Tisk | Diskuze (4) | Sdílet článek Facebook Twitter Google
Návštěva úsporného domu
Navštivte s námi nízkoenergetický dům v Chrustenicích nedaleko Prahy. Už dnes lze konstatovat, že téměř dvouleté stavební martyrium splnilo svůj cíl a také přineslo očekávaný efekt.
Z hlediska energetické bilance domu se jako klíčová ukazuje jihozápadní orientace pozemku a tedy i stavby jako takové. V praxi to znamená, že objekt maximálně využívá prvky pasivně solární architektury, neboť slunce mu na své každodenní pouti uděluje obrovské energetické zisky. Tvůrce projektu a majitel domu Marek Dudák pouze lituje, že vzhledem k ostatní zástavbě nemohl dům nasměrovat přímo k jihu. V létě, kdy je slunce nejvýš, by se pak zbytečně nepřehřívaly obrovské prosklené plochy na čelní fasádě.
Tomu však částečně zamezí instalace stínících prvků i prvky „chytré" architektury, například 1,5 m široký balkon, na který dojde co nevidět. „Vzhledem k nepravidelnosti pozemku jsme vyprojektovali dům naprosto pravidelných tvarů," vysvětluje Marek Dudák. „Parcela leží na místě bývalého sadu, zachovali jsme zde vysoké vzrostlé stromy. Po posledních terénních úpravách to bude vypadat, jako by tu dům stál už alespoň deset let."
Typ a tvar domu
Stavba už na první pohled svojí architekturou vysílá srozumitelný signál, že jde o nízkoenergetický dům. Kupříkladu 60 % plochy jihozápadní fasády tvoří sklo, protilehlá strana domu je naopak téměř bez oken.
Některá okna jsou neotvíravá, v obývacím prostoru jsou vysoké prosklené stěny (vysoké 2,75 m), u kterých investor kladl zvýšený důraz na maximální těsnost. „Chtěli jsme prostě pustit zahradu dovnitř, propojit dům s přírodou," zní jednoduché vysvětlení.
Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz. |
Tepelněizolační obálku
Objekt s přibližně 160 m 2 plochy je velmi kompaktní, což dokazuje i jeho výhodná tvarová charakteristika. Nenajdete zde žádné složité detaily (balustrády a další prvky zbytečně kradou energii), masivní tepelněizolační obálku nenaruší ani konstrukce budoucího balkonu s venkovním schodištěm.
U takto zatepleného objektu by totiž jen ztráty případnými tepelnými mosty snadno přesáhly 40 až 50 % celkových ztrát domu. Pultová střecha a okna otevírají dům slunci. Především na jaře, na podzim a v zimě, kdy je potřeba topit, tak jeho paprskům nic nepřekáží. Dopadají na podlahovou plochu a na hmotné vnitřní konstrukce v interiéru, ohřívají je a tím v nich akumulují tepelnou energii. „Normální projektant," pokračuje Marek Dudák, „který kašle na energii, řeší s klientem jen dispozice. U nízkoenergetické architektury je však potřeba od samého začátku přemýšlet o tom, jak budete topit, získávat a šetřit teplo, jak budete větrat a podobně. My jsme chtěli názorně demonstrovat, že ten náš dům je opravdu nízkoenergetický."
! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ ! |
Účel a dispozice domu
Energetická ztráta chrustenické novostavby představuje asi 30 kW/m 2 /rok, což je vlastně jen o 15 kW víc než u pasivních domů. Na čtyřčlennou rodinu (dva dospělí, dvě malé děti) je to velmi nízká spotřeba, srovnatelná s náklady malé garsoniéry. Přispívá k tomu i členění vnitřních dispozic - severní strana s provozními místnostmi a minimem prostupů ve fasádě. Je to logické, z provozního hlediska jde o nejméně kvalitní místnosti - žádné přímé slunce, okna představují pouze tepelné ztráty. Na opačné osluněné straně pochopitelně také vznikají ztráty, ty však dokážou eliminovat obrovské zisky obrovských skleněných ploch, fungujících jako zdroj tepla.
K důležitým konstrukčním prvkům stavby patří mimo jiné i závětří před vstupem do domu. Snadno se dá spočítat, že čtyřem lidem v domě s nízkoteplotním vytápěním s nízkými výkony a minimálními ztrátami stačí čtyři pět minut otevřené dveře k úniku značného množství tepla. V daném případě není závětří ani vytápěné, ani nijak extrémně izolované. Otevřenými dveřmi však z budovy unikne pouze 10, a ne třeba 200 m 3 teplého vzduchu.
Technologie, konstrukce a materiály
Stavbu nese betonová základová deska litá do systémového bednění. Pod nosnými konstrukcemi se nacházejí základové pasy Základy jsou zateplené nenasákavými perimetrickými deskami Rigips (do hloubky 1 m pod terénem - podle normy musí splňovat parametry stejného tepelného odporu jako obvodová stěna).
Dům je postaven z vápenopískového systému KMB Sendwix (vápenopískové nosné stěny 24 cm), příčky jsou ze stejného systému (11 cm), zdivo však dosahuje většího akustického útlumu než běžná 40 cm silná stěna z pálených cihel nebo pěnosylikátových tvárnic. Obvodové zdivo s tepelnou izolací (20 cm) má celkovou tloušťku 45 cm a přitom dosahuje tepelného odporu R = 5,5 kW/m 2 .
