Blog

Na počátku byl pozemek jako dlaň se vzrostlým ořešákem a s domečkem z vepřovicových cihel, nevhodným jak k bydlení, tak k rekonstrukci. Řešení bylo jediné – zbourat a na jeho místě postavit zbrusu nový. Na první pohled se zdálo, že na tak malý pozemek se pohodlný zděný dům spolu s ořešákem nemůže vejít. Ale podařilo se.

Pro majitelku nemovitosti, architektku Evu Rybníčkovou, to byla výzva. „Dříve tady blízko byla cihelna a lidé si z vyřazených cihel stavěli takovéto domečky,“ vzpomíná. „Nějakou dobu jsme v něm bydleli, bylo to romantické, ale jen na čas. Je to krásné místo, ale vzhledem k tomu, že pozemek má pouhých 320 m2, bylo nalezení optimálního řešení celkem oříšek. Navíc tu jsou ještě omezující podmínky – chtěli jsme zachovat ořešák, který vytváří genius loci celé zahrady, a protože jsme s manželem přírodě nakloněni, chtěli jsme na domě zelenou střechu.“

Stavba je navržena úsporně a prakticky

Díky snaze zachovat vzrostlý a krásný strom a co nejvíce zelených ploch měli majitelé podporu odboru životního prostředí a získali od stavebního úřadu výjimky z předpisů o výstavbě. Mohli proto zděný dům postavit až na hraně pozemku a zůstalo zde místo i pro zahrádku o rozloze 150 m². Samotná stavba je navržena úsporně a prakticky, s dostatečným prostorem pro bydlení i práci. „Chtěli jsme mít co největší kontakt se zahradou,“ vysvětluje Eva Rybníčková, „proto je přízemí celé otevřené, abychom mohli jít kdykoli ven.“

Půdorys zděného energeticky úsporného domu má tvar písmene L a hlavní obytná část je otevřena směrem k lesu nad pozemkem. Architektka tak chtěla zachovat intimní odstup od silnice, která se v létě mění ve frekventovanou cyklistickou trasu. Dům je orientován na východ, jen terasa u obývacího pokoje je otočená k jihu, a vyžaduje proto zastínění.

Kompaktní a stylově čistý zděný dům

Hlavní obytný prostor není příliš velký, ale velkorysé prosklené plochy mu dodávají na vzdušnosti, přilehlá terasa opticky zvětšuje jeho rozlohu. „Pokud jde o dispozici, kromě výstupu ven a spojeného prostoru jsem chtěla také kuchyň, která je zdánlivě propojená s obývacím pokojem, ale lze ji i zcela uzavřít,“ pokračuje architektka. „Jsou tu proto dvoje posuvné dveře, takže je možné kuchyni zcela oddělit od jídelního koutu a obývacího pokoje. Úlohu dělicího prvku plní i bar, a protože jsme akvaristé, zabudovali jsme do něj pro oživení akvárium.“

Podél stěny obývacího pokoje vedou schody do horního podlaží. Dětský pokoj v patře je navržen tak, aby ho bylo možné v případě potřeby rozdělit na dva, vedle něj se nachází společná pracovna, malá komůrka s úložnými prostory a ložnice s terasou, nechybí ani zázemí. Zařízení ložnice navrhovala paní domu, protože nenašla na trhu výrobky, které by odpovídaly jejím představám a malým rozměrům ložnice.

Původně byla ve hře i dřevostavba

Protože půdorys zděného domu je velmi malý a podkroví je celé využito jako obytné, velkou pozornost věnovala architektka úložným prostorám. „Máme proto sklep, což není v dnešní době zcela běžné, ale podsklepení navýšilo cenu stavby jen asi o deset, maximálně patnáct procent. Oproti tomu úložné prostory tam získané mají hodnotu mnohem vyšší. Ne všechny věci, které právě nepotřebujeme, lze vyhodit. Navíc máme rádi dobré víno, takže tam máme také úložný prostor speciálně na víno…“

Konstrukční systém je tradiční zděný, i když původně byla ve hře i dřevostavba. Přízemí není zateplené, protože to podle výpočtů nebylo příliš přínosné, okna jsou však zasklena izolačními trojskly. Podkroví je vybudováno z tenké nosné cihelné konstrukce se zateplením 16 cm. „Zelená střecha je oseta směsí nazvanou Suchá stráňka, takže tam jsou bylinky, které během roku krásně kvetou, je to hodně barevné a hezké.“

Nízkoenergetická stavba

Dům je vybaven úsporným teplovzdušným vytápěním s rekuperací, které zároveň topí i větrá. Jeho výhoda mimo jiné spočívá i v tom, že není třeba v místnostech instalovat radiátory. Stavba je navržena jako nízkoenergetická s určitou rezervou, její skutečné parametry budou jasné až po skončení jednoročního měření. Počítaná celková spotřeba energie činí 9 kW, což je asi poloviční hodnota běžné spotřeby rodinného středně velkého domu.

„Práce na vlastním domě je svazující i osvobozující zároveň. Svazuje jednak dobrá (až příliš dobrá) znalost budoucích obyvatel a jednak tíha zodpovědnosti vůči tomu nejbližšímu člověku, osvobozuje fakt, že jsem vždycky nejlépe věděla, co si investorka skutečně myslí. Osobně prožité zkušenosti stavebníka jsou k nezaplacení. Spokojenost s výsledkem ověřeným každodenním používáním je každý den znovu a znovu hřejivá,“ teší autorku projektu architektku Rybníčkovou.

text: Dana D. Daňková, foto: Jana Labuťová, Jiří Vaněk

Technické údaje

Technické údaje
Dispozice	5 + 1
Zastavěná plocha	116 m² vč. garáže
Okna	dřevěná s izolačními trojskly (TWW)
Konstrukce	zděné obvodové a nosné konstrukce (HELUZ), suterénní zdivo „ztracené bednění“ (KB BLOK), minerální omítky a zateplovací systém (BAUMIT), v podkroví sádrokartonové příčky a podhledy (KNAUF), dřevěné střešní trámy se záklopem, bedněním a vloženou tepelnou izolací (odvětrávaný střešní plášť), horní vrstvu tvoří zelená střecha
Osevní směs na střechu	Planta Naturalis
Vytápění	teplovzdušné vytápění s rekuperací, dvouplášťový krb s výkonem 5 kW. Rekuperace je dimenzovaná na 80 % tepelných ztrát. Předpokládá se, že extrémně nízké teploty budou trvat jen několik dní v roce a vyšší potřebu tepla v těchto dnech pokryje vytápění krbem

Autorka

Ing. arch. Eva Rybníčková (1978)

Vystudovala architekturu na Fakultě architektury ČVUT Praha a École d´Architecture v Nantes. Pracuje jako architektka a vedoucí projektantka v ateliéru di5.

di5 architekti inženýři

Ateliér di5 vznikl v roce 1997. Zaměřuje se na navrhování rodinných a bytových domů, administrativních staveb a urbanistických celků, návrhy zahrad a designu ve všech fázích, od studie až po realizaci projektu včetně autorského dozoru.

Kontakt

Ing. arch. Eva Rybníčková

eva.rybnickova@seznam.cz, www.di5.cz

Byla to láska na první pohled: ruina více než stoletého statku ozvláštněná dvěma věžičkami, podmáčená, se zdmi prokvetlými vlhkostí. Všichni radili stavbu strhnout a raději vystavět novou. Majitelé však nepodlehli a dnes bydlí v charismatickém zděném domě natrvalo.

