Různorodé a odolné rozchodníky

Rozchodníky jsou běžně pěstované a snad i trochu opomíjené trvalky a skalničky. Zaslouží si více pozornosti: vynikají totiž jak různorodostí, tak mimořádnou odolností. Především na suchých a slunných stanovištích jsou zcela nezastupitelné.

Nízké, plazivé a polštářové druhy se používají na skalkách, suchých zídkách, v korytech i miskách. Patří mezi nejvhodnější rostliny do tak extrémních stanovišť, jako jsou třeba zelené zahrady na střechách budov. Některé druhy rozchodníků se hodí i do závěsných nádob. Vyšší druhy zase najdou uplatnění v trvalkových záhonech či solitérně vysazené v trávníku.

Početný rod rozchodníků zahrnuje ko­lem pěti set druhů, původem především z Evropy, Asie a Afriky, několik druhů se vyskytuje také v Severní Americe. Botanici řadí rozchodníky do čeledi tlusticovitých - Crassulaceae. Jedná se o jednoleté, dvouleté či vytrvalé byliny, vzácněji nízké keříky. Všechny mají ztloustlé listy, jejichž pletivo slouží jako zásobárna vody, která jim pomáhá přečkat suchá, nepříznivá období. Většinou rostou na chudých, skalnatých místech jak v mírném pásmu, tak i v subtropech a tropech.

Nízké druhy

Subtropické druhy se již za dob našich prababiček pěstovaly jako pokojové rostliny, především v závěsných nádobách, nás však budou zajímat především druhy mírného pásma vhodné do zahrad. Zahradní rozchodníky lze snadno rozdělit do dvou skupin. V první jsou nízké plazivé polštářovité rozchodníky, několik druhů se planě vyskytuje i u nás ve volné přírodě. Na zahradách se nejčastěji objevují právě dva naše domácí druhy. Rozchodník ostrý (Sedum acre) je také známý pod českým jménem rozchodník prudký.

Jméno se vztahuje k jeho ostré, palčivé chuti, jíž se liší od zbývajících u nás domácích druhů. Je to drobná bylina dorůstající v květu výšky kolem 10 cm. Má vystoupavé lodyhy dvojího druhu - kratší nekvetoucí, hustě střechovitě listnaté a delší, řídce listnaté a kvetoucí. Listy jsou válcovité, přibližně 3 mm dlouhé, po odumření bělavé. Květenství se skládá ze 2-3 vijanů jasně žlutých květů, kterých bývá kolem pěti. Žlutozelené listy najdeme u kultivarů 'Aureum' a 'Yellow Queen'.

Podobný je rozchodník šestiřadý (Sedum sexangulare), ozdobný nejen žlutými květy, ale také červeně zbarvenými měchýřky. Válcovité listy, i když poněkud delší, má také rozchodník bílý (Sedum album). I tento druh je u nás původní. Z plazivého oddenku vyrůstají krátké nekvetoucí lodyhy či delší, až 20 cm vysoké lodyhy kvetoucí. Květenství je bo­haté s mnoha drobnými bílými, vzácně narůžovělými květy. Roste na suchých vápencových či břidličnatých skalách. Kultivar 'Purpureum' má červené olistění a bílé květy, 'Murale' červené olistění a růžové květy.

Rozchodník šlahounovitý (Sedum sarmentosum) má dlouhé, plazivé lodyhy s listy, které rostou po třech v přeslenu. Rozchodník skalní (Sedum reflexum) má asi 1cm dlouhé šídlovité listy a žluté květy. Známé jsou především jeho hřebenovité formy - 'Angelina Cristata' se zelenými listy a menšími hřebeny, 'Cristatum' s velkými plochými hřebeny a zelenými listy a 'Monstruosum Cristatum' s listy sivými.

Rozchodníky s plochými listy

Z plazivých rozchodníků s plochými listy se nejčastěji pěstuje rozchodník po­chybný (Sedum spurium), pod starším jménem rozchodník kavkazský. Poléhavé lodyhy dole snadno kořenují a v příhodných podmínkách vytvářejí husté půdopokryvné porosty. Listy jsou krátce řapíkaté, kopistovité, na okrajích vroubkované, dlouhé asi 1cm. Květenství je husté, květy růžové až tmavě červené. Do zahrad se hodí především kultivary 'Purpurteppich' a 'Fuldaglut' s výrazně tmavě červeně zbarvenými listy a purpurovými květy. Kultivar 'Tricolor' má pěkně červené listy, které jsou navíc ještě žlutě panašované.

