Kovy korodují, a tím ztrácejí na kvalitě. Chcete-li se vyhnout poškození konstrukce či ohrožení uživatelů objektu, můžete koupit novou součástku. Levnější však je kovové předměty povrchově ošetřit nátěrem a ochrannou vrstvu udržovat.

Z kovů se často zhotovují konstrukce, které bývají vystaveny intenzivnímu působení povětrnostních vlivů, a ty korozi urychlují. Proto je potřeba kovové prvky staveb chránit vhodnými povrchovými úpravami, z nichž nejvhodnější je ošetření nátěrovými hmotami. Kovové prvky mohou být lakovány už z výroby, ale ve většině případů je musíte opatřit nátěrem sami - buď vlastnoručně, nebo prostřednictvím řemeslníků. Žádný nátěr však není jednou provždy, důležitá je následná pravidelná údržba; ušetří vám čas, námahu, ale především náklady.

Vše má svůj řád

Natírání je tou nejrozšířenější kutilskou prací - vzít do jedné ruky štětku a do druhé pikslu s barvou si troufne i ten, o němž se říkává, že má obě ruce levé. Aby však nátěr plnil správně svoji úlohu a byl také dostatečně trvanlivý, musejí být splněny tři podmínky. Natíraný předmět musíte dokonale očistit, aby nátěr přilnul. Potom je třeba, abyste použili správné nátěrové hmoty nebo správnou kombinaci jednotlivých složek nátěrového systému. Za třetí musí být nátěr zhotoven správným postupem (řiďte se návody od výrobce).

Pokud jste na webu již zaregistrovaní, po přihlášení se fotografie zobrazují bez vodoznaku.

Dekorativní prvky starélho litinového plotu vytvářejí spoustu choulostivých míst, kde ulpívá prach a vlhkost. Proto na něj použijte antikorozní barvu (Primalex).

Čistota - podmínka úspěchu

Aby nátěr dobře přilnul k povrchu ošetřovaného kovového předmětu, je třeba odstranit různé nečistoty jako okuje (jemný povlak oxidů kovu), rez, mastnotu, mechanické nečistoty, zbytky starých nátěrů apod. V domácích podmínkách budete patrně povrch čistit hlavně mechanicky a chemicky.

Hrubou volnou rez, zbytky starého laku a jinou nečistotu odstraňte ocelovou špachtlí a drátěným kartáčem. Pokud je vaše domácí dílna vybavena bruskou nebo univerzálnější vrtačkou, osaďte nástroj kotoučem s ocelovými štětinami nebo gumovým kotoučem s brusným papírem - takoví elektrifikovaní pomocníci vám práci velmi urychlí. Z větších ploch rez nejlépe odstraníte speciálním přípravkem - odrezovačem.

Více článků z rubriky STAVBA najdete na www.dumabyt.cz.

Častou překážkou je mastnota

Všechny sváry a spoje před nátěrem dokonale očistěte a zvlášť pečlivě ošetřete nátěrem (Barvy Tebas).Kvalitu nové povrchové úpravy zásadně ohrožují i staré odlupující se nátěry, jejichž soudržnost už nahlodal zub času nebo jsou podrezivělé. Nejprve zbavte povrch těchto pozůstatků mechanicky nebo opalováním, na větší plochy pak zaútočte přípravkem pro odstraňování starých nátěrů.

Velmi častou překážkou je mastnota, ať už pochází z ropných látek, dotyků rukou nebo po použitém odrezovači či odstraňovači starých nátěrů. K odmaštění poslouží roztok detergentu v horké vodě, kterým se pomocí štětky nebo kartáče plocha umyje a následně opláchne. V případě silného znečištění předmětu mastnými látkami použijte speciální odmašťovací prostředky.

Důležité je při přípravě povrchu neodbýt místa svárů, spojů a různé záhyby. Tam bývají větší nánosy nečistot, struktura kovu tam může být narušena a také se v takových místech déle udrží vlhkost. Proto je potřeba, aby v podobných „slabinách" nátěr držel zvlášť dobře.

ŘEDIT, ČI NEŘEDIT

Barva se často ředí. K tomu použijte zásadně ředidlo, které je určeno v návodu. Vodou ředitelné barvy se pro nanášení štětcem nebo válečkem obvykle neředí, nebo jen velmi málo (max. 2-5 % vody). Pro stříkání závisí poměr zředění na druhu nátěrové hmoty, obvykle se přidává 5 %, nejvýše však 10 % vody. Syntetické nátěrové hmoty se pro stříkání ředí přidáním 15-25 % ředidla, nitrocelulózové dokonce 35-50 % ředidla.

