Dřevěná podlaha pohladí vaše smysly

Interiér

Fotogalerie:

Zachycuje okamžik, vyjadřuje emoce, je jedinečná. Vyvolává příjemné pocity a lahodí smyslům. Taková je dřevěná podlaha.

Dřevo je bezesporu nejstarší podlahovou krytinou, jeho obliba ale už dnes zdaleka není určována jen nízkou cenou některých typů dřevin. Dnes jsou ve většině případů citelně levnější zdařilé napodobeniny z lamina či podlahy z vinylu. Lákadlem dřevěných podlah jsou především estetické kvality. Při současné nabídce tuzemských i cizokrajných dřevin lze vyhovět prakticky jakémukoli přání. Žádný jiný materiál nemůže nabídnout tak fascinující přehlídku barev, struktur a vzorů jako dřevo. To ale není jediný důvod, proč jsou dřevěné podlahy tak oblíbené.

Moderní technologie umí napohled napodobit jakékoliv dřevo. Jsou ale vlastnosti, které se napodobit nedají, například příjemný pocit na dotyk a elasticita při chůzi bosou nohou. Díky tomu nenamáhá končetiny při chůzi a v nárazech. Proto se dřevěné podlahy často používají v tělocvičnách. Dřevo je tepelně neutrální, v zimě nechladí a v létě je příjemně osvěžující. Navíc přispívá k přirozené regulaci vlhkosti v místnosti a je vhodné i pro alergiky. Má charakteristickou vůni, působí uklidňujícím dojmem, doslova pohladí vaše smysly. To vám nenabídne ani sebelepší napodobenina.

Skladba dřeva

Bělové dřevo – světlá vnější, nejmladší a „živá“ část kmene. V buňkách bělového dřeva se vyskytují aktivní buňky s obsahem vody, jeho tloušťka závisí na typu dřeviny (od několika letokruhů až po celý průřez)

Jádrové dřevo (dřeň) – starší neaktivní dřevo ze středu kmene, je tmavší, tvrdší a hustší než bělové dřevo, nepropouští vodu. Má menší sklony k sesychání a bobtnání

Dřevo vyzrálé – má obdobnou strukturu jako dřevo jádrové, od okolní běli se barevně neodlišuje, je voděpropustné (ve srovnání s bělí je jeho vlhkost nižší).

Každá dřevina má odlišný podíl dřeva bělového, jádrového či vyzrálého a od této skladby se odvíjejí její fyzikální vlastnosti.

Výrobci podlah nabízejí většinou 3 až 4 kategorie lišící se strukturou dřeva. 1. třída s kompaktní strukturou bez suků s jemnými letokruhy nabízí homogenní vzhled a dlouhou životnost. Na velké ploše však může působit taková podlaha poněkud jednotvárně. 2. a 3. třída se vyznačují větší sukovitostí, rozmanitější kresbou a „živějším“ vzhledem. Rubovou stránkou mince je však větší sklon k praskání a vypadávání suků (zejména u 3. třídy).

Tuzemské nemusí být drahé

Mezi finančně nejméně nákladné patří podlahy z dřevěných palubek z tuzemských jehličnanů. Nejrozšířenější je smrkové dřevo – žlutobílé s výraznou pruhovanou nebo žilkovanou kresbou. Podobnou barvu a kresbu má i jedlové dřevo, ale není pro výrobu palubek příliš vhodné (je hodně sukovité). Borovice má zbarvení do růžova a výraznější kresbu. Modřín je ještě červenější než borovice a na rozdíl od ostatních jehličnanů snese i větší zátěž.

Tyto jehličnaté dřeviny patří u nás k nejdostupnějším a cenově nejpřijatelnějším. Působením denního světla však časem tmavnou, nejpatrnější je to u borovice a modřínu. Daní za nižší cenu mohou být pozdější potíže s údržbou a provozem, spojené se sesycháním prken a vznikem štěrbin. Problémem těchto podlah je menší tvrdost a nižší odolnost proti mechanickému opotřebení.

