Samozřejmou součástí vícepodlažních rodinných domů je i schodiště. Slouží nejen jako interiérová komunikace, ale zároveň plní roli konstrukčního a architektonického prvku.

Netradičně řešená kovová konstrukce s dřevěnými nebo skleněnými schodnicemi.Správně navrhnout, vhodně umístit a samozřejmě i prakticky zrealizovat kvalitní, funkční a bezpečné schodiště je zdánlivě ryze projekční a následně stavbařská záležitost. Určitě. Přesto by projektant a také dodavatel měli kromě respektování platných norem velmi prozíravě uvažovat do budoucna. Schodiště totiž bude stárnout s domem i s jeho obyvateli. A pak se z původního pěkného řešení může stát poměrně složitá překážka.

Řešení v rámci hrubé stavby

Při tvorbě individuálního projektu je v prvé řadě třeba hledat odpověď na otázku – kam s ním? „Aby nepřekáželo,“ zní odpověď jedněch. Jiní – s ohledem na atypický tvar a moderní materiály – naopak chtějí, aby schodiště vidět bylo, ba dokonce aby dominovalo. Ve starších domech se nejčastěji používal betonový skelet (monolit) s napojením na základovou a stropní konstrukci.

Většina současných konstrukčních i materiálových řešení stojí na invenci a kreativitě autora. Tvar schodiště – lineární, lomené, točité, případně atypické (obloukové, ve tvaru písmene U, S...), vychází z velikosti prostoru a z dispozic. Významnou roli hraje i typ schodiště, tedy způsob, jakým konstrukce vyplní prostor. U lineárního nebo lomeného schodiště lze vybrat tzv. plné řešení s možností vybudování úložných prostor pod schodištěm, otevřené řešení nabízí využití tohoto prostoru pro rozmístění nábytku.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Schodišťová anatomie

Sedlová ocelová (kovová) schodnice s dřevěnými nášlapy, jedno z častých řešení.Norma ČSN 74 3001 kromě jiného stanoví pro jednotlivé prvky schodišťové konstrukce přesné názvosloví. Spodnímu rameni se říká nástupní, hornímu výstupní schodišťové rameno. Rovná plocha mezi nimi se nazývá mezipodlažní podesta, v úrovni patra podlažní podesta. První stupeň v rameni je jalový (slepý), výškově zůstává na úrovni spodní podesty. U schodiště bez jalového stupně se první zvýšený stupeň jmenuje nástupní. Výstupní stupeň je poslední ve vlastním rameni, ukončující stupeň má stejnou výškovou úroveň jako horní podesta. Jalový a ukončující stupeň mohou mít odlišnou šířku než ostatní schody (nemají vliv na chůzi), jinak všechny stupně v rameni musí mít stejnou výšku a šířku (mimo schodů do sklepa a na půdu). Jakákoli odchylka naruší rytmus kroků, hrozí klopýtnutí.

Horní plocha schodišťového stupně se nazývá stupnice, přední plocha podstupnice, obě boční plochy jsou čela stupně. Plocha stupnice mívá směrem k přední hraně mírný spád (nejvýše 1,5 %) – snadnější stoupání, při mytí voda stéká dolů. Podstupnice bývá svislá, podkosená nebo profilovaná. Podkosení nebo profilování vytváří stín, který při slabším osvětlení pomáhá rozlišovat jednotlivé stupně. Tvarově jednoduché schody se svislou podstupnicí vyžadují dobré osvětlení.

Typy běžných schodišť

K výrobě dřevěných schodišť SWN používá rozmanité dřeviny: buk, dub, jasan, javor...Podle počtu ramen se schodiště dělí na jedno-, dvou-, tří- a čtyřramenná, podle tvaru ramen na přímočará a křivočará, případně kombinovaná. Přímočaré schodiště nabízí nejpohodlnější chůzi, další dva typy zase zkracují půdorysnou délku schodiště. U víceramenných schodišť, kde se mezi ramena vkládá rohová podesta, by se neměly v jednom bodě setkat tři výšky stupňů.

Podesta se pak musí rozšířit o šířku stupně, nebo se dva stupně nejblíže podesty zaoblí. Křivočará schodiště (zejména kruhová) musí velmi bedlivě dodržet pravidla bezpečnosti. Šířka stupně v nejužším místě nesmí být menší než 13 cm, schodiště by mělo být pravotočivé (aby se při dodržení pravidla chůze vpravo a při vyhýbání osob scházelo po širší straně stupňů). V místě nejčastějšího pohybu by měla být šířka stupně alespoň 26 cm.

Pohodlí a bezpečí

Tyto dvě veličiny závisí na sklonu schodišťového ramene. Sklonitost ramene určuje poměr výšky a šířky stupňů. Přesné rozměry se stanovují podle dispozic budovy a konstrukční výšky podlaží, především ale vycházejí z anatomie člověka. Délka běžného kroku je 61–63 cm, délka chodidla 21 až 30 cm. Vhodný poměr výšky a šířky stupně stanovuje vzorec: 2 výšky (h) + šířka (b) = 61 až 63 cm.

Víc než přesvědčivý důkaz, že interiérové schodiště není pouze nezbytnou spojnicí jednotlivých podlaží, ale že zároveň představuje i efektní architektonický doplněk. V daném případě už rozměrově skutečně velkolepý a konstrukcí i pojetím monumentální prvek.Pohodlné schody mají výšku stupně od 15 do 18 cm (šířka stupně pak podle vzorce vychází kolem 33–27 cm). Šířka schodišťového ramene se odvozuje od pohodlného průchodu dospělého člověka, to je 60 cm (minimální šířka je 90 cm – jeden člověk procházející, druhý stojící bokem). Podchodná výška mezi rameny nad sebou vychází z úhlu sklonu schodišťového ramene. Minimální podchodná výška je 200 cm a průchodný rozměr v žádném místě schodiště nesmí klesnout pod 190 cm.

text: Petr Saulich, foto: archiv firem a redakce

logo MessengerPoslat Messengerem