Zdravý krov, základ pevné střechy

Stavba

Fotogalerie:

Říká se jí koruna stavení nebo také pátá fasáda. Střecha někdy bývá kompromisem mezi klientovou představou, projektantovou invencí a mnohdy i mnohde direktivou stavebních úřadů. Ať tak či onak, vždy musí spočívat na pevném a správně provedeném základu.

Existují domy, které střecha opravdu korunuje a staví na piedestal, k vidění je však i spousta jiných, které architektonické pojetí, rozměry či dokonce barva krytiny naopak degradují.

Trámová klasika

Reprezentuje ji tzv. sedlová střecha s konstrukcí trámového krovu nebo modernější řešení – vazníková konstrukce. Oba typy musí spolehlivě plnit své základní poslání, unést střešní souvrství, musí být dostatečně tuhé v podélném i příčném směru a odolávat zatížení sněhem i působení povětrnostních vlivů. Konstrukční řešení ovlivňuje rozpětí nosných zdí, výška, sklon a tvar střechy, odvíjí se od dispozice stavby.

Důležitá je volba materiálu, skladba střechy a dodržení technologických postupů montáže. Konstrukci krovu a dimenzi jednotlivých prvků vždy navrhuje statik. Aby si krov udržel stálý tvar a statické parametry, musí být všechny prvky – trámy, kleštiny, sloupky, vaznice – vyrobeny z dostatečně vyschlého kvalitního dřeva (nebudou se dále kroutit, praskat, prohýbat atd.), nebo z lepených prvků.

Více článků z rubriky STAVBA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

Vadný element

Největším nepřítelem krovu je zub času a při nekvalitním provedení nebo zanedbané údržbě se trvanlivost částí krovu i střechy jako celku zkracuje. Pokud se kdekoli v konstrukci objeví vadný element, zpravidla jde vždy „nahradit“. Samozřejmě za předpokladu zachování statiky, pevnosti a únosnosti.

Většinu poruch má na svědomí nedostatečná prostorová tuhost nosné konstrukce, na niž působí vodorovné a svislé síly. Střecha pak „putuje“, dochází k vybočování příčných vazeb, k postupnému uvolňování spojů a výztužných prvků, plášť se deformuje, praskají a bortí se štítové zdi, případně i obvodové zdi. Poškozené krovové prvky se provizorně opravují podložením a podepřením, tzv. protézováním, injektáží, vložením, nejlépe však výměnou poškozené části za novou.

Systémy krovu

– vaznicové soustavy: základním nosným prvkem jsou pozednice (uložené na nosné stěně) a vaznice podepřené sloupky. Někdy bývá vaznice i ve vrcholu krovu. Ve směru spádu střechy na vaznicích leží krokve a podle typu krytiny se aplikují latě nebo bednění. Tuhost v příčném směru jistí kleštiny, v podélném zavětrování
– hambalkové soustavy: krokve doplňují horizontální výztuže – hambalky, prostorová pevnost se v podélném směru zabezpečuje vyztužovacími prvky v rovině střešního pláště, používá se na střechy menších rozponů
– vazníkové soustavy: příčně uložené příhradové nebo plnostěnné vazníky, mohou být lepené; k zabezpečení prostorové tuhosti se podélně používají tzv. ondřejské kříže.
– rámové soustavy: vazníky se doplňují stojkami ukotvenými do základů, rámovou soustavu lze rozdělit stejně jako vazníkovou

Nejčastější příčiny poruch

K problematickým místům patří netěsnosti (uvolněná taška nebo hřebenáč, místa kolem střešního okna, nefunkční odvodnění, nefunkční izolace), místa přímého styku dřeva se zdivem atd. Na vině může být špatný projekt, nedodržení projektu (nedostatečná dimenze krovu, nevhodná skladba střeš. pláště) či špatně provedené detaily.

K poruchám dochází například v důsledku změny typu krytiny (betonová za pálenou, pálená za šindel), vadou použitých materiálů (nedostatečně vyzrálé, nekvalitní dřevo), změnou klimatických podmínek (zvýšení relativní vlhkosti), napadením škůdci a nedostatečnou preventivní ochranou materiálu, vlivem havárie s narušením statiky jiných stavebních konstrukcí (kroupy, vichřice, požár) a vinou zanedbané či zcela opomíjené údržby (nátěry, konzervace, opravy mechanického poškození atd.). Roli hraje i změna způsobu užívání objektu – realizace půdní vestavby s vikýři, střešními okny či světlíky a střešní nástavby – s nesprávným konstrukčním řešením detailů.

K poruchám může dojít i vinou nekvalitní či neodborné řemeslné práce, ataků ze strany okrajových podmínek, tedy vlivem exhalací, otřesy z nedaleké, frekventované komunikace atd. Dřevo je navíc přírodní materiál, podléhá degradaci abiotickými faktory (působení světla, tepla, kyselin a zásad) a biotickými vlivy (houby napadající dřevo a dřevokazný hmyz).

Modernější tesařina

Při budování a posléze při rekonstrukcích stávajících krovů „pamětníků“ se jednotlivé prvky tradičně spojovaly a spojují pomocí klasických tesařských spojů bez kovových součástí. V moderní, montované tesařině se už prakticky nelze obejít bez kovových spojovacích prvků – svorníků, hřebů, úhelníků, skob a speciálních vrutů nebo šroubů s povrchovou úpravou. Známy jsou také hřebíkové příložky nebo ocelové desky s prolisovanými hroty (tzv. gang-nail) zalisované přímo do dřeva, ocelové záchytky a jiné. Uvažujete-li při rekonstrukci staršího objektu (prvorepublikové vily, chalupy, zemědělské usedlosti) o změně typu střechy, tedy o repasi krovu a nové krytině, žádoucí je posouzení a následné praktické provedení prací statikem a posléze i řemeslníky. Tesařem, pokrývačem, klempířem...

Širočina, lepidlo a montážní klíč

Klasickou rukodělnou tesařinu dnes nahrazují alternativní způsoby sestavy krovových konstrukcí – sbíjené, šroubované, styčníkové, svorníkové, lepené nebo montované vazníky a samonosné konstrukce. Tento způsob, řekněme „tovární“ výroby, dopravy na místo stavby a velmi rychlé i přesné montáže se používá nejen u lehkých, sendvičových dřevostaveb, ale i při výměně původních, poškozených a nefunkčních krovů. Výhodou je použití nesrovnatelně tenčího řeziva a také rychlá montáž.

Pro rodinné domy je vhodný hambalkový krov z prken, z fošnových vazníků, z lepených rámů. Kupříkladu lepený hambalkový krov se používá pro rozpětí 10 m, vazní prvky jsou složeny z krokví a hambalku, krokve jsou osedlány na pozednice úchytkou z pásové oceli. Výzkumy objevily, experimenty prověřily a realizované stavby daly praktické „požehnání“ k využití dřeva v nosných konstrukcích, jako jsou např. lepené dřevěné rámy a oblouky až do rozpětí 100 m. To se sice netýká rodinných domů, nicméně jde o nezvratný důkaz, že se dřevem se stále počítá.

text: Petr Saulich, foto: archiv firem a redakce

Poslat Messengerem