Výběr nátěrových hmot

Také v případě drátěných plotů nebo plotových polí vyplétaných drátem jde natírání válečkem pěkně od ruky (Barvy Tebas).Při volbě nátěrových hmot musíte přihlédnout k tomu, jakým vlivům bude muset nátěrový systém na povrchu kovu odolávat. Také je třeba vzít v potaz, o jaký druh kovu se jedná, aby mu barva nebo jiná nátěrová hmota odpovídala vhodným chemickým složením a fyzikálními vlastnostmi. Existuje mnoho barev určených na kov, ale řada z nich je univerzálních, jimiž lze stejně dobře ošetřit dřevo nebo třeba i beton.

Nátěrové hmoty se vyrábějí na široké bázi olejů, alkydových pryskyřic, epoxidových pryskyřic, polyuretanů, akrylátů, chlorkaučuků nebo vinylů, ale také na jejich kombinacích. Přitom se používají organická rozpouštědla a ředidla nebo voda. Sortiment vodou ředitelných barev se stále rozrůstá a díky technologickému pokroku tyto ekologicky příznivější barvy „vyrovnávají krok" s klasickými ředidlovými nátěrovými hmotami.

Jednotlivé nátěrové hmoty jsou při výrobě komponovány v materiálovém složení, které odpovídá určitému použití. Kombinací je mnoho a na trhu je ohromné množství zboží od četných výrobců. Proto je lépe nechat si poradit ve specializovaném obchodě nebo přímo od výrobce, ať už prostřednictvím návodu, na internetových stránkách, nebo na informační lince.

Rez je nepřítel kovů číslo jedna

Koroze je proces oxidace, kdy se na povrchu kovového předmětu tvoří povlak kysličníku, který postupně prorůstá hlouběji a narušuje strukturu předmětu. Zvláště záludná může být skrytá koroze, například pod starými nebo špatně opravenými (třeba jen pro oko přetřenými) ochrannými nátěry.

Základní postup

Kovový povrch se zpravidla ošetřuje dvěma až třemi různými nátěrovými hmotami. Tou první je základová barva, většinou s antikorozními pigmenty, které případné korozi zabraňují, nebo ji alespoň zásadně zpomalují. Pak se nanáší nátěr podkladovou barvou a nakonec následuje finální vrstva tzv. vrchní barvou. Tolik klasika. Stále častěji se však upouští od podkladové barvy - vrstvu s její funkcí obstará vrchní barva. Nátěrové hmoty se prodávají v ohromném množství odstínů, a tak můžete všechny možné předměty kromě ochrany i zkrášlit, ať už je sladíte tón v tónu, nebo si vytvoříte pestrobarevný svět. Pokud budete natírat starý, ale ještě dobře přilnavý nátěr, použijte jen vrchní barvu. Před její aplikací však odmastěte a broušením zdrsněte povrch stávajícího nátěru. Tyto základní zásady platí obecně o natírání všech kovových předmětů.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Způsob aplikace

Určité úskalí představují nátěry hliníku a žárově pozinkované oceli. K tomu potřebujete speciální barvy (Austis).Nátěrové hmoty můžete na kov nanášet štětcem, válečkem nebo stříkáním. Štětec je zvlášť vhodný pro nanesení první, základní vrstvy, dále pro natírání členitých tvarů, jako jsou radiátory, rámy nebo mříže, a také tam, kde se jedná o přesnost.

Na složitější tvary a velké plochy je možné barvu nastříkat pomocí stříkací pistole, na rozměrných plochách se uplatní i nanášení nátěru válečkem.

Ať už budete barvu aplikovat jakkoliv, určitě nejprve ošetřete štětcem místa, v nichž hrozí koroze a poškození nátěrů nejvíc, tj. ve spojích, na svárech apod. Nejchoulostivějším místem jsou ovšem hrany. Ty opatřete jednou vrstvou vrchní barvy navíc, a to ještě před zhotovením celkového nátěru.

Na velké plochy se nátěrové hmoty snáze nanášejí pomocí válečků. Nezapomeňte však nejprve ošetřit všechna obtížná místa štětcem (Spojené kartáčovny).Prostředí

Zhotovení a zasychání nátěru by mělo probíhat nejlépe v suchém prostředí při teplotách kolem 20-25 °C, přičemž relativní vlhkost vzduchu by neměla činit více než 75 %. Je-li teplota nižší zhruba o 10 stupňů, nátěr zasychá o poznání déle. Vysoká vlhkost pak způsobuje ve vrstvě nátěru poruchy. Také by nemělo být větrno nebo průvan kvůli prachu, který by nátěr znehodnotil. Přívod vzduchu je však potřebný, protože odpařující se ředidlo by zasychání zpomalilo. Nejideálnější pro venkovní nátěry je proto stálé jarní nebo letní počasí bez výrazných výkyvů teplot.

text: Ondřej Vaněček, foto: archiv firem

logo MessengerPoslat Messengerem