Vytápění tvoří téměř tři čtvrtiny všech nákladů na kompletní energetické požadavky rodinného domu. Přirozeným požadavkem je relativně levné, výkonné a spolehlivé topné zařízení.

Většina českých domácností je ještě stále závislá na pevných palivech. Část majitelů domů pak spoléhá na plyn a elektřinu, soudobí stavebníci stále více inklinují také k alternativním zdrojům energií. Pokud tedy právě nyní řešíte ekonomicky nejvýhodnější, komfortní a třeba i ekologický způsob vytápění, neobejdete se bez povědomí o jednotlivých médiích i zdrojích tepla a ohřevu teplé vody. Jedině tak lze totiž přijmout adekvátní úsporná opatření.

Dotazy na téma STAVBA vám zodpovíme v PORADNĚ ZDE.

Energetické hospodářství domu

Kotel Buderus Logamax GB 152 se dodává ve výkonových velikostech 16 a 24 kW jako jednotlivý nebo kombinovaný kotel, výkon lze modulovat od 5,3 do 16 nebo 24 kW.Mimo jiné zahrnuje právě spotřebiče určené k topení a ohřevu vody. Samozřejmostí se pomalu stávají tzv. doplňkové zdroje - využití solární či větrné energie, tekoucí vody, biomasy apod. Z provozního hlediska je ovšem směrodatný zdroj tepla. Jde o zařízení, v němž se díky spotřebě paliva, případně jiné energie, vyrábí kýžené teplo. To se pak v systému předává teplonosné látce - vodě, vzduchu. Volba způsobu vytápění vychází z tradice, z lokální dostupnosti i obecné ceny paliva, z finančních možností a v neposlední řadě i ze vztahu člověka k životnímu prostředí.

K nejpoužívanějšímu a relativně i levnému médiu po léta patří plyn. V Česku je dnes v provozu odhadem asi milion plynových průtokových ohřívačů vody, zhruba stejný počet plynových kotlů a asi 500 tisíc lokálních plynových topidel. Výhodou těchto zařízení je jejich vysoká účinnost a fakt, že jedním „vrzem" řeší vytápění objektu i přípravu teplé vody.

Plynové zdroje tepla se podle konstrukce zařízení, jeho umístění a vlivu na životní prostředí, podle použitých hořáků, způsobu využití energie paliva a dalších aspektů dělí na několik základních skupin (viz tabulka).

Nervový systém topení
- prostorová regulace: senzor termostatu snímá teplotu a podle potřeby a v souladu s nastavenými parametry (čas, den, noc, víkend, venkovní teplota) zapíná kotel
- termostatické ventily: tvoří doplněk centrální regulace, umí zohlednit i dodatečné tepelné zisky (např. slunce) a automaticky snížit tepelný výstup radiátoru
- ekvitermní regulace: měrnou veličinou je venkovní teplota, teplota v místnosti a teplota topného média, garantuje konstantní vnitřní teplotu i při prudkých výkyvech
- inteligentní regulace: elektronika má pod kontrolou teplotu v celém objektu i v jednotlivých místnostech, reaguje na momentální pokyny (čidel i člověka) a samostatně řeší situaci s řídicí jednotkou kotle
- systémová technika: používá se např. při topení klasickou metodou (plynový kotel) v kombinaci s doplňkovým topením (solární kolektor), součástí je info a analytický (diagnostika) systém v PC s napojením na internet, mobil atd.

Plynové spotřebiče

Na trhu se prezentují značky Dakon, Junkers, Baxi, Viadrus, Protherm, Vaillant, Viessmann nebo Buderus. Prakticky všichni výrobci nabízejí plynové průtokové ohřívače, pracující na energeticky úsporném průtokovém principu (až 18 l/min. 35 °C teplé vody a výkonem až 30 kW). Ohřívače mají plynulou regulaci výkonu a jsou schopny udržet požadovanou teplotu vody nezávisle na průtoku. Flexibilním řešením jsou plynové závěsné kotle. Spojením s vhodnou regulací a se solárními panely lze získávat poměrně levné teplo i teplou vodu.

! Prohlédněte si on-line NEJVĚTŠÍ KATALOG RODINNÝCH DOMŮ !

