Tzv. zónový design je založen na zdravém selském rozumu. Každý náš krok znamená vynaloženou energii a čas. Je tedy moudré uspořádat zahradu tak, aby vše, co často navštěvujeme a opečováváme, bylo blízko, zatímco nepodstatné „extenzivní“ záležitosti mohou být dále od domu. I na těch nejmenších pozemcích je to důležité.

Schéma zón

Dům je srdcem pozemku. Od něho, případně od přístupové cesty od domu k zahradě, se odvíjí následující dělení zón dle návštěvnosti:

Skleník je nejvhodnější v zóně 0, tedy přilepený k domu, protože potřebuje vaše časté návštěvy a péči. Je-li v zóně 1 spolu se záhony, je to stále ještě skvělé.

ZÓNA 0: DŮM

Do této zóny patří i případná zimní zahrada, skleník přilepený k jižní stěně, popnuté zdi, zelená střecha nebo jen bylinkové květináče na terase. Existují návody a triky, jak i na malém balkonu pěstovat organicky ovoce a zeleninu, nebo jak odpadní šedou vodou temperovat, zalévat a hnojit.

ZÓNA 1: NEJBLIŽŠÍ OKOLÍ DOMU

Zelenina dozrává ke sklizni rychle, plevel také s růstem nečeká, je dobré mít to na očích. Jeden malý včasný zásah trvá minutu, a ušetří mnoho práce později. Pak jsou záhonky radost.Říká se jí zóna intenzivní péče. Rozprostírá se na stranách domu, které zvenčí často obýváte nebo jimi procházíte, nikoliv v tmavém zapadlém místě za domem, kam jdete jenom jednou za třicet let opravit omítku. První zóna je i bezprostřední okolí cestičky, po níž chodíte k vrátkům ze zahrady.

Do této zóny musíte umístit to, co používáte nejčastěji a co vyžaduje nejvíce návštěv. Čerstvé bylinky, koření… V první zóně by mělo být místo na častěji kosený jedlý trávník, abyste měli nějaký volný prostor pro letní lenošení a děti pro hry u domu. A především zeleninové záhony. Ty je potřeba sklízet denně, v letních vedrech potřebují častou zálivku. Jedinou přijatelnou výmluvou, proč dát záhonky jinam, jsou nevhodné podmínky, například stín nebo nadměrné trvalé sucho.

Dále sem můžete zakomponovat vodní prvek – koupací či jen přírodní jezírko. Zdrojem vody k doplňování jezírka a pro zálivku tu může být okap ze střechy domu, pitná voda rozváděná hadicí, studna nebo přepad vyčištěné vody z kořenové čistírny.

V první zóně obvykle začíná jedlý les. Malé a střední ekozahrady jsou v podstatě téměř celé zóna jedna, pouze s menšími místy kvalifikovatelnými jako zóna dvě a pět. Vše záleží na vás, člověk zahrádkářsky velmi aktivní bude mít zónu jedna hodně bohatou, člověk pasivní, domácího typu, bude mít jedničku extrémně malou.

Mollisonův test
Bill Mollison, zakladatel permakultury, navrhuje malý kontrolní test: „Když ráno vstanete a venku je rosa, navlékněte si župan, bačkory, a běžte si natrhat pažitku na svou ranní omeletu. Když se vrátíte a bačkory budou úplně promočené, pažitka roste příliš daleko.“ Billův důvod pro toto tvrzení je jasný: zasadíte-li si tyto potřebné rostliny na druhou stranu zahrady, je více než jisté, že po několika prvních pokusech budete z lenosti raději snídat omeletu bez pažitky a zahrada přestane plnit svůj účel.

ZÓNA 2: STŘEDNĚ ČASTO NAVŠTĚVOVANÁ ZÓNA

Jedlý ovocný les ve druhé zóně je krásné místo na krátké procházky a ke sběru chutných plodů. Najdete zde též inspiraci do salátů – listy a květy jedlých trvalek. Rádi se občas pár metrů projdete.Neměla by vyžadovat takovou péči jako zóna první. Pěkným příkladem je jedlý ovocný les (= pestrý ovocný sad s podsadbou trvalek a keřů), který se může starat sám o sebe, ale prospěje mu stín zahradníka, který sleduje, co jak roste, co by se dalo kam přesadit a dosadit nebo co je zralé ke sklizni.

