Vše, co chcete vědět o solárních panelech

Fotogalerie:

Většina lidí má alespoň rámcovou představu, co je to fotovoltaika, ovšem detaily, které jsou přitom klíčové, už mnoho z nich nezná. Proto se dnes zaměříme na různé typy solárních panelů.

Nejčastěji se používají fotovoltaické panely na krystalické bázi, a ty se dále dělí na polykrystalické nebo monokrystalické. Hned na začátku je třeba zdůraznit, že není až tak podstatné, zda si vyberete monokrystal nebo polykrystal. Na internetu a v brožurách existuje celá řada zaručených receptů, které tvrdí, že pokud panel míří na jižní stranu, má se použít monokrystal, pokud není směrován na jih, má se naopak použít polykrystal. Zdůvodňuje se to například lepší absorpcí, efektivnější úhlovou odrazivostí atd. Tyto informace ovšem patří do říše marketingu, protože testování zásadnější rozdíly nepotvrdilo. Důležitější než to, zda je panel polykrystal či monokrystal, totiž je, zda jde o kvalitní výrobek.

Monokrystalické panely

Rozdíly mezi „poly-“ a monokrystaly jsou spíš dány historií uvedení na trh a jinou technologií výroby. Základem výroby monokrystalického panelu je procedura, během které se pod určitým tlakem a za určité teploty nabalují na jeden krystal křemíku krystaly další a z této hmoty se následně „vytáhne“ kulatý ingot, který se pak řeže na plátky. A protože tím ve výsledku získáme kulaté plátky a kolečka, a ty, jak známo, se k sobě poměrně špatně skládají, tak se dalším ořezáním upravují na osmiúhelníky, které pak k sobě přece jen pasují lépe. Mezi čtyřmi osmiúhelníky tak ale vznikne „slepý“ čtvereček, ale k tomu se ještě vrátíme.

Slovo odborníka

Aleš Hradecký (1972)

Člen představenstva oborového Cechu aplikovaných fotovoltaických technologií, což je cech, který má hlídat kvalitu práce firem instalujících malé fotovoltaické elektrárny a podílet se na udržitelném rozvoji fotovoltaického sektoru. Zároveň je společníkem a jednatelem firmy Solarinvest.cz, která se zabývá projektováním a instalací malých domácích solárních elektráren na klíč.

„Pro fungování fotovoltaické elektrárny jsou důležité tři aspekty. Jednak musí být panely kvalitně připevněny na střechu nebo na fasádu, aby „neuletěly“. K tomu se většinou používá kombinace nerezu a hliníku a tyto systémy mají statické certifikace. Dále jsou důležité střídače, které musí mít garanci dostatečně dlouhé záruční doby, a nakonec samotné panely, které mohou být od různých výrobců. Nechci zde znevažovat kvalitu panelů z Číny, protože tam v posledních letech s velkou podporou čínské vlády vzniklo mnoho nových továren na panely s evropskými technologiemi. Mnoho evropských firem tam vyrábí kvůli nižším nákladům a nedá se kategoricky tvrdit, že tyto panely jsou špatné. Problém je spíš ten, že jak se výrobci snaží vyrábět ohromné objemy, aby je mohli prodat za nízké ceny, může docházet u některých výrobků k problémům s kvalitou. Ale podotýkám, že se to netýká všech čínských panelů. Problémy mohou nastat časem hlavně s náchylností těchto panelů k degradaci. Dodavatel musí znát dobře čínský i evropský trh, pak dokáže vybrat kvalitní panely. Já osobně bych se neodvážil někomu nainstalovat na střechu panel, který jsem nevyzkoušel a který bych si sám nedal na vlastní dům. Když si vyberete firmu, která je stabilní na trhu, která má renomé a evropské zastoupení, máte vyhráno. Hlavně proto, že máte nějaké záruky a můžete se těchto záruk domáhat. Leckdy stačí vyslechnout odborníka z instalační firmy a zapátrat na internetu a uděláte si o kvalitě panelů obrázek. Ale stejně si dejte pozor, protože na internetu je také spousta polopravd, nepravd a marketingu.“