Rozhodnutí o koupi přišlo spontánně – během tří dnů od první návštěvy byl statek jejich. Další závažná rozhodnutí pak nastala ve chvílích odkrývání skutečného stavu stavby ještě mnohokrát. To nejtěžší muselo padnout hned zpočátku: zrekonstruovat stavbu narychlo tak, aby byla co nejdříve obyvatelná, anebo přistoupit k zásadní rekonstrukci a vytvořit tak plně funkční moderní bydlení při zachování původních stavebních prvků budovy? Nakonec zvítězila druhá varianta. Majitelé statku totiž nechtěli riskovat, že se budou muset celý život věnovat dílčím opravám jako důsledku povrchní rekonstrukce.

Přibyla i sušárna chmele

Statek s uzavřeným dvorem, obytným stavením, chlévy a stodolou nese charakteristické znaky českého venkovského archetypu. Jednotlivé části pocházejí z různých časových období: stodola a přízemí obytné budovy s chlévem byly postaveny z opracovaných pískovcových bloků přibližně do poloviny 19. století. Po rekonstrukci provedené v roce 1927 se zděný dům zvětšil o jedno patro a přibyla i sušárna chmele, tenkrát byly jako stavební materiál použity cihly.

Stavbu opravili majitelé z velké části svépomocí za podpory rodiny a  nájemných dělníků, jen některé práce svěřili odborníkům. „Nebylo jednoduché najít firmy, které by měly pochopení pro rekonstrukci tak specifickou, důkladnou a náročnou na ruční práci. V  dalších fázích jsme se obraceli rovnou na lidi známé či prověřené z řad sousedů, kteří odváděli práci podle našich představ. Jsme velmi vděční místním usedlíkům, kteří nás neváhali podpořit radami a kontakty,“ říká majitel domu.

Na štěrk bude položena geotextilie

Úroveň terénu ve dvoře byla snížena o 70-80 cm. Navážku nahradilo přibližně 90 tun štěrku z blízkého lomu, v němž je uložena drenáž. Na štěrk bude položena geotextilie a následná vrstva písku sloužící k uchování vlhkosti pro zamýšlený trávník. Z nejvlhčí strany zděného domu byla půda odkopána až na základní kámen a voda ze sousedních okapů (původně ústící přímo pod statkem) svedena do kanalizace na dešťovou vodu.

Z původního obytného stavení zůstaly jen obvodové zdi, vše ostatní včetně štítů bylo strženo. Ve vnitřních prostorách bylo nutné odkopat 0,5 m zeminy a zavést systém provzdušnění: kolem všech obvodových zdí je rozvedeno potrubí, které na jedné straně domu nasává vnější vzduch, na opačné straně jej vydechuje rourou vyvedenou o značný kus výše.

Nebylo nutné stavbu kvůli vlhkosti podřezávat

Systém fungující na principu komínu zajišťuje dýchání podlahy pod celou obytnou plochou. Nad větrací soustavou je položena izolace a konstrukční systém podlahy. Díky tomuto důmyslnému systému nebylo ani nutné stavbu kvůli vlhkosti podřezávat.

Neméně náročná byla oprava obvodových zdí a příček. Po očištění veškerého zdiva na základní kámen byly provedeny nové sanační omítky do výše 1,5 m, dnešní obývací pokoj (dříve chlév) bylo nutné obezdít POROTHERMEM. Mezi původní a novou zdí tak vznikla mezera, v níž vrstva vzduchu cirkuluje na stejném principu jako u podlahového systému a odvětrává desetiletími prosáklé zdivo. Dnes lze v zděném domě naměřit čtyřicetiprocentní vlhkost, což svědčí o zdařilém postupu sanačních prací.

Napojení zdi mezi kuchyní a obývacím pokojem

Další zvláštností současné obytné plochy bylo napojení zdi mezi kuchyní a obývacím pokojem. Mezi nimi při dostavbě statku vznikla několikacentimetrová mezera vyplněná nerůznějším odpadem. Rekonstrukce neponechala náhodě ani tento úzký prostor, který byl vyčištěn, vyluxován a postupně doléván sanační směsí.

Dispozice současného bydlení víceméně ponechali majitelé podle původního rozložení. Ze stavu, v jakém budovu koupili, se dalo pouze odhadem určit, kde stála kuchyň a kde společná místnost či komora. Přesto dnešní interiér působí přirozeně, jako by jen oživil tradici zakotvenou v dávné minulosti. Původní obytné stavení se částečně propojilo s chlévem. Celé přízemní podlaží, sloužící jako kuchyň, jídelna a obývací pokoj, zůstává otevřené s jedinými vnitřními dveřmi, které vedou do prádelny.

Vize otevřeného prostoru v podkroví

Záměrem bylo vytvořit otevřený prostor pro co nejefektivnější výměnu vzduchu v přízemí budovy, a tím zajistit optimální podmínky pro vysychání zdiva. Od počátku měli majitelé vizi otevřeného prostoru také v podkroví. Kromě rozlehlého dětského pokoje a koupelny zaujímá většinu podkroví pracovna šikovně propojená s malou, schůdky oddělenou ložnicí. To aby v případě inspirace byl jen krok k pracovním nástrojům.

Na otázku, co by majitelé doporučili lidem uvažujícím o rekonstrukci staré nemovitosti, odpověděla majitelka lakonicky: „Vydržet.“ Nutno podotknout, že během dvou let nejzásadnějších oprav přišel na svět nejstarší syn a krátce nato přibyla i dcera.

Trámy nahrazeny železobetonovými nosníky

Jejich otec pragmaticky dodává: „Člověk se musí rozhodnout, zda mu stojí za to, aby na domě nechal kus života, aby se podílel na každé práci a dokázal vyjít z toho, co je k dispozici. Celou stavbu jsem si musel dozorovat sám. Proto je dobré se na různé práce připravit i technicky a mít kolem sebe lidi, s nimiž je možné se o odborných problémech poradit. A právě v tom jsme měli velké štěstí.“

Při oklepávání zdiva celé stavby majitelé zjistili, že na úrovni mezi podlažími je stavba stažena ocelovými pruty, přišroubovanými do původních stropních trámů. Při rekonstrukci stropů v patře byly trámy nahrazeny železobetonovými nosníky s keramickými vložkami a původní zpevňovací železa byla vzájemně provázána armovacími dráty a následně zalita do betonu. Jediným původním stropem jsou cihlové klenby v bývalém chlévě.

Patro otevřené do krovu

Protože nové řešení stropní konstrukce zděný dům příliš zatížilo, rozhodli se majitelé pro odlehčení zdí a nechali celé horní patro otevřené do krovu. Nová krytina je lehčí než původní varianta střechy, a tak si stavba ponechala přibližně stejné zatížení před i po rekonstrukci.

