Co nás vlastně předurčuje k úspěchu? Nadání, které jsme získali do vínku, možná po někom z předků, píle, pracovitost, nápady a vize do budoucna? Zřejmě od všeho trochu, nebo i víc. Designéru Janu Čapkovi rozhodně nic z toho nechybí.

Designér Jan Čapek je přesně ten typ, o němž řekneme, že má „drive" a že na co sáhne, to se mu povede. Proto je už mezi designéry pojmem.

Kontakty na firmy a skrytý text se zobrazí až po registraci a přihlášení.

celý text

Designér Jan Čapek5. května 2008 jste se stal členem Rady nově zvolené celostátní organizace profesionálních designérů. V čem spatřujete význam existence podobné instituce?

Je v zájmu každé profese mít svoji organizaci, která se stará o etický kodex, kvalitu, propagaci.
Organizaci, která zná potřeby profese a je schopna ji zastupovat třeba při komunikaci se státem.

A co konkrétně designérům v Česku chybí?

Aby mohli designéři vykonávat svou profesi, musí existovat firmy, které něco vyrábějí. Design je přímo závislý na úrovni průmyslu a vždy se dá říci, že by mohlo být lépe. Každopádně nyní je situace mnohem lepší než např. v roce 2003.

Přes nesporné mládí jste ve světě designu pojmem. Přitom jste se původně tímto oborem vlastně zabývat nechtěl. Proč jste zběhl od šperků a keramiky k designu?

Prošel jsem různými obory užitého umění, od broušení drahých kamenů, glyptiky, keramiky, porcelánu až po práci s kovem. Když to ale vezmu zpětně, tak jsem k designu vždy směřoval. Vždycky jsem pracoval přesně. Dával jsem si záležet na exaktním tvaru, křivkách. Vždy jsem byl ve své tvorbě spíše racionální než ovlivněný emocemi.

Využíváte při práci původní studijní zaměření?

Křeslo Clean Mesh (2005), diplomová práce VŠUP Praha, rozměry 80 x 60 x 70 cm, v černém provedení LG Hi-Macs a ocelová podnož, v bílém Fundermax a ocelová podnož.Moje původní studijní zaměření je práce s drahými kameny. Vystudoval jsem šperkařskou školu v Turnově a po maturitě jsem strávil dva roky v New Yorku v dílně Čechoameričana pana Šťastného, kde jsme brousili padesátikarátové safíry, smaragdy a rubíny pro firmy jako Tiffany nebo Harry Winston. Možná už ta přesná práce s drahými kameny mě nějak poznamenala. Pro designéra je každá zkušenost s různými materiály a technologiemi velmi přínosná. Ale školou samo o sobě byl celkově pobyt v New Yorku.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

V roce 2007 byl v rámci Czech Grand Designu oceněn váš návrh PET láhve pro firmu Mattoni. Jak jste se k té zakázce vlastně dostal?

Práce na Mattoni 1,5 l byla pokračováním spolupráce, která začala před dvěma a půl lety návrhem láhve Mattoni Sport. Přes mnohá omezení, která jsou spojena s technologií výroby PET láhve, se nám, myslím, podařilo u obou návrhů přijít s novými nápady, které posouvají design zase o kousek dále. Ať už to byla dynamická asymetrie Mattoni Sport nebo kompletně přepracované dno velké „mattonky".

Vývoj PET láhve Mattoni SportZastavme se na chvíli u vámi navrhované změny dna Mattoni 1,5  l. Vedení firmy ani technikům se do toho příliš nechtělo, pokud vím. V čem byl problém?

Vývoj nové láhve je velký projekt, do něhož jsou zapojeny desítky, jestli ne stovky lidí. Od výroby přes marketing, agentury najaté na grafiku, etikety až po kampaně, TV spoty a podobně. Pro takto velkou firmu je těžké cokoli riskovat a v momentě, kdy se to celé rozjede, něco zkoušet. Proto jsem rád, že jsem vedení o výhodách nového dna přesvědčil a že se to celé vyplatilo jak z hlediska designu, kdy láhev získala jedinečnou odlehčenou siluetu, tak i z pohledu výroby, kdy se ukázalo, že nové dno má lepší vlastnosti než to původní.

Ze spolupráce s designérem Kryštofem Nosálem, známým svými projekty pro společnost Ravak, vzešla v roce 2004 automatická pračka pro muže Washman. Výrobek vznikl v rámci soutěže Electrolux Design Lab, v níž se ve světovém finále v NYC umístil na druhém místě.Proč vznikla pračka po muže Washman? Něco vám jako muži na pračkách vadilo?

Washman byl koncept, na kterém jsem pracoval s Kryštofem Nosálem v rámci mezinárodní soutěže Electrolux Design Lab. V kostce šlo o vyřešení konkrétních problémů se současným praním a zároveň o pozvednutí statutu pračky do roviny výrobků definujících životní styl.

Vytvořil jste také houpacího bullteriéra. Máte k té rase nějaký vztah?

Houpacího bullteriéra jsem vytvořil do soutěže pro firmu Domeau & Peres. Vlastní nápad jsem ale měl už předtím a vztahuje se k soukromí. „Bulíka" máme doma a navíc se nám krátce předtím narodil syn.

text: Petra Nachtigalová, foto: Tomáš Souček, Petr Weigl, archiv autorky

logo MessengerPoslat Messengerem