Židle, které se hodí nejen do kanceláří, ale jsou především zdrojem příjemného a zdravého posezení, vycházejí z dílny nizozemského designéra André Van Liera. André Van Lier vystudoval architekturu interiéru na Královské akademii výtvarných umění v Haagu.
V roce 1974 založil studio AVL Design pro architekturu a užité umění. Jeho židle Van Lier má ocelovou pochromovanou konstrukci, která může mít lesklý i matný povrch. Sedák a opěradlo židle jsou z překližky s bukovou nebo javorovou dýhou. Sedací část židle je odpružena a opěradlo je pohyblivé, takže se lehce přizpůsobí každému, byť sebemenšímu pohybu sedícího. Židle Van Lier je dokonale ergonomicky tvarovaná. Může být také opatřena čalouněním z kůže či textilu. Židle je lehce stohovatelná při úklidu a také spojovatelná do řad ve veřejných a komerčních místnostech.
Další lahůdkou na našem trhu je nadčasově laděná elegantní židle s trochu tajemným jménem Eliza od německé designérky Annette Lang. Je vyrobena z masivního ohýbaného buku různě mořeného či lakovaného (až 16 odstínů). Čalounění je možné objednat v kůži či textilu, židle je vyrobena v několika variantách, s područkami i bez nich.
| Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz. |
Co způsobil dudlík
Osobitá židle Thonos vznikla v návrhářské dílně rakouského designéra Ernsta W. Beranka, který kdysi prohlásil, že jeho nejúspěšnějším designérským počinem byl dětský dudlík. Prodalo se ho totiž na miliony kusů.
Nicméně židle ladných křivek má také co říci. Její konstrukce je vyrobena z pochromované oceli, područky přecházející v přední nohy jsou z masivního ohýbaného buku. Sedák a opěradlo je z překližky s bukovou dýhou. Ta může být lakovaná nebo mořená. Oblíbené odstíny jsou přírodní buk, třešeň, hruška a černý lak.
Matrix přichází
Ptáte se, zda židle s názvem Trial „pózovala“ ve filmu Matrix? Je tomu tak. Skutečné je však i to, že si ji můžete na našem trhu celkem snadno pořídit. Celohliníková verze Hightech je vhodná i pro venkovní použití, zjemnělá verze Softened se dá kombinovat s jinými druhy nábytku. Stále oblíbenější je použití různobarevného polyuretanu.
Z dílny španělského designéra Joana Casase y Ortíneze vychází celá pozoruhodná kolekce židlí a barových stoliček Trial. Je vyrobena z matného či lesklého hliníku, přičemž konstrukce je z masivního hliníkového trojhranného profilu. Sedák a opěradlo mohou být buď z perforovaného hliníkového plechu, nebo z bukové mořené překližky, případně z polyuretanu, či čalouněné mikrovláknem.
Barová židlička Trial se vyrábí ve dvou výškách (65 nebo 80 cm) a její provedení je obdobné jako u židlí. Oslovila vás také tato „matrixová“ židle budoucnosti? Pak vězte, že si ji, stejně jako všechny doposud jmenované výrobky, můžete pořídit v prodejně firmy Thonet Praha.
Nepřehlédnutelný italský design
Italské firmy Jeson a Desalto podtrhují současný směr v návrzích sedacího nábytku. Ten je rok od roku smělejší. Židle s názvy Link a Wind od designéra Mario Mazzera splňují všechny podmínky dokonalého a zdravého sezení. Jedinečný přístup ke zpracování i kombinaci materiálů spolu s osobitými nápady posunují tyto výrobky na přední příčky v nabídce židlí.
To, že Desalto přichází s designem charakterizujícím aktuální dobu, zrychlenou a tepající, není pochyb. Odlehčená konstrukce židlí Zip (design Maran) to jen potvrzuje. Ocelová konstrukce výborně ladí se sedákem a opěradlem z polypropylenu. Studené barvy severu a ledového moře zlehčuje u dalších verzí čalounění z bavlny. Ať už fandíte severské kombinaci, nebo podstatně vřelejším čalouněným verzím, uspokojí vás nabídka sedacího nábytku v prodejně firmy Interiér Florida.
Německý perfekcionismus
Zajímavá je i kolekce s názvem Taurus od designéra Petera Malyho. Vytvořil ji pro německou společnost Cor. Kombinace dřeva, kovu a čalounění je promyšlenou taktikou, která upoutá netradičním řešením. Židle a křesílka jsou vyráběny v mnoha verzích podle požadavků zákazníků, kterým se přizpůsobuje také čalounění kůží či textilem. Vidět i zakoupit toto zboží lze v prodejní galerii Sirius design.