I u stodoly majitelé řešili problém váhy střešní krytiny vůči tak starým krovům a hledali takovou, která by co nejvíce odpovídala původní podobě. Současný ekvivalent se nakonec podařilo najít v římské tašce značky Bramac.

text:  Daniela Rígrová, foto: Ondřej Polák, archiv majitele

Technické údaje

Technické údaje
Obytná plocha	400 m²
Zdivo	původní zdivo kamenné a cihelné, nové vyzdívky cihelné (POROTHERM), v části domu původní stropy dřevěné a cihelné klenby, nové stropy keramické s železobetonovými nosníky. Majitelé nechtěli zbytečně narušovat pískovcové zdivo, proto jsou instalace včetně elektřiny vedeny po obvodech místností podlahou. Zásuvky proto nalezneme nízko u země
Střecha	původní dřevěný krov, na obytné části krytina glazované tašky Tondach, na stodole římská taška Bramac
Výplně otvorů	dřevěná eurookna vyrobená na míru podle původních špaletových rámů, vnitřní dveře dřevěné smrkové, vyrobené podle původních dveří včetně zdobených obložek
Schodiště	přebroušené původní lité teraso
Vytápění	topné panely Radik, měděné rozvody, kotel na dřevoplyn zn. ATMOS, akumulační nádrže na teplou vodu 8 000 litrů. Středem podlah kuchyně a chodby vedou měděné rozvody topení, zbytkové teplo přispívá k vytápění dlažby
Voda	přípojka na místní vodovod, vlastní studna používaná jako užitková
Odpad	čistička na elektřinu se vzduchovým čerpadlem (pro trvalé obyvatele dotovaná obcí)

Funkcionalistický zděný dům postavený ve dvacátých letech minulého století v nevelké středočeské obci získal po rekonstrukci moderní vnitřní řád, navenek si však zachoval původní výraz.

Mladí manželé hledali pro nové bydlení především příjemné kultivované prostředí s vybudovaným zázemím. Vzhledem k realitě našich nových satelitních čtvrtí, kterou bychom mohli nazvat spíše výstavba (a bydlení) „na hlíně“ než „na zelené louce“, se rozhodli pro koupi a rekonstrukci staršího domu.

Rekonstrukce je již třetí výstavbovou etapou

Kromě dobré dostupnosti hlavního města je přesvědčila i krásná rozlehlá anglická zahrada se vzrostlou zelení, bazénem, skleníkem a malým rybníčkem. Výrazná funkcionalistická vila vznikla přestavbou více než 100 let starého venkovského domu a sloužila za první republiky jako letní byt pražského knižního vydavatele. Nynější rekonstrukce je tedy již třetí výstavbovou etapou.

Funkcionalistické vily, k nimž několik generací architektů i veřejnost po desetiletí vzhlížely s respektem takřka nábožným, znamenaly ve své době opravdovou revoluci. Architektura učinila velký krok od dekorativismu a pompéznosti k účelnému bydlení oproštěnému od všeho zbytečného. Smělé výrazně geometrické tvary, jednoduché fasády, velká okna, vzdušné vnitřní prostory, tyto atributy lákaly ve své době milovníky všeho nového a naopak provokovaly zastánce tradičního pojetí architektury včetně stavebních úřadů (mnohým z dnešních stavebníků tato situace ne náhodou cosi připomene).

Proporčně dokonalé tvarování fasád

Podíváme-li se na funkcionalistickou vilu z hlediska současného standardu bydlení, zpravidla obstojí dispoziční řešení a proporčně dokonalé tvarování fasád, sem tam však najdeme určité vady na kráse. Především jde o technickou úroveň provedení tepelných izolací a hydroizolací, které jsou dnes nedostatečné (v pokojích s velkými prosklenými plochami bylo někdy k nevydržení jak v zimě, tak v létě). S obdobnými problémy se museli potýkat i naši hostitelé a architekt Tomáš Klanc, kterého pověřili projektem rekonstrukce.

Rekonstrukce zahrnovala kromě zateplení, výměny instalací, oken a dveří, podlah a dalších nezbytných náprav neudržitelného technického stavu především dispoziční změnu. Obytné místnosti původně zaujímaly první a druhé patro, v přízemí se nacházela vstupní hala a hospodářské zázemí. Majitelé si přáli co největší propojení domu se zahradou, proto se společná obytná část přesunula do přízemí.

Rozhodující jsou velká francouzská okna

Na místě bývalých sklepů s původními, ale staticky poškozenými klenbami se dnes nachází nový vstup, zázemí a kuchyň s jídelnou. Vybouráním části středové nosné stěny se tento prostor propojil s původní rohovou vstupní halou. Na jejím místě vytvořil architekt nový obývací pokoj. Nezaujímá velkou plochu, rozhodující jsou ale velká francouzská okna, která vpouštějí dovnitř slunce z jižní i západní strany a umožňují za hezkého počasí rozšířit obytnou plochu ven na terasu. Po původním jednoramenném schodišti vede přístup do prvního patra k dětským pokojům a do druhého patra k ložnici rodičů, která zaujala místo původní zimní zahrady.

Podíváme-li se na fotografie zděného domu po rekonstrukci v černobílém provedení, vypadají, až na několik drobností, téměř jako dokonalá retuš těch původních. Právě to byl záměr architekta. Fasády mají stejné proporce, rozvrh, dělení i barevnost oken.

Před obývacím pokojem přibyla terasa

„Vnější zateplení by opticky zmenšilo okna o 10 cm ze všech stran, proto jsme po vybourání původních oken zvětšili patřičně stavební otvory ve všech směrech a nová okna byla o 10 cm vysunuta do exteriéru. Tím se podařilo po zateplení domu zachovat původní proporce fasád, které jsou pro funkcionalistickou architekturu určující,“ vysvětluje Tomáš Klanc.

Na zahradě bylo nutné vykácet několik přestárlých stromů a vysadit nové podle původní koncepce, skleník i rybníček zůstaly zachovány. Před obývacím pokojem přibyla nová terasa navazující na zpevněnou vstupní plochu.

text: Jitka Pálková, foto: Jana Labuťová, Jiří Vaněk

Technické údaje

Technické údaje
Zastavěná plocha	130 m²
Užitná plocha	200 m²
Plocha pozemku	2 662 m²
Konstrukce	původní konstrukce zděná, v přízemí klenuté cihelné stropy, v horních podlažích stropy dřevěné, spodní stavba včetně podlah v přízemí byla kompletně zaizolována proti vodě, v přízemí proveden nový železobetonový strop, vnější zateplení fasád kontaktním zateplovacím systémem, nové vyzdívky z cihel
Výplně otvorů	nová okna dřevěná euro, nové vnitřní dveře dřevěné do obložkových zárubní, nové vchodové dveře
Vytápění	ústřední plynové, kombinace podlahových konvektorů a radiátorů

Autor

Ing. arch. Tomáš Klanc (1975)

Autorizovaný architekt a vedoucí ateliéru KLANC, který poskytuje pro klienty ve stavebnictví kompletní služby od architektonických návrhů přes organizaci výstavby až po zařízení interiéru domu. Je absolventem FA ČVUT Praha (diplomová práce u prof. Jana Bočana), v průběhu studia byl dlouholetým náčelníkem Spolku posluchačů architektury, členem Senátu ČVUT a Senátu FA ČVUT.

Kontakt

Ateliér KLANC

Eliášova 26 / 466, Praha 6-Bubeneč

tel.: 233 311 685, 777 100 811

www.klanc.cz

Dům, který tentokrát představujeme, nenabídne ukázku zcela běžného bydlení. Svým řešením i nadstandardní užitnou plochou vytváří dokonalý rodinný mikrosvět. Zároveň je důkazem, že moderní stavební technologie umožní ekonomický provoz i velkého zděného domu.

