Při stavbě se počítá každá koruna. Ovšem stejně jako jinde i u komínů platí, že ne každé šetření se vyplatí. Rozdíl mezi nejlevnějším jednoduchým komínem a „pokročilým" dvojprůduchovým tvoří jen zlomek ceny za hrubou stavbu domu, navíc dává šanci zvolit kdykoliv v budoucnu i jiný způsob vytápění než nejobvyklejší plyn.

Stejně jako každá stavební konstrukce i komín může mít své vady a nedostatky. Ty vznikají nejen nevhodným návrhem a špatným pracovním postupem, ale i nedostatečnou údržbou. Návrh i montáž každého komínu by měla provádějící firma konzultovat s odborníkem, protože následné opravy špatně provedené konstrukce odtahů spalin jsou v mnoha případech velmi složité a zbytečně celou stavbu prodražují.

Nejrozšířenějším typem býval jednovrstvý komín, kde je komínový průduch vytvořen dutinou ve zdivu z pálených cihel s vnitřní omítkou. Lze jej však použít pouze pro vytápění tuhými palivy s vyšší teplotou spalin, a to jen do té doby, než dojde například vlivem nedostatečné údržby k nahromadění sazí v komínovém průduchu a jejich následnému vyhoření. Pak může obvodový plášť komína popraskat a ztratit svoji těsnost. Právě toto je důvodem k používání moderních vícevrstvých keramických komínů, kde veškeré působení spalin eliminuje kvalitní šamotová vložka. Její materiál odolává působení kondenzátu spalin a chemikáliím v něm obsaženým i působení vysokých teplot.

Zdivo jednovrstvých komínů se také často naruší, pokud je někdo napojí k plynovému kotli nebo na kapalná paliva. Spaliny s obsahem vodní páry při styku se studenými stěnami komínového průduchu totiž kondenzují a dochází k narušování malty komína a jeho krycí desky. V tomto případě lze vyvložkovat jednovrstvý komín komínovou vložkou nebo postavit komín nový - vícevrstvý.

Třísložková klasika

Vícevrstvý keramický (šamotový) komín je v současnosti nejčastěji používaný typ samostatného vnitřního komína. Skládá se z více vrstev, zpravidla ze tří. První je šamotová vložka, druhou minerální rohož a třetí tvárnice např. z lehčeného betonu tvořící vnější tělo komínu. Tvárnice mívají kanálky zadního odvětrání k odvodu kondenzované vlhkosti z izolace. Takový komín lze pořídit pro všechny typy paliv. Nesmí však selhat ten, kdo ho staví. Při stavbě komína musí firma dodržet montážní postup a například zámky komínové vložky do sebe musí zapadat tak, aby kondenzáty spalin nepronikaly až na povrch. To znamená, že komínové vložky musí být sestaveny takzvaně po vodě a spojeny speciální spárovací hmotou.

Komín a ekologická alternativa

Vzhledem ke zvyšujícím se cenám energií se v tisku stále častěji objevují zprávy, že se lidé začínají vracet ke spalování hnědého uhlí ve starých kotlích. Města a vesnice zahalené čpavým kouřem ale nejsou tím pravým řešením. Když už kotel na pevná paliva, je lepší zvolit zplynovací kotle spalující uhlí nebo dřevo, které pracují na principu přeměny tuhého paliva na dřevoplyn, jaké vyrábějí například společnosti Atmos či Verner.   V našem prostředí je možné využít i vytápění peletami. Jde o malé granule vyráběné z dřevního odpadu, jejichž spalování probíhá s minimálními negativními účinky na životní prostředí. Například podle informací Energy Centre České Budějovice dáte za vytápění běžného rodinného domku peletkami něco přes 14 000 korun, což je zhruba o čtvrtinu méně než u plynu. A to jde o současné ceny - v nejbližší době se rozdíly zřejmě ještě zvětší.

Kdo je na trhu?