Výkonné a efektivní řešení představují kondenzační kotle, které v porovnání s klasickými kotli dosahují až o 15 % vyšší účinnosti. Nízkoteplotní princip šetří i na provozních nákladech, neboť část tepla (spaliny a vodní páry) neuniká bez užitku do atmosféry, ale využívá se k ohřevu topné vody. Moderní kondenzační kotle jsou vybaveny řídicí elektronikou, „koordinující" systémy a optimalizující chod celé soustavy.

Dělení plynových kotlů
1) podle způsobu umístění a upevnění - stacionární a závěsné
2) podle materiálu - ocelové, litinové článkové, z kombinovaných či speciálních materiálů
3) podle provozu - klasické (nejnižší dovolená teplota vstupní vody 60 °C; po většinu topného období pracuje s konstantní teplotou kotlové vody, činnost nejvýše 88 %), nízkoteplotní (mohou pracovat i s teplotami 35 až 40 °C; za určitých podmínek v kotli může docházet ke kondenzaci; po většinu otopného období pracují s proměnnou teplotou kotlové vody, účinnost do 92 %), kondenzační (v maximální míře využívají kondenzace odchozích spalin k  ohřevu vratné vody, s teplotami vstupní vody standardně 35 až 40 °C při účinnosti asi 106 %)
4) podle počtu výkonových stupňů hořáků (regulace výkonu) jednostupňové, dvoustupňové (dva výkonové stupně, nejčastěji 50 % a 100 %)
5) podle způsobu přívodu spalovacího vzduchu a odvodu spalin - kategorie A: vzduch pro provoz spotřebiče se přivádí z prostoru instalace spotřebiče, spaliny se odvádí tamtéž, B: vzduch se přivádí z prostoru instalace, spaliny se odvádějí ven (komínem, kouřovodem s funkcí komína) a C: vzduch se přivádí zvenčí a spaliny „jdou" ven (na fasádu nebo nad střechu)
6) podle způsobu ohřevu TUV - kotle bez ohřevu TUV, s průtokovým ohřevem TUV, tzv. kombinované a kotle pro akumulační přípravu TUV: s vestavěným zásobníkem TUV s možností připojení externího nepřímotopného zásobníku

Kondenzační kotle

Řez nástěnným plynovým kondenzačním kotlem Vitodens 100 W (Viessmann) s modulovaným válcovým sálavým hořákem MatriX a nerezovým výměníkem.Výměnou kotle za nízkoteplotní anebo kondenzační, které využívají teploty odcházejících spalin a tím pracují s účinností nad 100 % (podle odborníků je to jen reklama, neboť i kotel je stroj, a kdyby dosáhl 100% účinnosti, bylo by to perpetuum mobile), dosáhnete až 25 % úspor. Pořízení kondenzačního kotle je sice oproti klasickému kotli o něco dražší, výrazně však ušetříte náklady na spotřebované palivo.

Pracuje tak, že při spalování zemního plynu (metanu CH4) nebo propanu (C3H8) vzniká určité množství vody, hořením dochází k jejímu dalšímu zahřátí. Voda pak v podobě vodní páry spolu s oxidem uhličitým tvoří spaliny, které s sebou nesou část skryté tepelné energie, tzv. latentní teplo. Pokud se spaliny ochladí pod teplotu jejich rosného bodu, díky kondenzaci dojde ke změně skupenství vodní páry a k následnému uvolnění tohoto tepla. Kondenzační kotle pak takto uvolněnou energii pomocí speciálního výměníku tepla využívají k předehřevu vratné vody.

Více dodavatelů najdete na webu iStavInfo ZDE.

Důležitou veličinou je výhřevnost plynu, která se rovná spalnému teplu, zmenšenému o teplo uvolněné kondenzací vodní páry ze spalin. Jde tedy o množství tepla, které energii obsaženou ve vodní páře spalin nezohledňuje (u klasických kotlů odchází toto teplo komínem). A právě z výhřevnosti se stanovuje účinnost zařízení, proto může udávaná účinnost kondenzačních kotlů převyšovat hodnotu 100 % (až 106 %). Rosný bod spalin se pro zemní plyn pohybuje mezi 50 a 55 °C. Má-li dojít ke kondenzaci, teplota vratné vody se musí pohybovat pod touto hodnotou.

text: Petr Saulich, foto: archiv firem

logo MessengerPoslat Messengerem

22.10.2015 | Stavba