Rodinný domek s klasickou sedlovou střechou byl postaven někdy okolo roku 1920. Současní majitelé požadují změnit vnitřní dispozici a zchátralý objekt celkově oživit.

Částečně podsklepený dům byl poprvé rekonstruován již v osmdesátých letech. Zedníci tehdy přestavěli verandu a vyměnili malá okna za tehdy moderní trojdílná. Nad verandu byla dostavěna nosná zeď a část střechy, čímž vnikl další prostor v podkroví.

Venkovská architektura

Při návrhu jsme respektovali předem daný objem a tvar domu se sedlovou střechou ve snaze nenásilně začlenit dům do okolní venkovské krajiny. Také jsme chtěli minimalizovat náklady na rekonstrukci při celkovém zachování hrubé stavby.

Zásadní změnou ve venkovním vzhledu je zvětšení okenních otvorů a vsazení francouzských oken krytých okenicemi. Francouzská okna otevírají vnitřní prostor okolní přírodě. Dřevěné posuvné okenice vhodně zapadají do venkovské architektury, navíc umožňují částečné zastínění a jsou lépe ukotvené, takže ve větru nebudou „bouchat". Půdorysné uspořádání objektu jsme pozměnili jen minimálně.

Více článků na Dumabyt.cz.

Vstup do zahrady

V přízemí se nachází společenská část domu: kuchyň s obývacím pokojem, chodba a sociální zařízení. V podkroví jsou navrženy dva nebo tři obytné pokoje podle požadavků majitele. Podkroví je příjemně prosvětleno velkým proskleným štítem. Vstup do zahrady je přes malou dřevěnou terasu o rozměrech cca 2,5 x 3 m v úrovni vnitřní podlahy.

Venkovní omítku navrhujeme světlou, ve studeném odstínu. Střecha by měla mít černou barvu, okenice pak barvu dřeva (zajímavě by působily i tmavě zelené). Veškeré klempířské prvky jsou z pozinkované oceli, a to včetně zapuštěných okapů.

text: Jan Kyzlink, Petr Pospíšil

Poslat Messengerem

22.12.2015 | Stavba