Majitel zděného domu díky své profesi neustále sleduje všechny trendy a novinky ve stavebnictví, a tak když se rozhodl pro výstavbu nového domu pro svou rodinu, měl od počátku jasno. Chtěl velký dům, kde každý bude mít svoje soukromé teritorium, ale zároveň v něm bude dostatek prostoru pro nejrůznější, ponejvíce sportovní aktivity. Dům, kde se děti nebudou nudit a nikomu nebude vadit, že v případě špatného počasí zůstane doma.

Projekt musel současně splnit i přísné požadavky na úspory energií, ale nikoli na úkor komfortu bydlení. Vše se zdařilo podle představ investora a rozměrově velkorysý zděný dům má téměř stejnou spotřebu energie jako dům v běžném velikostním standardu, který rodina stavěla před lety.

Výhled na blízké kopce je nejlepší relaxací

K vytvoření vlastního suverénního světa napomáhá i rozlehlý pozemek, který musel náš hostitel odkoupit od původního majitele jako celek. Investice do soukromí se vyplatila, protože nikdo tehdy nepovažoval tento krásný kout šumavské přírody za atraktivní stavební lokalitu. Výhled na blízké kopce, téměř nedotčené civilizací, je pro pracovně velmi vytíženého člověka prý tou nejlepší relaxací.

Členité půdorysné řešení i velký počet místností dopřává každému takové soukromí, jaké zrovna potřebuje. A naopak společný obytný prostor s krbem nabízí příjemné rodinné posezení. Ke sportovnímu vyžití i relaxaci slouží bazén, sauna i fitness, které si vybavením nezadá s profesionálním. Na zahradě čeká na sportovce ještě tenisový kurt.

Klidný spánek hlídá bezpečnostní zařízení

Ani známý problém s ranní frontou před koupelnou tu nemůže nastat. V přízemí se nachází velká rodinná koupelna, další hygienické zázemí je u sauny. V patře je další menší koupelna se sprchovým koutem a velká koupelna určená dětem. Do výčtu hygienického zařízení je třeba připočítat i šestero samostatných WC. Přímý vstup z garáže do domu rodina oceňuje za nepříznivého počasí a při větších nákupech. Klidný spánek hlídá bezpečnostní zařízení, které se při bydlení v rodinném domě dnes stává pomalu nezbytností.

Bydlení v horské oblasti má svá specifika, maximální důraz se při projektování kladl na zateplení stavby a způsob vytápění. V domě se klasické, časem prověřené materiály a metody výstavby úspěšně kloubí s novinkami, jež si i za krátkou dobu používání získaly na základě užitných vlastností dobré renomé.

Vytápění je řešeno úsporným a ekologickým čerpadlem

Jako hlavní materiál byl použit klasický zdicí systém Porotherm s kontaktním zateplením fasády, prostor pod základovou deskou je odvětráván. Vytápění, jedna z nejdůležitějších složek, zvláště při neustále stoupajících cenách energií, je řešeno ekonomicky úsporným a ekologickým tepelným čerpadlem. V přízemí teplo dodává podlahové vytápění, nejlépe navozující pocit tepelné pohody a v patře tradiční radiátory.

„Tři roky bezproblémového, ekonomického provozu dokládají, že ani větší dům s bazénem nemusí být provozně nákladnou záležitostí, pokud máte dobrý projekt a použijete nejvhodnější materiály. Práci řemeslníků, materiály, zateplení i vytápění už prověřila pravá horská zima, kdy dům zapadl sněhem tak, že nebylo možné vyjet s autem a nezbývalo než se dolů do městečka brodit hlubokým sněhem po svých,“ vzpomíná majitel energeticky úsporného zděného domu.

text: Zuzana Ottová, foto: Robert Virt

Technické údaje

Technické údaje
Dispoziční řešení	10 + 1
Obytná plocha	527 m²
Zastavěná plocha	538 m²
Konstrukční řešení	nepodsklepená stavba na betonové základové desce, izolace proti vodě a radonu technologií IGLU (dutá provětrávaná základová deska), vnější i vnitřní zdivo z cihel POROTHERM, venkovní nosné sloupy železobetonový monolit, stropní systém POROTHERM, stropní podhledy sádrokarton, vnitřní omítky vápenocementové štukové, venkovní fasádní zateplovací systém s deskami z minerálních vláken ORSIL NF 80 mm, tenkovrstvá omítka s akrylátovým nátěrem odolným proti povětrnostním vlivům, obklad soklu a sloupů keramickým obkladem KLINKER, schodiště dřevěné
Střecha	klasický krov, střešní krytina Bramac Alpská taška
Výplně otvorů	plastová okna tříkomorová, venkovní strana v dezénu „zlatý dub“, střešní okna Velux, vnitřní dveře dýhované s obložkovými zárubněmi
Vytápění	tepelné čerpadlo, podlahové topení, radiátory, krb s krbovou vložkou
Odhadovaná cena stavby	14 000 000 Kč

Kontakt

JOSTRA CZ, spol. s r. o.

Stachy 412

Statutární zástupce firmy: Josef Trázník

tel., fax: 388 428 163, 388 428 325, www.jostra.cz

POROTHERM DŮM

Wienerberger cihlářský průmysl, a. s.

Plachého 388/28, České Budějovice

zákaznická linka: 844 111 123

www.porothermdum.cz

e-mail: porothermDum@wienerberger.cz

Rekonstrukci staršího domu, který není architektonicky příliš výrazný či historicky cenný, architekti i majitelé často řeší radikálním řezem, prostou výměnou starého za nové. Na návštěvě v malé středočeské obci jsme se přesvědčili, že složitější cesta může přinést mnohem zajímavější výsledek.

Mladá rodina do té doby bydlící a pracující v Praze zdědila po babičce z partnerovy strany zahradní dům a pěkný svažitý pozemek se vzrostlými stromy a výhledem poblíž Slapské přehrady. Rozhodli se i přes každodenní dojíždění trvale se přestěhovat a přestavět stávající zchátralý dům, který by bez stavebních úprav vyhověl maximálně jako chata k sezonnímu ubytování, na rodinný dům.

„Požadavek investorů byl od začátku těžký a plný protichůdných, přesto však inspirujících přání. Na jednu stranu klienti chtěli rodinný dům, který bude odpovídat současným nárokům mladé rodiny na uživatelský komfort, energetickou úspornost a moderní stavební konstrukce, ale současně chtěli zachovat genius loci objektu po babičce, ke kterému měl pán domu velmi pěkné vzpomínky z dětství,“ popisuje mladý architekt Tomáš Klanc, kterého si investoři vybrali na základě článku v časopise a na základě osobní návštěvy.

Padlo rozhodnutí zrekonstruovat původní zděný objekt

Po dlouhých diskuzích a zvažování různých variant nakonec padlo rozhodnutí zachovat a zrekonstruovat původní zděný objekt a přistavět k němu lehkou dřevěnou přístavbu. „Architektonický koncept vychází ze zásady, že protiklady se přitahují. Nová dřevěná konstrukce přístavby obložená červenými deskami a zastřešená zelenou vegetační střechou kontrastuje se starou zachovalou zděnou konstrukcí se širokými stěnami. Přiznané dřevěné konstrukce krovů se odrážejí ve velkých prosklených stěnách, podlaha je kombinací moderních velkoformátových dlaždic s kovovou patinou a dřevěné teakové mozaiky,“ vysvětluje autor projektu Tomáš Klanc.

„Hladké lesklé povrchy designových prvků kuchyně, koupelen a dveří kontrastují a vzájemně se doplňují s masivním teakovým nábytkem a s ručně vyráběnými doplňky a dekoracemi z Indonésie, jejichž dodávku jsem zajistil a pro klienty připravil jako završení dvouletého stavebního úsilí,“ pochvaluje si architekt Klanc.

