S námrazou, sněhem a ledem se v zimních měsících potýkáme prakticky každý den. Zabezpečit okolí svého domu proti těmto nástrahám přitom není tak těžké.

Širší okolí rodinného domu plní řadu funkcí těmi estetickými počínaje, praktickými konče – mělo by ulehčovat přístup k jednotlivým částem nemovitosti. V praxi to znamená pohodlně se dostat v jakémkoli ročním období ke vchodovým dveřím, garáži, stodole atd. Zkrátka tam, kam potřebujete, aniž byste přitom riskovali zapadnutí do bláta či uklouznutí na náledí. Totéž platí i při vjezdu či výjezdu auta z garáže. Tento problém je obzvláště palčivý v zimních měsících, protože louži se můžete vyhnout, náledí či přívalu sněhu nikoli.

A odklízet ráno hodinu čerstvě napadaný sníh z pozemku jen proto, abyste mohli vyjet do práce, kam kvůli tomu stejně přijedete pozdě, to nepotěší žádného majitele nemovitosti. Tato situace je pak mnohem nepříjemnější, pokud odklízecí práce musí zvládnout žena či starší osoba. Pro takové osoby může být čistění přístupových cest kvůli tvořícím se ledovkám, námrazám či ledu skrytému pod nánosy sněhu často nebezpečnou záležitostí. Větší přívaly sněhu pak mohou obyvatele domu uvěznit a ohrozit poskytnutí nutné lékařské pomoci apod.

Už od projektu

Řešení není nikterak složité a jeho návrh bychom měli požadovat už při zpracování projektové dokumentace nového rodinného domu. Stejně vhodným okamžikem pro realizaci technických opatření proti hromadícímu se sněhu a tvorbě náledí je rekonstrukce domu. Tím řešením v obou případech je pokládka elektrických odporových kabelů. Odborníci tvrdí, že přesto, že nejde o žádná složitá zařízení a jejich instalace nepředstavuje stavební ani jiný technický problém, zájem o jejich instalaci roste v našich zeměpisných šířkách jen velmi pozvolna. V zemích na západ od nás jsou vyhřívané chodníky a přístupové cesty standardem.

V našich zeměpisných šířkách stále u mnohých majitelů rodinných domů převládá pocit, že jde o drahý nadstandard s drahým provozem. V obou případech se však tyto domněnky nezakládají na pravdě. Jednoduchost řešení, v podstatě nulové požadavky na údržbu a velmi dlouhá životnost staví elektrické topné kabely (jiné topné systémy se pro protimrazovou ochranu nepoužívají) do ekonomicky velmi příznivého světla. Navíc moderní způsoby řízení provozu minimalizují provozní náklady, takže žádný dramatický nárůst spotřeby elektrické energie nehrozí.

Velmi důležité je dodržení technologického hlediska pro jednotlivé typy komunikací. Na ukázce je znázorněna skladba materiálu a uložení topného kabelu pro pojízdnou komunikaci s betonovou dlažbou (FENIX).

1) dlažba 2) čidlo vlhkosti 3) pískové lože 4) betonová deska 5) topný kabel 6) pevný štěrkový podklad

Topné kabely

Elektrické topné kabely pro venkovní aplikace se od kabelů elektrického podlahového vytápění či ochrany střech a okapů principiálně moc neliší. Přece jen ale mají nějaké zvláštnosti vyplývající ze způsobu aplikace. Patří k nim především robustní konstrukce se slaněnou rezistencí a vyšší příkony kolem 20–30 W/m. Pokud má být například kabel umístěn do tmelu těsně pod dlažbu, je důležité, aby byl tenký a v příkonu cca 10 W/m. Půjde-li o vyhřívání příjezdové cesty, pak na průměru kabelu nezáleží. Mnohem důležitější je, aby byl mechanicky odolný a bylo ho možné zatížit příkonem až 30 W/m. Vyhřívání lze pak provést z topného okruhu i topné rohože.

