Palmový háj v české zahradě

Palmy mohou být nádherným doplňkem českých zahrad, pokud víte, jak o ně pečovat. Nejlépe vám poradí v botanické zahradě, která má s palmami nejvíce zkušeností. Pro informace jsme se tam vypravili za Romanou Rybkovou, kurátorkou tropických rostlin.

Palmy se dobře vyjímají u vchodu do domu, na balkoně, terase či u koupacího jezírka. Atmosféru dovolené vám zajistí u zahradního bazénu s malou písčitou pláží, lehátky a slunečníky. Všeobecně známými požadavky pro jejich úspěšné pěstování jsou dostatek vody, teplé a osluněné stanoviště a zároveň ochrana před srážkami a velkými výkyvy počasí. Proto je v našich podmínkách častěji zahlédnete pod stříškami, na balkonech či terasách, obvykle jako tzv. mobilní zeleň. Týká se to vlastně všech tropických a subtropických rostlin, které mohou palmové háje vhodně doplňovat. Na zahradě rozhodně nenechávejte palmy rodu Chamaedorea (horská palma), akalyfy (Acalypha) nebo teplomilné odrůdy banánovníků.

Palmy na zahradu

V Botanické zahradě hlavního města Prahy v Troji jsme se zeptali, které palmy lze umístit na českých zahradách. Romana Rybková doporučuje pěstovat palmy v nádobách a na zimu uklízet do bezmrazého prostoru, nebo je ven přímo vysadit a každý podzim je pečlivě obalit ochrannou fólií a omotat topným drátem. Pro venkovní letnění se hodí ty druhy, které snesou bez problémů teploty kolem nuly a dovnitř se stěhují vysloveně jen na zimní měsíce. Příkladem mohou být palmy rodu Brahea armata, které známe z jižní Evropy. Mají silné kmeny, sivé dlanité listy, a pokud kvetou, jejich dlouhá obloukovitá květenství přitáhnou oko každého. Tento nevelký suchomilný rod pochází z Mexika a zahrnuje i mnohem drobnější druhy než B. armata. Ale ani té se nemusíte obávat nějak výrazně, roste hodně pomalu, takže jí bude trvat několik desítek let, než si začne váš dům zabírat pro sebe.

Vhodným a často pěstovaným druhem je i evropská a severoafrická palma Chamaerops humilis, jediná svého rodu. Pěstují se formy jednokmenné i tvořící trsy, ze severní Afriky pochází i stříbrolistá varieta. Tento druh vydrží i mrazy, uvádí se 10–15 °C pod nulou, ale tvrdou zimu by asi nepřežil. Vhodný je i podobný druh Nannorhops ritschiana, který roste od Arábie až po Kašmír. Severní horské formy zvládají až skoro dvacetistupňové mrazy, ale nedělají jim dobře naše mokré zimy. V tomto směru jsou ještě nadějnější palmy z Kašmíru, kde je více vlhko i v zimě a tamní rostliny by měly být odolnější.

Objevují se teprve první semenáčky, takže můžete přispět k jejich testování. Mezi dlanitými palmami naopak nelze příliš doporučit běžně pěstovaný rod Washingtonia. Dva druhy pocházejí z pomezí USA a Mexika na okraji Sonorské pouště. Jejich tolerance chladu není špatná, měly by si poradit i s mrazem –10 °C. Jsou však značně robustní s velkými listy a rostou poměrně rychle. Mezi palmami se zpeřenými listy je kromě datlovníku schopen odolávat mírným mrazíkům již jen rod Butia s osmi druhy z jihoamerických pamp od Brazílie po Argentinu. Jsou to nádherné nízké palmy s obloukovitě prohnutými listy.

Zvláštní vzhled má severoamerický druh Serenoa repens, který je přízemní a jeho kmeny jsou plazivé a větvené. Dlanité listy mohou být zelené, vzácněji pěkně sivé. Snáší i desetistupňové mrazy. O palmě Rhapidophyllum hystrix z USA se píše, že snese i více než dvacetistupňové mrazy, ale mnoho experimentátorů s tímto druhem se u nás zatím nenašlo. Je to dáno především menší atraktivitou tohoto druhu, tvoří nízké trsy a kmínky jsou pichlavé. V oblasti Argentiny a Brazílie roste ještě další pěkný rod, a sice Trithrinax. Pouhé tři druhy palem s dlanitými listy mají krátké řapíky a hustě vlákny pokryté otrněné kmeny.

Jsou mimořádně krásné, ale rostou nesmírně pomalu. Nejčastější a chladu odolnější je Trithrinax campestris. V Evropě lze koupit i vzrostlé exempláře, ale pak počítejte s cenou v řádu desítek tisíc korun. Chladu nejodolnější palmou je čínský Trachycarpus fortunei, který se u nás většinou pěstuje jako mobilní. Začínají se však již objevovat odvážlivci, kteří vysazují tento druh do volné půdy a příznivé zimy je zatím utvrzují ve správnosti jejich rozhodnutí. V nížinných teplých oblastech je šance na úspěch vcelku dobrá, a tak by palmových hájů na jižní Moravě, v Polabí či okolí Prahy mohlo přibývat.

text: Vlastimil Růžička, foto: Romana Rybková, autor

Poslat Messengerem

02.03.2015 | Zahrada