Pokud ještě stále nesedíte a nemáte na čem sedět, možná teď aspoň tušíte, na čem byste sedět chtěli. Nabídka židlí v České republice je bohatá – a věřme, že bude stále zajímavější.
| Pokud jste na webu již zaregistrovaní, po přihlášení se fotografie zobrazují bez vodoznaku. |
text: Marta Drahorádová, foto: archiv
Profesionální firma, která později během dvou dnů a za mnoho tisíc korun zahradu podle projektu vysázela, si také s přípravou hlavu nelámala. Ne příliš motivovaní zaměstnanci nacpali rostliny bez milosti do malých jamek s tím, že už si musí nějak poradit sami.
Dům je poměrně velký a otočený tak, že na parcele o velikosti přes 800 m2 zabírá hodně místa. Zahrada za domem proto nemá velkou hloubku, což jsem se v projektu snažil různými způsoby vyřešit. Cílem architektonického ztvárnění bylo dosažení maximální jednoty domu a zahrady. Proto jsem použil délky, úhly a směry z určitých částí domu i v zahradě, konkrétně při řešení opěrné zídky, vedení cest, tvarování terasy i jezírka. Hlavním tvarem se tedy staly části osmiúhelníku a obdélníku, které se na domě vyskytují. Tyto ryze geometrické linie nacházejí svou protiváhu ve tvarosloví záhonů a okrajů trávníku po obvodu zahrady, jež jsou naopak v měkkých vlnovkách.
Jiným velkým dílem v zahradě je opěrná zídka a přilehlá malá fontána na mlýnském kameni. Do dnešních dnů mi majitel neprozradil, kolik ho tento můj nápad stál, ale jen několik týdnů trvalo, než dva zruční řemeslníci vystavěli z úlomků pískovce přední část zídky… Zahradní fontána má v podzemí rezervoár s čerpadlem, aby voda obíhala v uzavřeném okruhu.
Než založíte zahradu
Cit pro nadčasovost, úcta k okolnímu prostředí a jemný, originální vkus daly vzniknout přívětivě sebejisté stavbě. Na jedné straně máte dojem, že jde o dům typický pro zdejší část města, ale zároveň cítíte jeho samozřejmou jedinečnost. Zkouška nových šatů se neobešla bez dohledu arbitrů – veškeré úpravy musely být konzultovány s památkáři.
Jakmile vstoupíte, vezme vás dům do laskavé náruče a už vás z ní nepustí. Jeho znovunalezená duše je všudypřítomná – navíc ji posiluje příjemná domácí atmosféra, bezprostřednost obyvatel a důmyslné zařízení sympatického interiéru. Funkční provázanost jednotlivých prvků je ódou na propojení prostých linií a promyšlených detailů do jediného harmonizujícího celku.
Architektka získala dostatek místa ve všech poschodích tím, že zrušila složitý systém schodišť. Jediné schodiště vedoucí od sklepa až do nejvyššího patra si zachovalo oblé křivky zdí a jejich kombinace s kovem a dřevem jako by spojovala minulost se současností.
Ponoříme-li se z výšin do hlubin, zjistíme, že sklep domu by uspokojil představy i té nejnáročnější hospodyňky. Kromě rozmanitých možností úložného prostoru tu najdeme také velkou prádelnu, šatnu a žehlírnu v jednom, kam ústí nezbytné shozy pro prádlo. Sklep je však i útočištěm pro odpočinek a relaxaci. Saunou a hernou s posilovnou se totiž naše prohlídka domu uzavírá.
Žena nepotřebuje věšáky na kravaty nebo vesty, ale ocení například zvláštní zásuvky na drobné doplňky, šátky či rukavičky. Řešení se nabízí opravdu mnoho a je jen na zákaznících, které z nich si vyberou.
Co se týká designu, i ten se posunul na zcela jinou úroveň díky technologiím a rychlosti, s jakou jsou uváděny do života. Použité materiály kopírují okamžité pocity moderního člověka. Vnitřní řešení pomáhá při každodenním rituálu oblékání, převlékání či úklidu. Ve větší míře se uplatňuje hliník, matné i čiré sklo kombinované s dřevěnou dýhou. Ta má různé odstíny, oblíbený je zejména ořech a višeň. Lehkost a decentnost umocní moderní osvětlení, ale i zrcadlové efekty. Jemné pastelové barvy podtrhují dosavadní interiér. Neomezené prostory skříní spolehlivě ochrání všechny věci a díky perfektně rozdělenému vnitřnímu uspořádání zaručí stálý pořádek. Rohová varianta skříňových systémů umožňuje bezproblémový přístup ke všem dveřím, zároveň tu však není zbytečný ani jeden centimetr. Dostatek místa ve skříních umožní variabilitu.
