Cihla jako monolitický izolant domu

Stavba

Fotogalerie:

Jedinou věcí, kterou na svém domě nikdy nevyměníte, je hrubá stavba. Z teoretických úvah a propočtů, v nichž budete řešit, co a za kolik postavit, jich valná část padne na volbu vhodného zdicího systému. Roli hrají i budoucí náklady na provoz domu, které jsou spojeny s tepelněizolačními vlastnostmi materiálů.

Prioritou zděných konstrukcí je nosnost, pevnost a stabilita a realizace hrubé stavby pokud možno v jedné stavební operaci. Obálka stavby ovšem kromě toho musí nabídnout i dostatečnou tepelnou izolaci, ochranu před vlhkostí, hlukem a plameny. K tomu se používají nejrůznější tvarovky, nejčastěji keramické (pálená hlína), vápenopískové a pórobetonové. Při volbě stavebního materiálu na obvodové zdivo se obvykle vede diskuse na téma tepelného odporu, nově součinitele prostupu tepla.

Prakticky jde o schopnost materiálu bránit úniku tepla, přičemž hodnota závisí na tloušťce materiálu a na jeho tepelné vodivosti. Čím těžší je materiál (méně pórů a dutin), tím nižší je tepelný odpor a vyšší tepelný prostup.

A čím je hodnota součinitele prostupu tepla U nižší, tím hospodárnější bude vytápění domu. V praxi se uplatňují dva základní způsoby zdění – jednovrstvé a vícevrstvé konstrukce.

Slovo odborníka

Jan Huber, technik společnosti Wienerberger cihlářský průmysl

„Rovinnost základové desky je samozřejmě stanovena příslušnou normou, my se v praxi řídíme tolerancí v rozmezí maximálně ±1,5 cm, lhostejno, zda na délce sto nebo pět metrů. Větší rozdíly už přinášejí problémy. Zjištěné nerovnosti se pak řeší buďto kompletním přebetonováním celé desky, nebo se cihly kladou místo do zakládací malty do zavlhlého betonu. Ze zkušenosti ale musím říct, že ze sta základových desek se zhruba jedna nevejde do tolerance. Ale když už, tak to stojí za to. Největší výškový rozdíl činil asi 14 cm.“

Jedno- a vícevrstvé zdivo

Jednovrstvým je myšleno zdivo, vyzděné například z pálených cihelných zdicích prvků tak, že jeho tloušťka se rovná jednomu z půdorysných rozměrů použitých cihel (tj. buď délce, nebo šířce). Cihelné bloky pro klasické zdění se vyzdívají na normální nebo tepelněizolační maltu, broušené cihly či tvárnice se „lepí“ na speciální malty. Boční stěny jsou tvarovány do systému „pero + drážka“, proto se zazubené styčné spáry nevyplňují maltou. Poměrná průřezová plocha svislých děr (označovaná častěji jako podíl děrování) činí 50 až 57 %. Uspořádání děr společně s vhodnou objemovou hmotností střepu cihel jsou provedeny tak, aby stěna měla požadované tepelně-technické vlastnosti.

Vícevrstvé systémy jsou složeny z různých materiálů. Nejčastěji jde o skladbu: nosné zdivo, zateplení a povrchové úpravy na vnitřní i vnější části konstrukce. U provětrávaných systémů (např. s lícovou přizdívkou) je skladba: vnitřní omítka, nosné zdivo, tepelná izolace, větraná vzduch. mezera, lícová přizdívka. Takováto skladba dosahuje lepších tepelně- izolačních parametrů než zdivo s kontaktním zateplením, má však větší tloušťku a je dražší.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Pálená keramika

Mezi přední výrobce keramických stavebních prvků patří společnosti Wienerberger (Porotherm s vnitřní izolací z minerální vaty), Heluz (s vnitřní izolací z polystyrenu), KM Beta (Profiblok bez izolace) a Tondach (Keratherm bez izolace). Všichni tito výrobci nabízejí děrované tenkovrstvé tvarovky, díky nimž se podstatně zlepšily i stavebně-fyzikální vlastnosti zděných objektů. Vhodným tvarem a uspořádáním soustavy vnitřních otvorů se především zvýšil tepelný odpor a zvukově- izolační vlastnosti zdicích komponentů.

Výhody "nadívaných" cihel

Ze sortimentu izolovaných zdicích prvků Heluz: vlevo nahoře pálená cihla Heluz Family 44 2in1, vpravo doplňková cihla krajní Heluz Family 44 K 2in1 a pod ní doplňková cihla rohová Heluz Family 44 2in1.

