Jak zvýšit úrodu a zlepšit její chuť? Stíháte to ještě teď v létě!

Rostlinám věnujeme spoustu péče a času. V čem ale řada zahradníků polevuje, bývá starost o zrající plody. Přitom jde o klíčovou fázi růstu. Vyzkoušejte pár triků, které se výrazně projeví na skvělé chuti a velikosti budoucí úrody!

Vezmeme to od "podlahy"

Základem je udržování harmonie v půdě. Proč? Plodiny pěstované ve zdravé živé půdě mají větší výživovou hodnotu, více vitamínů a chuti. A také se jich v zdravé půdě urodí víc! 

Pro rostliny je totiž kromě světla zásadní to, co se děje pod povrchem země. Zdravá půda s dostatkem organické hmoty se hemží miliardami mikroorganismů s úžasnými schopnostmi, které rostliny potřebují ke spokojenosti. Půda je takové tržiště, kde mohou rostliny a obyvatelé půdy směňovat zboží a služby, které potřebují. „Všichni za jednoho a jeden za všechny“. Prospěšné bakterie poskytují rostlinám výměnou za energii pro život hromadu benefitů a udržují je v kondici.

„Rovnováha v půdě je ale podobně jako rovnováha v našem těle velmi křehká. Prospěšných bakterií je v půdě z různých důvodů obvykle málo. A pokud je užitečných mikroorganismů málo, naruší se celý potravní řetězec přirozených obyvatel půdy a ta začne chřadnout. Zvýší se tlak plísní, patogenů, parazitických hub i škůdců. Z půdy postupně mizí humus a organická hmota se špatně rozkládá. Půda chudá na organickou hmotu a mikrobiální život navíc snadno podléhá erozi. Když rostliny onemocní, snažíme se je často zachránit pomocí pesticidů. A tím celý problém prohloubíme, protože tím opět zabíjíme i užitečné bakterie. Zahradničení je pak spíš boj než radost," říká zahradnice Michala Brabcová.

Proto se vyplatí užitečné mikroorganismy do půdy pravidelně přidávat. Ideálně v podobě přírodních laktobacilů, tedy probiotik. Právě užitečné bakterie pomáhají rostlinám přijímat živiny, chrání je proti stresu a nemocem, podporují je v květu a dozrávaní plodů. Díky tomu pak sklidíte větší a sladší úrodu. Nejsou to jen dojmy, výraznější chuť a vyšší cukernatost plodů například u hroznů vinné révy ošetřované probiotiky opakovaně potvrzuje výzkum prestižní Mendelovy univerzity v Brně.

Roztok s živými užitečnými bakteriemi vlijeme do konvice s vodou, zamícháme a hotovo. Rostliny zalijeme nebo jim dopřejeme spršku přímo na listy nebo květy. Probiotika jsou úplně neškodná, takže jimi můžete úplně bez obav ošetřit i bylinky, ovocné keře nebo saláty. Dávkování můžete upravit podle počasí, když je sucho, dáme víc vody, když hodně prší, stačí ředit méně. Zálivku nebo postřik opakujete asi jednou za deset až 14 dní.

Správná výživa ve správný čas

Na prvotřídní úrodu, která nám zajistí nehynoucí obdiv rodiny a sousedů, budeme potřebovat taky prvotřídní výživu. Takže než začneme bezhlavě hnojit „enpékáčkem“, protože to tak děláme pořád a ono to roste, na chvíli se zamyslíme. V jakém substrátu sazeničky vyrostly? Jaké plodiny pěstujeme a v jaké fázi růstu je potřebujeme podpořit?

Už při výsadbě je potřeba kvalitní substrát, nejlépe s přídavkem dobře vyzrálého kompostu. Ten uvolňuje živiny pěkně postupně, takže nehrozí, že choulostivé sazeničky přiotrávíme nadbytkem živin. To ale neznamená, že máme po zbytek sezóny vystaráno. Rostliny potřebují vydatnou porci živin hlavně před nasazením květu a plodu. A jakou výživu tedy použít? A kdy?

• Dusík je základní složkou rostlinné stravy a podporuje růst zelené hmoty. Ale bacha, snaha dopřát rostlinám pořádnou dusíkovou baštu vede sice k rekordní velikosti rostlin, ale je to na úkor květů a plodů. Rostliny jsou také náchylnější k napadení nemocemi a škůdci. S kompostem a dalšími organickými hnojivy se předávkování dusíkem nemusíte bát. Dusík z organické hmoty totiž potřebují k životu i půdní mikroorganismy, které jeho případný nadbytek využijí. Rostlinám ho pak pěkně předžvýkají do stravitelnější formy a servírují postupně podle potřeby. Rostliny s gustem konzumují i dusík uvolněný z odumřelých těl mikroorganismů, a tím se nám celý kruh pěkně uzavírá. Bez spolupráce užitečných mikroorganismů by se totiž rostliny dusíku z organiky moc nenajedly. V době dozrávání plodů proto pravidelně aplikujeme kromě hnojiva (ideálně přírodního) také probiotika pro rostliny.
• Fosfor je prvek, který rostliny využijí hlavně na jaře a v létě, když kvetou a nasazují plody. Udržuje rostlinu v dobré kondici, podporuje kvetení, a hlavně má vliv na to, kolik plodů sklidíme a jak budou sladké, voňavé a chutné. Nejvíc fosforu najdeme v půdě s bohatým půdním životem, protože mikroorganismy ho potřebují ještě dvakrát více než rostliny, takže ho vytrvale uvolňují z organické hmoty. Dobře stravitelný fosfor se tak dostává přímo ke kořenům hladových rostlin.
• Draslík je nejlepší přítel dozrávající úrody. Pomáhá plodům získat plnou sladkou chuť. Nejvíc je ho potřeba v létě a na začátku podzimu. Rostliny ho snadno přejímají z těl mikroorganismů, bakteriím ho naopak mohou zprostředkovat svými kořenovými výměšky. Při nedostatku draslíku jsou plody ovoce a zeleniny bez chuti. Draslík rostlinu také zpevňuje, aby se pod tíhou plodů nezbortila.
• Důležitý je také hořčík, dříve opomíjená živina. Při jeho nedostatku jsou plody malé a dřevnaté, brzy se kazí. Hořčík zvyšuje obsah cukru ve zralém ovoci i zelenině, zlepšuje výnos i odolnost rostlin. I pro dostatečný příjem hořčíku je důležitá biologická činnost mikroorganismů.
  
  

I dospěláci potřebují chránit

Kdepak, zdaleka nejde jen o prcky. „Zranitelné jsou všechny rostliny, které jsou nějakým způsobem oslabené – ať už nedostatečnou výživou, nebo třeba stresem z výkyvů rozmarného počasí. Imunitu potřebuje podpořit také rostlina, která svou veškerou energii směřuje do květů a dozrávání plodů. I tady pomáhají probiotika weiki v pravidelné zálivce, protože posilují zdraví a imunitu rostlin," vysvětluje zahradnice Michala Brabcová. Škůdci a nemoci se chovají jako predátoři v africké savaně -  zaměřují se hlavně na slabé kusy. Na silné a zdravé rostliny si žádná plíseň ani třásněnka nepřijde!

-red-

Poslat Messengerem

09.08.2022 | Zahrada