Aby přehlídka nízkých plazivých rozchodníků byla úplná, nesmíme zapomenout na další druh s plochými listy, ale žlutými květy - rozchodník kamčatský (Sedum kamtschaticum). Pěkný je jeho kultivar 'Variegatum' se žlutě panašovanými květy.   Plazivých rozchodníků je mnohem více druhů, vždy se jedná o nenáročné trvalky vhodné především do skalek, koryt a misek, ale také jako lem záhonů. Daří se jim v propustné suché půdě na teplém a především slunečném stanovišti. Všechny zatím jmenované druhy rozkvétají na začátku léta, v červnu.

Vzpřímené vyšší druhy

Druhou skupinu rozchodníků představují mohutnější, trsnaté, vzpřímeně rostoucí trvalky s velkými plochými listy. Lodyhy obvykle dorůstají výšky kolem 50-60 cm a nesou husté, většinou ploché květenství. Na zimu usychají a rostliny na jaře obráží ze silných kořenů. Botanici je nyní řadí do samostatného rodu Hylotelephium, pro který se používá občas nepříliš zvučné české jméno rozchodníkovec. Ale zahradníci jsou „národ" značně konzervativní a tak i my se zde raději přidržíme původního českého názvu rozchodník.

Rozchodník karpatský (Hylotelephium argutum) se pěstuje jen zřídka. Má střídavé, podlouhle kopinaté listy, které jsou výrazně zubaté. Květenství je husté, purpurově zbarvené. Od zbývajících druhů se liší nároky - roste totiž na stinných vlhkých skalách i v podrostu vlhkých stinných horských lesů v Karpatech. I v kultuře se mu proto dobře daří ve stínu a vlhku. Další druh, rozchodník Eversův (Hylotele­phium ewersii) má poléhavé či převisající lodyhy se srdčitými přisedlými listy.

Zahradní kultivary vznikly šlechtěním především asijského druhu rozchodníku nádherného (Hylotelephium spectabile), který má tučné kořeny a listy buď vstřícné, či v přeslenech po třech. Květy tohoto druhu jsou zářivě růžové, listy svěže zelené. Ve šlechtění se využívají také evropské druhy, které mají tenčí kořeny, dřevnatějící oddenky a střídavé listy. Jedná se především o rozchodník nachový (Hylotelephium telephium) s květy obvykle červenými a rozchodník velký (Hylotelephium maximum) s květy žlutozelenými. I v přírodě lze najít rostliny s purpurovými listy. Purpurově zbarvené rostliny jsou mateřskými rostlinami řady hybridů a kultivarů.

Kombinace a použití

Trvalkové rozchodníky jsou oblíbené tradiční zahradní rostliny, které nacházejí v zahradách stále větší využití. Je to především proto, že kvetou na konci sezóny, v srpnu až říjnu, tedy v období na květy značně chudším. Navíc mívají výrazně zbarvené měchýřky, které jakoby kvetení prodlužovaly o další měsíc. Oblíbené jsou také pro značnou nenáročnost. Pokud jim zajistíme dostatek světla a nepřeléváme je, vydrží prakticky vše a dokáží růst mnoho let na jednom místě.

Rozchodníky se velice dobře kombinují s podzimními kvetoucími keři (ořechoplodec - Caryopteris), travinami a trvalkami - zvláště těmi, které mají jemné olistění a vytvářejí s velkými masitými listy rozchodníků pozoruhodný kontrast. Dotvářejí výjimečnou atmosféru podzimní zahrady. Vhodné jsou do moderních trvalkových zá­ho­nů, ale také se dobře kombinují ve smíšených celoročních rabatech podél zdí či v jednoduchých výsadbách kolem ven­kovských chalup.

text: Lucie Martínková, foto: Hortiservis a archiv

Poslat Messengerem

01.08.2014 | Zahrada