Zájem o lité podlahy, jejichž doménou byly zatím velké průmyslové haly či objekty, roste i při stavbách a rekonstrukcích rodinných domků. Vypovídá to o tom, že možnosti litých podlah nejsou zdaleka vyčerpány a že mají před sebou nadějnou budoucnost.

Hranice mezi podlahovou stěrkou a litou podlahou je pro laika velmi tenká - obojí se totiž lije i stěrkuje. Rozdíl mezi nimi lze popsat zhruba takto: nivelační stěrka vyrovnává povrch a připravuje ho tak pro pokládku další, finální vrstvy. Dokonale rovná podlaha je podmínkou pro kladení plovoucích podlah, tenkovrstvých lin či PVC podlah.

Kategorie litých podlah zahrnuje jak klasickou betonovou podlahu, která je strojně hlazená a pak ještě dodatečně povrchově upravovaná, tak i lité stěrkové podlahy, které už slouží rovnou jako finální povrchová úprava. A právě ty nás teď budou zajímat.

Nejznámější jsou lité podlahy na bázi epoxidových pryskyřic, které se nanášejí na hotovou betonovou podlahu. Protože jsou velmi tenké (do 5 mm), musí být podklad hladký a rovný, nelze je tedy použít jako vyrovnávací vrstvu. Jsou příjemné na dotek a výborně izolují. Podle použitých druhů pryskyřic se vyznačují různými vlastnostmi. K nejdůležitějším patří odolnost vůči chemikáliím, tvrdost, dobrá otěruvzdornost, dlouhá životnost. Mohou mít antiskluzovou úpravu, kterou vytvoří malé křemičité částice přimíchávané do pryskyřice. Přidá-li se do směsi antistatické vlákno, vzniká podlaha s antistatickými vlastnostmi.

Odolávají velkému zatížení

Podlahy na bázi epoxidových pryskyřic vytvoří dokonalou rovinu a není nutné je dál povrchově upravovat. Dají se tónovat a tím umožní dosáhnout atraktivního barevného sladění se zbytkem interiéru. Odolávají i velkému zatížení, nevyžadují takřka žádnou údržbu, snadno se čistí omýváním a jejich předností je i to, že se na nich netvoří plísně a nedrží bakterie.

Na bázi epoxidů se vyrábějí také dvousložkové a třísložkové materiály metalakrylát a metalmetakrylát, které rovněž patří do skupiny umělých pryskyřic. Mimochodem - z těchto materiálů se dělají i umělé zuby.

Dalším typem jsou lité podlahy na bázi polyuretanových směsí, což jsou stěrky, které se nanášejí na již hotové a upravené betony nebo na stávající asfaltové podklady apod. Polyuretanové podlahy dokonale uzavřou podlahu a tím zamezí prostupování zbytkové nebo vzlínající vlhkosti. Polyuretanová stěrka tak může fungovat i jako účinná parozábrana v případě, že finální povrchová úprava má předepsanou enormní nízkou vlhkost podkladu - například u Marmolea je výrobcem předepsaná vlhkost do 1 %.

Běžné jsou v Portugalsku a Španělsku

Mezi finální lité podlahy se dnes prosazují také stěrky na bázi probarvených cementových hmot. Běžné jsou například v Portugalsku a ve Španělsku, s jejich výrobou a aplikací se začalo také ve Švýcarsku. Vyráběly se kdysi i u nás v obci Vápenná pod názvem Terralit DB, což byla několikasložková hmota, která se domíchávala přímo na stavbě. Používal se přitom kafein, což je minerál, který napomáhal tomu, aby výsledná hmota byla dostatečně tuhá, tvrdá a neobrusná. Vzhledem k neustále klesající kvalitě této suroviny však byla výroba zastavena.

Základem této lité podlahy je speciálně vyvinutá hmota obsahujících Wittenský cement, jehož chemické a mechanické vlastnosti a struktura dovolují originální druhy zpracování a prakticky nemají ve světě konkurenci. Už při síle vrstvy 5 milimetrů podlaha Pandomo odolává dlouhodobé zátěži, je stálobarevná a vhodná i pro podlahové vytápění. Hotové Pandomo má charakter kamenné podlahy bez spár. Materiál je zdravotně nezávadný, vhodný do obytných nebo veřejných prostor i památkově chráněných objektů. Pohledové stěrky se dají libovolně probarvovat například podle stupnice RAL, nebo upravovat formou speciálních hladících technik, maleb, vkládáním obrazců, log, pískováním a podobně. Vyšší cenu vyváží možnost získat atypický a originální vzhled interiéru.

Podlahy se lijí na čistý betonový podklad

U těchto litých podlah se jako pojivo používají převážně epoxidové, polyuretanové nebo akrylátové pryskyřice plněné speciálními křemennými plnivy. Lijí se na čistý, nejlépe otryskaný nebo ofrézovaný betonový podklad, který je ošetřen nejdříve stěrkou či spojovacím nátěrem nízkomolekulární, nízkoviskózní bezrozpouštědlovou pryskyřicí s posypem. Litá nebo stěrková podlaha se pak nanáší minimálně ve dvou vrstvách. Tyto podlahy dosahují pevnosti v tlaku 70-100 MPa, přičemž výsledná hodnota je přímo závislá na kvalitě podkladu.

Pro méně namáhané prostory se používají nosné vrstvy ze silikátové stěrky, pro vyšší namáhání je nosná vrstva z epoxidové pryskyřice plněná křemennými písky. Nášlapná vrstva (povrch) je také z epoxidových pryskyřic v mnoha barevných odstínech, které lze volit podle stupnice RAL a ještě doplnit barevnými chipsy (drobnými barevnými částicemi na bázi zinku). Tloušťka podlahy je 0,2 až 5 mm.

text: Stojan Černodrinski, foto: archiv firem

Poslat Messengerem

03.06.2015 | Stavba