V podkroví se provedla půdní vestavba

Dispoziční řešení se postupně měnilo a vyvíjelo v několika variantách. Nakonec z původní zděné části zbylo jen obvodové a nosné zdivo, základy a klenutý sklep. Místo původního dřevěného stropu se vestavěl nový z keramických tvarovek, v podkroví se provedla půdní vestavba, celý starý dům se kompletně zateplil a provedly se nové hydroizolace podříznutím nosných stěn. Vznikl tak prostor pro velkou vstupní halu, která tvoří díky proskleným dvoukřídlým dveřím pohledovou osu celého přízemí.

Z haly jsou přístupné ložnice rodičů se šatnou, pracovna, velká rodinná koupelna a technická místnost na tepelné čerpadlo. Ve vstupní hale nechybí prostor pro vestavěnou šatní skříň a schodiště do podkroví, ve kterém jsou dva dětské pokoje a ještě jedna malá koupelna. Jeden z dvojice dětských pokojů je natolik velký, že půjde v budoucnu rozdělit na dva menší.

Obytný prostor za francouzskými okny pokračuje krytou terasou

Přístavba, vybudovaná na západní straně, převzala úlohu společenského centra – nachází se v ní velký, do krovu otevřený obývací pokoj s jídelnou, kuchyní a krbovými kamny. Rodina si přála co nejvíce spojit svůj život se zahradou, proto je společný obytný prostor z jižní strany na celou výšku prosklený a za francouzskými okny pokračuje velkou krytou terasou na dřevěné palubě. K pocitu spojení přispívá i stejná výšková úroveň podlah. Vnitřní členění a umístění oken a dveří je rovněž koncipováno s ohledem na zajímavé výhledy a průhledy. Z terasy vedou do zahrady ocelové schůdky navazující na hlavní vchod do domu a přístupovou cestičku.

Charakteristické sochařské tvarování

Energeticky úsporný dům na první pohled upoutá pozornost neobvyklým, takřka sochařským tvarováním, které je pro Tomáše Klance charakteristické.

„Líbí se mi plastické fasády složené z více vrstev, které na sebe při různém denním osvětlení vrhají různé stíny, barevně a materiálově spolu kontrastují,“ pokračuje architekt, pro kterého je vlastní realizace stavby teprve tím opravdovým tvůrčím obdobím, kdy se převádějí myšlenky z papíru do reality. „Dřevěné sloupky ve tvaru X nesoucí konstrukci terasy jsou nejenom nezaměnitelným rozpoznávacím znakem domu, ale i důmyslně schovanou statickou zavětrovací konstrukcí, jejíž detail napojení jsem převzal ze studia starých poctivých tesařských konstrukcí. Tesařské detaily stropu významně promlouvají jak na fasádě, tak i v interiéru.“

„Celá rekonstrukce i s přístavbou stála přinejmenším tolik, jako stavba nového domu, technicky i časově byla možná ještě náročnější než stavba na zelené louce. Získali jsme ale něco mnohem cennějšího než jen nový dům, máme domov s kouzlem osobnosti,“ říkají naši hostitelé a spokojení obyvatelé energeticky úsporné dřevostavby.

text: Jitka Pálková, foto: Jana Labuťová a Jiří Vaněk

Technické údaje

Technické údaje
Zastavěná plocha	150 m²
Užitná plocha	190 m² obytný prostor, 30 m² krytá terasa
Konstrukce přístavby	betonová základová deska, dřevěná rámová konstrukce, sendvičový obvodový plášť z vnitřní strany sádrokarton, z vnější cembonitové červené desky, dřevěný pohledový krov, vegetační střecha
Konstrukce původní části domu	stávající 60 cm tlusté zdivo, zateplené 10 cm polystyrenu, nový vložený keramický strop, betonové schodiště, dřevěný krov
Výplně otvorů	dřevěná eurookna se skutečným vodorovným dělením a izolačními dvojskly, vnitřní dveře dřevěné prosklené lakované – atypická výroba na míru
Vytápění	ústřední podlahové, zdroj tepla tepelné čerpadlo systém vzduch/voda doplněné o 300litrový zásobník TUV
Odhadovaná cena stavby	5 500 000 Kč

Autor

Ing. arch. Tomáš Klanc (1975)

Autorizovaný architekt a vedoucí ateliéru KLANC, který poskytuje klientům kompletní služby – od architektonických návrhů přes organizaci výstavby až po zařízení interiéru domu. Je absolvent FA ČVUT Praha (diplom. práce u prof. Jana Bočana), v průběhu studia byl dlouholetým náčelníkem Spolku posluchačů architektury, členem Senátu ČVUT a Senátu FA ČVUT.

Kontakt

Atelier KLANC

www.klanc.cz

Eliášova 26/466, Praha 6-Bubeneč

tel.: 777 100 811

Čím rychlejší a rušnější je život, tím dokonalejší regeneraci potřebujeme, abychom si ho alespoň trochu užili. Ideálem už proto není bydlení v hektickém centru dění, ale někde v klidu za humny.

Děti Olgy a Jana povyrostly. Skotačení ve velké zahradě takřka vesnického zděného domu vyměnily za pravidelné návštěvy sportovních klubů s profesionálním výcvikem. Cesta do nich jim městskou dopravou trvala hodinu a půl. Čtyřikrát týdně tam a zpět. Čtyřikrát týdně tři hodiny. „Byly dvě možnosti,“ říká Olga, „buď nechám práce a budu děti za sportem vozit, nebo se přestěhujeme. Udělali jsme to druhé.“

„Vize investora byla jednoznačná – nízkorozpočtový, nízkonákladový, ekologický, na přírodu orientovaný a do přírody zasazený komfortní rodinný dům,“ shrnuje nároky klientů autor projektu Michal Hlaváček.

Dřevo, kámen, sklo, hliník…

Komplex moderních, originálních, ale výrazově sjednocených domů Olgu a Jana zaujal už na první pohled. Dřevo, kámen, sklo, hliník plus parcely s rozměry okolo 750 m². Osobní návštěvou si pak ověřili, že ani název V Lukách nelhal. „Byli jsme nadšení, protože vyjedete ven z Černého Mostu a jste v podstatě na vesnici. Přitom je tu výborná infrastruktura – v dosahu jsou autobusy, pěšky se dá dojít i k metru. Přesně to jsme potřebovali.“

„Situační kontext byl také jednoznačný – přírodní. Nicméně při vyhodnocení poměru zastavěná a podlažní plocha versus plocha zeleně již vize tak optimistická nebyla. Proto jsme se neomezovali pouze na relativně malou  „přírodu za oknem“, ale vtáhli jsme ji na objekt a do objektu, a to dvěma způsoby. Vnější povrchové pojetí objektů je z přírodních materiálů (kámen, dřevo, popínavá zeleň), které jako by vyrůstaly ze země,“ vysvětluje architekt Hlaváček.

Francouzský krb Philippe Design

Ve stavbě s nepravidelným půdorysem zabírají komunikace minimálně místa a díky tomu jsou prostornější jak ložnice v patře, tak přízemí. „Vždycky jsem si přála mít kuchyň propojenou s hlavním obytným prostorem. Jednak se s dětmi celý den nevidím, tak si to chci vynahradit alespoň navečer, za druhé můžu i při vaření dohlédnout na to, jak píší úkoly. Je to příjemné i praktické řešení.“ Oproti kuchyni je obývácí pokoj o tři schody snížený a přisazený do „elka“, takže jednu část má dokonale schovanou za rohem.

