepověsil‘,“ říká kurátor Ondřej Horák. Výstava se proto koná v prostorách, které ukazují možnosti zařízení domova. „Chceme ukázat, že umění a interiérový design společně můžou zajímavě fungovat,“ dodává Horák.
Některé objekty navíc kladou otázky běžným předmětům domácností. Pavla Sceranková na výstavě Umělci v obýváku prezentuje „rozfázované“ křeslo a stoleček, jehož vyboulená stolová deskou popírá svoji základní funkci, Jan Fabián zase broušenou misku určenou pro domácí mazlíčky. Igor Korpaczewski pomyslně „zaparkoval“ na svých malbách do prostoru dva americké sporťáky a Michal Pěchouček zde v pastelově laděné expozici nábytku a doplňků prezentuje dílo ze série „šitých“ obrazů. „Chceme dát mladým autorům možnost vystavit svá díla v pro ně neobvyklém prostoru,“ říká Miloslav Kolařík z Decolandu.
„Kresba, malba, instalace, to všechno jsou formy výtvarného umění, podobně jako design, spojení je tedy logické,“ dodává Kolařík. Na výstavě Umělci v obýváku umění „vystupuje z galerie“ a přibližuje se běžnému člověku, je začleněné do prostředí, kde ho nečeká, které mu však ve finále může být bližší než galerie. „Cílem výstavy je galerijní umění představit v odlišném prostředí, ale také nabídnout možnost zakoupit vystavená díla bez zbytečných překážek.“ uzavírá Horák.
Unikátní výstava Umělci v obýváku, která propojuje svět bydlení se světem umění, vznikla ve spolupráci s projektem Byró, který se soustředí na představování zajímavých děl současných českých autorů v kontextu netradičního prostoru. Výstavu je možné bezplatně zhlédnout v showroomu Decoland na Vinohradech od 2. března do 31. srpna od pondělí do pátku od 10 do 19 hodin, v sobotu od 10 do 18 hodin. Více na 