Také tyto malé kusy nábytku se tváří honosně. I ony totiž zaznamenaly doslova převrat v designu. Většinou jsou součástí manželského dvojlůžka, ale dají se použít také samostatně. Mohou být například elegantně zakomponovány do čela lůžka. Materiály se shodují s postelemi, ani tady se však fantazii meze nekladou. Noční stolky zvýrazňují celkový dojem ložnicového nábytku, když se jednotlivé kusy navzájem doplňují v detailech. Materiálem je oblíbená dřevěná dýha v přírodním odstínu, vhodně kombinovaná s hliníkem, matným sklem či bíle lakovanou dýhou. Nožky jsou buď dřevěné, nebo z nerezu.
Takovým dobrým a všem dobře známým místním panem domácím, i s domkem je šnek = hlemýžď, který je spíše občasnou ozdobou našich zahrad, než bezohledným škůdcem. Nakonec to má i ve svém názvu – Hlemýžď zahradní , který váží zhruba 10 g a dožívá se 5 – 7 let. Jeho ulita dosahuje velikosti 30 – 40 mm. Je i vývozním artiklem, protože po patřičné úpravě, si na nich pochutnávají gurmáni, zvláště ve Francii. Dokonce jsou i konzervováni a prodávají se včetně přiložených vypraných ulit po celém světě.
Jsou to různé druhy odpadů, jako skořápky z vajec, ořechů, popel ze dřeva, uhlí. Piliny různých dřev. Křída, sádra, ale i bylinky, které této škodné nevoní. Je to fenykl, tymián, měsíček, šalvěj, pažitka, česnek a petržel. Využívají se též rozsekané a rozdrcené rostliny jako kapradí, vratič, řebříček a zerav, kterými se obsypávají dokola záhony. Jiní pokládají k záhonům kusy linolea, pod které rádi plzáci zalézají přes den, jako do vlhkého úkrytu. Potom nezbývá než sbírat. sbírat, sbírat…
Střešní okna GZL 59, standardní celodřevěná s ventilační štěrbinou a izolačním dvojsklem, jsou ideální pro ty, kteří požadují kvalitu, ale zároveň hledají ekonomicky výhodná řešení. Pro náročnější uživatele jsou v nabídce střešní okna GGL/GGU 59 s ventilační klapkou, která umožňují větrání i při zavřeném okně. Okno navíc díky své konstrukci lépe brání pronikání venkovního hluku do interiéru. Střešní okna GGL/GGU 73 s bezpečným energeticky úsporným dvojsklem nabízí všechny výhody předcházejícího modelu, ale také něco navíc 
Jak získat slevu?
V souladu s horskou přírodou
Živá stěna
Traviny
Největší kusy doputovaly do prostoru u ohniště, aby tam dotvořily kompozici evokující volnou přírodu. Mezi prvky aktivního využití prostoru patří kromě ohniště také tělocvična pod širým nebem a trávník, navazující na venkovní terasy. Zeleninová a bylinková zahrádka našla své místo poblíž pískoviště a prostoru pro dětské hry, které lze pohodlně sledovat z terasy domu. Největší pozornost ale poutají masivní dubové trámy, které autoři použili jako záměrný kontrast k jemnosti vysázených travino-bylinných partií.
Zpevněné plochy jsou pokryty betonovou dlažbou (terasa u vchodu do domu, parkovací stání s pergolou, vjezdový parter), usazenou do obruby z pásové ocele. U ostatních zpevněných ploch se objevuje mlatový povrch, jsou tu i kamenné stezky osázené vegetací. Kompozice vyniká použitím travinných a trvalkových společenstev doplněných cibulovinami. Smíšené štěrkové záhony tvoří výsadby muchovníků, javorů, třešní a borovic.
Jižní strana pozemku je využita pro volnočasové aktivity, jimž slouží kobercový trávník a pískoviště. Jelikož v tomto území stojí domy poměrně blízko sebe, požadovali majitelé takový návrh řešení, který zajistí soukromí, a přesto nenaruší běžný kontakt se sousedy. Na západní straně najdeme živý plot z habrů, doplněný klasickým pletivem, část pozemku je obehnána kamennou zdí ze stejného materiálu jako obklad rodinného domu. Vnitřní prostor zahrady ze západní strany využívají majitelé pro pěstování drobného ovoce a bylinek. Najdeme tady také zeleninovou zahrádku, kompost a vstup do vinného sklepa.