Vzniklou klidovou zónu v koutě s výhledem do zahrady a na terasu ještě cloní francouzský teplovzdušný krb Philippe Design s litinovou vložkou. „Mé nejoblíbenější místo je u knihovny pod schodištěm,“ ukazuje Olga. „Ale užívám si ho nejvýš večer, když už jsou všichni ve svých pokojích.“

Dlažba v barvě písku

Rozměrnými okny do zděného domu vstupuje ze všech stran světlo a leštěná, bezchybně položená dlažba v barvě písku propůjčuje přízemí vzhled příjemné pláže. „Dokonale mi to tady vyhovuje,“ říká spokojeně Olga. „Je tu dostačující prostor na vaření, jídlo i na odpočívání. Nic zbytečného, nic navíc, co by se muselo uklízet a co by nás připravovalo o čas určený pro příjemnější aktivity.“

„Objemové členění zmenšuje měřítko objektů a přibližuje je tím více k organickému zapojení do exteriéru. Vnitřní řešení vychází z představy kontinuálního prostoru proplouvajícího zvenku dovnitř – skrz – a zase ven. A to nejen velkými okenními plochami, ale i propojením vnitřních prostorů. Interiérové komunikace přestávají být komunikacemi, ale stávají se obytnými prostory rovnocennými se standardně chápanými obývacími místnostmi,“ popisuje architekt Hlaváček.

Kvalitní zateplení

Zděný dům s rovnou střechou je postavený jako nízkoenergetický a díky kvalitnímu zateplení, využití tepelného čerpadla a rekuperaci vzduchu se v něm žije levněji. Ve čtyřčlenné rodině jsou tři aktivní sportovci a Olga prozrazuje, že i proto zapíná každý den pračku i sušičku. „Vím, že sušička není zrovna úsporná, ale na vítr a sluníčko na balkoně se nemůžu vždycky spolehnout. A dosušovat vlhké tepláky fénem, to je skoro horší,“ dodává.

Za topení, ohřev vody, řízené větrání, vaření, svícení a provoz všech dalších spotřebičů zaplatila rodina za rok 31 000 korun. Dodejme, že dům s užitnou plochou 172 m² byl krátce po dokončení a celou první topnou sezonu ještě vysychal, což se v účtu projevilo.

„Švédské tepelné čerpadlo IVT Green Line se systémem země/voda, kterým topíme a ohříváme vodu, se dá používat i k chlazení,“ dodává Jan. „Chlad je vlastně odpadní produkt při provozu čerpadla a my ho v létě využíváme k chlazení všech tří ložnic.“

Speciální tepelná čerpadla

Dokonale tepelně izolované moderní zděné domy potřebují k výměně vzduchu v interiéru řízené větrání, které odstraňuje nežádoucí jevy, jakými jsou vysoká vlhkost vzduchu, zvýšená koncentrace oxidu uhličitého, zvýšený výskyt alergenů nebo různé zápachy. Provoz řízeného větrání se na celkové spotřebě energie obvykle podílí až 40 %.

Část této energie je však možné získat zpět pomocí rekuperačních výměníků nebo speciálním tepelným čerpadlem. Teplo je odebíráno z odcházejícího odpadního vzduchu přímo ve vzduchotechnickém potrubí a poté se vrací zpět do domu

text: Oldřiška Podhorcová, foto: Lubomír Fuxa

Technické údaje

Technické údaje
Zastavěná plocha	118 m2
Užitná plocha	172 m²
Konstrukce	betonové základové pasy, obvodové zdivo cihly děrované na vnější straně, zateplené polystyrenem tl. 10 cm, (pod dřevěným obkladem minerální vlnou), vnitřní zdivo a štítové stěny cihly děrované, strop monolitický železobetonový
Střecha	dřevěná střešní konstrukce z příhradových vazníků, krytina fóliová – měkčené PVC
Okna	dřevohliníková EURO s izolačními dvojskly
Vytápění	tepelné čerpadlo IVT Green Line s vestavěným elektrickým kotlem a vestavěným nerezovým bojlerem o objemu 165 l; ekvitermní regulace, podlahové vytápění
Větrání	rekuperace vzduchu v celém objektu (stavba je navržena jako pasivní dům)
Odhadovaná cena stavby	4 500 000 Kč

Autor

Doc. Ing. arch. Michal Hlaváček (1951)

Autorizovaný architekt, vystudoval architekturu na ČVUT Praha. Pracoval v ateliérech Projekta Praha, v 80. a 90. letech působil jako vyučující na Fakultě architektury nigerijské univerzity a spolupracoval s anglo-nigerijskými projekčními firmami. V r. 1993 spoluzaložil ateliér Hlaváček & Partner. Od r. 1996 působil jako odborný asistent (nyní docent) na Fakultě architektury ČVUT v Praze, hostoval na Roger Williams University na Rhode Islandu v USA, působí jako hostující profesor na Hunan University v Číně. Ateliér se zabývá navrhováním muzeí, administrativních a bytových staveb od studie až po realizaci, v minulosti byl několikrát oceněn v soutěži Stavba roku.

Kontakt

Hlaváček & Partner, s. r. o.

Staropramenná 16, Praha 5

tel.: 222 745 333

www.hlavacek-partner.cz

Konhefr, stavby a interiéry, s. r. o.

K Berance 1934/2, Praha 9

www.konhefr.cz

Tepelná čerpadla IVT

Průmyslová 5, Praha 10

www.cerpadla-ivt.cz

„Když loď, tak především na kopci,“ říkají Werich a Horníček v předscéně ze hry V+W Balada z hadrů. Majitel střídmé a originální dřevostavby tak komentuje svůj domov, který lze s fantazií vnímat jako loď s horní a dolní palubou a s obytnými prostory, do nichž se jako do kajut vchází dveřmi s kulatými okénky.

Postavit dům jako koráb však nebylo prvotním záměrem majitelů. Dřevostavba vznikala postupně, v několika fázích. S firmou Prodesi/Domesi se majitelé setkali po dvouletém upravování projektu v momentě, kdy ztráceli trpělivost a tlačila je potřeba rychle bydlet. Jednou z velkých výhod dřevostaveb je totiž konstrukční rychlost, která v průměru nepřesáhne půl roku. Problém však nastal v tom, že původní projekt nebyl zamýšlen pro dřevostavbu.

Společnost Prodesi/Domesi sice nabízí možnost staveb podle cizích dokumentací, ty však musí respektovat konstrukční možnosti dřevostavby. Architekt Václav Zahradníček, který se ujal projektu, tehdy odmítl použít původní návrh a přišel s novou studií stavby. Základní koncept tohoto nadstandardního domu vychází zejména ze silného kontextu místa. Dům se na jihozápadní straně otvírá do kouzelného údolí rozsáhlou terasou, která zároveň účelně stíní spodní prostory.

Zvítězil sibiřský modřín

„Firma Prodesi/Domesi vychází z amerického fošinkového systému 2 by 4 a kombinuje jej s českou tesařskou tradicí. K prolnutí americké lehkosti s evropskou fortelností dospěly nezávisle i stavební firmy v Německu, Holandsku či Belgii, kde jsou dřevostavby velmi žádané,“ vysvětluje autor projektu Václav Zahradníček.

