Kompostování a také mulčování má celou řadu přínosů pro vás i vaši zahradu: zužitkujete organické zbytky ze zahrady, zlepšíte půdu o organickou složku a podpoříte složitou síť mikrobiálního života v půdě, která velmi prospívá rostlinám.

Někteří majitelé zahrad se stále ještě k založení kompostu neodhodlali. Důvody mohou být různé: obavy, že kompostéry budou působit neesteticky, že kompost bude páchnout, že zabere v zahradě příliš mnoho místa, nebo že s ním bude moc práce. Dobře založený kompost ale nezapáchá, naopak příjemně voní po tlejícím lesním listí.

Kompostérů je na trhu velký výběr včetně pohledných dřevěných a dobrá zpráva je, že i když se o kompost nebudete starat vůbec, také se po čase rozloží na pěkný humus. A je přece ohromná škoda připravovat zahradu o zdroje biomasy, které vyprodukuje buď sama, nebo které do ní mohou proudit z naší kuchyně!

Vermikompost

VermikompostérZvláštní kapitolou je dnes velice oblíbený vermikompost, který se zakládá v nádobách určených pro vnitřní prostory, slouží ke zužitkování odpadů z domácnosti a práci v něm odvádějí kalifornské žížaly. Ty jsou žravější než naše domácí žížaly a proměňují kuchyňský odpad v úrodný substrát do květináčů velice rychle, ale také jsou vybíravější, do nádoby by například vůbec neměla přijít zemina. Také nesnesou mráz, takže je nemůžeme nechávat celoročně venku. Tento typ kompostu poskytuje výborné hnojivo – žížalí čaj, který z nádoby vytéká naspodu a před použitím se zhruba desetkrát ředí.

Co do kompostu dávat a nedávat?

Do kompostu určitě patří rostlinné zbytky ze zahrady, tužší stonky a větvičky jen musíme nastříhat na kousky, jinak se budou rozkládat velmi dlouho. Delší větve do kompostu nedáváme vůbec, protože se nerozloží ani po roce nebo dvou a budou nám znemožňovat jakoukoli manipulaci s ostatní zralou hmotou kompostu. Dřevní štěpka je naopak skvělá. Problémy mohou nastat se semínky a oddenky plevelů, nebo s nemocnými částmi rostlin – ty uplatníme v horkém kompostu (viz dále), protože při 60 °C většina živých organismů zahyne.

Co se týče kuchyňských odpadů, zbytky zeleniny a ovoce jsou také v pořádku, jen u slupek ošetřených přípravky proti houbám pozor: mohou nám zahubit i užitecné houby, které v kompostu pracují pro nás. Obecně se „chemie“ v kompostu rozloží, pokud jde o látky existující v přírode, protože si je najdou příslušné bakterie, které je umí zpracovat. Syntetické látky, které v přírode neexistují, se ale nerozloží, a stejně tak zustanou nedotčené težké kovy, ale „chemie“ tohoto typu se může navázat na humus a tím zneškodnit. Pokud ale nechcete riskovat, tyto věci do kompostu nedávejte. Zcela v pořádku je i kávová sedlina a pytlíky vylouhovaného čaje.

Také si přečtěte: Zásady správného kompostování

Další kuchyňské odpady jsou už problematičtější. Olej můžete nasáknout do pilin nebo kousků papíru, živočišné zbytky se dávají jen do uzavřených bubnových kompostérů (otočné typy) kvůli hlodavcům. Kosti můžete dát do běžného zahradního kompostu, pokud je předtím rozemelete. Z jiných odpadů můžete do kompostu přidávat dřevěný popel, kousky nasákavého papíru (typu papírových kapesníčků, kuchyňských utěrek apod.), piliny nebo hobliny, a samozřejmě i příměs zeminy, kterou někde na pozemku vyryjete.

Jak kompost správně připravit?

Naším cílem je příjemný a prospěšný aerobní typ rozkladu, probíhající za přístupu kyslíku. Toho dosáhnete rovnováhou vlhkosti a provzdušněnosti v kompostové hmotě. Znamená to, že budete střídat šťavnatější složky (kuchyňské zbytky, opadané ovoce, posekaná tráva, plevel) se složkami suššími (spadané listí, dřevěná štěpka, piliny, kousky papíru, dřevěný popel). Výsledná směs by měla být mírně vlhká, ale provzdušněná a obvykle je potřeba do kompostu spíš přidávat vodu – záleží ovšem na tom, jak moc prodyšná a „děravá“ je vaše kompostovací nádoba. Celý kompost by neměl být příliš malý, protože pak bude snadno vysychat a nebudou v něm probíhat správné mikrobiální procesy, nejmenší půdorys by měl být asi 80 × 80 a výška 60 cm.

