Sklizeň na balkoně

Balkony a terasy mohou plnit roli malé zahrádky, která je po ruce a snadněji se udržuje. V květináčích můžete pěstovat různé druhy salátů a listové zeleniny, ředkvičky, řapíkatý celer, kadeřavou petržel, pažitku, zelenou cibulku, hrášek, fazole, koktejlová rajčata, a dokonce i okurky či papriky.

Na balkonech lze zkrátka pěstovat všechny druhy, které nepotřebují příliš hluboko zakořenit a nevadí jim trochu stísněné prostředí. Aby všechny tyto součásti skvělých letních salátů prosperovaly a plodily, musíte dodržet jen několik základních pravidel.

Houby z truhlíků

Pěstování hub v truhlících je stejně snadné jako pěstování květin – říká MUDr. Tomáš Syrovátka, autor patentu samozavlažovacích truhlíků i knihy Pěstování květin, orchidejí, zeleniny a hub v samozavlažovacích truhlících (Grada 2012). V zahradnických prodejnách lze snadno nakoupit balíky již hotového substrátu s prorostlým myceliem (podhoubím – hlíva, šiitaké, žampiony a další jedlé houby). Houby jsou podle MUDr. Tomáše Syrovátky stejně důležitou součástí stravy, jako je zelenina a ovoce. Zvyšují imunitu, účinky mohou být protivirové, protibakterální, protiplísňové či protirakovinové. Obsahují látky snižující krevní tlak, cholesterol v krvi; některé houby působí jako afrodisiaka, jiné mají psychotropní, halucinogenní či jedovaté účinky. Houby obsahují také mnoho vitaminů, nejvíce ze skupiny B, minerální látky (např. důležitý fosfor) a pro malý obsah kalorií a velký nestravitelný podíl jsou vhodné pro léčení obezity, aterosklerosy, cukrovky, podporují činnost jater. Jako příklad lze uvést zřejmě nejzdravější houbu světa, tzv. čínskou houbu nesmrtelnosti, Ganoderma lucidum.

Začátečníkům doporučuje MUDr. Tomáš Syrovátka pěstování hlívy, protože hlíva roste za různých podmínek relativně nejsnadněji, vytváří rychle největší množství plodnic a snadno se vybírá druh hlívy podle teploty v pěstitelském prostoru. Podmínky pro pěstování jednotlivých druhů hub jsou vždy v přiloženém návodu u substrátu. Už za týden nebo dva (podle druhu houby) můžete sklízet plodnice. Na jaře a na podzim jsou venkovní podmínky pro růst plodnic příznivé (dostatečná vlhkost). V zimě a v létě se vhodné podmínky musejí vytvořit

Správné podmínky k životu

Vše začíná výběrem sazenic či semínek. Upřednostňujte odrůdy označené jako „mini“ nebo ty, které jsou přímo určeny do nádob. Na balkoně či terase by každá sazenice měla mít dostatek prostoru pro růst, u velkých rostlin dáváme jednu až dvě na nádobu. Zeleninu pěstujeme v závětří na světlém a prosluněném místě, které je však zároveň chráněno před přímým poledním žárem. Rostliny v květináčích nemohou čerpat živiny z okolní půdy, proto je volba substrátu a květináče nanejvýš důležitá. „Substrát by měl být vždy lehký a nesléhavý, ideální je přidat k němu i trochu kompostu,“ radí Lenka Novotná ze společnosti Plastia.

Zelenina potřebuje dostatečný a pravidelný přísun vody. V parných letních dnech záhony zaléváme i několikrát denně, aby rostliny nezaschly. Pěstování balkonové zeleniny v tomto ohledu přináší velkou výhodu – samozavlažovací květináče a z nich vyplývající menší starosti a námaha. Doplňovat do nich vodu není nutné tak často, nemusí vás proto trápit třeba odjezd na víkend. „Důležitý je i fakt, že si rostliny v samozavlažovací nádobě mohou vzít kořeny vláhu podle potřeby a nedochází tak naopak k přemokření či uhnívání,“ vysvětluje Lenka Novotná. 

Nejoblíbenější jsou rajčata a papriky

„Pěstování v samozavlažovacích nádobách rajčatům svědčí – mají dostatek vody, ale současně nepotřísníme listy. Snižuje se tak riziko obávaných houbových chorob, které jsou nejčastější příčinou úhynu rostlin nebo poškození plodů,“ říká zahradnice Miroslava Paclová. Jejich pěstování v samozavlažovacích květináčích na balkoně je navíc velmi jednoduché. U rajčat musíme pouze vybrat odrůdy s menšími plody, ideálně keříčková nebo cherry. Sazeničky potřebují dostatek prostoru, proto by květináč pro jednu rostlinu neměl mít méně než 25 cm na šířku.

Přesazovat v takovém případě není nutné. „Dostatek živin v omezeném prostoru zajistíme střídmým hnojením tak, že do rezervoáru květináče spolu s vodou přidáme čas od času i špetku umělého či bio hnojiva,“ říká Lenka Novotná z Plastie. Při výběru správné odrůdy uspějeme s paprikami, které navíc tvoří krásnou balkonovou dekoraci. Potřebují hodně živin, vláhy a dostatek tepla. Ideálně totiž rostou při teplotách od 25 do 30 stupňů Celsia a nemají rády dlouhodobý pokles pod 12 stupňů.

Proto je rozumné dávat trvale sazenice ven až v druhé polovině nebo koncem května. Existuje nespočet druhů paprik, na balkony se nejlépe hodí baby papriky a četné nízké kompaktní pálivé odrůdy. Speciální kategorii pak tvoří okrasné papriky, které nám balkon ozdobí krásněji než mnohé květiny a jsou většinou také jedlé.

text: Vlastimil Růžička, Tomáš Syrovátka, foto: Tomáš Syrovátka, archiv

Poslat Messengerem

08.10.2013 | Zahrada