Dřevostavba, suverénně vystupující z ostrého svahu, má svá záda „krytá“ masivní kamennou opěrnou stěnou. Spodní obytný prostor je rozdělen na tři výškové úrovně, které kopírují svažující se terén a zároveň vytvářejí tři rozdílně působící prostory. Směrem do svahu se prostor zmenšuje, a tím i zintimňuje. Přestože se během dlouhého přípravného procesu uvažovalo v případě materiálu i o cedru, zvítězil nakonec sibiřský modřín.

Konstrukční masivní dřevo z jehličnanů

„Pro naše stavby používáme moderní high-tech technologii difuzně otevřené skladby, která řazením jednotlivých vrstev od interiéru k exteriéru zajišťuje možnost difuze vodních par. Zejména obvodový plášť domu je navržen tak, aby umožnil volný prostup plynů a vodních par mechanismem molekulárního přenosu směrem do exteriéru,“ popisuje architekt Zahradníček. „Pro dřevěnou kostru volíme velice kvalitní řezivo KVH – konstrukční masivní dřevo z jehličnanů. Je to produkt se sledovanou kvalitou a jasně definovanými vlastnostmi od sjednoceného německého spolku pil /VDS/ a svazu německých mistrů tesařů,“ přidává otec projektu.

Jídelna je do svahu zapuštěna nejhlouběji

Tak se začal rodit neotřelý dům, jehož vznik provázelo nelehké hledání konečného tvaru a podob interiéru. I přes kompletní transformaci původního stavebního plánu zůstaly pro obyvatele domu důležité tytéž rysy – základní logika jeho užívání a s tím související propojení spodního patra do jednoho celku. Některé prvky se však v průběhu stavby měnily. Původně zcela otevřený prostor horního podlaží určený k relaxaci, meditaci a práci se rozdělil na tři místnosti: ložnici, dětský pokoj a „sportovní“ pracovnu. Každý z nich je francouzskými okny spojen s horní terasou a výhledem otevřen do údolí.

I přízemní podlaží zaznamenalo oproti dřívějším plánům změny, které s sebou přinesl život: s příchodem dítěte se jídelna přestěhovala do místa původního obývacího pokoje a z jídelny se stal kout pro hraní se snadným přístupem na dolní terasu. Dětský kout dostal nejvíce prostoru ve spodní části, kuchyň s varným pultem tvoří pevný střed a jídelna, oddělená od kuchyně skleněnou posuvnou stěnou, je nejhlouběji zapuštěna do svahu.

Architekt si dřevo jako stavební materiál zamiloval

Zdá se, že tvůrčí přístup k prostoru i životu je pro majitele typický. S trochou nadsázky lze říci, že dřevo s jeho konstrukční variabilitou si našlo ideální uživatele. „Dům je spotřební věc, nesmí nás omezovat, mění se podle toho, jak člověk žije,“ říká majitel domu a dodává: „Věci se prostě dějí tak, jak přicházejí. Spoustu stavebních otázek jsme neřešili, ale momenty, kdy docházelo ke konfrontacím představ nás všech, dopadly dobře. Dnes je to tak, že se každé ráno probudím a jsem rád za to, co se stalo.“

Jak architekt, tak investor dospěli k dřevostavbám jakoby mimoděk, nebyla to prvotní volba srdce. V jejich rozhodnutí sehrály roli kvalita a konstrukční rychlost dřevostaveb. Architekt Zahradníček si dřevo jako stavební materiál zamiloval: „Dřevostavba je životní styl, filozofie. Jedná se o živý organismus, který svými vlastnostmi připomíná pomíjivost lidskou. Má však tu výhodu, že stárne inteligentně. Dřevostavba je jako člověk – má dřevěnou kostru, izolační výplň a oblek fasády. Pokud oblek ztratí svoji aktuálnost, je možné jej třeba po 15 letech vyměnit, aby odpovídal změně charakteru doby či uživatele. Jsem bytostně přesvědčen, že dřevo je nejvhodnější materiál pro menší a střední architekturu.“

Elektrický kotel zajišťuje teplo celého domu

Dřevostavba je z principu nízkonákladový dům, takže nepředpokládá drahý systém vytápění. Elektrický kotel s rozvody podlahového teplovodního vytápění v obou podlažích zajišťuje teplo celého domu. Protože v zimě déle trvá, než se prostor centrálně vytopí, doplňují podlahové topení v přízemí krbová kamna a v patře potom invertorové klimatizační jednotky napojené na tepelné čerpadlo. Ty v létě prostor ochlazují a v zimě jej mohou rychle prohřát.

Podlahové vytápění lze kromě pokojových termostatů korigovat i mechanicky pomocí ručně ovladatelných ventilů z technické místnůstky umístěné v zázemí kuchyně. Dala by se nazvat nenápadným srdcem domu. Ukrývá kromě některých domácích spotřebičů i server, centrálu vlastní počítačové sítě rozvedené do všech pokojů. Samozřejmostí je pak internetové připojení v každé místnosti.

Upravená zeleň respektuje původní dřeviny

„Používáme paropropustné materiály které zamezují pronikání vody, vzdušných nečistot či hmyzu do interiéru, ale zároveň umožňují prostup plynů a vzdušné páry směrem do exteriéru. Tím se zlepšuje kvalita vnitřního prostředí v budově,“ vysvětluje architekt Zahradníček. „Naše konstrukce je navržena tak, že faktor difuzního odporu v konstrukci směrem do exteriéru klesá, i proto velice rádi používáme odvětrávané dřevěné fasády,“ dodává.

Dřevostavba samotná neskýtá mnoho prostoru pro návštěvy. Proto v současné době uvažují majitelé o další stavbě v zahradě nad umělým jezírkem, které přirozeně nahradilo funkci klasického bazénu. Čerstvě upravená zeleň respektuje původní dřeviny a ponechává jejich linii přirozeně protínat zahradu nad domem. Propojuje tak prostor zahrady s dosud divokým okolím, a tím opticky zvětšuje již dostatečně rozsáhlý pozemek. V noci jej slabě osvětlují „bludičky“ světýlek na solární baterie rozeseté podél cesty a plovoucí po obvodu jezírka, aby příliš nenarušovaly poklidný ráz spoře osvětlené noční vesnice.

text: Daniela Rígrová, foto: Lina Németh

Technické údaje

Technické údaje
Dispoziční řešení	5 + kk
Obytná plocha	127 m² (bez terasy)
Zastavěná plocha	77,5 m² (bez terasy)
Velikost pozemku	1 333 m² (bez pozemku, který byl posléze přikoupen nad domem)
Konstrukce	dřevostavba s dřevěnou rámovou konstrukcí
Střecha	dřevěný krov, krytina Bramac Tegalit světle šedý
Výplně otvorů	dřevěná eurookna
Vytápění	podlahové teplovodní s elektrokotlem doplněné o invertorový klimatizační systém a krbová kamna
Odhadovaná cena stavby	3 000 000 Kč

Autor

Ing. Václav Zahradníček (1977)

Vystudoval architekturu na ČVUT v Praze, věnuje se oblasti bydlení, zejména dřevostavbám. V r. 2002 založil spolu s Pavlem Horákem nejprve architektonický ateliér PRODESI, kde byl vyvinut systém dřevostaveb DOMESI. Později vznikla firma DOMESI, která se specializuje na realizace dřevostaveb podle vlastních návrhů obou architektů, snaží se maximálně propagovat ideu dřevostaveb jako moderního a ekologického způsobu stavění.