Život s dětmi, psy a časté chození na tomto povrchu dříve nebo později budou vidět. Proto se doporučuje povrchová úprava pružnými laky pro vysokou zátěž. Správná volba laku a pečlivé nalakování mohou na dlouhou dobu příznivě ovlivnit vzhled podlahy. Pokud přijmete fakt, že dřevo jako přírodní materiál žije a pracuje, přestanou vám záhy drobné spáry a rýhy vadit.

Více článků z rubriky INTERIÉR na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Tvrdá dřeva domácí

Domácí tvrdá listnatá dřeva se vyznačují vysokou kvalitou a dají se velmi dobře použít především na parkety. Při porovnání stejných dřevin z tuzemska a dovozu pro naše listnaté zástupce mluví většinou hezčí žilkování. Dřevo dubu letního a dubu zimního je žlutobílé až žlutohnědé, středně těžké a snáší i silné zátěže. Velmi oblíbené je také běložluté až běločervené jasanové dřevo s výraznou pruhovanou nebo žilkovanou texturou.

Intenzivní načervenalý nádech má buk. Patří k těžkým dřevinám, nejčastěji používaným na parkety. Velmi tvrdé dřevo s rovnoměrnou strukturou a jemnou pórovitostí nabízí javor klen a javor mléčný. Barva osciluje od bělavé přes žlutou až po načervenalou. Podlahy z těchto dřevin působí velmi luxusně a reprezentativně.

Exotické varianty

Materiál z exotických dřevin vyniká tvrdostí, zvýšenou odolností proti opotřebení i vlhkosti a tvarovou stálostí. Dováží se k nám především z Afriky, Jižní Ameriky a jihovýchodní Asie.

Jatoba, jeden z nejznámějších druhů tropických tvrdých dřev, pochází ze stromů rodu Hymenaea. Má variabilní zbarvení podle druhu – od lososově červené přes hnědooranžovou až po purpurově hnědou, většinou je tmavěji žíhané.

Velmi těžká a pevná jihoamerická dřeva se používají k výrobě nábytku, sportovního náčiní a podlah (na masivní palubkové, vrstvené lamelové i parketové podlahy). Nejznámějšími příklady jsou mahagon a palisandr. Tyto názvy se nevztahují k jednomu konkrétnímu rodu stromů, ale k celé skupině dřevin.

Z Afriky pochází čokoládově hnědá až černá wengé, majitelům venkovních bazénů, teras a pergol bude jistě známé bangkirai – velmi těžké červenohnědé dřevo z Indonésie a Malajsie. Vyrábějí se z něho podlahy i fasádní obklady, zahradní nábytek a plotové výplně.

Pokud se rozhodnete pořídit si luxusní cizokrajnou podlahu, je velmi žádoucí si její vlastnosti a pravost opakovaně ověřit. Můžete totiž hravě naletět levným napodobeninám dnes již tak rozšířených dovozů právě z Asie.

Víte, že...

Podlahy ošetřené voskovým olejem odolávají odřeninám lépe než podlahy lakované. Výhodou je také, že nekloužou. Na druhé straně jsou náročnější na údržbu.

Severské krásky

Mimo tropickou a subtropickou oblast se těží vysoce kvalitní tvrdé listnaté dřevo také ve Skandinávii, Kanadě a USA. Severská dřeva se vyznačují vysokou odolností.

Kanadský javor – barva je velmi různorodá. Obvykle je jemné struktury s rovnými až vlnitými vlákny. Je o 30 % tvrdší než dub, po čase mění barvu.

Severoamerický ořech je exkluzivní tmavé dřevo s velmi výraznou kresbou, asi o 10 % měkčí než dub. Tmavohnědé dřevo časem světlá ve zlatohnědé.

Třešeň americká vyniká osobitým zbarvením od rudé do červenohnědé, časem u ní dochází k nejvýraznějšímu tmavnutí ze všech dřevin. Je o 3 % měkčí než dub.

text: Stojan Černodrinski, foto: archiv

Poslat Messengerem