Tentokrát jste se ptali, jak chránit obvodový plášť budovy od stékající dešťové vody.

Stává se, že vám v místnostech vlhnou zdi. První, co vás napadne – problém vzlínající vlhkosti. Provedete příslušná opatření, výsledek se však nedostavuje. Stěna ze strany interiéru vlhne dál. Zdánlivě neřešitelný problém může mít prostou příčinu, a tou je dešťová voda. I když máte odvodnění střechy v pořádku, dopadá na fasádu a dostává se do obvodové konstrukce. Jakými způsoby se takto vzniklé situaci bránit, jsme se zeptali odborníka

Omítky dříve

Vnější omítka na obvodovém plášti budovy zajišťuje ochranu obvodového zdiva proti působení povětrnosti a esteticky ztvárňuje fasádu budovy. Dříve se používala hlavně dvouvrstvá jádrová, štuková omítka s fasádním nátěrem, nebo dvouvrstvá jádrová, škrábaná omítka známá pod názvem břízolit. Pokud se tvůrci fasády rozhodli pro neomítanou fasádu z režného, spárovaného zdiva, pak bylo třeba vybrat na zdivo obvodového pláště materiál odolný proti působení povětrnosti, který lze vhodně esteticky ztvárnit. Většinou šlo o zdivo z kamene nebo z lícových cihel. 

Ochranu fasády proti povětrnosti projektanti zajišťovali přesahem střechy přes fasádu s kvalitně provedeným klempířským lemováním střechy, funkčními okapy a svody dešťové vody. 

Omítky současnosti

Moderní doba až na výjimky přesahy střech ruší, staví se domy s plochými střechami ukončené pouze oplechováním atiky, šikmé střechy se navrhují většinou s menšími přesahy. Často se setkáme po dešti na exponovaných stěnách orientovaných ve směru převládajících větrů a dešťů (západ, severozápad) u tradičních fasád se škrábanou omítkou se skvrnami od dešťové vody. Tato škrábaná minerální omítka ale umí vodu rychle nasát a též umí i rychle vyschnout bez známek poškození.

Omítky pro zateplení

V době, kdy se na fasádách staveb nejčastěji používá vnější zateplení na principu kompozitních systémů, se používají především tenkovrstvé pastovité omítky probarvené ve hmotě v různých zrnitostech i texturách. 

Nejstarší tenkovrstvé omítky jsou minerální, které se prodávají balené v pytli v suchém stavu a před použitím se míchají s vodou. Tyto omítky se většinou z důvodu vyšší nasákavosti a požadavku barevného ztvárnění natíraly fasádními barvami.

Pastovité omítky jsou akrylátové, silikátové, silikonové, nebo kombinované – například silikon-silikátové apod.

Samočistící omítky

Pokud se rozhodnete pro prodyšný, difuzně otevřený zateplovací systém, je třeba použít i difuzně otevřenou omítku. Vysoce prodyšné jsou silikátové nebo silikon-silikátové pastovité omítky. Silikonová složka je navíc hydrofobní – povrch omítky odpuzuje vodu, ta rychle odchází v podobě kapek a tím s sebou odnáší i částečky prachu z povrchu fasády. Tyto omítky se tedy také méně špiní. Bohužel musí být chráněny biocidními prostředky proti růstu mikroorganismů.

U nejmodernějších výrobků zbytkovou vrstvičku vody nebo vodu zkondenzovanou na povrchu fasády absorbuje velmi rychle systém mikroskopických kapilár, kde se kapalná voda promění ve vodní páru. Protože povrch omítky rychle vyschne, neulpívají na něm spory mikroorganismů a ani na takovéto fasádě nemají podmínky k životu.

připravil: Stojan Černodrinski, foto: archiv

Poslat Messengerem

30.01.2015 | Stavba