Zateplení fasády primárně slouží k zamezení tepelných ztrát, neméně důležitá je i ochrana interiéru před nadměrnými tepelnými zisky a opomenout nelze ani akustickou pohodu.

Z hlediska materiálů je z čeho vybírat, ovšem toto dělení je pouze jednou stranou mince. Prioritní je konstrukční řešení a kvalitní provedení prací. Existují v podstatě dva základní způsoby zateplení – kontaktní a bezkontaktní.

Kontaktní zateplení fasády

Většina firem nabízí ucelené zateplovací systémy a z hlediska kvality a garancí výsledného díla nedoporučuje improvizovat – měnit kombinace materiálů nebo technologií. Hlavním komponentem jsou desky nebo lamely z minerální vlny či polystyrenu, které se aplikují přímo na fasádu a následně se povrchově upravují. Kontaktní zateplovací systém se skládá z vrstvy lepicí hmoty (tmelu), vlastního izolačního materiálu, zakládacích lišt, speciálních kotviček (hmoždinek) s talířem, ztužující vrstvy – sklotextilní mřížky, penetrační vrstvy a dekorační nebo fasádní omítky s finálním nátěrem. Výrobci dnes nabízejí také speciální izolační materiály a prvky (z extrudovaného polystyrenu s příměsí grafitu) k zateplení soklu (do výšky 30 cm nad terénem) a tzv. perimetr, sloužící k izolaci zdiva v hloubce 0–100 cm pod úrovní terénu. 

Před rekonstrukcí

Před provedením kontaktního zateplení fasády musí být dokončeny všechny předchozí rekonstrukční práce (např. výměna oken a dveří, povrchové úpravy trhlin a prasklin v podkladu, demontáž dešťových svodů, ale i okenních parapetů – ty stejně budete měnit za širší atd.). Podklad –  všechny plochy včetně ostění – musí být rovný a suchý, bez známek prachu, plísní, mechu atd. Výplně stavebních otvorů (nejen prosklení, ale i rámy) je vhodné pečlivě zakrýt fólií. Práce musí probíhat v odpovídajících klimatických podmínkách při dodržení technologických přestávek.

Bezkontaktní zateplení

O celkovou ochranu objektu se postará obvodová konstrukce budovy, tvořená více plášti, oddělenými větranou vzduchovou mezerou. Vnější plášť (fasádní obkladové panely a desky, kamenný obklad, dřevěné obložení, vnější přizdívka z režných cihel apod.) tvoří pohledovou vrstvu a zároveň ochranu proti atmosférickým srážkám a větru. Pod ním se nachází větraná vzduchová mezera a vrstva izolace.

Řada výrobců nabízí kompletní fasádní systémy včetně zateplení (např. Dombau, DeKoHe, GTrade, Cembrit atd.). Vodní páry vznikající uvnitř domu se při prostupu zdí nevysráží v konstrukci nebo v izolantu, ale mohou se postupně odpařovat, dokonce i v zimě. Díky tomu se bezkontaktní zateplovací systémy řadí mezi difuzně otevřené.

Tloušťka vnějšího pláště (včetně izolace, vzduchové mezery, montážních prvků a konstrukcí a vnějšího obložení) se může pohybovat zhruba od 8 do 30 centimetrů. Výhodou tohoto řešení, kromě zamezení vlhnutí izolace a kondenzace vodních par, je také vysoká požární odolnost a ochrana proti vnějšímu hluku. Účinná tepelná izolace přijde vhod i v létě (díky proudění vzduchu ve větrané vzduchové mezeře se fasáda ochlazuje). Za zmínku stojí i ochrana izolace vůči mechanickému poškození. Předností je samozřejmě rychlá montáž tzv. suchou cestou. Bezkontaktně lze zateplit i nerovné povrchy (vyplatí se v případě rekonstrukcí), systém působí jako ochrana proti erozním účinkům a zanedbatelný není ani estetický vzhled celku.

Vliv na tepelnou izolaci

Provětrávaná fasáda s tepelněizolačními deskami z minerálních nebo celulózových vláken umožňuje difuzi vodních par. Celý systém funguje na principu provětrávání vzduchové mezery mezi tepelnou izolací a fasádou. Vzduch v mezeře (proudící rychlostí 0,5 až 1,0 m/s) se od vnější fasády (v zimě i vlivem tepelných ztrát z interiéru) ohřívá a absorbuje nežádoucí vlhkost jak z prostředí vzduchové mezery, tak z tepelné izolace, kam vlhkost pronikla z interiéru přes zdivo. Přispívá tak ke zdravému vlhkostnímu režimu celé konstrukce. Rychlost proudění významně ovlivňuje sluneční záření. Měření prokázala, že se mění v závislosti na počasí, během noci pak proudění téměř ustává.

text: Petr Saulich, foto: archiv firem a redakce

Poslat Messengerem

24.09.2014 | Stavba