Zóna číslo dvě je ideální pro méně náročnou a méně často sklízenou zeleninu, pěstovanou ve větším množství (topinambury, brambory, fazole, cukety, dýně atd.), veškeré odolné trvalky a keříky. Své místo zde mohou najít i mnohé jiné zahradní prvky. Zálivka tu není příliš potřeba. Používáme zde metody jako mulčování, hustou vegetaci, půdokryvné rostliny, terénní úpravy zadržující vláhu z nebe a humus v půdě, který zadržuje vodu.

Pro rodinu, která směřuje k samozásobitelství, by umístění sklípku pro celoroční skladování potravin lépe zapadalo do jedničky, aby se v zimě nemuselo z kuchyně běhat pro zeleninu daleko. Sklípek pro výrobu léčivého bylinného piva či vína může být dál. Nebo raději blíž?
A co slepice nebo kachny, dáte si je pod okno z ložnice, nebo se půjdete každý den raději pár metrů projít? Umístit je příliš daleko však komplikuje dobře míněnou snahu nosit jim rostlinné zbytky z kuchyně. To samé platí pro kompost.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz.

ZÓNA 3: KOMERČNÍ PRODUKCE

Máte-li větší pozemek, co potkáte v zóně tři, je jen na vás. Je to takzvaná zóna farmářská, kde lze chovat koně, dobytek, mít tvrdý sad nebo pěstovat komerční produkci.Bývá nazývána farmářská a sadová a běžně už na ni zpravidla nezbude místo. Připadá v úvahu pro větší rodové statky, usedlosti a farmy. Zde se nacházejí například velké ovocné stromy, jedlé kaštany, ořešáky a jiné plodící stromy ve větším množství, které mohou mít různé podsadby. Musí umožňovat snadnou sklizeň ve větším měřítku a přehlednost (což samozřejmě neznamená bezduché řadové monokultury) a přitom vyžadovat minimální údržbu.

Všechny stromy mohou být dle mého názoru pravokořenné volně rostoucí, téměř bez jakéhokoliv řezu. Kdo by chtěl rád a dobrovolně celý rok chodit vykonávat nějakou zbytečnou práci! Nezbytná péče zahrnuje kosení louky pod stromy, údržbu cest a sklizeň. Dále je to zóna vhodná pro komerční nebo rodinný chov suchozemských i vodních zvířat, takže zde mohou být pastviny a rybníky. Patří sem i veškerá větší políčka pro pěstování zeleniny na prodej.

ZÓNA 4: ÚZEMÍ MINIMÁLNÍ PÉČE

Čtvrtá zóna minimální péče se z velké části stará sama o sebe, je to příroda, kterou člověk vytváří a koriguje dle svých představ a požadavků, a nemusí tam nic dělat, když se mu nechce.Je to polodivoké a málo udržované místo na rozlehlých pozemcích. Například les pro pěstování stromů na dřevo, divoce rostoucí plodiny i byliny, extenzivní pastviny. Když nechceme, tak sem ani nemusíme chodit, zatímco do „trojky“ občas ano. Ve trojce máme plodiny, které přinášejí komerční užitek, je proto částečně nebo úplně naším zaměstnáním. Čtyřka může být to vše také, ale vyžaduje méně vložené péče a času, je více nezávislá, extenzivní a velkou měrou v rukou přírody. Můžete ji získat, při koupi statku či usedlosti získáte i další půdu navíc, kterou chcete nechat pro své děti či vnuky odpočívat ladem a kromě občasného zasazení nějakých stromů a keřů tam nic moc neděláte. Zajištění si takových pozemků pro svůj rod je z ekonomického, ekologického i duchovního hlediska hodně moudrý krok.

Více článků z rubriky ZAHRADA na www.dumabyt.cz nebo www.modernibyt.cz.