Václav Zahradníček spolupracoval, vystavoval a přednášel na všech dosavadních ročnících výstavy Salon dřevostaveb, publikuje v odborném tisku.

Kontakt

Prodesi/Domesi

Husitská 36, Praha 3, www.domesi.cz, tel.: 283 853 424

Místo, kam vás zavedeme, má svůj půvab i historii. V blízkém sousedství stojí čtyři prvorepublikové vily architekta Jaroslava Fragnera, v pozadí šumí řeka Sázava. Malebný a tichý kout jako stvořený pro bydlení a odpočinek.

Právě toto místo si vybrala majitelka pro zděný dům, který respektuje prostředí, do něhož byl zasazen, a současně jej obohacuje. Spojením dvou oddělených zahrad určených původně k víkendovému pobytu a zbouráním starých dřevěných chat vznikl velkorysý prostor pro novostavbu.

„Máme zvířata a líbí se nám v tomhle místě, proto nás napadlo, že by bylo dobré tady trvale bydlet,“ říká majitelka domu paní Eva a dodává: „Na základě realizací jsem oslovila pana architekta Lábuse, protože mě zaujalo jeho cítění, vidění, výtvarné pojetí, jeho rukopis.“ Na první pohled je patrné, že dům, ač je prvotně určen k bydlení, evokuje spíše relaxaci, soustředění a tvořivost. „Máme rádi moderní architekturu, ale netoužili jsme po monstrózním velikém domě, chtěli jsme komfortní bydlení pro dva lidi s dostupnými službami a možností využívat tu úžasnou zeleň a přírodu, která nám lidem v poslední době tolik schází,“ říká paní Eva.

Krásné výhledy do zahrady i na okolní krajinu

Zděný jednopodlažní dům je orientován rovnoběžně s ulicí a situován v relativně volné zadní části pozemku. Tím je odcloněn od ulice, svým obyvatelům poskytuje krásné výhledy do zahrady i na okolní krajinu, a to vše bez nutnosti výraznějšího zásahu do vzrostlé zeleně. Protáhlý obdélníkový půdorys vychází z jednoduchého konstrukčního principu – kombinace příčného a podélného stěnového nosného systému.

Hmotu stavby jasně přiznávají pouze tři zadní obslužné bloky s šedou kletovanou cementovou omítkou, bohatě prosklená obytná část mezi jednotlivými stěnami je vzdušná, působí odhmotněným dojmem. Moderní architektonický výraz stavby završuje rovná střecha. „Územní plán naštěstí umožňoval navrhnout v bezprostředním sousedství Fragnerových domů z 30. let minulého století rovnou střechu, takže jsme neměli problémy s projednáním projektu,“ říká architekt Lábus. „Stěny, skříně, podlaha a strop nedrží společnou půdorysnou linii, navzájem se přesahují a vyčnívají, aby se uvolnila dispozice a vznikla dokonalá iluze propojení interiéru a exteriéru.“

Převažující horizontální členění

Základním požadavkem majitelky bylo, aby se veškerý provoz ve vile odehrával pouze v jednom podlaží. To bylo možné splnit díky tomu, že kromě obývací části měl mít dům jen dvě ložnice a minimální zázemí. Převažující horizontální členění umožňuje nenásilně a přirozeně zasadit stavbu do prostředí zahrady, v podstatě z kterékoliv obytné místnosti domu lze libovolně vycházet do zahrady. Vstupní dveře vedou do zádveří, které je současně šatnou. Nalevo vedle dveří je WC pro návštěvy, napravo malá domácí pracovna s výhledem do zahrady a do atria.

Obytnou část tvoří salon s krbem a posezením a jídelna, na niž navazuje přední jižní terasa a na severní straně chráněné atrium. „V létě, když je venku horko a jižní terasa je rozpálená, poskytuje atrium příjemnější klima. Místnost je možné posuvnými dveřmi úplně otevřít a cítíte se tu jako venku,“ zve k posezení paní Eva.

Dělící pilíře jako estetický prvek

Na jídelnu navazuje kuchyň, na přání majitelky částečně oddělená příčkou. Dělící stěny mezi jednotlivými dispozičními úseky vybíhají v různých délkách i ven na fasádu, dynamicky ji rytmizují a současně slouží jako jemný optický předěl. Naproti kuchyni přes chodbu se nachází technické zázemí a prádelna, za kuchyňskou částí následuje ložnicová část se šatnou a koupelnou.

V interiéru není žádný nábytek kromě sedací soupravy a jídelního stolu se židlemi. Ostatní kusy – úložné prostory a kuchyňská linka – jsou zakomponovány do většiny dělících pilířů. Ty jsou tedy prvkem nejen plně funkčním a praktickým, ale také vysoce estetickým. „Architektonický výraz vily, založený mimo jiné na jednoduchých detailech a přírodních materiálech, klade vysoké nároky na přesnost a kvalitu provedení. Barvy, tvary a světlo, případně jejich kombinace, hrají klíčovou roli. Sloučení zdí s nábytkem a volba materiálu podlahy přináší požadované zjednodušení a vyabstrahování stavby, rovněž pomáhá umocňovat pocit propojení vily se zahradou, vizuálně i provozně,“ upřesňuje architekt.

Podlaha z trachytu

Stěna s krbem a vestavěnými skříněmi je obložena patinující ocelí corten, na níž se působením atmosférických vlivů postupně vytvoří korozní vrstva, která již dále nereziví. Podlaha v této části domu je z trachytu, stejný materiál byl použit i na vnější pobytové plochy před západní stranou a v atriu. „Jednotné podlahy uvnitř i na terase a velké skleněné plochy umocňují pocit, že žijete trvale na zahradě. Dům má vlastně formu altánu,“ říká paní Eva.

Za architektonickou čistotu získala zděná jednopodlažní stavba ocenění v soutěži POROTHERM DŮM 2008.

text:  Dana D. Daňková, foto: Ota Pajer

Technické údaje

Technické údaje
Dispozice	4 + 1
Zastavěná plocha	263 m²
Užitná plocha	212 m²
Konstrukce	obvodové zdi navrženy z tvárnic Porotherm 44 Si a Porotherm 36,5, vnitřní nosné stěny tvoří tvárnice Porotherm 24 P+D, příčky zděné z příčkovek Porotherm a plných cihel, stropy monolitické železobetonové, železobetonová konstrukce pergoly provedena z pohledového betonu
Povrch stěn	corten, kletované omítky, emailový nátěr, perský travertin, mozaika
Klempířské prvky	titanzinek
Okna	pevně zasklené plochy, otevíravé části – eurookna Thermostar
Vytápění	teplovodní podlahové topení, elektrokotel
Podlahy	trachyt, terazzo
Odhadovaná cena stavby	6 000 000 Kč

Autor

Prof. Ing. arch. Ladislav Lábus (1951)

Vystudoval architekturu na Stavební fakultě ČVUT Praha, pracoval v Projektovém ústavu hlavního města Prahy. V současné době vede ateliér AA Lábus a působí jako profesor na Fakultě architektury ČVUT. Získal řadu prestižních ocenění za architekturu (například za vilu ve Vonoklasech, rekonstrukci paláce Langhans v Praze, dům s pečovatelskou službou v Českém Krumlově atd.)

Kontakt

AA Lábus

Komunardů 5, Praha 7

tel.: 220 808 258, 220 808 338

e-mail: atelier.labus@volny