Pokud nemáte moc času řešit vlhkost kompostu, bývá obvykle sušší, než by byl ideál, a rozkládá se déle. Ale zhruba po roce získáte i z tohoto studeného kompostu pěkně rozložený substrát.

Náš tip:

Posekanou trávu a drobné větvičky můžeme používat k mulčování, to jest k zakrývání půdy kolem rostlin. Organický mulč zadržuje vláhu, stíní povrch půdy před slunečními paprsky, (což je dobře, protože slunce hubí prospěšné mikroorganismy), potlačuje růst plevelů a poskytuje rostlinám výživu z rozkládajícího se organického materiálu. Je ovšem pravda, že někdy se v mulči ubytují i nevítaní plzáci, pak ho raději na čas odstraníme.

Posekanou trávu a drobné větvičky můžeme používat k mulčování, to jest k zakrývání půdy kolem rostlin

Horký kompost

Pokud si ale můžete s kompostem pohrát, připravte si horký kompost, v němž se všechno rozloží velmi rychle. Docílíte toho tak, že do směsi dáte víc šťavnatých složek, zvlhčíte ji natolik, aby byla téměř na hranici anaerobnosti, a proložíte nějakým materiálem, kde je hodně mikrobů, třeba zetlelým listím. Můžete přidat i zakoupený urychlovač kompostu (prášek se „spícími“ mikroby, který rozmícháte ve vodě a tou kompost pokropíte).

Mohlo by vás zajímat: Jak na kompost v bytě

Kompost pak často přehazujte a dovlhčujte, můžete to dělat i každý třetí den. Když dovnitř vsunete půdní teploměr nebo jen ruku, ověříte si, že jeho teplota dosahuje 50–60 °C. Zhruba po 2–3 týdnech se teplota sníží, protože termofilní (teplomilné) bakterie už zkonzumovaly nejšťavnatější kousky potravy, a nyní nastupují houby a začínají rozkládat celulózu a lignin, tedy pevnější složky rostlinných tkání. Takový kompost můžete využít hned, anebo ho můžete dál přehazovat a vlhčit, a v tom případě podpoříte vznik velice trvanlivého humusu. Tak se označuje produkt humifikace, což jsou zvláštní velké a chemicky netečné molekuly, huminy, huminové a fulvonové kyseliny, uhlíkaté řetězce, které svou strukturou připomínají rašelinu a vydrží v nezměněném stavu stovky a tisíce let.

Humifikace se nedá uspěchat, a chcete-li získat tento trvanlivý humus, který bude půdu zlepšovat dlouhodobě, musíte kompost opečovávat a udržovat v provlhčeném a zároveň provzdušněném stavu ještě několik měsíců. Že jste byli úspěšní, poznáte podle toho, že se z půdy organická složka nebude časem ztrácet.

Jak se obejít bez kompostu

Pokud máte zahrádku příliš malou a kompost by se u vás „neuživil“, můžete zahradní i kuchyňské odpady ukládat rovnou do záhonu, aby z nich rostliny mohly postupně čerpat živiny.

V zásadě existují dva základní typy kompostových záhonů – takzvaný africký, kdy je kompost v jámě nebo v zakopaném koši uprostřed, přikrytý víkem, a rostliny jsou nasázené kolem dokola, a pak Rozumův, pojmenovaný podle ukrajinského profesora, který tento typ záhonů dovádí k dokonalosti – princip je, že kompost ukládáte do vykopaného příkopu, přikrýváte ho posekanou trávou a rostliny sázíte po stranách příkopu.

Pokud máte zahrádku příliš malou a kompost by se u vás „neuživil“, můžete zahradní i kuchyňské odpady ukládat rovnou do záhonu, aby z nich rostliny mohly postupně čerpat živiny

Text: Eva Hauserová, foto: Shutterstock, archiv autorky

logo MessengerPoslat Messengerem