Aplikace v praxi

U pochozích komunikací se topný prvek umisťuje do pískového lože nebo do betonové desky. U schodů a teras do lepicího tmelu. U pojízdných komunikací se doporučuje umístit topný prvek do betonové desky, která ochrání topný kabel před poškozením při zatížení projíždějícím automobilem. Právě v těchto případech hraje roli především robustnost kabelu, která zaručuje dobrou ochranu, a tudíž i dlouhou životnost. Pokud použijeme jako povrch asfalt, který se klade při vysokých teplotách, pak musí mít topný kabel zvláštní ochranu, aby vydržel vysoké teploty.

Kabel s minerální izolací EM2-MI od Raychemu pro uložení do asfaltového lože se dá použít při teplotách až do 250 °C, takže ho lze instalovat přímo. Předností tohoto kabelu je také to, že vydrží i vysoké tlaky při válcování. Lze po něm pojíždět fi nišerem s gumovými koly. Robustní samoregulační kabel s označením EM2-XR od téhož výrobce je natolik mechanicky odolný, že ho v podstatě lze jen stěží poškodit a oproti odporové technologii se instaluje méně než třetina délky. Úspora provozních nákladů je pak oproti běžné odporové technologii pět procent.

Ovládání a programování

V případě, že je systém ovládán ručně a je spuštěn až v době, kdy je vyhřívaná plocha zakryta vrstvou sněhu, může jeho odtávání trvat i více než dvanáct hodin. To záleží na výšce vrstvy sněhu, jeho hustotě apod. Při ručním způsobu ovládání tedy hrozí reálné nebezpečí, že pokud nebude topný systém uveden v činnost v době, kdy námraza vzniká, dodatečné zapnutí už nemusí mít požadovaný efekt. Obráceně také hrozí nebezpečí, že kabel bude nedopatřením v provozu i v době, kdy je to naprosto zbytečné.

Z tohoto hlediska je nutné si uvědomit, že topný kabel je umístěn v zemi, která má obrovskou schopnost jímat teplo, a zároveň je k přeměně sněhu na vodu také potřeba velké množství energie. Pro vyhřívání venkovních ploch se proto instaluje plošný příkon 300 W/ m². Takto vysoký výkon je nutný, aby systém mohl správně fungovat i při teplotách hluboko pod bodem mrazu. Z hlediska úspory energie a zkvalitnění provozu je pak vhodné použít některou ze dvou druhů automatických regulací. Nejspolehlivější a nejekonomičtější na provoz je regulace, která snímá nejen venkovní teplotu, ale také přítomnost sněhu, ledu nebo vody.

Regulátor je umístěn v rozvaděči a pomocí kabelové teplotní sondy snímá venkovní teplotu. Pokud teplota klesne pod nastavenou hodnotu – obvykle +1 °C, sepne proud do vlhkostního čidla, které začne hřát. Sníh nebo led, který je na vlhkostním čidle, roztaje a vzniklá vlhkost vodivě propojí dva kovové snímače. Regulátor pozná, že hrozí nebezpečí vzniku námrazy a sepne připojený topný kabel. Mezi špičkové technologie například patří inteligentní ovládací a monitorovací jednotka VIA-DU-20, která za pomoci teplotně vlhkostních senzorů řídí činnost systému.

Další, o poznání levnější možností jsou tzv. diferenční termostaty, u kterých lze nastavit zapínací i vypínací teplotu. Tento systém je méně přesný a spolehlivý. Nedokáže tedy například reagovat na situaci, kdy mrzne, ale přitom nenapadne žádný sníh a topný kabel je tudíž v provozu zbytečně. Na druhou stranu alespoň zajistí, že vyhřívání topným kabelem nebude spuštěno při teplotách nad bodem mrazu.

text: Stojan Černodrinski, foto: archiv firem

Poslat Messengerem

17.02.2014 | Stavba