Výrobci keramických prvků s integrovanou tepelnou izolací (např. Porotherm) spojili statické vlastnosti (pevnost, únosnost) a izolační vlastnosti (tepelná ochrana a difuze vodních par, ochrana proti hluku a požáru) do jednoho produktu. Takové zdivo zkracuje dobu výstavby a snižuje náklady na výstavbu, vytápění i údržbu domu. Objekt splňuje požadavky nízkoenergetického standardu už při tloušťce stěny 30 cm bez nutnosti dodatečného zateplení, pro pasivní standard pak stačí tloušťka stěny 36,5 a 42,5 cm rovněž bez nutnosti dodatečného zateplení. Cihelné prvky disponují výbornými akumulačními vlastnostmi, v zimě brání rychlému vychladnutí, v horku přehřátí domu. Minerální vata umožňuje zdivu difuzi vodních par, stěna může „dýchat“, napomáhá regulovat vnitřní vlhkost objektu na optimální hodnotu pro příjemné a zdravé bydlení. A konečně – stavění je snadné (hmotnost tvarovek 12–16 kg usnadňuje manipulaci), rychlé a hlavně velmi přesné.

Bohatý sortiment Wienerberger reprezentují například cihly Porotherm T Profi 42,5 nebo stále ještě hojně používaná 36,5 T Profi s výplní minerální vatou. Stejně pestré menu pak nabízí i Heluz v cihlách Family pod označením (Thermo, Plus, STI…). „Vlajkovou lodí“ výrobce je pak cihla Family 2in1 v různých tloušťkách, jejíž dutiny vyplňuje polystyren.

Izolací vyplněné cihly spolehlivě zastanou náročnou dvojroli (stavivo + tepelná izolace), obvodové zdivo bezpečně splňuje tepelně- technické požadavky na výstavbu pasivních rodinných domů. Hledáte-li tedy zdivo s celkově nejlepšími tepelněizolačními vlastnostmi, vsaďte na toto řešení.

Odpory = otvory = úspory

Tepelný odpor R vyjadřuje schopnost materiálu zadržet teplo, udává se v jednotkách m²K/W. Čím vyšší je jeho hodnota, tím lépe materiál izoluje. U (W/m²K) pak značí součinitel prostupu tepla a jde vlastně o převrácenou hodnotu R. Udává, kolik wattů projde plochou 1 m² té které stavební konstrukce při rozdílu teplot 1 kelvin. Zde pak platí, že čím je U nižší, tím je materiál lepším tepelným izolantem.

Kvádry samá bublinka

Vynikající tepelné vlastnosti mají i stavební komponenty z autoklávovaného pórobetonu, známé jako bílé tvárnice Ytong. Stavební prvky jsou velmi lehké a snadno se s nimi manipuluje. Až 80 % objemu tvoří uzavřené mikropóry. Vzduch uzavřený v pórech se chová jako dokonalý izolant. Proto tvárnice Ytong i bez zateplení obvodového zdiva překračují stanovenou normu tepelného odporu. Základní složkou bílého pórobetonu je čistě přírodní křemičitý písek. Bílý pórobeton je v porovnání s šedým (zde základní „ingredienci“ tvoří elektrárenský popílek) chemicky i mechanicky stabilnější, nemá tendenci v průběhu let měnit svoji strukturu, praskat či odlupovat se a je stoprocentně recyklovatelný.

Z pórobetonu lze vytvořit prakticky kompletní hrubou stavbu domu (doslova od základů po střechu), což umožňuje sladit všechny dílčí prvky do jednoho uceleného systému. Pro obvodové zdivo se používají tepelněizolační nebo přesné tvárnice s dvojitým perem a drážkou a úchopovými kapsami (PDK) nebo hladké (HL), zdí se na tenké maltové lože tl. 1–3 mm. K nejpoužívanějším stavivům patří tepelněizolační tvárnice Ytong Lambda nebo úsporné tvárnice Ytong P2-400. V nabídce existují i další typy prvků.

Tvárnice Ytong Theta

Prakticky nejlehčí masivní tvárnice na našem trhu. Používá se pro stavbu nízkoenergetických domů bez nutnosti zateplení. Tloušťka nezateplené stěny je 499 mm, součinitel prostupu tepla U = 0,18 W/m²K. Obvodové stěny jsou prodyšné, dům si zachovává tolik potřebnou schopnost tradičních zděných staveb „dýchat s interiérem“ a přispívá ke zdravému a příjemnému vnitřnímu klimatu.

Některé další varianty

Patří sem například stěnové dílce Super IZO a IZO plus (liaporbetonové sendvičové tvárnice s vložkou z polystyrenu – Styropor). Spojením vznikl sendvičový blok pro jednovrstvé obvodové nosné i výplňové zdivo tloušťky 300 mm. Jinou variantou jsou dřevoštěpkové tvárnice (např. bednicí desky Velox s nalepenou vrstvou bílého nebo šedého polystyrenu), vyplněné betonem. Pro stavbu rodinných domů nízkoenergetických parametrů se používají například desky Velox WS-EPS-plus s celkovou tloušťkou stěny bez omítky – 270, 300, 320, nebo 340, 370, 400 a 420 mm, s vrstvou betonu v síle 150 mm.

text: Petr Saulich, foto: archiv redakce

Poslat Messengerem