ZÓNA 5: DIVOČINA

Divočina je krásné místo, které lze vytvořit a pak pouze pozorovat, případně doplňovat o další divoké původní druhy rostlin. Tuto pátou zónu si dopřejte na každém pozemku, třeba jen malou někde v rohu.Pokud v ní Tarzan neztratí mobil, neměli byste zde najít nic, co by připomínalo lidskou přítomnost, zásahy a péči. Asi to pro vás bude překvapivé, ale alespoň malá zóna číslo pět by neměla chybět ani na tom nejmenším pozemku. Je to divočina, na které člověk nikdy nezasahuje.

Někdy ji dokonce musíme od základu vytvořit, protože přirozené divočiny právě díky lidem vymizely. Ať je to jen malinký roh zahrádky s pichlavou houštinou pro hnízdění ptáků a hromadou větví a listí pro ježky nebo kilometry čtvereční volné přírody, člověk je zde jen návštěvníkem, ne správcem. Citlivě pomáhat může. Jakmile si divočina začne žít svým životem, chodíme se do ní od přírody učit, případně relaxovat, meditovat a pozorovat a do ničeho bez závažného důvodu nezasahujeme. Nesázíme sem žádné šlechtěné ani cizokrajné rostliny.

Pokud je pozemek zcela holý, vytvoření této zóny (i sebemenší) lze napomoci výsadbou původních druhů rostlin a vytvořením úkrytů pro živočichy. Vhodný je nějaký hustý keř či menší strom, nejlépe trnitý anebo plodící bobule pro ptáky. Můžete zde umístit třeba starou kládu či pařez jako útočiště pro mnoho druhů hmyzu a plazy. Samozřejmě, že tyto věci, spolu s ptačími budkami, krmítky a napajedly mohou být i v kterékoliv jiné zóně, když se najde vhodné místo nerušené příliš chodem domácnosti. Živí tvorové nám na oplátku pomohou s udržením ideální biologické rovnováhy na zahradě.

Dobrá rada
Nemá smysl vyjmenovávat všechny další věci, které byste mohli chtít na zahradě umístit, na ty přijdete sami. Zamyslete se nad tím, jak často a k čemu je budete využívat, a bude vám jasné, kam je umístit. Jen nezapomeňte zohlednit přirozenou lidskou lenost. Předsevzetí o tom, že se rádi proběhnete přes celou zahradu, abyste zhubli, prostě nefungují, pokud neplynou v souladu s každodenním životem a životními prioritami.

Tematické okruhy

Zóny péče nejsou přesné kruhy či linie kolem domu, ale prolínají se dle potřeby, oslunění, charakteru půdy, původní vegetace a mnoha dalších faktorů. Vyznačení zón na plánu projektu zahrady je vždy jen orientační, ale velice užitečné. Jde o co nejlepší rozdělení toku energie po zahradě podle předpokládaných potřeb. Představte si, že naše energie je nejsilnější v domě a na místech, kterými musíme denně chodit, a směrem od nich slábne. Strom, který roste skvěle i bez pomoci, může být vzdálen od domu více než křehká rostlinka, která bez naší péče zahyne nebo kterou často používáte v kuchyni. Energie funguje oboustranně – od nás k místu a od místa k nám. Například slepičí výběh: řešíme, jak často potřebují slepice nás a jak často my potřebujeme je. Vždy se musíme přizpůsobit té větší potřebě.

Vyplatí se důkladně promyslet návaznosti všech prvků na zahradě. Jako příklad lze uvést téma „co se sklizenou zeleninou“. Můžete ji umýt dešťovou vodou z nádrže pod okapem a ušetřit si hlínu na lince v kuchyni, špinavou vodou zalít záhon, ještě venku zeleninu okrájet a ušetřit si hromadění bioodpadu v kuchyni, mít kompost nebo zvířata poblíž a hodit jim tyto zbytky… A můžete mít i letní venkovní kuchyň a venku i stolovat.

Zónami tvoříte dynamický vztah mezi sebou a zahradou. Stačí trocha přemýšlení a dospějete k zábavnější a pohodlnější verzi některých každodenních povinností. Když někam po zahradě neradi chodíte, zřejmě jste ještě nenašli jiné, lepší a takzvaně vychytanější řešení.

text a foto: Jaroslav Svoboda

logo MessengerPoslat Messengerem