Při rekonstrukci rodinného domu jsme v první řadě úplně odstranili zadní přístavek. Zato dostavbu na čelní straně jsme se rozhodli využít a po radikálním zásahu z ní vytvořit dominantní prvek domu. Mírně jsme ji „povytáhli“ do výšky i do hloubky, dostala rovnou střechu a pracovní název „komín“. Při čelním pohledu je vidět, že boční stěny „komínu“ jsou předsazeny stejně tak jako štítové stěny. Čelní stěna je rastrovaná pomocí dřevěných rámečků, vyplněných pískovaným čirým či mléčným sklem, a propouští tak přirozené světlo do interiéru.
Pod schody vzniká nika
V hlavní roli prostor
Stejné to je s odsavačem par neboli digestoří. Vybírejte si model, který se vám líbí, ale pro design nezapomínejte na výkon a na hlučnost, obzvlášť navazuje-li kuchyň na obytnou zónu. Nad ostrůvky často potřebujete velkoplošnou digestoř (špičkové modely mohou mít délku až 220 cm) nebo i dva přístroje vedle sebe. Protože velké modely váží i několik desítek kilogramů, před jejich zakoupením konzultujte s odborníkem, zda tuto zátěž unese strop vašeho bytu. Volba přístroje záleží i na tom, jak velkou plochu varné centrum zaujímá a jak často vaříte.
Je-li příliš dlouhé nebo se dokonce ohýbá, klesá výkonnost odtahu a stoupá hlučnost motoru. Jako „tiché“ se označují digestoře, které při maximálním výkonu mají deklarovánu hlučnost okolo 56 dB. Recirkulační digestoře použijte, pokud nemáte jinou možnost. Jejich provoz prodražují filtry, které by se měly měnit podle četnosti a způsobu vaření asi jednou za půl roku. Ceny filtrů se pohybují přibližně od 390 Kč výše, u dražších modelů za ně můžete zaplatit i více než tři tisíce korun.
Kolik to bude stát
Rodina se dvěma dětmi školního věku si přála jednoduchý přízemní dům, účelné uspořádání s dostatkem úložného prostoru, přírodní materiály a moderní design. Při hledání pozemku bylo prioritou hezké klidné místo v malé obci, novou satelitní zástavbu předem vyloučili. Parcela na konci vesnice, obdařená výhledem do polí a na horizont vlnící se v dálce, splňovala tento jejich základní požadavek, jedinou mírnou „vadu na kráse“ představoval protáhlý obdélníkový tvar s přístupem z úzké jižní strany.
Architektka Ivana Dombková umístila dům v jižní části pozemku, aby přístupové komunikace zbytečně nezabíraly místo. Již od vstupních dveří sledujeme dispozici, která se rozvíjí ve dvou navzájem kolmých liniích. Ze zádveří se přes prosklené dveře otevírá přímý průhled severním směrem, přes vstupní halu a kuchyň do společné obývací části a bazénu, který ukončuje frekventovanou „denní“ zónu a v létě jej lze otevřít do zahrady.
„Klienti si přáli pohodlný provoz domácnosti, hodně prostoru a světla a výhled do zeleně, proto jsme se soustředili především na funkční dispoziční řešení a dobré propojení se zahradou,“ vzpomíná autorka. „Vnější forma domu pak logicky vyplynula z jeho vnitřního obsahu,“ dodává. Společná obývací část se přibližuje charakteru vesnické zástavby, je zastřešena nízkou sedlovou střechou, která vytváří směrem do ulice trojúhelníkový štít.
Do venkovského prostředí se dům nenásilně začleňuje jak tvarem, tak výběrem barev a materiálů. Omítka v neutrální šedé, oblíbeném odstínu architektů, pokrývá fasádu společné obývací části a jemně ladí se zelenými keři a trávníky, šedý nátěr mají i dřevěné okenní rámy.
Ložnicová část je obložena režným cihelným zdivem, uvnitř převládá bílá omítka a dubové dřevo. Interiér ve střídmých barvách, s velkými skleněnými plochami, bezfalcovými dveřmi a jednolitými hladkými povrchy působí nedotčeně a čistě, jako by se rodina nastěhovala do domu nikoliv před pěti lety, ale před měsícem.
Ing. arch. Ivana Dombková (1965)
