Pokud počet návštěv u vás doma nepřesáhne padesát lidí denně, tak nepotřebujete podlahu splňující vyšší zátěžovou třídu. Alespoň tak byla v minulosti nastavena dělicí čára mezi podlahovou krytinou vhodnou pro bytové účely a pro komerční sféru (kanceláře, restaurace atd.). Dnešní krytiny však většinou splňují už „v základu“ i tyto vyšší komerční nároky, takže nepotřebujete žádnou nadstandardní výbavu. Stačí když si ohlídáte, aby vybraná krytina měla v kolonce zátěžová třída uvedeno buď číslo 23, nebo dvojčíslí začínající rovnou trojkou (31 atd.). Ale pozor, nezaměňujme zátěžovou třídu, která se vztahuje k opotřebení podlahy běžným provozem (zjednodušeně  frekvence pohybu lidí), s odolností krytiny třeba vůči střetům s ostrým předmětem.

Začněme popořádku, zátěžové třídy jsou tři. Třída začínající číslicí dvě je určena pro bytovou výstavbu, následuje „trojka“ pro komerční zátěž a pro náročný průmyslový segment je třeba vybrat třídu se čtyřkou na začátku. V rámci těchto tříd jsou ještě stupně, které vyjadřuje druhá číslice v pořadí – např. krytina se zátěžovou třídou 21 snese méně než krytina označená třídou 23.  Jednotlivé třídy se navíc prolínají, takže krytina s třídou 23 z bytové řady se fakticky rovná třicet jedničce, tedy „nejslabší“ z řady pro komerční využití (ta zahrnuje stupně 31, 32, 33 a 34).

„Ještě před patnácti lety se prodávaly laminátové podlahy o tloušťce 6 mm, které zvládly zátěž pouze 21, 22. Tehdy bylo opravdu nutné ptát se klienta, kam chce krytinu položit, aby ji nechtěl dát třeba do nejvíce zatěžované chodby nebo obývacího prostoru. Dnes už jsou tyto podlahy spíše výjimkou, protože výroba laminátových podlah se posunula výrazně dál. Standardem je tloušťka 8 mm a i lamináty začínají v zátěžové třídě 23 – 31, až na výjimky tedy horší neseženete,“ říká Milan Mrkáček, vedoucí regionálního prodeje společnosti Kratochvíl parket profi.

Ta například pod svou značkou KPP nabízí voděodolné laminátové podlahy z kolekce KPP Euphoria vyráběné v Německu standardně se zátěžovou třídou dokonce 33.

Do třídy pro maximální zátěž je třeba krytinu přilepit

O zařazení krytiny do zátěžové třídy rozhodují dvě věci, síla vrchní nášlapné vrstvy a způsob pokládky, což je prvotní síto. „Žádná krytina pokládaná plovoucím způsobem, neboli na zámek nezačíná v zátěžové třídě čtyřkou, protože norma definuje užitné vlastnosti krytiny i způsobem pokládky. A ta stanoví, že podlahy v zátěžové třídě čtyři musejí být vždy celoplošně přilepeny. Proto u laminátových podlah, SPC krytin nebo vinylů pokládaných plovoucím způsobem najdete zátěžovou třídu maximálně v hranicích trojky, tzn. 31 až 34,“ vysvětluje Milan Mrkáček z KPP.

Druhým již zmíněným parametrem je tloušťka nášlapné vrstvy. „Rozdíly nejsou dramatické, u třicet jedničky je definovaná nášlapná vrstva 0,3 mm, tloušťka 0,4 mm už odpovídá třídě 32. 0,55 mm je adekvátní třídám 33, resp. 42 a vyšší zátěžová třída má předepsáno 0,7 mm. Tak je to definováno normou, ale někteří výrobci mají nášlapnou vrstvu ještě silnější,“ pokračuje Milan Mrkáček z KPP.

Nejvyšší zátěžovou třídu s nášlapem 0,7 mm nabízí např. švédský výrobce vinylů Kährs, německé WINEO se věnuje vinylům do síly nášlapné vrstvy 0,55, ale zároveň má ve své nabídce elastické podlahy PURLINE, které v kolekci 1500 také dosahují nejvyšší zátěžovou třídu na úrovni průmyslového zatížení. Mimochodem, bio podlahu Wineo PURLINE 1500 by v nadsázce šlo použít i na povrch silnice - při testování vysokou školou v Bielefeldu se totiž na podlaze ani po 25.000 přejezdech s 500 kilogramovým nákladem při rychlosti 6 km/hod. neprojevilo žádné opotřebení! Za vynikající odolnost je v pozitivním slova smyslu zodpovědný kompozitní bio polyuretan ecuran, který tvoří 0,3 mm silnou nášlapnou vrstvu.

Průmyslové zátěže by hravě dosáhly i minerální krytiny SPC, například od výrobců Arbiton či Kährs, ale s ohledem na způsob pokládky na zámek dle normy dosáhnou „jen“ na třetí třídu. „Do prostor typu restaurace či obchodů jsou ale určitě vhodné,“ vysvětluje Milan Mrkáček z KPP.

Pro dřevo platí, čím méně, tím tvrdší

Kapitolou samo o sobě je dřevo. U dřeva se zátěžové třídy neuvádějí, neexistuje žádné normativní doporučení, kam lze které použít. Rozhoduje tvrdost dřeva, která je závislá na samotné dřevině. A hodnotu tvrdosti určuje Brinellova stupnice. Dub je brán jako středně tvrdá dřevina, na Brinellově stupnici tvrdosti se u dubu udává koeficient 3,7 stupňů, buk je v podstatě stejný 3,8. Pokud chce zákazník opravdu tvrdou dřevinu, tak musí sáhnout po exotice, jako je merbau či jatoba s průměrnou hodnotou 7.

„Ale existuje výjimka, to jsou dýhované vícevrstvé podlahoviny, jako třeba švédský Kährs například v kolekci Life,“ upozorňuje na paradox Milan Mrkáček: „Když použijete dub pouze jako dýhu na nosné tvrdé HDF desce, tak rázem dosáhnete na 5,8 až 6 stupňů na Brinellově stupnici. Díky tvrdé nosné HDF desce, na které je z ušlechtilého dřeva pouze dýha, tak mají tyto podlahoviny z kolekce Kährs Life podstatně vyšší tvrdost, než když máte podlahu celou z té samé dřeviny v 15 mm tloušťce.“

Nezaměňujte běžné opotřebení s odolností proti ostrým předmětům

Zatímco dříve si zákazník musel hlídat zátěžovou třídu a zvažovat, zda je krytina vhodná pro chodbu, nebo „jen“ ložnici, dnes už zejména ve specializovaných podlahových firmách na nekvalitní krytiny nenarazíte. Tam vám poradí i právě s odolností krytiny třeba proti pádu ostrých předmětů či voděodolností.

„Zátěžová třída se vztahuje pouze k opotřebení podlahy běžným provozem, což někdy lidé chápou trošičku nešťastně. Třeba vinyly nemají rády ostré předměty, takže když táhnete těžký předmět, tak tu podlahu poškrábete. A je úplně jedno, jestli patří do zátěžové třídy 31 nebo 43, poškrábete ji úplně stejně. A ti lidé jsou pak nešťastní a říkají, my jsme si zvolili 32 a podívejte, jak ji máme poškrábanou... Jenže zátěžové třídy značí stupeň opotřebení vlivem běžného používání,“ radí  Milan Mrkáček ze společnosti Kratochvíl parket profi.

podlahyonline.cz
www.kpp.cz

Zdroj: Marketingové sdělení

Poslat Messengerem

18.10.2022 | Interiér