Při projektování komínů dnes sotva někdo počítá se stavbou komínu „cihlu po cihle". Používají se hotové stavebnicové systémy, které se na stavbě rychle sestaví do konečné podoby. Firem vyrábějící komíny je hodně, například EKO komíny, Vacovský nebo Florian nabízejí speciální betonové tvárnice, které se vyvložkují ocelovou rourou a zateplí.

Zajímavé jsou cihelné komínové systémy od firmy Rig Time, která je vyrábí pod obchodním označením Ciko. Princip je podobný jako u betonových skládaček, pouze obvodové dílce jsou z keramiky. Ta je „děrovaná" (podobně jako u běžného cihelného zdiva), takže dochází k celoplošnému odvětrávání komínového tělesa.

Mezi jednoznačně nejznámější výrobce patří firma Schiedel, která nabízí vícevrstvý systém vhodný nejen pro topení plynem, ale i pro pevná paliva. Nemusíte ale zvolit betonový komínový systém, čím dál častěji se na stavbách objevují i nerezové systémy například od společností Roka Ráža či Bertrams.

Volte dva

Pokud stavíte nový dům, vyplatí se dopředu počítat s více druhy vytápění, a proto je lepší trochu připlatit a zvolit víceprůduchový komín. Hodně lidí totiž postaví typový domek s vytápěním na plyn a teprve po čase se rozhodnou, že by chtěli i krb nebo kamna. Není sice problém k domu komín přistavět i dodatečně, ale přináší to další náklady. Pokud ho postavíte k vnější zdi domu, musíte ho nejen staticky zajistit, ale hlavně po celé výšce zateplit.

Dvojprůduchové komíny se vyrábějí v kombinaci průměru 14 centimetrů pro plynový kotel a 16 až 20 centimetrů pro spalování pevných paliv. Průměr se vypočítá na míru podle výkonu krbu a výšky komína. Počítejte s tím, že osm metrů dvojprůduchového komína Schiedel v kombinaci 14/20 cm vás přijde asi na 55 000 korun.

Co ve starém domě

Můžete se ale dostat i do opačné situace. Pokud se přestěhujete do starého bytu, kde se topilo uhlím, budete si určitě chtít odpustit vynášení uhlí ze sklepa a zatoužíte po komfortu plynového topení. Změnu systému vytápění budete muset oznámit nejen majiteli domu, ale i stavebnímu úřadu, který bude požadovat projekt, dohodu s místním plynárenským podnikem a při kolaudaci i revizi od kominické firmy.

Nový plynový kotel totiž nemůžete připojit do stávajícího komína, musíte ho nechat vyvložkovat, což není právě nejlevnější. S hliníkovými vložkami se už ale prakticky nepracuje, od roku 2002 se dokonce nesmějí používat ani ohebné hliníkové vložky, jejich místo přebírá nerez.

Krbová kamna i v bytě?

Možná budete mít štěstí a zjistíte, že ve stěně vašeho obývacího pokoje vede nepoužívaný komínový průduch. Pak byste mohli uvažovat i o koupi krbových kamen. Vzhledem k tomu, že potřebují nejčastěji komín o průměru 15 cm, často nestačí stávající průřez a je nutné komín vyfrézovat. Specializovaná firma do komínu vloží motor, který pomocí řetězů doslova otluče cihly do kruhového průřezu o potřebném průměru. Pak se komín vyvložkuje podobně jako při připojování plynového kotle.

Bez vložky rozhodně komín nepoužívejte, staré komíny bývají často už poškozené a kouř by mohl pronikat do bytu, navíc hrozí, že budou kondenzáty plynu prosakovat zdí a vytvářet hnědé mapy. Za frézování zaplatíte kolem 900 korun za metr, pokud by to konstrukce komína dovolila, lze se dostat i na průměr 20 cm, což je běžný rozměr pro připojení krbu, za který zaplatíte zhruba o stokorunu víc. Pokud by vám tedy krbová kamna nestačila, máte šanci uspět i s klasickým krbem. Než ho ale objednáte, nechte si raději vypracovat statický posudek - podlahy ve starých domech by nemusely jeho tíhu vydržet!

text: Radek Starý, foto: archiv firem

Poslat Messengerem

07.08.2014 | Stavba