Polykrystaly

U polykrystalů se zase křemík mele a pod velkým tlakem se k sobě lisuje do hranatých ingotů, které se pak už jen řežou a dávají se k sobě úplně na sraz, což je jednodušší, a proto levnější. Obecně platí, že monokrystal má lepší procentuální efektivitu než polykrystal. Ale pokud vezmete celý panel a zjistíte, že u monokrystalu jsou díky skládání osmiúhelníků vynechané čtverce, které jsou nevyužité, a dáte k tomu ten samý panel polykrystalický, tak zjistíte, že ve výsledku mají oba dva panely téměř stejnou efektivitu. Výrobci a prodejci si však museli najít nějaký důvod, proč doporučovat jeden či druhý typ panelu, a to byl impuls k oněm marketingovým povídačkám. Ale pravda je to, že nemá smysl v tomto směru panely rozlišovat, jde „pouze“ o kvalitu.

Kvalita provedení

Zdaleka nejde jen o křemík, ale také o zpracování, a to zejména o použité krycí materiály. Jak na panel svítí slunce, dochází po čase k degradaci krycího materiálu. Krycí skla a fólie, do které jsou zataveny jednotlivé buňky, časem mléčnatí, slepnou a ztrácejí čirost. Některé nekvalitní panely mohou už po pěti letech zežloutnout, nebo se v panelu vytvoří bublinky či korozní produkty.

Tuto situaci lze číst jen jediným způsobem: Firma, která panely tehdy instalovala, si nehlídala jejich kvalitu a následky přenesla na zákazníky, které tehdy možná ohromila nižší cena, ale dnes už se jim tehdejší úspora cca kolem deseti tisíc korun jeví jako krátkozraká. Instalační firma vám musí umět srozumitelně a logicky vysvětlit, proč používá zrovna tuhle konkrétní značku panelu, a taky musí mít panely, které nabízí, bezpodmínečně vyzkoušeny.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Výkon a cena

Nominální hodnota výkonu fotovoltaických panelů se měří v jednotce watt-peak (Wp). Jinými slovy, jde o to, co by měl panel produkovat ve svém vrcholném výkonu. Vrcholným výkonem se rozumí osvícení panelu osvitem 1 000 wattů na metr čtvereční při teplotě panelu 25 °C. Čím je teplota vyšší, tím má panel menší efektivitu, a čím je více světla, tím je zase vyšší výkon. Panel o výkonu 250 Wp má obvykle plochu 1,6 m² (u polykrystalů). Závisí přirozeně na citlivosti destiček, které se ve výrobě třídí podle kvality.

Do nejvyšších řad panelů se samozřejmě dávají ty nejlepší destičky, do levnějších řad pak ty méně povedené. Není však tolik důležité, jak velký má panel výkon naměřený v jednotkách watt-peak, ale jak panely instalátor seřadí dohromady a jak celou střešní elektrárnu koncipuje. Jeden kilowatt dnes přibližně představuje 7,5 m2 na šikmé střeše (záleží i na komínech a střešních oknech), u rovné střechy pak jde o 20 až 25 m2 na instalovaný kilowatt. Nelze se ale dívat jen na cenu panelů, vždy je třeba brát střešní elektrárnu jako technologický celek.

Ceny za fotovoltaickou elektrárnu na klíč se pohybují podle typu střechy, výšky domu, obtížnosti montáže atd. mezi 33 000 a 41 000 Kč na jeden instalovaný kilowatt bez DPH (u rodinných domů je DPH 15 %). Cenu projektové dokumentace, montáže a zapojení rozumní instalatéři zahrnují do celkové ceny na klíč; totéž se týká vystavení licence, připojení do sítě, žádosti o povolení atd.

text: Adam Krejčík, foto: archiv

Poslat Messengerem