Podlahy jsou izolovány materiálem NeoFloor od firmy Rigips s příměsí karbonu - díky uzavřeným vzduchovým pórům dosahuje lepších izolačních vlastností. Těžkou plovoucí podlahu na základové desce tvoří hydroizolace, polystyren Neofloor, separační fólie a litá, 4,5 cm silná anhydritová samonivelační podlaha, na níž je položena tmavá keramická dlažba s vasokou tepelnou jímavostí. Akustickou (kročejovou) izolaci v patře zajišťuje 4cm vrstva minerální vlny Rockwool Steprock. Konstrukce domu přináší výrazný tepelný odpor a značnou tepelnou setrvačnost.
CO JE TVAROVÁ CHARAKTERISTIKA? |
- Poměr obvodových konstrukcí vůči obestavěnému prostoru v m3 - Čím lepší je tento poměr, tím snadnější je získat energeticky úsporný standard - V praxi to neznamená, že tvarově složitou stavbu nelze koncipovat jako NED, ale představuje to mnohem víc času, práce i prostředků |
Vzduchotěsnost, ventilace, vytápění
Slunce procházející skrz velké prosklené plochy ohřívá protilehlou stěnu z vápenopískových cihel o objemové hmotnosti 1 400 kg, tudíž působí jako akumulátor (v porovnání s běžnými stavebními materiály má 5-10násobnou schopnost akumulace). Pomocí řízené výměny vzduchu do domu vstupuje přesně tolik vzduchu, kolik je potřeba. V obytné místnosti lze navíc „přitopit" krbem s výkonem 6 kW (nebude sloužit jako doplňkový zdroj vytápění, ale především jako estetický prvek interiéru), což představuje dvojnásobek ztrát domu. Instalace krbu představovala další nemalé investice, například do komína, prostupů a podobně, řádově kolem sta tisíc korun. Co však se získaným teplem? Existují dvě možnosti - vypustit ho mimo dům, anebo zužitkovat. Zde bude sloužit k částečnému ohřevu teplé užitkové vody v akumulační nádrži.
Energetickým srdcem domu je rekuperační vzduchotechnická jednotka (od firmy Atrea) se systémem řízeného větrání. Přichází do ní vzduch ze zemního kolektoru (např. při venkovní teplotě -12 o C dokáže právě země ohřát vzduch z -12 na +3 o C. Není tedy třeba ohřívat vzduch na požadovaných 25 o C z minusových hodnot, ale prakticky až z nuly. Při venkovní teplotě nad O o C se vzduch odebírá přímo z fasády. V rekuperačním výměníku pak teplota odváděného „špinavého" vzduchu dokáže předat až 80 % tepelné energie nasávanému čistému vzduchu. V teplovodním výměníku - šestisetlitrová akumulační nádrž na TUV s cirkulací a třemi topnými elkektropatronami (výkon 2x 4 kW + 2 kW, v létě stačí 4 kW k ohřevu 300 litrů vody na 50 až 90 o C) - se vzduch ohřívá na požadovanou teplotu. Vše řídí regulační jednotka. „Bez rekuperace tepla a řízeného větrání nemohou nízkoenergetické stavby fungovat," tvrdí Marek Dudák. „Zateplením a utěsněním domu sice ušetříte energii, ale nepřivedete do domu dostatek čistého vzduchu. K tomu musíte buďto nárazově větrat, anebo prostě využít moderní technologie a zařízení."
Náklady a kvalita díla
Pořizovací náklady na uvedený systém vytápění představují asi 250 tisíc. Nelze ovšem vidět jen tepelná čerpadla, rekuperaci nebo solární energii. To je pouze jedna polovina úspěchu. Základem, onou druhou polovinou, je architektura, stavební řešení, dispozice a další aspekty. NED v popsaném standardu jako celek tudíž vyjde o 10 až 15 % dráž než stejná stavba v konvenčním provedení. Autor projektu a investor popisovaného domu však za vůbec největší problém považuje kvalitu provedených prací a dodržení technologických postupů.
Dům už dnes překračuje původně plánovaný rozpočet. Rodina si však chtěla dopřát nadstandardní komfort (například sanitární keramiku Laufen, značkovou dlažbu, obklady, designový nábytek atd.) a navýšení tedy s energetickou bilancí stavby nijak nesouvisí. Je přitom zjevné, že právě u dokončovacích prací je možné rozpočet „natáhnout" výrazně více, než při nadstandardním zateplení stavby.
text: Petr Saulich, foto: Marek Dudák
26.01.2015 | Stavba
Tisk | Diskuze (4) | Sdílet článek Facebook Twitter Google
Diskuze
- 19.08.2021 23:12 - Já jsem si vybral výrobce krbů https://www.krby-bef.cz/ , který je...
- 18.08.2021 13:55 - Jak jste vybral správný krb do domu podle jeho velikosti? Tedy podle...
- 16.08.2021 20:55 - Fungujeme takto doma už skoro tři roky a dokáže to opravdu hodně za...
- 15.08.2021 23:08 - Řešil jste někdo vytápění pasivního domu pomocí krbu?